Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Nebezpečné chemické látky

  • Nebezpečné chemické látky
  • Vlastnosti některých nebezpečných chemických látek
  • Chování obyvatelstva při úniku nebezpečných látek
  • Chování obyvatelstva při vzniku radiační havárie
  • Instrukčně metodické zaměstnání pro experty zařazené do Databáze odborníků

Nebezpečné chemické látky

Všeobecná charakteristika

Nebezpečné chemické látky někdy nazývané průmyslové škodliviny jsou některé látky používané v chemickém průmyslu, farmaceutickém průmyslu, při výrobě umělých hmot a vláken, při výrobě umělých hnojiv a prostředků na ochranu rostlin, v chladírenských zařízeních, ve vodárnách apod., které svými toxickými, výbušnými a hořlavými vlastnosti mohou ohrozit zdraví a životy lidí, způsobit vážné poškození životního prostředí. Po zasažení lidského organismu způsobují vážné zdravotní potíže, zejména na dýchacích orgánech, jejichž následky mohou vést až ke smrti. O chemických látkách a chemických přípravcích pojednává zákon č. 356/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a k němu vydané prováděcí předpisy.

Havárie s únikem nebezpečných látek

K úniku nebezpečných chemických látek může dojít z různých důvodů, a to především:
  • následkem působení člověka: havárie způsobená ve výrobě, při skladování nebo nehodou při přepravě nebezpečné látky,
  • vlivem přírodních účinků: k úniku látek dojde vlivem povodně, větru, sesuvem půdy apod.,
  • při teroristických útocích,
  • následkem válečných operací.
Podle zákona je závažnou havárií mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, například závažný únik, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážnému dopadu na životy a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životní prostředí nebo k újmě na majetku.

Značení nebezpečných látek při přepravě

Závažné případy havárií nebezpečných látek představují dopravní nehody při přepravě těchto látek. Taková událost je nebezpečná tím, že se nedá předvídat místo havárie, druh uniklé nebezpečné látky ani rizika. Nemusí jít vždy jen o klasickou dopravní nehodu,ale také o závadu nebo nedbalost přepravce, jejímž následkem dojde k úniku nebezpečné látky.
Nejvýznamnějším systémem označování látek používaným v celé Evropě v silniční a železniční přepravě nebezpečných látek je označení oranžovými výstražními tabulkami. Tabulka je obdélník 40x30 cm oranžové barvy, černě orámovaný a podélně rozdělený. V dolní polovině tabulky je uvedeno identifikační číslo látky (UN-kód), v horní polovině číslo nebezpečnosti (Kemlerův kód).
Identifikační číslo látky (UN-kód) je čtyřmístný číselný kód, který je dle OSN přiřazen jednotlivým látkám, jejichž přeprava podléhá předpisům ADR (silniční přeprava) a RID (železniční přeprava). Tento kód látku jednoznačně identifikuje.
Pro označení nebezpečnosti látky se používá tzv. číslo nebezpečnosti látky (Kemlerův kód). Kemlerův kód je dvoumístná až třímístná kombinace čísel, která je v některých případech doplněna znakem „X“. Jednotlivé číslice představují nebezpečí:
1 - výbušná látka (pouze u ADR)
2 – nebezpečí úniku plynu při zvýšení/snížení tlaku nebo chemickou reakcí
3 – hořlavý plyn nebo kapalina
4 – hořlavá pevná látka
5 – látka podporuje hoření, má oxidační účinky
6 – toxická látka
7 – radioaktivní látka
8 – žíravá látka, látka s leptavými účinky
9 – nebezpečí spontánních, bouřlivých reakcí (samovolný rozklad nebo polymerace)
0 – Bez významu (kód musí mít alespoň dvě číslice, proto se 0 používá na doplnění do dvouciferného čísla)
Dále se používá X – látka nebezpečně reagující s vodou
Obsahuje-li Kemlerův kód dvě stejné číslice, uvedená nebezpečná vlastnost látky je výrazná.
Vedle výstražného označení oranžovou tabulkou se při přepravě používají ještě další výstražné značky, které názorně ukazují na možné účinky látky. Nebezpečí látky lze přitom lehce rozeznat na základě zobrazeného symbolu.

Šíření nebezpečných látek při úniku

Při úniku nebezpečných látek vzniká nebezpečný prostor. Je to prostor, kam unikla nebezpečná látka v ohrožující koncentraci vlivem šíření nebezpečného oblaku. Velikost nebezpečného prostoru je úměrně závislá na množství uniklé látky, její toxicitě a fyzikálních vlastnostech (zvláště hutnotě a tenzi par). Velikost a tvar nebezpečného prostoru je závislý na vnější teplotě, směru a rychlosti přízemního větru. Na šíření nebezpečného prostoru má vliv členitost terénu, zástavba, porost terénu. Hlavní směr šíření nebezpečného oblaku odpovídá směru proudění větru. Ten lze orientačně určit podle pohybů porostu, směru šíření kouře z komínů. Většina nebezpečných látek ve fázi plynu a par je těžší než vzduch, a proto nebezpečné látky vnikají do podzemních prostorů, sklepů budov a kanalizačních systémů, kterými se šíří dále.

V Praze dne 17. 1. 2012

MV-generální ředitelství HZS ČR
oddělení ochrany obyvatelstva

Vlastnosti některých nebezpečných chemických látek

 Vlastnosti chemických látek

 Kemlerův kód a UN-kód

Amoniak (čpavek) NH3

Základní fyzikální vlastnosti
  • Bod tání: -78 °C
  • Bod varu: 33 °C
  • Hutnota par: 0,6
  • Tenze par: 800 kPa/20°C
  • Relativní molekulová hmotnost: 17,04
Vybrané chemické vlastnosti
Bezbarvá kapalina nebo plyn se štiplavým dráždivým zápachem. Velmi nebezpečná látka! Dýchací přístroj a úplný ochranný oblek nutný! Málo hořlavá látka. Nebezpečí vznícení za vyšších teplot. Při  uvolnění plynu  se tvoří  velké množství  studené mlhy  a leptavé výbušné  směsi. Mlha  je těžší  než vzduch.  Vznícení působením vysoké teploty a silného zdroje energie. Při kontaktu s kyselinami vzniká velmi prudká neutralizační reakce.
 
Příznaky zasažení lidského organismu a jeho následky
Kapalný i plynný silně dráždí a leptá oči, dýchací cesty, plíce a kůži. Způsobuje dráždivý kašel a dušnost, křeče při dýchání mohou vést až k udušení. Kapalný vyvolává silné omrzliny, nadýchání vyšších koncentrací může přivodit smrt.
První pomoc zasažené osobě
Přenést postiženého na čerstvý vzduch, uložit ho do stabilizované polohy, uvolnit těsné části oděvu, při zástavě dechu okamžitě zavést umělé dýchání, doporučuje se inhalace 1%ního roztoku kyseliny octové nebo citronové. Potřísněný oděv sejmout a postižená místa na těle okamžitě opláchnout vodou a pokrýt sterilním obvazem. Omrzlá místa na těle netřít, zasažené oči důkladně promývat vodou asi 10-15 min směrem od nosu při násilném otevření víček, postiženého transportovat vleže ve stabilizované poloze. Postiženého nenechat prochladnout. Přivolat lékařskou pomoc.
Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky
Mrazírny, zimní stadiony, potravinářský průmysl, výroba hnojiv
 amoniak.JPG

Chlor Cl2

Základní fyzikální vlastnosti
  • Bod tání:   -101°C
  • Bod varu: -34 °C       
  • Hutnota par: 2,4
  • Tenze par: 640 kPa/20°C
  • Relativní molekulová hmotnost: 70,90  
Vybrané chemické vlastnosti
Žlutozelený plyn těžší něž vzduch s ostrým zápachem. Velmi nebezpečná látka! Plyn je nedýchatelný a jedovatý, silně dráždí ke kašli již v malém množství. Krátkodobý účinek: koncentrace 0,1% po dobu 10 min. působí smrtelně. Dýchací přístroj a úplný ochranný oblek nutný! Při uvolňování plynu se tvoří velké množství studené mlhy a jedovaté směsi. Chlor je velmi reaktivní, slučuje se s velkým množstvím prvků. Reaguje při kontaktu s mnoha anorganickými a organickými látkami, zpravidla za uvolnění tepla. Kovy korodují více s vlhkým chlorem než se suchým. Chlor se snadno slučuje též s nekovy, zvláště s fosforem. Některé hořlavé látky tvoří s chlorem výbušné směsi, např. vodík.
Příznaky zasažení lidského organismu a jeho následky
Nadýchání plynu vede k těžkému podráždění dýchacích cest a plic. Riziko plicního edému. Edém plic se může vyvinout s latencí až 2 dnů. Po nadýchání plynu je proto vždy nutné lékařské vyšetření. Plyn těžce leptá oči a dráždí kůži až ke tvorbě puchýřů. Po styku s tekutinou mohou vznikat omrzliny. Zasažení se projevuje pálením a bolestí očí, sliznice nosu a hltanu i kůže. Tvorba puchýřů. Silně dráždí ke kašli, může docházet až k záchvatům dušení. Krátkodobý účinek: koncentrace 0,1% po dobu 10 min. působí smrtelně.
První pomoc zasažené osobě
První pomoc spočívá v okamžitém přerušení expozice přenesením postižené osoby na čerstvý vzduch. Je nutné zabezpečit tělesný a duševní klid (postižený nesmí chodit!!!). Uložit postiženého do stabilizované polohy, uvolnit těsné části oděvu. Při bezvědomí provést umělé dýchání a inhalaci kyslíku, doporučuje se inhalace 1-2%ního roztoku hydrogenuhličitanu sodného (soda). Sejmout potřísněný oděv, postižená místa na těle okamžitě opláchnout vodou a pokrýt sterilním obvazem, zasažené oči promývat vodou 10-15 minut směrem od nosu při násilném rozevření víček. Přivolat lékařskou pomoc.
Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky
Výroby chloru – chlorová chemie, vodárny, nemocnice, plavecké stadiony, aj.
 chlor.JPG

Chlorovodík HCl

Základní fyzikální vlastnosti
  • Bod tání: -114°C
  • Bod varu: -85°C
  • Hutnota par: 1,30
  • Tenze par: 4300 kPa/20°C
  • Relativní molekulová hmotnost: 36,46
Vybrané chemické vlastnosti
Bezbarvý plyn s dusivým zápachem. Látka je dokonale rozpustná ve vodě, za vzniku kyseliny chlorovodíkové. Při úniku látky do kanalizace nebo do odpadních vod vznik žíravých směsí. Krátkodobé působení par koncentrace 0,15-0,2% po dobu několika minut působí smrtelně.
Příznaky zasažení lidského organismu a jeho následky
Plyn dráždí silně oči a dýchací cesty, způsobuje poškození rohovky, otoky hrtanu a plic, krvácení z nosu. Vdechnutí plynu ve vysokých koncentracích vyvolává poleptání sliznic v nose a v hrtanu i křeč hrtanu a vede ke smrti. Kontakt s kapalinou a působení plynu ve vysokých koncentracích vede k poleptání očí a kůže. Pálení a bolest očí, sliznice nosu a hrtanu i kůže. Kašel a záchvaty dušení, bezvědomí, smrt. Při krátkodobém působení 0,15-0,2% po dobu několika minut působí smrtelně, koncentrace 0,005% je po dobu 30 minut snesitelná.
První pomoc zasažené osobě
Postiženého uložit do klidné polohy na čerstvém vzduchu, uvolnit těsné části oděvu a uklidnit. Při zasažení očí otevřít palcem a ukazováčkem víčka a důkladně promývat vodou nejméně 15 minut. Při poleptání nejméně 10 minut oplachovat postižené místo velkým množstvím vody, opatrně odstranit potřísněný oděv a dále oplachovat zasaženou kůži nejméně 15 minut vodou, mýdlovou vodou, slabým roztokem sody nebo alkalickou minerálkou. Přikrýt zasažené místo čistou látkou a zajistit lékařské ošetření. Při zástavě dechu okamžitě zavést umělé dýchání. Je-li riziko plicního edému, pozor na latenci, která je často bez symptomů až 2 dny!
Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky
Anorganická chemie, energetika, hutnický, textilní, farmaceutický a chemický průmysl. výroba organických barvidel a plastů.
 chlorovodik.JPG

Oxid siřičitý SO2

Základní fyzikální vlastnosti
  • Bod tání: -75°C
  • Bod varu: -10°C
  • Hutnota par: 2,26
  • Tenze par: 240 kPa/20°C
  • Relativní molekulová hmotnost: 64,06
Vybrané chemické vlastnosti
Bezbarvý plyn se štiplavým zápachem. Velmi nebezpečná látka! Dýchací přístroj a úplný ochranný oblek nutný! Látka sama je za normální teploty nereaktivní. Nehořlavá látka. Při uvolnění plynu tvorba mlhy těžší než vzduch a za vzniku leptavé jedovaté směsi, vytváří se žíravá kyselina siřičitá. Látka je rozpustná ve vodě v množství 112,7 g/l při 20 °C. Při úniku do kanalizace nebo do odpadních vod vznikají nad hladinou silně dráždivé páry.
Příznaky zasažení lidského organismu a jeho následky
Oxid siřičitý dráždí extrémně oči, dýchací cesty i plíce s následným edémem plic, nadýchání může vést k poškození hlasivek, ke vzniku dráždivého kašle dušnosti, bezvědomí až smrti. Kontakt s kapalinou vede k omrzlinám kůže a k těžkému poškození očí. Při zasažení se projevuje pálení očí a dýchacích cest. Silný dráždivý kašel a dušnost, bezvědomí, smrt. Při koncentracích > 0,04% je životu nebezpečné vdechování po několika minutách.
První pomoc zasažené osobě
Vynést postiženého na čerstvý vzduch, pohodlně uložit, uvolnit těsné části oděvu. Při zástavě dýchání zahájit umělé dýchání, příp. inhalaci kyslíku. Potřísněné části oděvu odstranit. Postižená místa na těle důkladně opláchnout vodou a pokrýt sterilním obvazem, zasažení oči promývat asi 10-15 minut vodou (od nosu s násilným rozevřením víček). Zraněného nenechat prochladnout. Omrzliny netřít, ale přikrýt sterilním obvazem. Při poskytování první pomoci vdechovaný zamořený vzduch filtrovat přes mokrý kapesník nebo použít ochrannou masku.
Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky
Výroba kyseliny sírové, papíru a celulózy sulfitovým způsobem, potravinářské výroby a konzervárny, textilní průmysl. U nás spalování paliv s obsahem síry představovalo do poloviny 90. let velký ekologický problém.
 oxid siřičity.JPG

Sulfan (sirovodík) H2S

Základní fyzikální vlastnosti
  • Bod tání: -86°C
  • Bod varu: -60°C
  • Hutnota par: 1,19
  • Tenze par: 1770 kPa/20°C
  • Relativní molekulová hmotnost: 34,08
Vybrané chemické vlastnosti
Bezbarvý plyn s nepříjemným zápachem po zkažených vejcích. Pozor! Ve velmi vysokých nebezpečných koncentracích může být bez zápachu! Velmi nebezpečná látka. Sirovodík je téměř tak jedovatý jako kyanovodík! Dýchací přístroj a úplný ochranný oblek nutný! Tvorba chladné mlhy těžší než vzduch a jedovatých výbušných směsí. Mimořádně hořlavá látka, snadno vznětlivá při všech teplotách! Hořením vzniká velmi jedovatý oxid siřičitý. Látka sama je za normální teploty nereaktivní.
Příznaky zasažení lidského organismu a následky
Sirovodík silně dráždí sliznice, zejména pak dýchací cesty, celkové účinky jsou pravděpodobně způsobeny blokádou činnosti enzymů. V menších koncentracích dráždí oční spojivky a rohovku, objevuje se kašel, bolesti hlavy. Při inhalaci vysokých koncentrací dochází velmi rychle k bezvědomí až smrti obrnou dýchacího centra. Často dochází k otoku plic a poruchám srdeční činnosti.
První pomoc zasažené osobě
Vynést postiženého na čerstvý vzduch, pohodlně uložit, uvolnit těsné části oděvu. V případě zástavy dechu je nutno provést umělé dýchání, případně inhalaci kyslíku Omrzlá místa (vlivem styku s kapalinou nebo chladným plynem) hojně omýt studenou vodou. Zraněného nenechat prochladnout. Transport zraněného jen vleže, při dušnosti povoleno v polosedě. Při vdechnutí plynu vždy zajistit převoz na odborné lékařské pracoviště.
Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky
Výroba a doprava: sirouhlíku, viskózového hedvábí, celofánu, léčiv. Je obsažen v zemním plynu a bioplynu od 1 ppm až 45%! Vzniká při hnilobných procesech na skládkách, v kanálech apod.
 sulfan.JPG

Oxid uhelnatý CO

Základní fyzikální vlastnosti
  • Bod tání: -205°C
  • Bod varu: -191°C
  • Hutnota par: 0,967
  • Relativní molekulová hmotnost: 28,01
Vybrané chemické vlastnosti
Bezbarvý plyn bez chuti a zápachu. Tvoří jedovaté výbušné směsi lehčí než vzduch. Velmi nebezpečná látka! Dýchací přístroj a úplný ochranný oblek nutný! Mimořádně hořlavá látka, snadno vznětlivá při všech teplotách.
Příznaky zasažení lidského organismu a jeho  následky
Oxid uhelnatý se snadno váže na krevní barvivo a omezuje příjem kyslíku tvorbou karboxyhemoglobinu, což má za následek dušení.. Vazba krevní barvivo-oxid uhelnatý je vratná, a je-li přiotrávená osoba vynesena ze zamořeného prostředí, začne kyslík okamžitě oxid uhelnatý vytěsňovat. Průvodními znaky otravy jsou bolest hlavy, pocit tlaku na prsou, nevolnost, bolesti břicha, hučení v uších, mžitky před očima a výrazný neklid postiženého. Objevuje se jahodové zbarvení kůže, zvláště kolem rtů a v okolí nehtů. Otravy oxidem uhelnatým o koncentraci 1%objemové vedou ke smrti během několika minut.
První pomoc zasažené osobě
Co nejrychleji odsunout kontaminovanou osobu z ohroženého prostoru. Postiženého pohodlně uložit, uvolnit těsné části oděvu. Při zástavě dechu okamžitě zavést umělé dýchání po provedení kontroly průchodnosti dýchacích cest s následnou inhalací kyslíku, nenechat postiženého prochladnout. Při nebezpečí ztráty vědomí uložit a transportovat ve stabilizované poloze. V případě křečí podat diazepam. Co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc.
Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky
Nedokonalé hoření, petrochemie, železárny, plynárny, koksárny, tunely.
 oxid uhelnaty.JPG

Oxid uhličitý CO2

Základní fyzikální vlastnosti
  • Bod tání: -57 °C (520 kPa)
  • Bod varu: -79°C
  • Hutnota par: 1,52
  • Tenze par: 5760 kPa/20°C
  • Relativní molekulová hmotnost: 44,01
Vybrané chemické vlastnosti
Bezbarvý plyn bez zápachu, bezbarvá kapalina, sněhobílá látka - podle tlaku a teploty. Nebezpečná látka! Dýchací přístroj a ochranný oblek nutný! Kapalina přechází velmi rychle do plynného stavu za tvorby  velkého množství studené mlhy, která je těžší než vzduch. Suchý led se vypařuje pomalu, přičemž se tvoří rovněž viditelná studená mlha.
Příznaky zasažení lidského organismu a jeho následky
Koncentrace v ovzduší okolo 10%obj. (tj. koncentrace CO2, při které zhasíná plamen svíčky) vyvolává příznaky intoxikace spojené s pocity dušnosti, prohloubeným dýcháním, bolestí hlavy, nevolností a později bezvědomím. Při vysokých koncentracích může nastat smrt během několika minut. V těžkých případech intoxikace těmito látkami může dojít k závažnému poškození mozku.
První pomoc zasažené osobě
Postiženého přenést na čerstvý vzduch, pohodlně uložit. Uvolnit těsné části oděvu. Při zástavě dechu okamžitě zavést umělé dýchání, příp. zavést kyslík. Podchlazené (omrzlé) části těla omývat studenou vodou. Zraněného nenechat prochladnout. Přivolat lékaře. Při nebezpečí ztráty vědomí uložit a transportovat ve stabilizované poloze.
Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky
Hoření, spalování, uzavřené prostory, přeplněné nevětrané prostory, psí jeskyně.
 oxid uhličity.JPG

Formaldehyd HCHO

Základní fyzikální vlastnosti
  • Bod tání: < -15°C 
  • Bod varu: 99°C
  • Hutnota par: 1,03
  • Tenze par: 0,17 kPa/20°C
  • Relativní molekulová hmotnost: 30,03
Vybrané chemické vlastnosti
Bezbarvá kapalina se štiplavým silně dráždivým zápachem. Ve vodě rozpustný za vzniku roztoku stejného štiplavého zápachu. Nebezpečná látka! Dýchací přístroj a ochranný oblek nutný! Působení koncentrace par 0,065% po několik málo minut je smrtelné. Mimořádně hořlavá látka, snadno vznětlivá při všech teplotách! Za normální teploty nereaktivní.
Příznaky zasažení lidského organismu a jeho následky
Páry silně dráždí oči a cesty dýchací (bronchopneumonie, edém hrtanu). Po styku s tekutinou ztužení a poleptání kůže i poleptání očí. Po požití vnitřní těžké poleptání sliznice zažívacího ústrojí. Záchvaty kašle, silné slzení očí, silné podráždění sliznice nosní a hltanu. Krátkodobé působení: značně ztížené dýchání při 0,001-0,002%. Působení koncentrace par 0,065% po několik málo minut je smrtelné.
První pomoc zasažené osobě
Postiženého uložit do klidové polohy na čerstvém vzduchu, uvolnit těsné části oděvu a uklidnit. Při zasažení očí ihned rozevřít palcem a ukazováčkem víčka a důkladně promývat vodou nejméně 15 minut. Ihned přivolat očního lékaře! Při poleptání nejméně 10 minut oplachovat postižené místo velkým množstvím vody, opatrně odstranit potřísněný oděv a dále oplachovat zasaženou kůži. Zabránit infekci! Pozor na šok.
Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky
Výroba organických látek, konzervárenský a potravinářský průmysl.
 formaldehyd.JPG

Fosgen COCl2

Základní fyzikální vlastnosti
  • Bod tání: -118°C
  • Bod varu: 8°C
  • Hutnota: 3,42
  • Tenze par: 157 kPa/20°C
  • Relativní molekulová hmotnost: 98,91
Vybrané chemické vlastnosti
Velmi jedovatý plyn charakteristického zápachu po tlejícím listí. Mimořádně nebezpečná látka! Je nutno zabránit jakémukoli styku s parami i kapalinou.  Uvolněná  kapalina přechází  rychle do plynného stavu. Při uvolňování plynu tvorba studené mlhy těžší než vzduch a jedovatých leptavých směsí. Ve vodě se rozpouští nepatrně, rychle se odpařuje. Plyn je těžší než vzduch a tvoří nad vodní hladinou jedovatou leptavou směs.  Při úniku látky do kanalizace nebo do odpadních vod vzniká nebezpečí otravy. Zdraví může být ohroženo již před zpozorováním zápachu! Smrtelná koncentrace 0,5 mg/m3.
Příznaky zasažení lidského organismu a jeho následky
Působí především na hluboké partie respiračního systému a způsobuje toxický otok plic. Má rovněž dráždivý účinek. Při nižších koncentracích se dostavuje pocit škrabání v krku, dráždivý kašel, pak následuje období o délce tří až šesti hodin bez subjektivních příznaků; potom dušnost, kašel, slabost, bolest hlavy, nevolnost, pocit na zvracení až zvracení; při rozvinutém otoku plic těžká dušnost a vykašlávání zpěněných růžových hlenů, strach z udušení. Při velmi vysoké koncentraci dochází k okamžité smrti v důsledku reflexní zástavy dechu.
První pomoc zasažené osobě
Postiženého přenést na čerství vzduch a uvolnit těsné části oděvu. Dodržovat absolutní klid. Při zástavě dechu okamžitě zavést umělé dýchání, doporučuje se inhalace mlhy (voda nebo Vincentka po dobu 30 minut). Potřísněné části oděvu okamžitě sundat a odstranit, postižená místa na těle opláchnout vodou, zasažené oči promývat vodou po dobu 10-15 minut. Přivolat lékaře. Zraněného nenechat prochladnout. I kdyby se jevil bez obtíží, nenechat zasaženého odejít. Transport jen vleže, při dušnosti je povolen v polosedě.
Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky
Výroba organických látek, chemický průmysl.
 fosgen.JPG

Kyanovodík HCN

Základní fyzikální vlastnosti
  • Bod tání: -13°C až 0°C podle koncentrace
  • Bod varu: 40°C-100°C podle koncentrace
  • Hutnota: 1
  • Tenze par: 0-50 kPa/20°C podle koncentrace
  • Relativní molekulová hmotnost: 27,03
Vybrané chemické vlastnosti
Kyanovodík plyn je bezbarvý se zápachem po hořkých mandlích. Kyselina kyanovodíková (roztok HCN ve vodě) je bezbarvá kapalina se zápachem po hořkých mandlích. Kyanovodík je mimořádně nebezpečná látka! Je nutno zabránit jakémukoli styku s parami i kapalinou! Reaguje se zásadami jako jsou louhy, aminy, prudce reaguje s hydroxidem amonným, hydroxidem vápenatým, sodou, amoniakem a dalšími zásadami. Reakce s kyselinami může mít explozivní průběh. Páry jsou velmi snadno zápalné, se vzduchem tvoří výbušné směsi. Vzplanutí může nastat působením horkých povrchů, jisker, otevřeného ohně. Při zahřátí látky možnost polymerace s nebezpečím exploze. Při úniku látky do kanalizace nebo odpadních vod hrozí nebezpečí výbuchu a vzniku velmi jedovatých směsí s vodou a se vzduchem.
Příznaky zasažení lidského organismu a jeho následky
Velmi toxická látka, která přerušuje přívod kyslíku a oxidační procesy v buňkách. Při inhalaci velkých koncentrací kyanovodíku nastává smrt okamžitě. Průvodními znaky otravy jsou bolest hlavy, pocit tíže v dolních končetinách, svírání na prsou, bezvědomí. Intoxikace se projevuje pálením v ústech, žaludku, zvracením, následuje těžká dušnost a rychlé bezvědomí. U otravy kyanovodíkem je nápadná rychlost příznaků, dech a zvratky zapáchají po hořkých mandlích.
První pomoc zasažené osobě
Postiženého přenést okamžitě na čerstvý vzduch, uložit do klidové polohy, uvolnit těsné části oděvu. Při zástavě dechu okamžitě zavést umělé dýchání (i pomocí přístroje), sejmout potřísněné části oděvu, zasažené oči důkladně promývat asi 10-15 minut vodou směrem od nosu při násilném otevření víček. Transportovat vleže ve stabilizované poloze. Při první pomoci používat ochranné prostředky, přivolat lékařskou pomoc.
Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky
Výroba organických látek, některé chemické provozy, při aplikaci jako insekticid.
 kyanovodik.JPG

Sirouhlík CS2

Základní fyzikální vlastnosti
  • Bod tání: -112°C
  • Bod varu: 46°C  
  • Hutnota par: 2,64
  • Tenze par: 40 kPa/20°C
  • Relativní molekulová hmotnost: 76,13
Vybrané chemické vlastnosti
Bezbarvá nebo nažloutlá kapalina. Čistá látka téměř bez zápachu, technická se zápachem po zkažených vejcíh.  Velmi nebezpečná látka! Dýchací přístroj a úplný ochranný oblek nutný! Působení 0,06% po dobu několika minut je smrtelné. Silně hořlavá látka! Nebezpečí vznícení za normální teploty! Látka sama je za normální teploty nereaktivní. Páry velmi snadno zápalné, se vzduchem tvoří jedovaté a výbušné směsi, těžší než vzduch. Drží se při zemi a při jejich zapálení se oheň rychle šíří do velkých vzdáleností. Vznícení působením horkých povrchů, jisker nebo otevřeného ohně. Pozor na jiskru elektrostatického náboje. Látka změkčuje pryž a mnohé plasty. Lehce leptá kovy, pokud není chemicky čistá. Při úniku látky do kanalizace nebo odpadních vod vzniká nebezpečí výbuchu.
Příznaky zasažení lidského organismu a následky
Páry působí narkoticky. Po přežití akutní otravy mohou po nějakou dobu přetrvávat  poruchy centrálního nervového systému (např. poruchy vidění). Po styku s tekutinou poleptání očí, po delším působení i kůže, poleptání vypadá jako spáleniny druhého stupně. Možné vstřebávání i kůží. Při zahřívání až k rozkladu např. působením požáru v okolí se uvolňují toxické páry, jejichž účinek se může projevit opožděně.  Při krátkodobém působení koncentrace 0,11% po dobu 30 min působí bezvědomí, koncentrace 0,4% po 60 min vede ke smrti.
První pomoc zasažené osobě
Postiženého přenést okamžitě na čerstvý vzduch, uložit do klidové polohy, uvolnit těsné části oděvu. Potřísněné části oděvu okamžitě sundat a odstranit. Příznaky otravy se mohou projevit až po mnoha hodinách, proto je nutný lékařský dohled nejméně 48 hodin po expozici. Při zdravotních potížích a i v případě pochybností vyhledejte lékařskou pomoc. Při zástavě dechu okamžitě zavést umělé dýchání. Při styku s kůží zasažené místo ihned omýt vodou a mýdlem a dobře opláchnout. Při zasažení očí oči s otevřenými víčky vyplachovat po více minut proudem tekoucí vody. Neprodleně vyžádat pomoc očního lékaře!
Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky
Výroba viskózy, celofánu, kaučuku atd.
 sirouhlik.JPG

 V Praze dne 17. 1. 2012

MV-generální ředitelství HZS ČR
oddělení ochrany obyvatelstva

Chování obyvatelstva při úniku nebezpečných látek

Zásady chování obyvatelstva při vzniku havárie s únikem nebezpečné látky

O vzniku havárie se občan může dozvědět:
  • prostřednictvím varovného signálu všeobecná výstraha z akustické sirény.
  • tím, že je svědkem havárie,
  • od sousedů, náhodných chodců přímo nebo zprostředkovaně (z druhé ruky),
  • z hlášení místních rozhlasů, nebo z informací rádií nebo televize,
  • z internetu na stránkách , které se aktuálními informacemi zabývají.
Jakékoliv informace o možnosti vzniku havárie se nesmí podceňovat. I pokud jsou informace neověřené, v prvopočátku je považovat za věrohodné.
A. Je-li občanům známo místo vzniku havárie, směr šíření nebezpečného oblaku, přizpůsobí své chování těmto zásadám:
  1. Nachází-li se ve směru šíření nebezpečného oblaku do vzdálenosti 2 km, postupuje podle zásad v odstavci B.
  2. Nachází-li se mimo směr šíření nebezpečného oblaku, nebo je-li od místa velmi vzdálen, samostatně nebo na pokyn orgánů řízení mimořádné situace provede urychleně evakuaci z ohroženého prostoru do bezpečného prostoru. Ten se zpravidla nachází 500 m ve směru proti proudění větru a 1000 až 2000 m stranou od osy směru proudění větru z místa havárie.
  3. Má-li občan bezprostředně k dispozici dopravní prostředek, využije jej k evakuaci, přičemž musí uzavřít všechna okna a vypnout větrání a klimatizaci ve vozidle.
  4. Při vlastní evakuaci zároveň uvědomí náhodné chodce a dává signály řidičům směřující do nebezpečného prostoru o vzniklém nebezpečí, aby v cestě nepokračovali.
  5. V bezpečném prostoru vyhledá místo, kde může sledovat vysílání místního rozhlasu, nebo vysílání regionálních rádií, které o situaci budou průběžně informovat.
  6. Dále se řídí pokyny hasičů, Policie ČR, orgánů krizového řízení, správních orgánů a orgánů obce.
  7. Návrat do místa, které bylo zasaženo výronem nebezpečné látka lze provést až po svolení správních orgánů nebo orgánů obce.

B. Není-li občanům známo přesné místo havárie a přesný směr šíření nebezpečného oblaku své chování přizpůsobí těmto zásadám:

  1. Osoba pohybující se na volném prostranství okamžitě vyhledá improvizovaný úkryt. Tím je nejbližší funkční budova.
  2. Lidé nevycházejí z budov a setrvávají v nich do té doby, než budou vyzváni k provedení případné evakuace
  3. V budově se přesunout, je-li to možné, do vyšších pater a vyhledat místnost, která je odvrácená od místa havárie.
  4. V budově se podílet na úpravách improvizovaného ukrytí. To spočívá v uzavření všech oken a dveří, vypnutí veškeré klimatizace a větrání. Provádí se další utěsňování oken a dveří, větracích otvorů pomocí samolepicích pásek, hadrů a ručníků apod.
  5. Zapnout a naladit rádio na vysílání regionálního a místního rozhlasu. Sledovat vysílání kanálu místní kabelové televize.
  6. Na případnou evakuaci si připravit pomůcky pro improvizovanou ochranu.
  7. Dále se řídit pokyny, o nichž se občan dozví z informací rádia a televize.
  8. Je nutné omezit telefonování, jak z pevných tak, mobilních telefonů na nezbytnou potřebu.
  9. Opuštění místa improvizovaného ukrytí lze provést až po svolení správních orgánů nebo orgánů obce.

Obecné zásady poskytování pomoci zasaženým osobám

Základní zásadou první pomoci při zasažení nebezpečnou chemickou látkou je okamžité zamezení dalšího kontaktu zasažené osoby s touto látkou.
Další postup závisí na tom, zda je zasažená osoba při vědomí či nikoli.
A. Zasažená osoba při vědomí – poleptání chemickou látkou
  1. Okamžitě odstraňte zdroj chemického působení, opatrně svlékněte nebo rozstřihněte potřísněný oděv. V žádném případě nesvlékejte potřísněný oděv přes hlavu. Dávejte pozor na další možné zasažení ostatních částí těla postiženého i zachránce.
  2. Ránu začněte co nejdříve oplachovat proudem studené vody minimálně po dobu 10 - 20 minut. Tím zředíte a částečně i odplavíte chemikálii, studená voda působí i proti bolesti. Proud vody by neměl stékat po zdravé tkáni, aby na ni nebyla splavena i chemikálie. Takže například předloktí oplachujete kolmo tekoucí vodou, která nestéká ani k lokti ani k zápěstí.
  3. Nikdy neprovádějte neutralizaci chemické látky, protože při této reakci hrozí vznik další chemické reakce, která by postiženou tkáň ještě více zatížila.
  4. Ránu sterilně přikryjte a postiženou část těla znehybněte.
  5. Vždy je nutné odborné ošetření v nemocnici.
  6. Při zasažení oka vyplachujte alespoň 10 minut čistou chladnou vodou, její proud by měl směřovat vždy od vnitřního koutku k vnějšímu, aby nebylo zasaženo i zdravé oko. Proud nesmí být příliš prudký. Při zasažení nehašeným vápnem výplach nestačí, je nutno také odstranit částečky vápna ze spojivkového vaku, neboť tam tvoří příškvarky. Postižené oko po vypláchnutí vždy sterilně přikryjte a zajistěte odborné ošetření u očního lékaře.
  7. Po požití chemikálie zasažená ústa vyplachujte čistou vodou, můžete dát napít trochu studené vody. Nikdy nevyvolávejte zvracení kvůli dalšímu poleptání trávicí trubice, současně také hrozí vdechnutí zvratků nebo prasknutí trávicí trubice, která je již naleptaná chemikálií. Aktivní (živočišné) uhlí podávejte pouze na radu lékaře.
 B. Zasažená osoba v bezvědomí
  1. S ohledem na vlastní bezpečnost vyneste co nejrychleji postiženého z prostoru, kde došlo k otravě, zajistěte přívod čerstvého vzduchu, uvolněte tísnící oděv.
  2. Pokud má postižený poruchu vědomí a zachované základní životní funkce, uložte jej do stabilizované polohy. Došlo-li již k poruše dýchání a krevního oběhu, zkontrolujte průchodnost dýchacích cest a zahajte kardiopulmonární resuscitaci (KPR):
  • zkontrolujte ústní dutinu a případně vyčistěte,
  • proveďte záklon hlavy postiženého,
  • zjistěte, zda postižený dýchá,
  • nedýchá-li, volejte ihned zdravotnickou záchrannou službu (protože pomocí KPR pouze zvyšujeme pravděpodobnost, že přivolaná zdravotnická záchranná služba provede úspěšnou defibrilaci, samotná KPR k obnově životních funkcí většinou nestačí!),
  • začněte masáž srdce,
  • pokračujte prováděním umělého dýchání + nepřímá srdeční masáž,
  • průběžně kontrolujte stav – dech, tep, vědomí,
  • neustávejte až do příjezdu zdravotnické záchranné služby.
3. Vždy neprodleně volejte zdravotnickou záchrannou službu a zajistěte odborné ošetření.

V Praze dne 17. 1. 2012

MV-generální ředitelství HZS ČR
oddělení ochrany obyvatelstva

Chování obyvatelstva při vzniku radiační havárie

Mimořádná událost s možností úniku radioaktivních látek do životního prostředí (radiační havárie)

Pojem radiační havárie vyjadřuje skutečnost, že v jaderné elektrárně došlo k současnému poškození více ochranných bariér. V této situaci lze předpokládat možnost úniku radioaktivních látek z jaderné elektrárny do životního prostředí, který vyžaduje provedení opatření na ochranu obyvatelstva.
Jakým způsobem a v jaké koncentraci se budou radioaktivní látky šířit mimo jadernou elektrárnu, je především ovlivněno:
  • vlastním průběhem mimořádné události;
  • počasím v okamžiku mimořádné události a v období těsně po ní.
 Zjednodušeně však můžeme říci, že koncentrace radioaktivních látek a tím i míra ohrožení obyvatelstva radioaktivními látkami klesá s rostoucí vzdáleností od zdroje a časem od ukončení úniku radioaktivních látek.

Kde hledat informace

a)       Státní úřad pro jadernou bezpečnost 
           www.sujb.cz  
 
b)       informační centra elektráren
                    - Informační centrum JE Dukovany:
telefon: 561 105 519, 561 102 992
Hláska – automatický informační systém, telefon: 561 10 1234
e-mail: infocentrum.edu@cez.cz
Otevřeno je každý den včetně státních svátků po–ne od 9 do 16 hodin (s výjimkou prvního pondělí v měsíci). V období letních prázdnin je provozní doba prodloužena od 9 do 17.30 hodin
                    - Informační centrum JE Temelín:
telefon: 381 102 639
fax: 381 104 900
e-mail: infocentrum.ete@cez.cz
Otevřeno je každý den včetně státních svátků po–ne od 9 do 16 hodin (s výjimkou prvního pondělí v měsíci). V období letních prázdnin je provozní doba prodloužena od 9 do 17.30 hodin
c)       Příručka pro ochranu obyvatelstva při radiační havárii
 

 Zásady chování obyvatelstva při vzniku radiační havárie

 O vzniku havárie se občan může dozvědět:

  • prostřednictvím varovného signálu všeobecná výstraha z akustické sirény,
  • z hlášení místních rozhlasů, nebo z informací rádií nebo televize,
  • z internetu (zejména stránky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost www.sujb.cz, stránky provozovatele jaderných elektráren v ČR www.cez.cz),
  • od sousedů, náhodných chodců přímo nebo zprostředkovaně (z druhé ruky).
Po vyhlášení mimořádné události v hromadných sdělovacích prostředcích jednejte uvážlivě a řiďte se pokyny orgánů krizového řízení a orgánů místní samosprávy, které obdržíte prostřednictvím rozhlasového nebo televizního vysílání, místních hlášení nebo jiných místně dostupných prostředků.

Neodkladná ochranná opatření

Ochrana obyvatelstva je v případě vzniku radiační havárie nejúčinněji zajišťována prostřednictvím následujících, tzv. neodkladných ochranných opatření:
  • ukrytí
  • jodová profylaxe
  • evakuace.
 Ochranná opatření ukrytí a jodová profylaxe jsou vyhlašována zpravidla na celém území zóny havarijního plánování současně. Ukrytí se plánuje na dobu nejvýše 2 dnů.
 
Příprava na evakuaci – je plánována a v rámci úvodního varování vyhlašována pouze pro vnitřní část zóny havarijního plánování o poloměru 5 km. Skutečný rozsah evakuace z částí zóny havarijního plánování závisí na rozhodnutí krizového štábu kraje vydaného na základě doporučení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost s přihlédnutím k aktuálním meteorologickým a dalším souvisejícím podmínkám.

Ukrytí

DOMA
Jestliže se v době vyhlášení ukrytí nacházíte doma, dodržujte následující opatření:
  • Zachovejte klid.
  • Shromážděte všechny přítomné ve vhodné místnosti (nejlépe středové, suterénní nebo sklepní s minimálním počtem oken, dveří a jiných větracích otvorů) s možností poslechu televizního nebo rozhlasového vysílání. Přístup k pokynům sdělovaným prostřednictvím televizních nebo rozhlasových kanálů nesmí být omezen, protože je stejně důležitý jako ochranné opatření ukrytí.
  • Zapněte televizi nebo rozhlas na určených kanálech, na kterých vám budou sdělovány pokyny pro vaši další činnost. Tam, kde máte v obcích místní rozhlas nebo kabelovou televizi, sledujte pokyny, které bude jejich prostřednictvím vydávat obecní nebo městský úřad.
  • Vypněte ventilační a klimatizační zařízení a uzavřete větrací otvory (v koupelnách, na WC, ve spižírnách apod.).
  • Uhaste (vypněte) všechna zařízení na spalování paliv.
  • Uzavřete hospodářská a domácí zvířata s dostatkem vody a krmiva.
  • Zavřete okna a dveře a pokud možno je utěsněte.
  • Telefon použijte jenom v nejnutnějších případech (Zdravotní záchranná služba – tel.: 155, Hasičský záchranný sbor – tel.: 150, Policie ČR – tel.: 158, Tísňová linka – tel.: 112).
  • Neopouštějte zvolený úkryt, pokud prostřednictvím televize nebo rozhlasu nebo místních sdělovacích prostředků od orgánů krizového řízení nedostanete pokyny pro jinou činnost.
NA PRACOVIŠTI A VŠUDE JINDE MIMO DOMOV
Postupujte podle pokynů svých nadřízených nebo podle havarijních plánů, pokud je má vaše pracoviště zpracováno. Ve zdravotnických, sociálních, kulturních, dopravních a jiných zařízeních dodržujte pokyny jejich personálu.
V případě, že vás vyhlášení varovného signálu zastihne na volném prostranství, je nejvhodnější se neprodleně odebrat do nejbližší budovy alespoň k provizornímu ukrytí.
PÉČE O VAŠE RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY
V případě, že vaše děti jsou doma bez dozoru, snažte se k nim co nejrychleji dopravit, případně o tom informujte integrovaný záchranný systém. Pokud se nacházejí v předškolních zařízeních nebo ve školách, nepokoušejte se je za každou cenu vyzvednout nebo s nimi nějakým způsobem navázat kontakt. Zbytečný pohyb na volném prostranství může být pro vaše děti i pro vás nezdravý. V předškolních zařízeních a ve školách bude o děti postaráno. Každé z těchto zařízení má vypracován podrobný postup činnosti k zabezpečení potřebné ochrany vašich dětí v případě vzniku radiační havárie. Mají k dispozici i tablety jodové profylaxe.
PÉČE O ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ OBČANY
Vzpomeňte si, zda ve vaší blízkosti nežijí lidé, kteří pro stáří, nemoc, upoutání na lůžko, omezené zrakové anebo sluchové schopnosti a podobně, mohli vyhlášení signálu přeslechnout nebo v důsledku svých omezených možností na ně nedokážou patřičně reagovat. Upozorněte je na vzniklou situaci a pomozte jim provést vyhlášená ochranná opatření popřípadě kontaktujte krizový štáb obce nebo starostu. Obdobným způsobem se postarejte o děti bez dozoru.
JAK SE CHOVAT PŘI NEZBYTNÉM OPUŠTĚNÍ ÚKRYTU
Pokud musíte z jakéhokoli důvodu opustit byt nebo budovu, v níž se ukrýváte, doporučujeme:
  • omezit dobu opuštění úkrytu na co nejkratší nezbytný čas.
  • chránit si dýchací cesty a oči ochrannou rouškou, případně použít k ochraně dýchacích cest např. navlhčený kapesník, ručník, přeloženou gázu, toaletní papír apod.
  • chránit povrch těla, pokud je to možné, omyvatelnými prostředky:
  • pokrývkou hlavy, která kryje temeno hlavy, čelo, uši a krk;
  • pláštěm do deště nejlépe s kapucí;
  • gumovými holínkami nebo návleky na obuv ze sáčků z umělé hmoty, uvázanými nad kotníky;
  • rukavicemi, popř. návleky ze sáčků z umělé hmoty, zavázanými minimálně nad zápěstím.
  • po návratu do budovy provézt individuální dekontaminaci:
  • za dveřmi domu (na chodbě před vchodem do bytu) odložte použité ochranné prostředky a svrchní použité oblečení. Tyto věci vložte do připraveného plastového pytle, který těsně uzavřete;
  • podle možností se osprchujte nebo omyjte mýdlovou vodou, přičemž největší pozornost věnujte umytí rukou, obličeje, vlasů a vousů. Ústa, nos a oči si vypláchněte (borovou vodou, Opthalem nebo alespoň obyčejnou vodou);
  • oblečte si čisté prádlo a šatstvo.
STRAVOVÁNÍ V OBDOBÍ UKRYTÍ
Konzumujte pouze chráněné potraviny (uzavřené v obalech, v lahvích, uložené v ledničkách, konzervy a podobně). Zásadně nepožívejte potraviny, zejména zeleninu a ovoce, které se nacházely po vyhlášení radiační havárie mimo úkryt, ve volné přírodě nebo v nechráněném prostoru. Vodu z vodovodního řadu můžete používat bez obav. Bude kontrolována a v případě kontaminace bude její přítok včas uzavřen. Vodu z krytých studní můžete v případě nutnosti použít. Nepřipravujte si náhradní zásoby nekryté vody.
HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA
Hospodářským zvířatům zabraňte, pokud možno, v požívání nechráněného krmiva, zejména zelené píce a vody z povrchových zdrojů. Zvířata je potřeba uzavřít a dát jim zásobu vody a krmiva na 2–3 dny. Další zásobní krmivo a vodu zabezpečte před kontaminací překrytím plachtou nebo fólií z umělé hmoty.

Jodová profylaxe

Jednou z látek unikajících při radiační havárii jaderných zařízení je radioaktivní jod. Jod má tendenci shromažďovat se ve štítné žláze člověka. Aby se předešlo hromadění radioaktivního jodu a následnému poškození zdraví, užívají se tablety s jodem neradioaktivním ve formě jodidu draselného (KI), který nasytí štítnou žlázu a zabrání ukládání jodu radioaktivního.
Požití jodových tablet se provádí jednorázově po výzvě v hromadných sdělovacích prostředcích nebo po výzvě orgánů krizového řízení.
 
DÁVKOVÁNÍ
Předepsané dávkování je uvedeno v následující tabulce a současně je v přiloženém návodu k tabletám.
 
Novorozenci do 1 měsíce
Kojenci a děti do 3 let
Děti od 3 do 12 let
Osoby starší 12 let
¼ tablety
16 mg KI
½ tablety
32 mg KI
1 tableta
65 mg KI
2 tablety
130 mg KI
Tablety jodidu draselného je třeba užít neprodleně po vyhlášení doporučení pro jejich požití. Zpoždění v požití má za následek snížení ochranných účinků. Jodid draselný nemá běžně vedlejší účinky. Jodová profylaxe požitím tablet jodidu draselného se proto provádí u všech osob, včetně dětí, těhotných a kojících matek, vyjma těch, které jsou vůči podávanému preparátu citlivé. Osoby s prokázanou přecitlivělostí na jodové preparáty či s poruchou štítné žlázy (zejména po 40. - 45. roce věku) by se měly už nyní poradit při nejbližší návštěvě lékaře, jak postupovat v případě vyhlášení jodové profylaxe.
Pokud z nějakých důvodů nemáte tablety k dispozici v budově, ve které se v daném okamžiku nacházíte, nevycházejte pro ně ven.
Ukrytí představuje z hlediska vaší ochrany důležitější opatření.
 
Upozornění k jodové profylaxi:
  • Nepoužívejte tablety jodidu draselného zbytečně nebo ve větším množství, než je stanoveno. Svému zdraví tím nijak neprospějete. Bude-Ii to situace vyžadovat, budete prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo orgány krizového řízení vyzváni k požití další dávky v průběhu 24–48 hodin, popřípadě vám budou dodány dávky jodidu draselného na další dny.
  • U novorozenců (do 1 měsíce) se další dávky jodidu draselného nepodávají, u těhotných žen a kojících matek se podávají nejvýše 2 dávky.
  • V domácnosti uchovávejte tablety na chladném tmavém místě nepřístupném pro malé děti.

Evakuace

Evakuace obyvatelstva je mezním, ale současně nejúčinnějším opatřením k zajištění jeho ochrany. K jejímu provedení jsou připraveny příslušnými orgány krizového řízení kraje evakuační plány, podle nichž jsou lidé evakuováni do předem stanovených míst náhradního ubytování (příjmových míst). Evakuační trasy jsou voleny tak, aby doprava po komunikaci byla plynulá a nedocházelo ke komplikacím. Evakuaci vyhlašují orgány krizového řízení na základě doporučení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, vycházejícího z analýzy výsledků monitorování radiační situace. Pokyny k přípravě a zahájení evakuace budou vysílány rozhlasem, televizí a místními sdělovacími prostředky nebo jinými náhradními prostředky.
PŘÍPRAVA K EVAKUACI
Je vhodné mít předem připravený seznam věcí, které budete v případě evakuace brát s sebou. Evakuační zavazadlo by mělo obsahovat zejména:
  • osobní doklady (občanský průkaz, cestovní pas, rodný list, řidičský průkaz, kartu zdravotní pojišťovny, včetně dokladů rodinných příslušníků);
  • léky a zdravotnické pomůcky (osobní léky, obvazy a další vybavení běžné lékárničky), brýle ke čtení;
  • cennosti (peníze, šperky, vkladní knížky, cenné papíry, pojišťovací smlouvy, platební a sporožirové karty);
  • sezónní oblečení (náhradní oděv, obuv, prádlo, pláštěnku);
  • přiměřenou zásobu prostředků osobní hygieny a hygienických potřeb;
  • spací pytel (přikrývky), karimatku nebo nafukovací lehátko;
  • jídelní nádobí, potřeby pro šití, kapesní nůž, otvírák na konzervy;
  • základní potraviny na 2–3 dny včetně nápojů;
  • kapesní svítilnu a náhradní baterie, svíčky, zapalovač, zápalky.
  • Dále se doporučuje zařízení s přenosným rozhlasovým přijímačem, mobilní telefon s nabíječkou, psací potřeby a dopisní obálky se známkami, píšťalka, předměty pro vyplnění dlouhé chvíle (např. stolní společenská hra, knížka), potřeby pro kojence.
VÝZVA K EVAKUACI
Jste-li vyzváni k evakuaci, řiďte se následujícími pokyny:
  • Nepřistupujte k evakuaci, pokud vás k tomu nevyzvaly orgány krizového řízení, zbytečně byste tím komplikovali situaci, provádění ochranných opatření, a zejména ohrozili své zdraví.
  • Řiďte se pokyny pracovníků místní samosprávy dotčeného území a složek integrovaného záchranného systému (Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Armády ČR a městské policie).
  • Vzpomeňte si, zda ve vašem bezprostředním sousedství nežijí lidé, kteří by v důsledku stáří, upoutání na lůžko, zhoršeného sluchu či zdravotního stavu mohli přeslechnout výzvu k evakuaci. Pomozte těmto lidem, pokud to potřebují.
  • Obdobně se postarejte o děti bez dozoru.
EVAKUACE POSTIŽENÝCH OBČANŮ
Pokud jste zdravotně postiženi nebo fyzicky omezeni a nemůžete provést všechna opatření spojená s vaší evakuací, požádejte o pomoc starostu obce, v případě nutnosti požádejte telefonicky o pomoc na čísle 112, 150, 155 nebo 158.
Nehledě na tato uvedená opatření, budete-li při vyhlášení evakuace potřebovat pomoc, vyvěste z okna nebo uvažte na kliku vstupních dveří do domu dostatečně velký kus bílé tkaniny, například prostěradlo.
ZABEZPEČENÍ VAŠICH OBYDLÍ PŘED EVAKUACÍ
Před odchodem ze svého bytu proveďte následující opatření:
  • Vypněte a odpojte všechny elektrické spotřebiče s výjimkou ledničky a mrazáku. Pozor – hlavní elektrický jistič nevypínejte!
  • Uložte potraviny, které podléhají zkáze, do ledniček a mrazáků nebo je vyhoďte.
  • Uhaste (vypněte) všechna zařízení pracující na principu spalování.
  • Uzavřete hlavní uzávěry vody a plynu, uzavřete komínové klapky.
  • Odpojte anténní svody od přijímačů.
  • Zkontrolujte uzavření oken a zamkněte dveře.
Pokud máte hospodářská nebo domácí zvířata:
  • Uzavřete je ve chlévech, kotcích či místnosti.
  • Dejte jim zásobu krmiva a vody cca na 2–3 dny.
  • Zabezpečte vstupy do prostor, v nichž jsou zvířata, tak aby zůstala přístupná.
Během vaší nepřítomnosti ochrání váš majetek Policie ČR a příslušníci Armády ČR. Nepovolaným osobám je pobyt v evakuovaném prostoru zakázán.
EVAKUACE VLASTNÍMI DOPRAVNÍMI PROSTŘEDKY (SAMOEVAKUACE)
Je možným ochranným opatřením jen ve výjimečných případech. Je prováděna na výzvu ve sdělovacích prostředcích, společně s konkrétními pokyny.
Po vydání pokynu k provedení evakuace můžete k opuštění ohroženého prostoru použít i vlastního soukromého vozidla podle dále uvedených zásad. Nikdy však neprovádějte samoevakuaci v období vyhlášení ukrytí. Může dojít ke kontaminaci vás a vašeho vozidla i osádky vozidla.
Při použití vlastního vozidla se doporučuje, aby vozidlo splňovalo následující kritéria:
  • Je garážováno nebo zaparkováno v blízkosti místa vašeho ukrytí.
  • Je v dobrém technickém stavu.
  • V nádrži má dostatečnou zásobu pohonných hmot na předpokládanou trasu jízdy.
Při použití vlastního vozidla vám doporučujeme:
  • Znát určenou trasu do místa náhradního ubytování.
  • Pokud máte ve vozidle autorádio, sledujte vysílání.
  • Pokud již došlo k úniku radioaktivních látek a pokud budete nastupovat do vozidla zaparkovaného mimo vaše obydlí, chraňte si dýchací cesty a povrch těla prostředky uvedenými v části „Jak se chovat při nezbytném opuštění úkrytu“. Před nasednutím do auta odložte prostředky ochrany povrchu těla do igelitového pytle (sáčku), který odložíte jako kontaminovaný materiál podle pokynů orgánů krizového řízení. Prostředky na ochranu dýchacích cest neodkládejte, pokud k tomu nebudete vyzváni. Obdobně ochraňte své domácí mazlíčky.
  • Pokud je evakuace prováděna přes kontaminované území, mějte při jízdě zavřená okna, nevětrejte, nepoužívejte klimatizační ani topné zařízení vozidla. Pokud budete vyzváni k průjezdu místem dekontaminace osob a techniky, této výzvy uposlechněte a dekontaminaci zde proveďte. Při neprovedení můžete ohrozit nejen sebe a osádku vozidla, ale i ostatní obyvatelstvo, rozšířením kontaminace mimo zasažené území.
  • Je ve vašem vlastním zájmu, abyste dodrželi stanovenou trasu evakuace.
Můžete-li si zabezpečit vlastní ubytování, využijte je. V každém případě vás žádáme: informujte o svém příjezdu obecní úřad v místě svého náhradního ubytování, popřípadě krizový štáb kraje.
 
