Časopis 112 ROČNÍK XII ČÍSLO 4/2013

V úvodu připomínáme 160. výročí vzniku prvního profesionálního hasičského sboru v Praze. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár výrobní haly textilního podniku v Hořicích na Jičínsku, který způsobil škodu za 250 milionů korun. Dále seznamujeme s požadavky na požární bariéry v kontaktních zateplovacích systémech, informujeme o konferenci Červený kohout a přinášíme pozvánku na květnovou konferenci Pyromeeting 2013. V části IZS představujeme hasičský informační systém HZS Moravskoslezského kraje a informujeme také o účasti Traumateamu ČR na cvičení v Dánsku. Přiblížení nové koncepce ochrany obyvatelstva, zkušenosti s využitím hlásných povodňových profilů na Berounsku a s využitím GIS v Libereckém kraji tvoří hlavní náplň bloků zaměřených na OCHRANU OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. V závěrečném bloku informujeme o spolupráci HZS Olomouckého kraje s polskými kolegy z Opolského vojvodství. 

Součástí doprovodného programu letošního mezinárodního veletrhu požární a bezpečnostní techniky a služeb PYROS/ISET 2013 bude i mezinárodní odborná konference Pyromeeting 2013, která se uskuteční 23. května 2013 v hotelu Continental v Brně. O její přípravě jsme hovořili s brig. gen. Ing. Milošem Svobodou, náměstkem generálního ředitele HZS ČR pro prevenci a civilní nouzovou připravenost.

Na rozdíl od předchozích konferencí bude tentokrát Pyromeeting úzce specificky zaměřen. Proč byla zvolena právě problematika požární ochrany historických památek?

brig. gen. Ing. Miloš SvobodaJedním z důvodů tohoto zaměření letošní konference jsou poznatky nasvědčující tomu, že z pohledu zajištění ochrany před požáry není vždy věnována našemu kulturnímu dědictví pozornost odpovídající jeho historickému významu a faktické nenahraditelnosti.

Musím připomenout, že v uplynulém desetiletí došlo také k několika závažným požárům památkových objektů, při kterých vznikly značné majetkové škody. Z těch nejzávažnějších lze jmenovat požár státního hradu Pernštejn, státního zámku Zahrádky nebo požár Průmyslového paláce na Pražském výstavišti v Holešovicích. Všechny požáry památkových objektů mají společný problém - zatímco materiální ztráty lze vždy přibližně vyčíslit, historické ztráty jsou nevyčíslitelné a nenahraditelné.

Hasičský záchranný sbor ČR shromáždil řadu poznatků o stavu požární ochrany v památkových objektech, ať už ze zásahové činnosti, z kontrolních akcí nebo ze spolupráce s dalšími správními úřady a zájmovými sdruženími. Příslušníci HZS ČR v památkových objektech stále nalézají závady, které z hlediska možnosti vzniku požáru a jeho šíření ohrožují historické hodnoty, ale samozřejmě i osoby, tedy návštěvníky a personál.

Velká část památkových objektů je také využívána k různým doprovodným a komerčním akcím, s nimiž je spojen zvýšený výskyt možných zdrojů zapálení a na tuto skutečnost je třeba také odpovídajícím způsobem reagovat. To znamená nezbytnost přizpůsobit požárně bezpečnostní opatření (organizační i technická).

Protože je stále co řešit a napravovat, je námi zvolené monotematické zaměření konference jednou z možných forem poskytování informací a výměny zkušeností v dané oblasti. A to jak v rámci odborné veřejnosti, tak i mezi zástupci veřejné správy, vlastníky nebo správci památkových objektů a dalšími zájemci. Je to také příležitost ke zvýšení povědomí o současných technických možnostech ochrany památek před požáry. Naším dlouhodobým cílem a jednou z priorit je zvýšit úroveň požární ochrany našeho kulturního a historického dědictví a tím přispět k jeho zachování pro budoucí generace.

V čem spočívají hlavní specifika a problémy požární ochrany historických památek?

Opatření k zajištění požární ochrany památkových objektů jsou ve většině případů skutečně velmi specifická a jejich nastavení téměř vždy vyžaduje individuální posouzení a přístup. U nemovitých kulturních památek je to dáno zejména vlastním charakterem těchto objektů, které nesplňují a přirozeně ani nemohou splňovat současné podmínky stanovené předpisy o požární bezpečnosti staveb. Jde mnohdy o objekty stojící ve složitém, nepřehledném a nepřístupném terénu nebo naopak o stavby v husté historické zástavbě, která bývá obvykle také nepříznivá pro zásahy běžné požární techniky. Stavby jsou řešeny jako prostorově komplikované celky, kde požáru nebrání žádné požárně dělící konstrukce a uzávěry. Únikové a zásahové cesty jsou řešeny chodbami a schodišti prohlídkových tras bez dostatečného osvětlení, odvětrání a označení. V objektech často nejsou umístěna funkční požárně bezpečnostní zařízení. Problematickými jsou i zdroje vody pro hašení požáru a její doprava.

Snažíme se tedy v rámci úzké spolupráce s vlastníky, správci a provozovateli památkových objektů hledat a nacházet taková řešení požární bezpečnosti, která jsou v daných podmínkách možná, přijatelná a i z hlediska finanční náročnosti realizovatelná.

Určitý zlom v přístupu k této problematice přinesla konference v Českém Krumlově v roce 2011. Podařilo se realizovat v praxi některé z na této konferenci vznesených podnětů nebo přijatých závěrů?

Ano, po konferenci v Českém Krumlově došlo k určitému zlomu při vnímání problematiky požární ochrany historických památek. Byla to jedna z prvních akcí skutečně velkého rozměru, kde se ochranu památek před požáry podařilo současně medializovat tak, aby byla více vnímána veřejností. Co se dále určitě podařilo, bylo nastartování aktivní spolupráce s Národním památkovým ústavem, s odbory památkové péče krajských úřadů, Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků, Asociací majitelů hradů a zámků v ČR a řadou dalších organizací. Díky této spolupráci se začaly organizovat odborné prohlídky konkrétních památkových objektů, pracovní setkání jednotlivých odborníků ze všech dotčených oblastí, nebo se alespoň navázaly osobní kontakty, které pomohly řešit aktuálně vzniklé specifické problémy v oblasti požární ochrany památkových objektů. Nemůžu nevzpomenout také na spolupráci při vzdělávání osob z oblasti navrhování a provádění staveb. Musím říci, že byla naplněna hlavní myšlenka konference o spolupráci všech zúčastněných a hledání kompromisů pro zajištění vyšší úrovně požární ochrany památkových objektů.

Protože jde o velmi širokou problematiku, na které oblasti chtějí organizátoři Pyromeetingu zaměřit prioritní pozornost?

V prvé řadě bychom rádi připomněli doposud dosažené výsledky v rámci spolupráce s našimi již zmiňovanými partnery. Určitě také nevynecháme příkladové studie velkých požárů, které vznikly nejen na území České republiky, ale také u našich sousedů na Slovensku. Účastníci konference vyslechnou informace o možnostech, jak památkový objekt před nebezpečím vzniku požáru chránit, a to i s ohledem na požadavek, aby užité ochranné prvky stavby a prostory esteticky nenarušily a jak vlastně riziko požáru správně stanovit. Jsem také přesvědčen o tom, že akce opět umožní setkání zajímavých osobností a probudí ještě větší zájem o danou problematiku.

Očekáváte, že obdobně jako zmiňovaná konference v Českém Krumlově, může přinést Pyromeeting další posun v této problematice, například v oblasti legislativy nebo v zásahové činnosti?

Není na pořadu dne, že by se připravoval nějaký právní předpis, který by souborně tuto problematiku řešil. Určitě ale očekáváme, že konference přinese další posun v oblasti metodiky, že bude prohloubena spolupráce mezi veřejnou správou a vlastníky, správci nebo provozovateli historických památek. Lze také předvídat, že se tato spolupráce odrazí ve zlepšení úrovně zejména organizačních podmínek pro zásahovou činnost jednotek požární ochrany v památkově chráněných objektech.

plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL, foto archiv redakce
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook