Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Otázky a odpovědi 2003

7. srpna 2003    
 
Stanoví § 38 vyhlášky č. 246/2001 Sb. povinnost provádět pravidelné revize všech elektro zařízení ve lhůtách podle ČSN 33 1500 a jejich neprovádění ve lhůtách podle ČSN 33 1500 lze považovat za důvod k zahájení správního řízení? Jestliže ano, potom podle jaké ČSN a v jakých lhůtách jsme povinni tyto revize provádět, je-li prostředí vyhodnoceno podle ČSN 33 2000-3?
Státní požární dozor se vykonává ve smyslu § 31 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Předpisy o požární ochraně se rozumí ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o požární ochraně kromě zákona vlastního i předpisy vydané na jeho základě nebo jiné předpisy upravující povinnosti na úseku požární ochrany.
Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob na úseku požární ochrany upravuje zejména zákon o požární ochraně. Jedná-li se o činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím /§ 4 odst. 1 písm. b) a c) zákona o požární ochraně/, ukládá ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) zákona o požární ochraně zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem zařízení. Dodržení této povinnosti se prokazuje doklady uvedenými v § 38 vyhlášky o požární prevenci, tzn. doklady prokazujícími dodržování technických podmínek a návodů, vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností. Konkrétně se za tyto doklady ve smyslu § 38 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci považují např. zprávy o revizi nebo zprávy o kontrole, zabezpečené ve stanoveném termínu nebo lhůtě osobou, která je oprávněna činnosti uvedené v odst. 1 citovaného paragrafu provádět.
Ustanovení § 15 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci uvádí, že za rozsah a způsob stanovení podmínek požární bezpečnosti odpovídá zpracovatel (osoba odborně způsobilá nebo technik požární ochrany), přičemž se vychází ze stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jejich stanovení. Za splnění tohoto požadavku s považuje dodržení podmínek stanovených normativními požadavky /§ 1 písm. f) vyhlášky o požární prevenci/. ČSN 33 1500 nebyla dosud revidována, ale lze z ní při stanovení termínu pravidelné revize vycházet vzhledem k tomu, že platností nových norem se základní vlivy prostředí, které působí na elektrická zařízení, nezměnily; změnilo se pouze jejich označení.
Doklad o provedení revize elektrických zařízení je ve smyslu platné ČSN 33 1500 dokladem o zajištění požární bezpečnosti z hlediska možného vzniku požáru působením proudu, napětí nebo jevy vyvolanými účinky elektřiny.
V návaznosti na výše uvedené lze konstatovat, že pokud není předložen doklad o revizi elektrického zařízení, není prokázána požární bezpečnost technického zařízení. Státní požární dozor je v takovém případě oprávněn uložit pokutu ve smyslu § 76 odst. 1 písm. k) zákona o požární ochraně.
 
Jakým způsobem se provádí kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zejména požárních uzávěrů do bytových jednotek?
Povinnost právnických osob a podnikajících fyzických osob udržovat požárně bezpečnostní zařízení v provozuschopném stavu je obsažena v ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“). Dodržení této povinnosti se prokazuje dokladem o kontrole provozuschopnosti ve smyslu § 7 odst. 8 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve kterém jsou uvedeny údaje potřebné k prokázání funkčnosti daného zařízení a odbornosti osoby, která kontrolu provedla. Forma zpracování není právním předpisem blíže upravena. Z toho lze odvodit, že není nutné, aby na každé jednotlivé požárně bezpečnostní zařízení byl vystaven jeden doklad o kontrole provozuschopnosti. Je možné zpracovávat jeden doklad o provozuschopnosti pro konkrétní okruh požárně bezpečnostních zařízení s odkazem na dokument, ve kterém budou tato zařízení vyjmenována. Podmínkou je, aby dokumenty obsahovaly veškeré předepsané údaje. Předpisy o požární ochraně umožňují, aby si provozovatel činnosti upravil dodržování povinností na úseku požární ochrany způsobem, který bude vyhovovat jeho provozním podmínkám. Nutno zdůraznit, že kontroly provozuschopnosti se provádějí u všech instalovaných požárně bezpečnostních zařízení (§ 7 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci).
V případě udržování provozuschopnosti dveří, které slouží jako vstup do jednotlivých bytů a které by splňovaly podmínku na zařazení do požárně bezpečnostních zařízení (např. požární dveře) je nutné zohlednit i ustanovení § 17 odst. 1 písm. e) zákona o požární ochraně. Zde se mimo jiné uvádí, že fyzické osoby udržují požárně bezpečnostní zařízení v provozuschopném stavu, přičemž to platí na ta zařízení, která mají ve vlastnictví nebo užívání. Tyto dveře by měly být kontrolovány jak ze strany právnické osoby - provozovatele činnosti, tak ze strany konkrétní fyzické osoby. Právnická osoba se při této kontrole omezí na kontrolu v rozsahu, který nebude požadovat otevření dveří. Bude se jednat zejména o kontrolu celistvosti a neporušenosti a také zda tyto dveře nebyly vyměněny (pokud to bude možné vizuálně rozeznat). Udržování funkčnosti z dalších hledisek by zajišťovala fyzická osoba, která ovšem nemá povinnost vést doklady o této kontrole.
 
 
Žádáme o vysvětlení pojmu § 18 písm. b) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci); co je chápáno pod pojmem „bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení“. Jaké upozornění lze považovat za dostatečné např. bezpečnostní tabulky?
V ustanovení § 18 se uvádí, že za složité podmínky pro zásah se považují činnosti, u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah, a to za okolností, kdy jsou tyto činnosti provozovány, dále dle písm. b) v prostorách a zařízeních, kde by vstup nebo činnost jednotky požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů. Dále jsou taxativně uvedeny prostory a zařízení, kterých se složité podmínky pro zásah týkají.
Upozorňujeme, že právní předpis vždy řeší oblast úpravy obecně. Právním předpisem (vyhláškou) nelze stanovovat podrobnosti v takovém rozsahu, aby ve všech souvislostech reagoval na případy, které by mohly v praxi nastat.
Zvláštní nebezpečí nebo postup hašení jsou skutečnosti, které jsou nad rámec běžných postupů nebo nebezpečí popsaných v Bojovém řádu jednotek, Konspektech odborné přípravy a dalších materiálech sloužících pro odbornou přípravu jednotek požární ochrany. Upozornění jsou informace o těchto zvláštních nebezpečích nebo postupech hašení pro jednotky požární ochrany, které se následně zapracují do dokumentace zdolávání požárů (§ 34 vyhlášky o požární prevenci).
Činnost lze začlenit do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím podle § 18 písm. b) vyhlášky o požární prevenci v takovém případě, kdy u taxativně uvedených prostorů a zařízení je nutné upozornit na zvláštní nebezpečí nebo postup. Jestliže se bude jednat o jednoduché prostory nebo zařízení, kde nebude nutné upozorňovat na zvláštní nebezpečí nebo postup, nebude tato charakteristika při začleňování činnosti uplatněna. V jakých případech bude nutné realizovat upozornění by mělo být konzultováno s místně příslušným hasičským záchranným sborem kraje, popř. jeho územním odborem. Tento by měl tazateli písemně sdělit své stanovisko ke konkrétnímu prostoru nebo zařízení, které bylo předmětem dotazu. Nikdy nemůže být vydáno obecné stanovisko, které by se aplikovalo na obdobné prostory nebo zařízení. Stanovisko bude podkladem pro začlenění, na základě kterého bude zpracována dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím ve smyslu § 28 vyhlášky o požární prevenci.
Z výše uvedeného vyplývá, že umístění výstražných a bezpečnostních tabulek na místě provozovatelem činnosti (právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou) nelze samo o sobě považovat za upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení, které by znamenaly ohrožení života a zdraví hasičů. Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba umístí tyto tabulky bez předchozího jednání s hasičským záchranným sborem kraje, nelze toto považovat za upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení ve smyslu § 18 písm. b) vyhlášky o požární prevenci.
Co se považuje za splnění povinnosti zabezpečit školení zaměstnanců, vedoucích zaměstnanců, popř. jiných osob (dále jen „zaměstnanci“) o požární ochraně, která vyplývá z § 16 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“).
Povinnosti vyplývající ze zákona o požární ochraně jsou diferencovány podle míry požárního nebezpečí provozované činnosti (§ 4 zákona o požární ochraně). Jednotlivé povinnosti se vždy přiřazují konkrétní provozované činnosti. Z toho plyne, že pro jednotlivé činnosti provozované jedním provozovatelem může ze zákona o požární ochraně vyplynout odlišný rozsah povinností. Každý provozovatel činnosti provede začlenění všech činností, které provozuje, do kategorií podle míry požárního nebezpečí. Při provozování činností se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím je mimo jiné povinen prokazatelným způsobem stanovit podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností [§ 6 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně], přičemž je nezbytné zohlednit případné souvislosti s jinými činnostmi.
Povinnost školit zaměstnance o požární ochraně ve smyslu § 16 zákona o požární ochraně vzniká provozovatelům činností se zvýšeným požárním nebezpečím [§ 4 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně] a provozovatelům činností s vysokým požárním nebezpečím [§ 4 odst. 1 písm. c) zákona o požární ochraně]. I v tomto případě musí být povinnost vztažena k jednotlivým provozovaným činnostem. Školení zaměstnanců se provádí pro zaměstnance, kteří přímo vykonávají činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím a dále pro ty, kteří se mohou vyskytovat na pracovištích, kde se provozují činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím nebo kterých se mohou dotýkat podmínky požární bezpečnosti stanovené pro činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím, např. evakuace. Současně nesmí být opomenuta řídící linie vedoucích zaměstnanců. Důraz se klade na komplexní vyhodnocení ve všech souvislostech. Tito zaměstnanci se zařadí do systému školení o požární ochraně. Vyhodnocení vyplyne ze stanovení podmínek požární bezpečnosti provozovaných činností - např. z vymezení oprávnění a povinnosti osob při zajištění požární bezpečnosti pro zahájení, průběh, přerušení a skončení činnosti [§ 15 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)].
Provozovatelům nevzniká povinnost zabezpečit školení o požární ochraně ve smyslu § 16 zákona o požární ochraně pro zaměstnance, kteří vykonávají činnost bez zvýšeného požárního nebezpečí a kteří prokazatelně nepřicházejí do styku s činností se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím a ani se jich nedotýkají žádná ochranná opatření ani nároky na jednání/konání stanovené podmínkami požární bezpečnosti pro činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím.
Výše uvedeným stanoviskem není dotčena povinnost zaměstnavatele vyplývající z ustanovení § 133 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zajistit zaměstnancům školení o právních předpisech a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou ve smyslu § 273 citovaného zákona také předpisy o požární ochraně.

vytisknout  e-mailem