Časopis 112 ROČNÍK XXIII ČÍSLO 1/2024

Ve čtvrtek 27. dubna 2023 byl oznámen požár v areálu společnosti KOVOŠROT GROUP CZ, s. r. o, v Kladně. Vznikl ve středu plochy skladovaných vraků ve výšce 10 m. Rychle se šířil i do spodní části hromady a vyvíjel vysoké množství toxických zplodin hoření i sálavé teplo. Na místě bylo skladováno asi 5 000 t autovraků. V říjnu se v MSK uskutečnilo mezinárodní cvičení CZECH MODEX 2023 v rámci Mechanismu civilní ochrany Unie za účasti zahraničních modulů, jejichž aktivity jsou spojeny s povodněmi a jsou zaměřeny na vysokokapacitní čerpání vody. V Jeseníku proběhla závěrečná konference projektu „Společné řešení krizového řízení a spolupráce bezpečnostních složek v rámci uprchlické vlny osob z Ukrajiny na česko-polské hranici“, který se realizuje v rámci programu Interreg V-A Česká republika – Polsko. HZS JČK a MSK v rámci preventivně výchovné činnosti využívá trojrozměrné vzdělávací prostředí. Jeho zapojení do přípravy obyvatelstva cílí na mladou generaci. 

Možná je nadpis článku trochu zavádějící, ale jeden typ požárů vyžaduje ohleduplný přístup při provádění hasebních prací a zcela specifický přístup při jejich šetření. Jsou to požáry, při kterých dojde k úmrtí osob v souvislosti s dokonaným sebevražedným úmyslem.

Nejprve trochu statistických údajů. Zahraniční literatura uvádí, že ve vyspělých zemích je zhruba do 2 % případů dokonaných sebevražd spojených s použitím otevřeného ohně. Výjimkou mohou být osoby žijící v indicko-pákistánské komunitě, kde jsou tyto případy mnohem častější. V České republice podle údajů Českého statistického úřadu dojde v důsledku dokonaného sebevražedného úmyslu každoročně k úmrtí asi 1 300 osob. Na základě údajů poskytnutých odborem prevence MV-generálního ředitelství HZS ČR evidujeme v letech 2006–2021 celkem 367 pokusů úmyslného zapálení v důsledku duševní poruchy (pod tímto termínem je sebevražedný úmysl evidován). Z toho je 332 případů v budovách a 35 případů na volném prostranství. Jednoduchým výpočtem dojdeme k závěru, že v České republice jde průměrně o 24 případů ročně. Zjištěná hodnota tedy plně odpovídá údajům ze zahraničí a nejde o zcela zanedbatelný jev.

Specifický postup nastává již při hasebních pracích, u kterých je potřeba použít takový způsob hašení, který co nejméně poškodí tělesné ostatky, zachová na místě důkazní materiál, a zároveň je nutné dodržet ochranu piety k zemřelým a pozůstalým. Místo zásahu musí být zabezpečeno tak, aby bylo zabráněno manipulaci s důkazním materiálem a pořizování obrazového materiálu ze strany veřejnosti. Bohužel poměrně obvyklé jsou výtky pozůstalých ke způsobu provedení hasebních prací od pozdního příjezdu jednotky na místo události až po nedostatečné provedení předlékařské pomoci. Samozřejmě je potřeba vzít v úvahu i možnost, že je sebevražedný úmysl fingován a k činu došlo se snahou o zakrytí předešlé trestné činnosti. Událost je vždy ještě dále došetřována za přítomnosti soudního lékaře a složek činných v trestním řízení.

Nyní k samotnému mechanismu hoření tělních tkání. Obecně je známo, že lidské tělo je tvořeno asi ze 60 % hmotnostního obsahu vodou. Z tělesných součástí za běžných podmínek hoří vlasy, nehty a tuková tkáň. Svalová tkáň hoří až po odpaření vody, což může nastat po nahřívání plamenem. Podmínkou ovšem je tepelné působení v časovém intervalu řádu desítek minut až několika hodin. Je také důležité zmínit, že vlastní hoření tukové tkáně probíhá tak, že nejprve dojde ke zkapalnění tuku a hoření začne probíhat na materiálech, jež zkapalněný tuk zadržují. To jsou např. oděvní svršky, přikrývky, ale i dřevěná podlaha pod samotným tělesným torzem. Dochází zde ke vzniku tzv. knotového efektu, někdy též nazývanému efektu svíčky. Hoření může produkovat pouze omezené množství tepla, intenzita hoření tedy nemusí být příliš vysoká a vzhledem k odvodu tepla směrem vzhůru dochází i k velice omezenému poškození blízkých předmětů. Samotné započetí hoření tukové tkáně je specifický proces. Neznáme případ, u něhož by hoření tukové tkáně nastalo na základě krátkodobého tepelného působení plamene zápalky, plamene zapalovače či teplem tlející cigarety přímo působící na tukovou tkáň. Je přípustné započetí plamenného hoření po tepelném působení otevřeného plamene v řádu minut až desítek minut, například po tepelném působení plamene voskové svíčky, po tepelném působení vnějšího tepelného zdroje o teplotě přesahující hodnotu v intervalu 340 až 440 °C (což je teplota vznícení nejbližšího adekvátního materiálu, tj. vepřového sádla). Může nastat i hoření tukové tkáně po tepelném působení hořící tkaniny vznícené od teplem tlející cigarety. Je ovšem i přípustné vznícení tukové tkáně po krátkodobém tepelném působení přilehlé hořící kapaliny s velkým tepelným impulsem, například s akcelerantem hoření. Nepředpokládáme, že by ke vznícení tukové tkáně došlo po déletrvajícím procesu u osoby při vědomí, pokud ovšem tato osoba nemá sníženou schopnost vnímání. Hoření tukové tkáně při započetí zmiňovaného knotového efektu může probíhat v časovém intervalu až v řádu hodin. Z tohoto důvodu může být množství shořelé tukové tkáně velice nečekané a může dosáhnout hmotnosti nižších desítek kilogramů. Celková výše uvolněného tepla tedy může být poměrně překvapující. U případu, kterým se článek inspiroval, je na základě lékařského vyšetření zemřelé osoby prokázán úbytek tukové tkáně o celkové hmotnosti 3 až 5 kg. K tomu došlo v časovém intervalu 30 minut mezi vznikem plamenného hoření a jeho uhašením.

V tomto popisovaném případu došlo ke vzniku požáru v rámci dokonaného sebevražedného úmyslu. Zejména pro vyšetřovatele požárů bylo důležité pochopit vlastní proces hoření. Mechanismus činu spočíval v použití tišících prostředků, alkoholu a byl dokonán v důsledku zažehnutí velice malého množství acetonu pocházejícího z odlakovače na nehty. Hořící kapalina byla aplikována na břišní partie zemřelé osoby. Hořela tuková tkáň v kombinaci s oděvními svršky z bavlněné i syntetické tkaniny. Dále pak hořela plastová vanová zástěna, přičemž celý proces proběhl v kovové koupelnové vaně.

Prostor koupelny byl ve své svrchní části pokryt silnou vrstvou zplodin hoření, plastové zařizovací předměty byly v prostoru koupelny působením tepla značně tepelně deformované a skleněné výplně oken popraskané. To ukazuje na silné zahřátí svrchní části místnosti a na přítomnost teplot o hodnotě se spodním intervalem 307 °C. Ty se musely vyskytovat právě ve svrchní části místnosti v blízkosti skleněných výplní. Plamenné hoření probíhalo zejména pod tělesným torzem v místech, kde torzo dokonale nepřiléhalo ke koupelnové vaně a vyskytovala se zde vzduchová mezera o hloubce několika cm. Jasně byl viditelný i efekt hoření zkapalněného tělesného tuku, přičemž zkapalněný tuk zažehl i plastové součásti sifonového odtokového otvoru v navazující části koupelnové vany. Veškeré nalezené tepelné deformace téměř dokonale imitovaly spáchání násilného trestného činu v souvislosti s použitím hořlavé kapaliny jako akcelerantu hoření. Na místě byla rezidua hořlavé kapaliny skutečně nalezena, šlo o zmiňované zbytkové množství acetonu z odlakovače. Později v průběhu šetření bylo prokázáno, že množství odlakovače bylo z hlediska nalezených tepelných deformací zcela bezvýznamné. Hořlavá kapalina způsobila „pouze“ započetí hoření tukové tkáně zemřelé osoby formou knotového efektu. Nalezené tepelné deformace tedy způsobil vývin tepla z přítomného odhořelého hořlavého materiálu tvořeného tukovou tkání zemřelé osoby, oděvními svršky a vanovou zástěnou. Hoření vanové zástěny způsobilo vznik vrstvy zplodin hoření. Hoření tukové tkáně zemřelé osoby způsobilo nalezené tepelné deformace v místnosti.

