Nejčastější otázky

Vyberte si v jednotlivých kategoriích, které otázky Vás nejvíce zajímají. 

1. Co je krizové řízení?

Krizovým řízením se dle zákona o krizovém řízení č. 240/2000 Sb., rozumí souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s:

• přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo
• ochranou kritické infrastruktury.

2. Co je krizový plán?

Krizový plán je základním plánovacím dokumentem obsahujícím souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací. Jeho účelem je vytvořit podmínky pro zajištění připravenosti na krizové situace a jejich řešení pro orgány krizového řízení a další dotčené subjekty. Krizový plán zpracovávají ministerstva a jiné ústřední správní úřady, Česká národní banka, kraje, obce s rozšířenou působností a další, jimž to ukládá krizový zákon (např. Bezpečnostní informační služba, Kancelář Poslanecké sněmovny atd.)

3. Jaký je rozdíl mezi mimořádnou událostí a krizovou situací?

Mimořádná událost – je definována v zákoně o integrovaném záchranném systému jako škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Krizová situace – je mimořádnou událostí podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpeční, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.

Rozdíl:

• mimořádnou událost jsou složky integrovaného záchranného systému a další zodpovědné složky a organizace schopny řešit s použitím běžných postupů

• řešení krizové situace vyžaduje vyhlášení některého z krizových stavů a následně i výrazný zásah do práv a svobod dotčených obyvatel (např. §6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů nařídit evakuaci osob z vymezeného území, nařídit zákaz vstupu a pohybu osob, nařídit povinné hlášení přechodné změny pobytu osob).

Např.: Povodně 2013,2007 - nouzový stav; Povodně 2010,2009 - stav nebezpečí; Orkán Kyrill 2007 - nouzový stav

4. Co je to krizový stav, kolik jich v ČR máme a kdo je vyhlašuje?

Krizové stavy jsou stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu. Vedle těchto „nevojenských“ krizových stavů existuje také válečný stav.

• stav nebezpečí vyhlašuje hejtman kraje, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí a není-li toto ohrožení možno odvrátit běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému, nebo subjektů kritické infrastruktury. Stav nebezpečí může hejtman vyhlásit pro území kraje nebo jeho část na dobu maximálně 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády (zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů)
• nouzový stav vyhlašuje vláda, není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí. Vyhlašuje jej pro určité území na dobu maximálně 30 dnů. Tato doba se může prodloužit jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny. Je-li nebezpečí z prodlení, může vyhlásit nouzový stav předseda vlády. Jeho rozhodnutí vláda do 24 hodin od vyhlášení schválí nebo zruší (ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky)
• stav ohrožení státu vyhlašuje Parlament na návrh vlády, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost nebo územní celistvost státu nebo jeho demokratické základy (ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky)

• válečný stav se vyhlašuje pouze v případě napadení nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení (zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, zákon č. 222/1999 Sb., o zajištění obrany České republiky).

5. Jaký je rozdíl mezi krizovým stavem a krizovou situací?

Krizová situace je mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.

Typy krizových situací lze rozdělit dle příčiny vzniku a to na krizové situace zaviněné člověkem (antropogenní) nebo krizové situace způsobené přírodními vlivy (naturogenní). Dělení odpovídá dělení v Analýze hrozeb pro ČR z roku 2015, která identifikuje taková nebezpečí, pro které lze předpokládat vyhlášení krizového stavu.

Antropogenní krizové situace se dělí, dle původce, do tří kategorií:

1. Technogenní – způsobené provozními haváriemi nebo haváriemi spojenými s infrastrukturou – například úniky chemických či radioaktivních látek nebo závažné havárie v dopravě. Spadá sem ale také zvláštní povodeň – tedy povodeň způsobená poruchou či havárií vodního díla.
2. Sociogenní – způsobené děním ve společnosti – například zhroucení sociálního systému či narušení zákonnosti velkého rozsahu (včetně terorismu)
3. Ekonomické – mající hospodářský charakter – například narušení finančního a devizového hospodářství státu velkého rozsahu

   Naturogenní krizové situace se dělí, dle původce, taktéž do tří kategorií:

1. Biotické – způsobené živou přírodou – hromadné nákazy lidí, zvířat či rostlin.
2. Abiotické – způsobené neživou přírodou – například povodně, zemětřesení nebo atmosférické výboje.
3. Kosmické – například pád kosmických těles, meteorické deště apod.

Krizovými stavy jsou: stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav.

Stav nebezpečí vyhlašuje hejtman kraje. Vymezení stavu nebezpečí a dále pravidla pro rozhodnutí o stavu nebezpečí, jeho zveřejnění, trvání a zrušení včetně kompetencí vlády upravuje § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit pro území kraje nebo jeho část, jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek a životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému.

Nouzový stav a stav ohrožení státu se vyhlašují pro omezené nebo celé území státu. Podmínky a kompetence parlamentu a vlády pro jejich vyhlášení, vymezení trvání nebo zrušení upravuje Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Válečný stav určuje a jeho vyhlašování upravuje čl. 43 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.

6. Jak se dozvím, že byl vyhlášen stav nebezpečí?

Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje ve Věstníku právních předpisů kraje. Rozhodnutí se zveřejňuje na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, pro které je stav nebezpečí vyhlášen. Krajský úřad zveřejní rozhodnutí též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků (televize, rádio, sociální sítě, internet) a místního rozhlasu.

7. Jaké mám jako občan povinnosti po vyhlášení krizového stavu?

Fyzická osoba je v době krizového stavu povinna zejm. strpět omezení vyplývající z krizových opatření, vykonávat uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, nebo poskytnout požadované věcné prostředky. Za nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu lze za určitých podmínek omezit právo nedotknutelnosti osoby a nedotknutelnosti obydlí, vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku, svobodu pohybu a pobytu, právo pokojně se shromažďovat, právo provozovat podnikatelskou činnost a právo na stávku.

Za stavu nebezpečí je hejtman oprávněn nařídit např. evakuaci obyvatelstva, zákaz vstupu a pohybu osob, pracovní povinnost, stavební práce a terénní úpravy, přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení, ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému a hlášení přechodné změny pobytu osob.

Za nouzového stavu je vláda oprávněna dále nařídit např.: přijmutí opatření k ochraně státních hranic, nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek PO.

8. Jsem podnikatel a byl jsem osloven, že plním úkoly z krizového plánu kraje. Co to pro mě znamená a jaké mám povinnosti?

Jste povinen zpracovat plán krizové připravenosti, ve kterém bude upravena příprava vaší firmy k řešení úkolů stanovených v krizovém plánu kraje a popsán způsob zajištění vlastního fungování firmy při konkrétní krizové situaci. Obsah plánu krizové připravenosti stanovuje metodika ministerstva vnitra MV-140690-1/PO-PKR-2011.

9. Bydlím na malé obci. Musíme mít krizový štáb obce?

Starosta obce za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán. Ale není to povinností, to znamená, že zřídit krizový štáb nemusí.

10. Kdo nahradí starostu obce, když nebude v době vyhlášení krizového stavu přítomen v obci?

Za krizového stavu nelze starostu nahradit ani místostarostou v povinnostech dané zákonem o krizovém řízení. Osoba, která starostu nahrazuje, musí mít zmocnění od hejtmana.

O této skutečnosti hejtman neprodleně informuje obec a ministra vnitra, který může rozhodnutí hejtmana zrušit.

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook