Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Nejčastější otázky

Vyberte si v jednotlivých kategoriích, které otázky Vás nejvíce zajímají. 

Povodně

1. Jaké mám povinnosti, jakožto vlastník nemovitosti, nacházející se v záplavovém území?

Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území, mají za povinnost odstraňovat předměty a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtoku nebo ucpání koryta toku, dále zajišťují pracovní síly a věcné prostředky k zabezpečení svých předmětů a zařízení během povodně. Mají za povinnost se také podílet na povodňové hlásné službě a v případě potřeby zpracovávají povodňové plány. Pro bližší informace se obraťte na příslušný vodoprávní úřad.

2. Kde se dozvím, zdali můj dům nestojí v záplavovém území?

Zda nestojí Váš dům v záplavovém území, zjistíte z platného územního plánu na stavebním odboru nebo na odboru životního prostředí místně příslušného obecního úřadu. Podrobnosti lze získat na webových stránkách www.dppcr.cz .

3. Čemu vlastně říkáme povodeň?

Povodní rozumíme přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků (řek, potoků) nebo povrchových vod (rybníků či jezer), při kterém dochází k zaplavení okolního území a voda může způsobit škody. Je to také stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.

Podle příčin vzniku dělíme povodeň na:

  • přirozenou – způsobenou přírodními vlivy jako je krátkodobý prudký a vydatný déšť, dlouhotrvající déšť, rychlé tání sněhu, ledové bariéry na vodních tocích apod.
  • zvláštní – způsobenou umělými vlivy jako jsou havárie na vodních dílech, narušení či protržení hráze, porucha na výpustním zařízení apod.

4. Jaké známe stupně povodňové aktivity a k čemu jsou dobré?

Nastane-li nebezpečí povodně, zahajují se předem připravená opatření dle povodňových plánů. Povodňové orgány řídí, koordinují a kontrolují prováděnou činnost, organizují záchranné akce, zajišťují ochranu osob a majetku. Rozsah těchto činností se řídí nebezpečím nebo vývojem povodňové situace. Ta se vyjadřuje stupněm povodňové aktivity, a to jak na vodních tocích, tak na vodních dílech.

Rozlišujeme tři stupně povodňové aktivity:

1. SPA – stav bdělosti - nastává při zvýšení hladiny vodních toků, na vodních dílech při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů. Hlásná a hlídková služba zahajuje svoji činnost. Situaci je třeba věnovat zvýšenou pozornost, sledovat předpověď počasí a její vývoj.

2. SPA – stav pohotovosti - voda se dostává mimo své koryto, překračuje hraniční hodnoty výšky hladiny a průtoku vody. Aktivují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu.

3. SPA – stav ohrožení - vyhlašuje ho příslušný povodňový orgán při nebezpečí vzniku škod většího rozsahu, při bezprostředním nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku v zaplaveném území. V této chvíli se provádějí zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.

První stupeň nastává při dosažení limitních průtoků vody a výšky hladiny toku. Druhý a třetí stupeň vyhlašují povodňové orgány. Každý z těchto stupňů udává míru povodňového nebezpečí.

5. Mohu být nějak dopředu na povodeň připraven?

Dlouhodobá příprava – před stavbou nového domu je vhodné zjistit, zda se bude nacházet v záplavové oblasti. U stávajícího domu je možné provést protipovodňové úpravy a pojistit si majetek.

6. Co mám dělat při jednotlivých stupních povodňové aktivity?

Při prvním stupni povodňové aktivity (stav bdělosti) se voda v toku ještě nerozlévá do okolí (mimo drobné nerovnosti terénu), nejsou ohroženy životy ani majetek.  Je třeba dbát zvýšené pozornosti a sledovat aktuální vývoj a hromadné sdělovací prostředky.

Při druhém stupni povodňové aktivity (stav pohotovosti) se voda z koryta vylévá do okolního terénu (nepůsobí výraznější škody, jsou zatopena pole, louky, polní komunikace, sklepy). Je třeba zahájit vlastní činnost k ochraně životů, zdraví, a majetku (např. zásobovat se potravinami a pitnou vodou alespoň na 2-3 dny, překontrolovat stav uzávěrů vody, elektřiny a plynu), preventivně se informovat na obecním úřadě o případné evakuaci.

Při třetím stupni povodňové aktivity (stav ohrožení) jsou zaplaveny komunikace a objekty v okolí vodního toku. Hladina vody může působit destruktivně. Je třeba připravit všem členům domácnosti evakuační zavazadlo, připravit vozidlo k evakuaci nebo ho včas odvézt na bezpečné místo, přemístit cenné věci, potraviny a nebezpečné látky do vyšších pater, připravit vyvedení hospodářských zvířat, domácí mazlíčky zásobit vodou a potravou, uklidit nebo řádně zajistit odplavitelný materiál v okolí budovy (např. dřevo, zahradní nábytek, volně ležící předměty). Doporučujeme mít k dispozici připravené pytle s pískem na utěsnění nízko položených dveří a oken. Při zaplavování domu odpojit přívod elektrického proudu, uzavřít hlavní přívod plynu a vody. Uhasit otevřený oheň v topidlech, sledovat zprávy sdělovacích prostředků, dodržovat zásady evakuace. Při nedostatku času se okamžitě přesunout na vyvýšené bezpečné místo.

Po povodni

1. Na koho se mám obrátit po povodni s likvidací následků a vysoušením domu?

Po povodni si nechte zkontrolovat u odborných firem stav obydlí (statiku, rozvody energií, rozvody vody, studny, kanalizaci). Pořiďte si fotodokumentaci, kontaktujte Vaši pojišťovnu a ohlaste pojistnou událost. Postupujte podle pokynů hygienika při likvidaci potravin zasažených kontaminovanou vodou, polních plodin, a při odstraňování uhynulých zvířat. Informujte se o místech výdeje humanitární pomoci a využijte nabídky pomoci od obecního či městského úřadu a nestátních neziskových organizací. V případě potřeby s vysoušením domu se informujte na obecním nebo městském úřadu o možnosti zapůjčení vysoušečů.

2. Jak mám po povodni postupovat, když jsem měl zatopený dům?

  • nechat si odborně zkontrolovat stav obydlí (statiku, rozvody energií, stav kanalizace a rozvodů vody)
  • pokud neklesne hladina spodní vody nečerpat vodu ze sklepů domů (změnou poměru tlaků, by mohlo dojít ke zborcení zdí)
  • zlikvidovat potraviny a polní plodiny, které byly zasaženy vodou, zlikvidovat uhynulé domácí zvířectvo
  • nahlásit hygienikovi výskyt uhynulých cizích domácích a divokých zvířat
  • informovat se o možnostech humanitární pomoci (finanční pomoc, potraviny, oblečení, hygienické potřeby, úklidové prostředky, ochranné pomůcky, nářadí apod.)
  • informovat se o možnostech dobrovolnické služby
  • zabezpečit vyčištění studny, nepít vodu z místních zdrojů, pokud hygienik vodu jako pitnou neschválí
  • ohlásit případnou pojistnou událost pojišťovně, vyhotovit soupis škod, vyfotografovat je a zdokumentovat 
  • pokud je to možné, aktivně se zapojit při likvidaci následků povodní, informovat se u pracovníků obecního úřadu, jednat s rozvahou, pomáhat sousedům, starým a nemocným lidem
  • dodržovat pokyny územně příslušných správních úřadů, dbát dodržování hygienických zásad při pracích na území zasaženém povodní, nechat si řádně ošetřit každé otevřené zranění.

3. Když mi hasiči budou čerpat vodu ze sklepa, budu za to platit?

V případě, že zatopení sklepa bude zapříčiněno vlivem mimořádné události (povodeň, přívalový déšť apod.), jedná se o bezprostřední ohrožení života, zdraví nebo majetku a zásah jednotek požární ochrany je bezplatný.

4. Jak mám postupovat v případě, když se mi povodněmi znečistí studna?

Při obnově studní a zdrojů pitné vody se řiďte pokyny odborníků a zabezpečte:

  • vyčištění studny a odčerpání znečistěné vody
  • chemické ošetření vody ve studni
  • laboratorní prověření kvality vody
  • povolení od hygienika o používání obnoveného zdroje pitné vody.

    Očista a dezinfekce studně se provádí za přítomnosti nejméně 3 osob pro případ poskytnutí první pomoci osobě, která sestupuje do studny.

    Bližší informace Vám poskytne příslušná hygienická stanice.

    Havárie s únikem nebezpečné látky

    1. Co všechno jsou vlastně nebezpečné látky?

    Za nebezpečnou látku se považuje každá látka, která má jednu nebo více nebezpečných vlastností. Dělí se na chemické látky, biologické látky a zdroje ionizujícího záření.

    Nebezpečné chemické látky nebo směsi jsou zejména průmyslové škodliviny, které mohou být vstupní surovinou, meziproduktem, vedlejším produktem konečným výrobkem nebo zbytkem anebo vznikají při havárii při nežádoucí reakci látky s jinou látkou (např. při požáru, reakcí s vodou apod.). Jsou rozděleny do skupin nebezpečnosti na: výbušné, oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, hořlavé, vysoce toxické, toxické, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilizující, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci a nebezpečné pro životní prostředí.

    Zdroje ionizujícího záření jsou látky, přístroje či zařízení (například rentgeny, urychlovače částic, jaderné reaktory) schopné vysílat ionizující záření nebo uvolňovat radioaktivní látky. Ionizující záření je souhrnné označení pro záření, jehož energie je tak vysoká, že je schopna vyrážet elektrony z atomového obalu a tím látku ionizovat. Ionizující záření se dále dělí na záření rentgenové, alfa - α, beta – β, gama – γ a neutronové záření.

    Biologické látkou jsou jakékoliv látky obsahující biologické agens nebo toxin. Biologická agens jsou mikroorganismy i jejich klidová stádia (spory), včetně geneticky modifikovaných organizmů, buněčných kultur a endoparazit, patogenních i nepatogenních. Toxiny jsou jedovaté látky produkované živými buňkami nebo organismy. Biologické látky jsou také označovány jako látky infekční, tj. látky, o kterých je známo, nebo lze důvodně předpokládat, že obsahují původce nemoci, mikroorganismy a jiné činitele způsobující onemocnění u lidí nebo zvířat.     

    2. Je nějak řešena bezpečnost při přepravě nebezpečných látek po silnici a železnici?

    Přeprava nebezpečných látek je ošetřena mezinárodními dohodami ADR (Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí), která ukládá podmínky přepravy nebezpečného nákladu na silnicích a RID (Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí), který ukládá podmínky přepravy nebezpečných věcí po železnici. Mezinárodní předpisy upravují přepravu nebezpečných věcí i v dalších dopravních oborech – námořní doprava, říční doprava a letecká doprava.

    Dopravní prostředek přepravující nebezpečnou látku musí být označen na přední a zadní straně zřetelně viditelnou oranžovou výstražnou tabulkou a v předepsaných případech také bezpečnostní značkou/značkami.

    Výstražná tabulka slouží k získání informací o převážené nebezpečné látce. V její horní polovině je dvou až třímístné identifikační číslo nebezpečí (tzv. Kemlerův kód, který uvádí nejdůležitější nebezpečné vlastnosti dané látky, např. žíravost, jedovatost, výbušnost, hořlavost, radioaktivitu), v dolní polovině je identifikační číslo látky (tzv. UN číslo, označuje, o jakou konkrétní látku se jedná). Pro záchranáře zasahující např. u dopravní nehody takovéhoto vozidla, je velmi důležité co nejdříve vědět, o jakou chemickou látku se jedná. Lépe pak dovedou ochránit sebe, zdraví či životy ostatních účastníků nehody i životní prostředí.

    Vzor bezpečnostní tabulky

V silniční přepravě jsou údaje o charakteru nebezpečného nákladu uvedeny v nákladním listu a písemných pokynech pro případ nehody. V rámci železniční dopravy je základním dokumentem rovněž nákladní list, který je k dispozici u vlakvedoucího.

3. Jak se mám správně zachovat, stanu-li se svědkem dopravní nehody spojené s únikem nebezpečné látky?

  • zachovejte klid a chladnou hlavu
  • nikdy se nepřibližujte k místu havárie
  • jste-li v pojízdném vozidle, nikdy se nesnažte místo havárie objet
  • zaparkujte v dostatečné vzdálenosti od nehody
  • ihned volejte na linku tísňového volání 112 nebo 150 a bude-li to možné, operátorovi také nahlaste čísla z výstražné tabulky a popište bezpečnostní značky na havarované cisterně  
  • v bezprostřední blízkosti havárie s únikem nebezpečné látky na otevřeném prostranství (na ulici/silnici z havarované železniční nebo automobilové cisterny), si ihned chraňte dýchací cesty (nos a ústa jakoukoliv textilií), okamžitě místo opusťte a vyhledejte nejbližší vhodnou budovu
  • k ukrytí v budově zvolte vyšší patra (většina chemických látek jsou těžší než vzduch a drží se při zemi) a místnosti na odvrácené straně od místa havárie, zavřete okna, vypněte klimatizaci
  • držte se rad záchranářů.

