Výkon státního požárního dozoru
Souhrnný název státní požární dozor zahrnuje jednotlivé oblasti činností, které jsou vykonávány příslušnými orgány, které zde zastupují stát. Dotčenými orgány státní správy na úseku požární ochrany a orgány vykovávající státní požární dozor jsou Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR a hasičské záchranné sbory krajů.
Cílem jednotlivých oblastí činností je zajištění odpovídající míry požární bezpečnosti občanů. Způsob dosahování tohoto cíle se u jednotlivých oblastní činností liší. Např. při posuzování stavební dokumentace se jedná o dohled nad správným vyprojektováním stavby tak, aby splňovala stanovená kriteria na požární bezpečnost. U kontrolní činnosti se jedná o průběžný dohled státu nad dodržováním povinností např. při provozování činností v již postavených stavbách. Zjišťováním příčin vzniku požáru se zjišťuje nejen příčina požáru ale také kdo je odpovědný za vzniklý požár, tzn. za vzniklou škodu.
Státní požární dozor vykonává:
-
místně příslušný hasičský záchranný sbor kraje s výjimkou posuzování výrobků a funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních systémů,
-
Ministersvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR pouze posuzováním dokumentace podle stavebního zákona a ověřováním dodržení podmínek požární bezpečnosti staveb u staveb, které se mají uskutečnit na území dvou nebo více krajů, nebo u staveb, které si vyhradí.
Příslušníci pověření plněním úkolů na úseku požární ochrany jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob mají zůstat utajeny před nepovolanými osobami. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo po splnění úkolu. Příslušníci jsou oprávněni provádět potřebná zjištění a služební úkony, nahlížet do příslušné dokumentace a požadovat potřebnou součinnost. Při provádění úkonů jsou oprávněni ke vstupu do objektů a zařízení, ke vstupu na nemovitost na dobu nutnou k řádnému provedení těchto činností. Státní požární dozoru mohou vykonávat příslušníci, kteří mají odpovídající odbornou způsobilost, která je stanovena vnitřním předpisem HZS ČR.
Hrozí-li bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor je oprávněn:
-
vyloučit věc z užívání,
-
zastavit činnost,
-
zastavit provoz (lze i tehdy, jestliže byla znemožněna záchrana osob nebo majetku v případě požáru).
Užívat věc, obnovit provoz nebo činnost lze až po odstranění nedostatků a jen s písemným souhlasem orgánu státního požárního dozoru, který ve výše uvedených věcech rozhodl.
Státní požární dozor se vykonává:
-
kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně,
-
posuzováním územně plánovací dokumentace, podkladů pro vydání rozhodnutí, projektové dokumentace stavby ke stavebnímu řízení, dokumentace k povolení změny stavby před jejím dokončením a posuzováním dokumentace k řízení o změně v užívání stavby, k nařízení nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k řízení o zjednání nápravy a k povolení výjimky v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštních právních předpisů,
-
ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace podle předchozího bodu včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek,
-
schvalováním posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím,
-
zjišťováním příčin vzniku požárů,
-
kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany,
-
ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření.
Státní požární dozor u fyzických osob se vykonává v omezením rozsahu plnění povinností např. pokud je fyzická osoba vlastníkem společných prostor v objektu, ke provozují činnosti jiné právnické nebo podnikající fyzické osoby nebo je fyzická osoba vlastníkem nebo uživatelem zdrojů vody pro hašení požárů nebo vlastníkem nebo uživatelem lesů v souvislých lesních porostech o celkové výměře vyšší než 50 hektarů.
Požární kontroly
Při kontrolách se kontroluje plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Za předpisy o požární ochraně se považují zákon o požární ochraně, předpisy vydané na jeho základě nebo jiné předpisy upravující povinnosti na úseku požární ochrany.
Požární kontrolou se zjišťuje skutečný stav věci, přičemž může být kontrolována požární ochrana v celém rozsahu zákonem stanovených povinností, tato kontrola se nazývá komplexní nebo částečně v rozsahu, který si určí orgán státního požárního dozoru, pak se jedná o tematickou kontrolu. Odstranění nedostatků zjištěných při komplexní nebo tematické kontrole se kontroluje v rámci kontrolní dohlídky. Povinnost oznámit požární kontrolu je upravena zákonem o požární ochraně pouze v případě komplexní kontroly. V ostatních případech není orgán státního požární dozoru povinen svou kontrolu oznamovat. Z požárních kontrol se vyhotovuje zápis, ve kterém je popsán zjištěný stav, uvedeny zjištěné nedostatky a uložena opatření k jejich odstranění. Zápis se projednává se statutárním zástupcem právnické osoby nebo s podnikající fyzickou osobou nebo jejím odpovědným zástupcem, kteří jsou povinni podat orgánu státního požárního dozoru písemnou zprávu o odstranění závad uvedených v zápise z požární kontroly ve stanoveném termínu.
Posuzování a ověřování dokumentace podle stavebního zákona
Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených požadavků je stanovisko, které je podkladem k řízení podle stavebního zákona. Stanovisko může být souhlasné, souhlasné s podmínkami nebo nesouhlasné, v závislosti na tom, zda dokumentace nebo stavba vykazují nedostatky nebo ne. Při posuzování dokumentace se např. zjišťuje možnost bezpečné evakuace osob, zvířat a majetku, zachování stability a nosnosti stavebních konstrukcí, rozdělení stavby do požárních úseků, vymezení zásahových cest. Orgán státního požárního dozoru zde vystupuje jako dotčený orgán chránící veřejné zájmy na úseku požární ochrany.
Zjišťování příčin vzniku požárů
Při zjišťování příčin vzniku požárů se např. zjišťuje místo a doba vzniku požáru, příčina vzniku požáru, okolnosti mající vliv na vznik požáru, následky požáru, výše uchráněných hodnot při hasebním zásahu a porušení předpisů o požární ochraně. Výsledky a závěry zjišťování příčin vzniku požárů se uvádějí do odborných vyjádření a znaleckých posudků, které slouží k dalšímu řízení. Při tomto výkonu zpravidla orgán státního požárního dozoru spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení.
Zjišťování příčin vzniku požárů patří k významným složitým technickým disciplínám v rámci činností dotýkajících se oboru požární ochrany. Vyšetřování požárů nelze chápat staticky, ale naopak jako stále se vyvíjející proces, kde je bezpodmínečně nutné využívat výsledků vědy a techniky a nové poznatky v praxi účinně aplikovat.
Celkové výsledky činností v rámci zjišťování příčin vzniku požárů jsou významně ovlivňovány individuálním přístupem a specializací příslušníka v dané problematice, stupněm získaných zkušeností, znalostí otázek požární prevence a represe, dalších souvisejících oborů a kriminalistických disciplin. Požadavky na zjišťování příčin vzniku požárů se neustále zvyšují a příslušník zabývající se tímto oborem musí být rovnocenným odborným partnerem orgánů činných v trestním řízení.
Zjišťování příčin vzniku požárů patří k významným složitým technickým disciplínám v rámci činností dotýkajících se oboru požární ochrany. Vyšetřování požárů nelze chápat staticky, ale naopak jako stále se vyvíjející proces, kde je bezpodmínečně nutné využívat výsledků vědy a techniky a nové poznatky v praxi účinně aplikovat.
Celkové výsledky činností v rámci zjišťování příčin vzniku požárů jsou významně ovlivňovány individuálním přístupem a specializací příslušníka v dané problematice, stupněm získaných zkušeností, znalostí otázek požární prevence a represe, dalších souvisejících oborů a kriminalistických disciplin. Požadavky na zjišťování příčin vzniku požárů se neustále zvyšují a příslušník zabývající se tímto oborem musí být rovnocenným odborným partnerem orgánů činných v trestním řízení.
Schvalování posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím
Schvalováním posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku se zjišťuje, zda toto splňuje požadavky a obsahuje všechny náležitosti stanovené zákonem o požární ochraně a vyhláškou o požární prevenci. Schvalují se také změny této dokumentace, popř. doplnění nebo přepracování. Výsledkem je rozhodnutí o schválení, popř. neschválení této dokumentace požární ochrany.