Otázky a odpovědi 2002
20. září 2002
Je možné pro zařazení do kategorie se zvýšeným požárním nebezpečím nemocnice o 3 nadzemních podlažích s lůžkovou kapacitou 40 lůžek uplatnit § 4 odst. 2 písm. h) zákona o PO; tj. stavba určená pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace?
Do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím podle § 4 odst. 2 písm. h) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) se začleňují (mimo jiné) činnosti provozované ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace.
Vymezení pojmu osob se sníženou schopností pohybu a orientace je obsaženo v § 2 písm. b) vyhlášky č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace (dále jen „vyhláška č. 369/2001 Sb.“; nahrazuje vyhlášku č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace). Do kategorie se zvýšeným požárním nebezpečím se začlení činnosti, které jsou provozovány ve stavbách či částech staveb uvedených v § 1 vyhlášky č. 369/2001 Sb., a které současně naplňují podmínku stanovenou vymezením pojmu v § 2 písm. b) této vyhlášky, tj. jsou určeny pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Jedná se o stavby uvedené v § 1 odst. 1 pod písm. b), d) a e) této vyhlášky.
Péče poskytovaná v nemocnicích a v odborných léčebných ústavech (dále jen „nemocnice“) je péčí ústavní (§ 23 zákona č. 48/1997 Sb., veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Osoby využívající péče v nemocnicích se s ohledem na jejich zdravotní stav či momentální schopnost nebo možnost samostatné evakuace považují za osoby s omezenou schopností pohybu či orientace. Na nemocnice, jako na stavby a zařízení ústavního charakteru, se tedy vztahuje ustanovení § 1 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 369/2001 Sb.
Z výše uvedeného vyplývá, že nemocnice s lůžkovým oddělením se pokládá za stavbu, kterou užívají osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, a v ní provozované činnosti se začlení do kategorie činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím podle ustanovení § 4 odst. 2 písm. h) zákona o požární ochraně.
Nutno upozornit, že každá z provozovaných činností musí být posuzována z hlediska všech charakteristik uvedených v § 4 odst. 2 a odst. 3 zákona o požární ochraně. Při stanovování podmínek požární bezpečnosti, podle § 15 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), je třeba uplatnit všechny vyskytující se charakteristiky.
Má právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba povinnost předložit aktualizované posouzení požárního nebezpečí (dále jen „PPN“) ke schválení orgánu státního požárního dozoru, který toto PPN schválí formou rozhodnutí [důvodem aktualizace je úprava textu změnou odkazů na příslušné novelizované nebo nové právní předpisy, případně provedení změn, které vyplynuly zejména z těchto přepisů: zákon č. 237/2000 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně (dále jen „zákon o požární ochraně“), vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci); jedná se o PPN dle ustanovení § 98 odst. 3 zákona o požární ochraně, tj. PPN činností uvedených v § 4 odst. 3 - schválené podle dosavadních předpisů].
Právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozující činnost s vysokým požárním nebezpečím, na které bylo dříve zpracováno PPN (§ 98 odst. 3 zákona o požární ochraně - PPN činností uvedených v § 4 odst. 3, schválená podle dosavadních předpisů) budou plnit povinnosti ve vztahu k PPN pouze v rozsahu uloženém zákonem o požární ochraně. Ustanovením § 6a odst. 5 zákona o požární ochraně se budou řídit jen v případech, dojde-li ke změně charakteru, podmínek nebo rozsahu jimi provozované činnosti.
V daném případě v souladu s ustanovením § 53 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci zajistí, aby dokumentace požární ochrany zpracovaná a vedená podle dosavadních předpisů, s výjimkou PPN (§ 98 odst. 4 zákona), jejichž obsah nebo způsob vedení neodpovídá podmínkám stanoveným vyhláškou o požární prevenci, byla uvedena do souladu s touto vyhláškou nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí její účinnosti.
Vztahuje se povinnost zpracovat dokumentaci požární ochrany i na únikové cesty využívané společně, resp. lze charakterizovat pohyb osob po únikových cestách (užívání společných chodeb, schodišť apod.) za provozování činnosti ve smyslu zákona č. 133/1985 Sb.? Je to závislé na počtu podlaží objektu, např. jedná-li se o budovu o 20ti podlažích?
Charakteristiky, podle kterých se začleňují provozované činnosti podle míry požárního nebezpečí, jsou uvedeny v ustanovení § 4 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“). Pohyb osob po únikových cestách (užívání společných chodeb, schodišť apod.) není tímto ustanovením definován samostatně jako provozovaná činnost. Jsou-li činnosti provozovány v budovách nebo stavbách, které naplňují kriteria charakteristik uvedených v § 4 odst. 2 a 3 [zejména § 4 odst. 2 písm. g), h), i), j), § 4 odst. 3 písm. d), e)] považují se za činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím a právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany vyplývající pro ně ze zákona o požární ochraně ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Mezi tyto povinnosti patří i zpracování dokumentace požární ochrany (§ 15 odst. 1 zákona o požární ochraně), tj. včetně dokumentace, která se vztahuje k únikovým cestám.
Provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak; součástí smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinnosti na úseku požární ochrany (§ 2 odst. 2 zákona o požární ochraně). Uvedené ustanovení lze použít i v případě, kdy se více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob dohodne o způsobu zpracování některých druhů dokumentace požární ochrany nebo jejich částí, které jsou svým obsahem jednotné pro všechny tyto osoby provozující činnosti v budově/stavbě.