4. Jak se mám správně zachovat, když dojde k havárii v blízké továrně spojené s únikem nebezpečné látky?

K ochraně Vašeho života a zdraví je nutné bez váhání: 

  • ukrýt se v jakékoli vhodné blízké zděné budově (škola, úřad, obchod, bytový dům apod.), která má uzavíratelné prostory (i při jízdě autem zastavit a vyhledat vhodný úkryt)
  • dát přednost místnostem ve vyšších patrech, ve středu budovy bez oken nebo na odvrácené straně od místa úniku
  • vyhnout se sklepním prostorám, většina nebezpečných látek jsou těžší než vzduch a místo pod úrovní terénu by bylo životu nebezpečné
  • v cizím prostředí se nebát požádat kohokoli o pomoc a vpuštění do budovy a naopak – poskytnout vlastní úkryt všem, kteří jej potřebují
  • nachází-li se Vaše dítě právě ve škole, nesnažit se ho dostat domů – o žáky je ve škole postaráno, nikam nesmí neodcházet a jsou pod dozorem učitelů, dokud nebezpečí nepomine
  • v místnosti okamžitě zavřít okna a dveře, podle možností je i utěsnit a snížit tak pravděpodobnost zamoření místnosti
  • vypnout klimatizaci či ventilaci, je-li v místnosti
  • zapnout rozhlas a televizi - informace o tom, co se stalo a co dělat dále budou vysílat v mimořádných zpravodajstvích hromadných informačních prostředků (Český rozhlas, Česká televize, případně regionální vysílání). V případě výpadku elektrického proudu použít radiopřijímač na baterie. Dále Vám mohou být informace sdělovány obecním rozhlasem, mobilními radiovozy nebo verbální informací z elektronických sirén.
  • dbát pokynů záchranných složek, pomoc na linkách tísňového volání vyžadovat pouze v nejnutnějších případech je-li ohrožen život nebo zdraví! 

5. Bude-li vyhlášena po havárii spojené s únikem nebezpečné látky evakuace, jak se mám ochránit než opustím domov?

V této situaci je třeba použít prostředky improvizované ochrany. Jsou to běžně dostupné oděvní součásti a věci z domácnosti, které osobám pomohou ochránit si oči, dýchací cesty a celý povrch těla před účinky uniklých nebezpečných látek do ovzduší (např. chlór, čpavek) při havárii nebo dopravní nehodě. Jsou určeny pro ochranu osob v mírové době.

Ochrana hlavy: čepice, šátky a šály, přes které je vhodné přetáhnout kapuci (případně nasadit ochranné přilby např. motocyklové, lyžařské, které chrání hlavu i před padajícími předměty).

Ochrana obličeje a očí: zvláštní pozornost je nutné věnovat ochraně úst a nosu, které jsou vstupní branou dýchacích cest. Nejvhodnější způsob je překrýt ústa a nos složeným kusem flanelové látky či froté ručníkem, mírně navlhčeným ve vodě a upevněným šátkem či šálou. K improvizované ochraně očí jsou nejvhodnější brýle uzavřeného typu - potápěčské, plavecké, lyžařské, motocyklové (u některých je nutné přelepit větrací průduchy lepicí páskou).

Ochrana trupu: dlouhé zimní kabáty, bundy, kalhoty, kombinézy, sportovní soupravy apod.   Každý druh oděvu poskytuje určitou míru ochrany, přičemž větší počet vrstev ji zvyšuje. Použité ochranné oděvy je nutné dostatečně utěsnit u krku, rukávů a nohavic. U krku lze k utěsnění použít šálu nebo šátek, který se omotá přes zvednutý límec. Bundu je nutné utěsnit v pase, nejlépe pomocí opasku. Netěsné zapínání a různé nežádoucí trhliny v oděvu je nutné přelepit lepicí páskou. Ke všem ochranným oděvům je vhodné použít pláštěnku nebo plášť do deště. V případě, že pláštěnka není k dispozici, lze ji nahradit přikrývkou, dekou či plachtou přehozenou přes hlavu.

Ochrana rukou a nohou: pryžové nebo kožené rukavice, rukávy je třeba utěsnit, případné nechráněné místo mezi rukavicí a rukávem ovinout šálou, šátkem, igelitem apod. Nejsou-li k dispozici žádné rukavice, ovinout ruce látkou, šátkem apod., aby byly alespoň krátkodobě chráněny a nepřišly do přímého styku se škodlivými látkami. Pro ochranu nohou jsou nejvhodnější pryžové a kožené holínky, kozačky, kožené vysoké boty. Opět dbát, aby mezi nohavicí a botou nezůstalo nechráněné místo. Nohavici přesahující přes botu u dolního okraje převázat provázkem.

vytisknout  e-mailem