EVAKUACE PŘISTAVENÝMI DOPRAVNÍMI PROSTŘEDKY
K provedení hromadné evakuace budou do jednotlivých obcí přistaveny autobusy, které vás dopraví do určených příjmových míst. S konkrétními místy přistavení vás seznámí obecní (městské) úřady. Jsou volena tak, aby váš pobyt na volném prostoru po opuštění úkrytu a při přemístění k autobusu byl co nejkratší, a budou viditelně označena.
Způsob nasedání do autobusu bude upřesněn místně dostupnými sdělovacími prostředky.
Po výzvě k nasednutí dodržujte tyto zásady:
  • Pokud již došlo k úniku radioaktivních látek, použijte k přesunu do evakuačního autobusu doporučených ochranných prostředků, které jsou uvedeny v části „Jak se chovat při nezbytném opuštění úkrytu“.
  • Pokud s sebou berete domácí mazlíčky, je-li to možné, umístěte je do schránky, kterou přikryjete a přenesete. Není-li to možné, snažte se je buď přenést, nebo zajistit ochranu jejich tlapek.
  • Vezměte evakuační zavazadla.
  • Uzamkněte byt nebo dům.
  • Odeberte se nejkratší cestou k přistavenému autobusu.
  • Před vstupem do autobusu odložte prostředky na ochranu povrchu těla do plastového pytle před autobusem. Prostředky na ochranu dýchacích cest neodkládejte, pokud k tomu nebudete vyzváni.
  • Po celou dobu evakuace zachovávejte klid, chovejte se ukázněně a řiďte se důsledně pokyny orgánů krizového řízení.
  • Po dosažení cílového místa se osprchujte (omyjte vodou a mýdlem), převlečte se do náhradního oděvu a použitý oděv uložte do plastového pytle.
Nemusíte mít obavy, že zůstanete v ohroženém prostoru. Orgány místní samosprávy a další orgány a organizace dotčeného území budou kontrolovat, zda ohrožené území opustili všichni obyvatelé.
MÍSTA, KAM BUDETE EVAKUOVÁNI
Místa, kam budete evakuováni, pokud už vám nebyla oznámena, si můžete zjistit již nyní na svém obecním (městském) úřadu. V místě, kam budete evakuováni, pro vás bude připraveno ubytování, strava, lékařská pomoc. Následně bude zajišťováno i vaše další sociální zabezpečení.

Zásady používání telefonů

Telefonní linky by měly být vyhrazeny pro zabezpečení spojení zasahujících složek. V případě vyhlášení varovného signálu proto zbytečně nepoužívejte telefon. Mohlo by dojít k přetížení pevné i mobilní telefonní sítě a jejímu následnému výpadku, což by ztížilo spojení pro potřeby řízení zásahu. Použijte telefon pouze v nutných případech hlášení událostí Policii ČR – tel.: 158, Hasičskému záchrannému sboru – tel.: 150, Zdravotnické záchranné službě – tel.: 155, Tísňové lince – tel.: 112.
Všechny důležité informace obdržíte prostřednictvím rozhlasových nebo televizních relací.

Informace byly čerpány od ČEZ - JEDU a JETE.

V Praze dne 15. 4. 2013

MV-generální ředitelství HZS ČR
oddělení ochrany obyvatelstva

Instrukčně metodické zaměstnání pro experty zařazené do Databáze odborníků

Instrukčně metodické zaměstnání pro experty zařazené do Databáze odborníků proběhlo dne 15. června 2017 v budově MV-GŘ HZS ČR. Odborníci byli seznámeni s podmínkami vysíláním českých občanů do zahraničí, zkušenostmi při řešení mimořádných událostí s výskytem nebezpečných látek a novinkami v chemické, biologické a radiační oblasti u HZS ČR.

Přednesené prezentace jsou uvedeny níže:

Dne 18. dubna 2012 se v budově MV-GŘ HZS ČR uskutečnilo instrukčně metodické zaměstnání pro experty zařazené do Databáze odborníků. Cílem tohoto zaměstnání bylo informovat o podmínkách vysílání českých občanů do zahraničí a o dosavadních zkušenostech z působení českých odborníků a záchranářů v zahraničí. Pozornost byla věnována i problematice nebezpečných látek v souvislosti s bezpečnostním výzkumem.

Přednesené prezentace jsou uvedeny níže:

V Praze dne 17. 7. 2016

MV-generální ředitelství HZS ČR
oddělení ochrany obyvatelstva

vytisknout  e-mailem