Jak postupovat v případě zpracování požární dokumentace jednotlivými nájemci ve vztahu ke zpracované požární dokumentaci objektu, zejména v oblasti zajištění jednotného postupu při evakuaci.
Z dotazu není zřejmé o jakou „zpracovanou požární dokumentaci objektu“ se jedná, zda se jedná o požárně bezpečnostní řešení (§ 27 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru - dále jen „vyhláška o požární prevenci“) nebo o některý z druhů dokumentace požární ochrany podle § 27 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci.
Obecně - při zpracování dokumentace požární ochrany jednotlivými nájemci (právnickými osobami nebo podnikajícími fyzickými osobami provozujícími činnosti podle § 4 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákon o požární ochraně“) je třeba vycházet z ustanovení § 2 odst. 2 zákona o požární ochraně, a to především druhé části tohoto ustanovení, která řeší způsob zajištění plnění povinností na úseku požární ochrany na místech, která jsou užívána společně. Lze doporučit, aby obsahem případné smlouvy (§ 2 odst. 2 zákona o požární ochraně), byly podmínky zpracování, případně poskytování potřebné dokumentace, zejména těch druhů dokumentace požární ochrany, které mají vazbu ke společně užívaným prostorám. Konkrétně při zpracování PEP (požární evakuační plán), tj. zabezpečení jednotného postupu při evakuaci, je nezbytná vzájemná koordinace tak, aby část PEP obsahující základní údaje [např. § 33 odst. 1 písm. a) - místo, ze kterého bude evakuace řízena, b) - prostředky s jejichž pomocí bude evakuace prováděna, c), d), e), odst. 5 - uložení PEP] byla zpracována jednotně.
Je nutné ve výrobní hale o půdorysné ploše cca 700 m2, kde je prováděna činnost kovoobrábění a činnost související se zpracováním plastů [podle § 4 odst. 2 písm. j) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o požární ochraně“) se jedná se o provozovanou činnost, kde nejsou běžné podmínky pro zásah] stanovit v celé hale zákaz kouření, a to i v případě, že v souvislosti s technologií výroby se na některých místech v hale používá otevřený oheň?
K otázce, která se týká stanovení zákazu kouření v celé výrobní hale je třeba uvést, že existence míst ve výrobní hale, kde je používán otevřený oheň, nemůže být důvodem k vyvození jednoznačného závěru, že v hale lze otevřený oheň používat bez omezení. Určení míst, kde je možné kouřit je v kompetenci právnické osoby provozující činnost, přičemž musí být zajištěna požární bezpečnost dodržováním podmínek stanovených příslušnými předpisy, v dané souvislosti zejména s ohledem na technická zařízení a technologii výroby. Doporučujeme, abyste tuto otázku projednali s technologem Vašeho výrobního provozu a opětovně s pracovníkem zabezpečujícím plnění některých povinností, které pro Vaší organizaci vyplývají ze zákona o požární ochraně.
Nutnost zpracovávat požární evakuační plán a dokumentaci zdolávání požáru považujeme za formální záležitost v případě, kdy se jedná o jednopodlažní výrobní halu (provozována činnost kovoobrábění a činnost související se zpracováním plastů) o rozměrech cca 700 m2, kde je dostatečný počet únikových cest, kolem haly je volný manipulační prostor a vyhovující příjezdové komunikace.
Povinnost zpracovávat předepsanou dokumentaci požární ochrany je dána ustanovením § 15 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Obsah dokumentace je dán vyhláškou č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) - konkrétně § 33 odst. 3 (požární evakuační plán - PEP) a § 34 odst. 2 (dokumentace zdolávání požáru - DZP). Při zpracování některých druhů dokumentace požární ochrany lze využít ustanovení § 40 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci, tj. požadavky stanovené na obsah některých druhů dokumentace požární ochrany mohou být zapracovány do jiné organizační nebo provozní dokumentace vedené právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou (např. organizační řád, provozní řád, technologické postupy); uvedený postup lze zvážit při zpracování PEP. V případě DZP lze využít ustanovení § 34 odst. 4 vyhlášky o požární ochraně, tj. tento druh dokumentace zpracovat zjednodušenou formou v rozsahu operativní karty; tento postup však doporučujeme konzultovat s místně příslušným orgánem státního požárního dozoru.
Stávající právní úprava předpisů o požární ochraně poskytuje dostatečné prostředky, které umožňují zpracovat požadovanou dokumentaci v takovém rozsahu a takovým způsobem, aby obsahovala pouze skutečně potřebné informace a opatření - viz výše.
V souvislosti se zpracováváním dokumentace požární ochrany je vhodné též připomenout, že dokumentaci požární ochrany v rozsahu § 17 odst. 1 písm. a) až j) schvaluje, dle § 40 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci, statutární orgán právnické osoby nebo jím pověřený vedoucí zaměstnanec.
Vznikne-li pochybnost zda, popřípadě v jakém rozsahu má být zpracována nebo vedena dokumentace požární ochrany, rozhodne o tom na základě místních podmínek a po posouzení potřebných podkladů místně příslušný orgán státního požárního dozoru (§ 40 odst. 10 vyhlášky o požární prevenci).
Nelze se ztotožnit s názorem tazatele (a to mimo jiné i z důvodu obsahu informací uvedených v „Listu bezpečnostních údajů“), že v případě výše uvedených druhů dokumentace požární ochrany se jedná o formální plnění povinností vyplývajících z právních předpisů. Naopak - jedná se o dokumenty, které v případě požáru upravují zásady pro vytvoření podmínek k účinné ochraně života a zdraví občanů a majetku.