Časopis 112 ROČNÍK XII ČÍSLO 4/2013

V úvodu připomínáme 160. výročí vzniku prvního profesionálního hasičského sboru v Praze. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár výrobní haly textilního podniku v Hořicích na Jičínsku, který způsobil škodu za 250 milionů korun. Dále seznamujeme s požadavky na požární bariéry v kontaktních zateplovacích systémech, informujeme o konferenci Červený kohout a přinášíme pozvánku na květnovou konferenci Pyromeeting 2013. V části IZS představujeme hasičský informační systém HZS Moravskoslezského kraje a informujeme také o účasti Traumateamu ČR na cvičení v Dánsku. Přiblížení nové koncepce ochrany obyvatelstva, zkušenosti s využitím hlásných povodňových profilů na Berounsku a s využitím GIS v Libereckém kraji tvoří hlavní náplň bloků zaměřených na OCHRANU OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. V závěrečném bloku informujeme o spolupráci HZS Olomouckého kraje s polskými kolegy z Opolského vojvodství. 

V roce 2012 byly Ministerstvem zdravotnictví vydány nové právní předpisy, které stanovují podrobnosti pro zpracování traumatologického plánu poskytovatele jednodenní nebo lůžkové zdravotní péče a traumatologického plánu poskytovatele zdravotnické záchranné služby.

Vyhláška č. 101/2012 Sb., o podrobnostech obsahu traumatologického plánu poskytovatele jednodenní nebo lůžkové zdravotní péče a postupu při jeho zpracování a projednání, je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). Obdobnou oblast upravuje i vyhláška č. 240/2012 Sb., kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě (zákon č. 374/2011 Sb.).

Zpracování traumatologických plánů

Uvedené právní normy stanoví povinnost pro vyjmenované poskytovatele zdravotních služeb zpracovat traumatologický plán, v němž mají upravit soubor opatření, která se uplatňují při hromadných neštěstích. Při jeho zpracování mají tito poskytovatelé vycházet z místních podmínek a možností a z výsledků jednání s registrujícím orgánem. Nejméně jednou za dva roky by měl být traumatologický plán aktualizován. Návrh traumatologického plánu i návrh jeho aktualizace má poskytovatel projednat s příslušným správním orgánem (většinou jde o krajský úřad, odbor zdravotnictví, v některých případech Ministerstvo zdravotnictví, a to v případě fakultní nemocnice, nebo zdravotnického zařízení Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti). Traumatologické plány mají být zpracovány do 31. března 2013 a zaslány registrujícím orgánům do 30. dubna 2013. V současné době tedy všichni určení poskytovatelé zdravotních služeb dokončují práci na traumatologickém plánu, který má poprvé stanovenu jednotnou strukturu. Poskytovatel měl možnost zadat zpracování plánu svému zaměstnanci, stanovit pracovní tým pro zpracování plánu, využít nabídek komerčních firem a nechat si plán zpracovat, popř. využít některý z komerčně dostupných informačních systémů. Všechny možnosti jsou legitimní a jen čas a zkušenosti zpětně ukáží, zda cesta, kterou poskytovatel zvolil, byla správná.

Jednotný systém

Vydáním uvedených vyhlášek byl nastaven jednotný systém pro sjednocení traumatologických plánů všech poskytovatelů na území kraje, včetně zajištění spolupráce s poskytovateli zdravotnické záchranné služby, což má v důsledku vést k výraznému zlepšení připravenosti všech poskytovatelů podílejících se svou činností na řešení mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Novou právní úpravou jsou tak poprvé jednoznačně definovány podmínky pro zpracování traumatologického plánu. Zpracování, prověřování a aktualizace těchto plánů by mělo vést ke zlepšení postupů při zajištění včasné a kvalitní zdravotní péče všem hromadně postiženým osobám. Vzhledem k tomu, že poskytovatel je povinen projednat zpracování plánu s příslušným správním orgánem, který poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb, je tím současně zajištěna i koordinace poskytování zdravotních služeb při hromadných neštěstích na celém území kraje. Kraj tak může ovlivnit nejen kvalitu zpracování traumatologických plánů, ale má i možnost koordinovat spolupráci jednotlivých poskytovatelů při zpracování těchto plánů.

Opatření při mimořádné události

Traumatologický plán je samostatným dokumentem poskytovatele zdravotních služeb, který má zákonem danou povinnost jej zpracovat. Odpovědnost za zpracování je tak plně v rukou poskytovatele a je zcela na jeho rozhodnutí, jakou podobu při dodržení podmínek stanovených příslušnými právními předpisy bude traumatologický plán mít.

Traumatologický plán poskytovatele lůžkové péče stanoví opatření k rychlému zajištění plynulé návaznosti poskytování včasné a kvalitní zdravotní péče v případě mimořádné události s hromadným postižením osob, kdy poskytovatel musí zajistit příjem většího počtu pacientů do svého zdravotnického zařízení v časově krátkém úseku a poskytnout všem stejně kvalitní zdravotní péči. Cílem je zajistit minimalizování následků s dopadem na zdraví osob při jejich hromadném postižení při současném zajištění poskytování ostatních zdravotních služeb, které poskytovatel ve zdravotnickém zařízení poskytuje ostatním pacientům. Vzhledem k tomu, že poskytovatelé lůžkové péče poskytují „cílové“ zdravotní služby, je nutné, aby v případě vzniku mimořádné události s hromadným postižením osob byla zajištěna plynulá návaznost na přednemocniční neodkladnou péči poskytovanou poskytovatelem zdravotnické záchranné služby a současně, aby byly na nejnižší možnou míru sníženy možné zdravotní následky osob postižených při hromadných neštěstích.

Analýza rizik v území kraje

Aby mohli určení poskytovatelé zdravotních služeb traumatologický plán zpracovat, musí znát přehled a hodnocení možných zdrojů rizik a ohrožení na území svého kraje, která mohou vést k hromadnému neštěstí a zpracovat si analýzu jejich možného dopadu na činnost poskytovatele při poskytování zdravotní péče. Výchozími podklady tedy jsou:

→ přehled možných zdrojů rizik a provedených analýz ohrožení zpracovaných podle krizového zákona,
→ přehled a hodnocení možných vnitřních a vnějších zdrojů rizik a ohrožení zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb a analýza jejich → možného dopadu na poskytování zdravotní péče při hromadném neštěstí,
→ charakteristika typů postižení zdraví, pro která se traumatologický plán má zpracovat,
→ vymezení opatření pro případ hromadného neštěstí vyplývajících pro poskytovatele z traumatologického plánu havarijního plánu kraje a způsob zajištění jejich plnění,
→ přehled postupů při plnění opatření na jednotlivých pracovištích zdravotnického zařízení do jedné, dvou a do 24 hodin od přijetí informace o výskytu hromadném neštěstí.

Analýza vzniku mimořádných událostí a z toho vyplývajících ohrožení území kraje se zhotovuje na základě analytických podkladů připravených jednotlivými složkami v rozsahu jejich působnosti. Jejím obsahem je přehled zdrojů mimořádných událostí, a přehled pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro území kraje. Tyto informace získává poskytovatel zdravotních služeb od zpracovatele havarijního plánu kraje, přičemž je potřeba si uvědomit, že analytické podklady v oblasti zajištění poskytování zdravotních služeb na území kraje má zpracovat poskytovatel zdravotnické záchranné služby ve spolupráci s odborem zdravotnictví krajského úřadu a těmi poskytovateli lůžkové péče, kteří zabezpečují úkoly stanovené havarijním plánem kraje a krizovým plánem kraje. Výsledkem analytických podkladů má být na jedné straně identifikace rizik s ohledem na ohrožení zdraví, stanovení odhadů počtů ohrožených osob, stanovení požadavků na zabezpečení poskytnutí lůžkové péče, a to nejen s ohledem na počet lůžek jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb, ale i s ohledem na jejich materiální, personální i odborné možnosti a rozsah poskytovaných zdravotních služeb uvedených v oprávnění.

Analýzu a hodnocení rizik pro potřeby zpracování traumatologického plánu si musí před vlastním zpracováním traumatologického plánu udělat každý poskytovatel zdravotních služeb sám. Je třeba v ní zohlednit jednak podklady získané od zpracovatele havarijního plánu kraje, ale i rizika identifikovaná jako ta, která ohrožují poskytování zdravotní péče v daném zdravotnického zařízení, a to vnitřní i vnější. Jedním z neopominutelných kritérií je zajištění bezpečnosti zdravotnických pracovníků, ale i pacientů nacházejících se ve zdravotnickém zařízení nebo pacientů nově přijímaných od poskytovatele zdravotnické záchranné služby. Bez kvalitně provedené analýzy rizik nemůže být provedena identifikace rizik, a tedy nemůže být kvalitně nastaven systém zvládání hromadného příjmu postižených osob do zdravotnického zařízení. Vzhledem k tomu, že poskytovatelé lůžkové péče poskytují různé druhy a formy péče, bude mít každý poskytovatel analýzu rizik zpracovanou v různém rozsahu. Základem však musí být podklady získané od zpracovatele havarijního plánu kraje a krizového plánu kraje zaměřené na zdravotnická specifika.

Vzdělávání a výcvik pro připravenost

Zpracováním traumatologického plánu však nic nekončí. Zaměstnance, kteří se podle traumatologického plánu mají podílet na hromadném příjmu postižených osob, je nutné s traumatologickým plánem seznámit a řádně je všechny proškolit. Teprve až bude každý zaměstnanec znát svou roli, povinnosti i činnost, kterou mu traumatologický plán přidělil, měl by poskytovatel zdravotních služeb začít připravovat cvičení (harmonogram dílčích nácviků všech činností, které jsou v plánu uvedeny), protože jedině tak si lze ověřit nejen kvalitu zpracovaného plánu, ale i prověřit připravenost jednotlivých zaměstnanců.

Součástí každého cvičení je příprava, provedení a vyhodnocení. Pomocníkem může být poskytovateli zdravotních služeb metodika, kterou vydalo Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku č. 8/2007. Závěry každého cvičení, ale i dílčích nácviků, by se měly zpětně promítnout do aktualizace traumatologického plánu a do přípravy a vzdělávání zaměstnanců poskytovatele zdravotních služeb. V rámci přípravy a provedení cvičení je nutné proškolovat zaměstnance v používání osobních ochranných prostředků, nacvičovat dekontaminaci nejen pacientů, ale i zaměstnanců, a další specifické postupy. Nelze podceňovat ani nácvik evakuace pacientů přijatých k hospitalizaci a ke každému ležícímu evakuovanému pacientovi přidělit minimálně jednu zdravotní sestru.

Vedení dokumentace

Součástí traumatologického plánu by měly být i postupy pro vedení zdravotnické dokumentace, včetně postupů pro sjednocení identifikace pacientů, které již identifikoval poskytovatel zdravotnické záchranné služby. Je nutné, aby každý pacient dopravený do zdravotnického zařízení výjezdovou skupinou byl zpětně „dohledatelný“ i pod identifikačním číslem, které mu bylo přiděleno v místě mimořádné události formou třídicí a identifikační karty.
Kompletní prověření připravenosti poskytovatele lůžkové péče by pak mělo spočívat v účasti na součinnostním cvičení, na kterém se bude podílet několik poskytovatelů lůžkové péče spolu s poskytovatelem zdravotnické záchranné služby. Takovéto cvičení musí připravovat a koordinovat kraj, který je zodpovědný za zajištění zdravotní péče na svém území. Jen tak lze bezpečně zajistit, aby přednemocniční neodkladná péče navazovala na neodkladnou péči a poskytovatel lůžkové péče dokázal zvládnout příjem většího počtu postižených osob, aby všichni účastníci znali svou „roli a místo“ a byli schopni využít svých znalostí a schopností a každému pacientovi (přijímanému i již umístěnému na lůžko) byla poskytnuta adekvátní zdravotní péče.

kolektiv autorů, Ministerstvo zdravotnictví
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook