Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Hasičské desatero pro léto

Rozdělávání ohně v přírodě, lesní požáry, používání plynových spotřebičů, chování za bouřky, jak zabezpečit domov před odjezdem na dovolenou atd. 

Hasičské desatero pro léto

Rozdělávání ohně v přírodě, lesní požáry, používání plynových spotřebičů, chování za bouřky, jak zabezpečit domov před odjezdem na dovolenou atd. Aby nějaká mimořádná událost nenarušila chvíle letní pohody a nedošlo ke zbytečným újmám na zdraví, škodám na majetku nebo životním prostředí, měli bychom i v době prázdnin a dovolených dodržovat základní pravidla bezpečnosti.

Mezi typicky letní zásahy hasičů patří požáry aut od vybuchlých plynových zapalovačů, požáry porostů od jisker ze zemědělské techniky, požáry porostů od neopatrně rozdělaných táborových ohníčků nebo nedopalků cigaret, vznícení porostu od výfuku nevhodně zaparkovaného automobilu apod. 

1) Rozdělávání ohně v přírodě

Hašení porostu

Hašení porostuV létě mnozí podnikáme nejrůznější výlety, pobýváme na chalupách či chatách, táboříme v přírodě apod. Při těchto příležitostech si rádi sedneme k táboráku či grilujeme. Měli bychom při manipulaci s otevřeným ohněm dávat pozor a dodržovat několik základních bezpečnostních pravidel, které chrání nás i okolí. Oheň v přírodě se totiž může velice snadno vymknout kontrole, ohrozit životy a napáchat nevyčíslitelné majetkové či ekologické škody. 

Při rozdělávání ohně v přírodě je nutné v prvé řadě zvolit vhodné místo pro ohniště. To by mělo být vzdáleno nejméně 50 m od okraje lesa a v dostatečné vzdálenosti od budov a vůbec všech věcí, které se mohou vznítit. Pamatujme, že v lese lze rozdělávat oheň jen na vyhrazených místech! Zcela zakázáno je rozdělávání ohně na místech se vzrostlým porostem, tedy i na louce nebo na strništi. Oheň nezakládejme pod větvemi a na kořenech stromů, na suchém listí, lesní hrabance (zetlelá vrstva jehličí) nebo rašelině, ani v blízkosti stohů (minimálně 100 m), seníků apod. Létající jiskry nebo náhlý poryv větru totiž velmi snadno způsobí neštěstí. Kvůli podobné neopatrnosti lidí každoročně vznikají stovky požárů. Pro rozdělávání ohně je naopak ideální hliněný podklad.

  
Místo pro táborák je nutné vhodně uspořádat. Při rozdělávání ohně v přírodě ohniště bezpečně oddělme od okolního prostředí – např. obložením kameny, obsypáním pískem, vyhloubením zeminy apod. V případě větších vater je vhodné ohniště oddělit až metr širokým pruhem, který bude zbavený veškerých hořlavin.
K zapálení nebo udržování ohně v žádném případě nepoužívejme vysoce hořlavé látky jako např. benzín, naftu či líh. Oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a může způsobit i vážné popáleniny. Navíc podle zákona o ochraně ovzduší v otevřených ohništích nelze pod hrozbou vysokých pokut spalovat žádné chemické látky.

Dělejme jen takový táborák, který dokážete zvládnout. Pokud chystáme velkou vatru, dejme si pozor, aby byla polena poskládána do stabilní pyramidy (pomohou např. záseky na polenech), která umožní prohořívání dovnitř a zabrání nebezpečí rozvalu pyramidy do okolí.

Oheň nesmíme ponechat ani na okamžik bez dozoru. Mějme nachystán dostatek vody (popř. písek, hlínu), kdyby se oheň vymkl kontrole. I proto je dobré umístit ohniště v blízkosti vodního zdroje. 

Naše odpovědnost nekončí okamžikem ukončení zábavy. Opustit místo pálení můžeme až poté, co ohniště důkladně uhasíme - ať již prolitím vodou, nebo zasypáním zeminou. Při odchodu se z ohniště nesmí kouřit a popel i půda pod ohništěm musí být chladná. Pamatujme, že i ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou skrývat žhavé oharky a poryv větru je může znovu rozdmýchat a oheň roznést do okolí. Hasiči musejí každý rok dohašovat ohniště, která byla ponechána svému osudu.

Zejména půda v jehličnatém lese je z hlediska možného vzniku a šíření požáru riziková. Hrabanka tvořená zetlelým jehličím může prohořet až do značné hloubky a nepozorovaně se šířit do stran i mimo ohniště. Nedbalé uhašení proto nestačí a ohniště je nutné důkladně prolít vodou.

Za silného větru nebo v období extrémního sucha bychom oheň v přírodě nebo na volném prostranství neměli rozdělávat vůbec.

Pamatujte, že děti by neměly být u ohniště ponechány sami, bez dozoru plnoleté osoby.

Do ohně nikdy nevhazujme žádné výbušné předměty (rachejtle, světlice, patrony, nádoby se stlačeným plynem, munici). Oheň neroznášejme po okolí, např. na zapálené větvi. Pamatujme, že oheň a alkohol nepatří k sobě. Zvlášť pozor na sezení a hry příliš blízko plamenů, stačí málo a může dojít k vznícení šatů, ožehnutí vlasů, řas a popálení.

Pokud se na nás vznítí oděv a není k dispozici dostatek vhodné tekutiny k uhašení, neutíkejme – tím jen podpoříme hoření. Okamžitě si lehněme na zem a chraňte si obličej. Válejme se, dokud plameny neuhasnou – válením se zamezí přístupu kyslíku potřebného k hoření. Je-li po ruce deka, nebo jiná vhodná textilie (nesmí to být látka z umělých látek), lze ji také použít k uhašení hořícího oděvu. Když se popálíme, postižených ploch se nedotýkejme, popálené místo ihned ponořme do čisté, studené a nejlépe proudící vody a následně vyhledejme odbornou pomoc.

   

2) Lesní požáry
 

Požár lesa

Požár lesa

Vysoké teploty a menší množství srážek obvykle v létě zvyšují riziko vzniku požárů v přírodním prostředí. S příchodem letních prázdnin a dovolených do přírody a do lesů zavítá velké množství lidí, což významně zvyšuje nebezpečí vzniku požáru. Naprostá většina těchto požárů je totiž způsobena lidskou nedbalostí – ať již při zakládání ohně nebo kvůli neopatrnosti při kouření (odhození nedopalku cigaret). 

Kouření v lese je ze zákona zakázáno, rozdělávat a udržovat otevřený oheň lze jen na vyhrazených místech. V případě porušení tohoto zákazu hrozí pokuta, pokud dojde k požáru kdy se nejedná o trestný čin (nevznikne škoda vyššího rozsahu), sankce se může vyšplhat až do výše 25 000 Kč. Zakázáno je samozřejmě i odhazování hořících nebo doutnajících předmětů. Opatrně je třeba zacházet s přenosnými vařiči, které při troše nepozornosti rovněž mohou způsobit požár.

Lesní požáry se hasičům obtížně likvidují, protože k nim zpravidla dojde v těžce přístupném terénu, kde nelze plně využít hasičskou techniku a jsou zde ztížené možnosti zásobování hasební vodou (vodu je třeba dopravovat na větší vzdálenosti apod.). Navíc chování ohně v lese je nevyzpytatelné. Požár se může šířit např. pod zemí a podobné zásahy jsou mnohdy časově velmi náročné a vyžádají si povolání většího množství jednotek požární ochrany.

 

3) Grilování a plynové spotřebiče
 

Stejně jako v případě otevřeného ohně, i při grilování bychom si měli dát pozor na vhodné umístění grilu, aby odletující jiskry nezapálily okolí.   Poměrně rozšířeným nešvarem pak je grilování na balkóně. V grilu bychom měli použít jen k tomu určené palivo (určitě ne odpady, benzín apod.). Gril musí být stabilní, při jeho převržení totiž hrozí popálení.

Pokud plynový spotřebič (ale i jiný přenosný vařič) používáme ve volné přírodě, nesmíme ho ani na okamžik pustit z dozoru, nebezpečí hrozí zejména při převržení nestabilního spotřebiče. 

Plynové spotřebiče (např. přenosný propanbutanový vařič) by neměly být vystaveny vysokým teplotám a nadměrným tlakům. Plynové zapalovače ponechané v autě vystaveném vysokým teplotám představují doslova časovanou bombu, která dokáže vozidlo nejen těžce poškodit, ale způsobit i vážná zranění. Plynové spotřebiče neumísťujme v blízkosti hořlavých látek a zdrojů hoření – nekuřte u nich. Pozor dejme i na netěsnost tlakové láhve, kdy není spotřebič (např. vařič) dostatečně připevněn. Může dojít k unikání plynu a v uzavřených prostorách pak hrozí nebezpečí výbuchu. Nádoby s hořlavými plyny, tedy ani propanbutanové lahve, se nesmí skladovat v prostorách pod úrovní okolního terénu, kotelnách, garážích nebo společných prostorách bytových domů či ubytovacích zařízení. Propanbutan je těžší než vzduch, v případě jeho úniku se tak hromadí u země či v prohlubních, což zvyšuje riziko požáru nebo výbuchu. Lahve s plynem umísťujme ve snadno přístupných a větraných prostorách, zamezme ale k nim přístupu dětí. 

A pozor – nejen v zimě se můžeme otrávit topidlem. Vysoké teploty v létě znamenají zvýšené riziko otravy oxidem uhelnatým při nesprávném užívání karmy. Při jejím použití je nezbytné mít zajištěnu důkladnou výměnu vzduchu v místnosti – větrání např. otvorem ve dveřích. Je také potřeba si karmu nechat alespoň jednou za rok technikem zkontrolovat.

4) Nebezpečí spojené s bouřkami

Likvidace spadlého stromuLikvidace spadlého stromu

V létě často podnikáme výlety a může se stát, že nás přitom překvapí bouřka. Ve městě se před bleskem můžeme schovat v budově, ale co v přírodě? I když k přímému zásahu člověka bleskem dochází jen zřídka, končívají podobné případy mnohdy tragicky. Připomeňme si několik základních zásad správného chování za bouřky:

  • během bouřky nevycházejme zbytečně ven a raději si neplánujme výlety, pokud předpověď hlásí výskyt bouřek
  • pokud se v době bouřky nacházíme venku, schovejme se. Bezpečný úkryt před bleskem poskytují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, obecně pak veškeré stavby chráněné hromosvodem. V přírodě se můžeme schovat v hustém lese a háji, nižším porostu nebo úzkém údolí
  • naopak se rozhodně neschovávejme pod osamělými stromy, na okraji lesa, pod převisy nízkých skal, či v menších staveních bez hromosvodu (např. ve staré hájence). Velké bezpečí neskýtají ani velká stavení s porušenou statikou (např. zpustlé polorozpadlé objekty), kde v případě úderu blesku hrozí další narušení zdiva a zřícení
  • největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pohybu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí (sloupy elektrického vedení), vysokých osamocených stromů nebo vodních ploch. Nikdy se za bouřky neopírejme o zeď či skalní stěnu
  • během bouřky nezůstávejme na kopcích a holých pláních. Překvapí-li nás bouřka na rozlehlé holé pláni, rozhodně nepokračujme dál v chůzi a nezůstávejme ve skupině. Nejbezpečnějším řešením je  přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe – na zem si rozhodně nelehejme.
  • blesk je silný elektrický výboj atmosférického původu, velké nebezpečí nám hrozí při koupání, windsurfingu, plavbě v loďce, příliš bezpečné není ani telefonování, či práce s elektrickými a plynovými spotřebiči
  • nezdržujme se v blízkosti potoků nebo na podmáčené půdě. Vhodný úkryt nepředstavuje ani stan či malá jeskyně ve skále. Sezení na izolační podložce (karimatka, batoh) vás před přímým zásahem blesku neuchrání
  • za bouřky venku nepřenášejme kovové předměty – fungují totiž jako hromosvod
  • bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 sekund mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňme až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 sekund mezi hřměním a bleskem)
  • při hledání úkrytu před bouřkou pamatujme také na to, že ji doprovází nejen blesky, ale často i silný vítr, který také představuje riziko. Proto se držme v bezpečné vzdálenosti od vysokých stromů (hrozí vývraty, nebezpečné odletující větve můžou způsobit vážná zranění), nebo sloupů elektrického vedení (shozené dráty mohou být stále po proudem)
  • pokud nás zastihne bouřka v automobilu, nemusíme se blesku příliš obávat. Jestliže necháme okna i dveře zavřená, poskytne nám plechová karoserie spolehlivou ochranu. V případě silných nárazů větru však dávejme pozor na padající stromy či větve, je rovněž třeba přizpůsobit rychlost a styl jízdy extrémním povětrnostním podmínkám, popř. zcela zastavit a přečkat nepřízeň počasí v autě zaparkovaném na bezpečném místě
  • pokud jsme v budově, během bouřky se raději zdržujme na suchém místě, dále od vodovodu, kamen, elektrospotřebičů, zásuvek a telefonu. Nezapomeňme zavřít všechna okna a odpojit z elektřiny televizor a další přístroje, jejichž součástí je obrazovka
  • během bouřky dávejme pozor na vodu a všechny látky, které snadno vodí elektřinu. Když však přece jen dojde k nehodě, první pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Podle stavu zraněného bývá často nezbytné použít umělé dýchání, srdeční masáž, protišoková opatření apod.

Letní bouřky přináší často také prudký přívalový déšť, který během chvilky snadno promění líně se plazící potůček v rozběsněný živel. S tím je nutné počítat již v okamžiku výběru tábořiště. Hasiči každý rok evakuují děti z letních táborů umístěných na březích potoků a řek, které ohrožovalo náhlé rozvodnění. V takových případech jde mnohdy i o život. Při budování tábořiště je dobré také brát v potaz i nebezpečí úderu blesku – tzn. nestavět stany na holém vyvýšeném místě, v bezprostřední blízkosti stožárů či osamoceně stojících stromů, nevést mezi stany kovové dráty apod.

Rady jak před bleskem ochránit vaší domácnost naleznete na: www.hzscr.cz/clanek/jak-se-chovat-behem-bourky-a-jak-ochranit-obydli-pred-uderem-blesku.aspx 

5) Odjezd na dovolenou

Léto je doba dovolených, kdy se ze svých domovů vzdalujeme na delší čas. Před odjezdem na dovolenou bychom neměli zapomenout zkontrolovat, zda máme vypnuty všechny spotřebiče, jestli např. nezůstal zapnutý sporák, vařič, rychlovarná konvice nebo žehlička. Obzvláště riziková je lednička. Pokud ji můžeme spolu s mrazákem vyprázdnit, je nejlepší centrální vypnutí. Před opuštěním domácnosti na delší dobu je vhodné uzavřít hlavní přívody plynu a vody. Elektrospotřebiče, u kterých to je možné, zcela odpojit z elektrické sítě, v případě televizoru i z antény. Doporučuje se i vypnutí jističů pro světelný a zásuvkový okruh. Chráníme tak náš majetek před poškozením či úplným zničením v případě úderu blesku nebo prudkého výkyvu napětí v elektrické síti. Zkontrolujme, zda jsou vypnuta světla, uzavřeny vodovodní kohoutky, všechna okna důkladně zavřené a zajištěné. Svou domácnost nezapomeňme zabezpečit i proti vloupání.

Pro případ, že by v době naší nepřítomnosti u nás doma přesto došlo k nějaké nemilé příhodě, je dobré se domluvit se sousedem či známým a nechat u něj rezervní klíče. Hasiči tak budou moci rychleji zasáhnout, nebudou se muset dovnitř dostávat násilím a poničit např. vstupní dveře. Pro úplnou jistotu můžeme u souseda zanechat i kontakt na místo našeho pobytu, abychom se mohli v případě potřeby urychleně vrátit domů.

6) Děti

Během letních měsíců jsou ohroženy zejména děti, které nejsou „zaměstnány“ školou a mají spoustu volného času. Každoročně dojde při požárech, které byly způsobeny hrou dětí se zápalkami či zapalovači, ke zraněním a značným majetkovým škodám. Oblíbenou zábavou teenagerů je tajné kouření, které mnohokrát skončilo požárem. Velmi nebezpečné jsou rovněž manipulace dětí s pyrotechnikou či jinými výbušninami.

Připomínáme, že na základě zákona o požární ochraně (§78 zákona č. 133/1985 Sb.) jsou rodiče (a všichni ostatní, kteří mají děti v danou chvíli na starosti) povinni dbát, aby jejich děti nezpůsobily požár. Z hlediska požární ochrany v případě zanedbání dohledu nad osobami, které nemohou posoudit následky svého chování, může být udělena sankce.

7) Výlety na nebezpečná místa

V přírodě na nás číhají i jiná nebezpečí, než jen bouřky či požáry. Zejména děti a mládež patří mezi rizikové skupiny, a to především během prázdnin, kdy využívají větších možností jak se vyhnout dozoru dospělých a baví se i nejrůznějšími nebezpečnými aktivitami. Například lezou po skalách nebo chodí do jeskyní a různých štol. Přeceňují své schopnosti v neznámém terénu, nemají žádné vybavení ani zkušenosti a často tyto případy končí zásahem jednotek požární ochrany a dalších složek integrovaného záchranného systému.

Proto i zde můžeme dát několik dobrých rad:

  • děti by měly vždy předem oznámit rodičům nebo jiným dospělým místo, kam se chtějí vydat, pro pohyb v nebezpečných lokalitách to platí i pro dospělé
  • dávejme zvýšený pozor na pohyb v neznámém terénu, zejména za snížené viditelnosti nebo v noci
  • nepohybujme se nikdy bez řádného zajištění v blízkosti okrajů skal, štol atd., vždy hrozí nebezpečí pádu kvůli ztrátě rovnováhy, uklouznutí, propadnutí, stržení větrem atd.
  • pokud nejsme zajištěni, nešplhejme nikdy na skály. Zpočátku se výstup může zdát jednoduchý, ale cesta zpět je vždy podstatně náročnější. Nečekaný pád může způsobit také uvolněná nebo zvětralá hornina či náhlá slabost
  • nikdy nepřeceňujme své síly ani ve snaze pomoci kamarádovi, raději vždy přivolejme na pomoc hasiče
  • nepouštějme se bez odborného doprovodu do průzkumů štol a jeskyní. V těchto prostorách hrozí mnoho nečekaných a neznámých nebezpečí - zával, ztráta orientace, nečekané zaplavení prostor, zaklínění se v úzkých prostorách, přítomnost nebezpečných plynů atd.
  • nepřeceňujme své síly, vždyť i pro zkušené a trénované hasiče je považována za nebezpečnou a vyžadující zajištění výška nebo hloubka větší 1,5 metru.


8) Nebezpečí při koupání

V letním období nesmíme opominout ani nebezpečí, která nás mohou ohrožovat při koupání nebo sjíždění vodních toků.

Mějme na paměti:

  • noční koupání je nebezpečné, neboť za tmy snadno ztratíme orientaci
  • nekoupejme se nikdy za bouřky, hrozí úraz elektrickým proudem
  • nikdy neskákejme uhřátí do vody, hrozí nebezpečí srdečního selhání a utonutí
  • neskákejme do vody, o které nevíte, jak je hluboká nebo zda se pod hladinou neskrývají kameny nebo jiné předměty, nebo je tam příliš mělko
  • alkohol a koupání skutečně není dobrá kombinace, každoročně jsou hasiči voláni k tragickým utonutím lidí pod vlivem alkoholu
  • nepřeceňujme nikdy své plavecké schopnosti, vždy počítejme např. s možností náhlé změny počasí, podchlazením, svalovými křečemi atd.
  • při sjíždění řek a zejména jejich splavů by měla být v loďce zkušená dospělá osoba a děti by vždy měly mít po celou dobu plavby plovací vestu
  • dávejme si pozor při pohybu v blízkosti břehů, mohou být podemleté nebo může dojít k uklouznutí a pádu do vody. Hrozí pak nebezpečí těžkých zranění při nárazech do předmětů pod hladinou, uvíznutí a utonutí ve víru atd.
  • pokud se někdo začne topit, snažme se mu nejdříve pomoci sami. Pokud na to nestačíme, co nejrychleji přivolejme pomoc z okolí a zavolejme hasiče na tísňové linky 150 nebo 112. Snažme si co nejlépe zapamatovat místo, kde jsme tonoucího naposledy viděli. 

I ve městě mohou číhat podobná nebezpečí. Jedná se především o nejrůznější splavy, vpusti, jímky, studny, odkalovací nádrže čističek, přehrady apod.

9) Sklizeň obilí

V létě musí hasiči likvidovat také četné požáry související se žňovými pracemi na polích. Častou příčinou těchto požárů je technická závada na zemědělské technice (traktory, kombajny, automobily), popř. nedbalost (chytne např. sláma od rozžhaveného výfuku). Hasiči se setkávají i s požáry, které způsobí kámen popř. jiný cizí předmět, jenž se dostane do techniky a vzniklé jiskry zapálí zralou suchou úrodu. Např. obilný prach dokáže vytvořit se vzduchem velmi výbušnou a snadno zapalitelnou směs.

Zemědělci by proto měli svou techniku přede žněmi zkontrolovat, včetně elektroinstalace a palivové soustavy a promazat   třecí plochy, kde by třením mohlo dojít k nadměrnému zahřívání součástek. Stroje by měly být opatřeny lapači jisker a funkčními přenosnými hasicími přístroji. Stačí drobná závada, malá jiskra, a vyschlé plodiny nebo strniště začnou snadno hořet. 

Nebezpečí souvisí i s uskladněním materiálu, například nedostatečně usušeného sena. To se pak v případě, že není zajištěno dostatečné větrání, postupně zahřívá a může dojít i k samovznícení. Značné riziko hrozí zejména u velkokapacitních seníků nebo u stohů se slámou. Vhodnými opatřeními jsou v tomto případě fungující kvalitní větrací systém a pravidelné měření teploty uskladněného materiálu. V případě, že teplota překročí kritickou mez 65 °C, je nutno materiál alespoň částečně vyskladnit, přeuspořádat a tím ochladit.