Popis zajištěných stop k fotografické dokumentaci místa činu. Jedná se o stopy odebrané za účelem detekce možných akcelerantů hoření
na pracovišti Ministerstva vnitra – generální ředitelství HZS ČR , Institut ochrany obyvatelstva.

stopa 2 - věcná stopa - část koberce v koupelně pod umyvadlemumyvadlem
stopa 3 - kapalný vzorek - odebraný z vnitřní části vany v koupelněv koupelně
stopa 4 - věcná stopa - ohořelá látka z vnitřní části vany v koupelněv koupelně
stopa 7 - věcná stopa - část ohořelé deky nalezené v koupelně u vany

V objektu, v sousedních navazujících prostorech, bylo v době vzniku požáru přítomno i několik rodinných příslušníků. Zejména v této souvislosti je nutné zachovat pietu ve vztahu k pozůstalým, kteří jsou vystaveni obrovské míře stresového namáhání v důsledku ztráty blízkého člověka. V těchto situacích se mohou objevit zejména slovní výtky kritizující průběh hasebních a záchranných prací. Pokud by tato situace nastala, je důležité snažit se celou situaci uklidnit a přenést se přes případné vyřčené výtky, nevyslovovat ukvapené závěry a v případě potřeby požádat policejní orgán o potřebnou součinnost. Po dohodě s policejním orgánem je u pozůstalých vhodné následně zajistit psychosociální pomoc. Pro vyšetřovatele požárů je však nutné provést prvotní neopomenutelné a neopakovatelné úkony, zejména prvotní fotodokumentaci a zaznamenat polohu nalezených předmětů. To je nutno koordinovat s lékařským ohledáním zemřelé osoby a posléze i s celkovým ohledáním místa. Policejní orgán jakožto orgán činný v trestním řízení vše vykonává a vede v rámci své vlastní vydané metodiky „Kriminalistická taktika pro policisty“. V tomto případě zejména využívá metodický materiál „Ohledání a spolupráce policejního orgánu s koronerem při ohledání mrtvoly v případech náhlých úmrtí“.

V souvislosti s obdobným nálezem ohořelého lidského těla je prakticky vždy od některé zúčastněné osoby vyřčena domněnka, zda by ke vzniku požáru mohlo dojít následkem spontánního samovznícení člověka. Mechanismus má probíhat tak, že dojde ke vznícení vnitřních partií živého či velice nedávno zemřelého člověka. Na mechanismu vzniku může mít podíl i chování člověka před vznikem jevu, může se zde projevit např. konzumace vysokoprocentního alkoholu. Dochází k němu u osob zanedbaných a u osob ve špatném psychickém stavu. Nalezené poškození lidského těla je odlišné od běžného tělního poškození plamenným hořením zvnějšku. Odlišuje se hloubkovým vyhořením tělních partií, končetiny naopak zůstávají poměrně nepoškozené. V blízkosti těla bývají často nalezeny teplem nepoškozené předměty, přenos hoření je velice omezený. Celý tento koncept je rozšířen zejména na britských ostrovech, kde byla tato domněnka navržena již v roce 1746 členem Královské společnosti Paulem Rolli. Jev je zmiňován i ve filmovém průmyslu a v literatuře. V česky psané literatuře se vyskytuje např. v převyprávění románu Julese Vernea Patnáctiletý kapitán v kapitole Ohnivý nápoj. V posledních asi 40 letech bylo provedeno i vědecké zkoumání tohoto domnělého jevu a vyniká zde zejména práce vyšetřovatele Joe Nickella a forenzního analytika Johna F. Fischera z roku 1987, práce byla průběžně aktualizovaná.

Rozborem dřívějších případů s průvodními jevy navrženého mechanismu je zjištěné, že torza spálených těl byla vždy nalezena v blízkosti možných zdrojů otevřeného ohně, tedy svíček, lamp, krbů apod. Zprávy o těchto zdrojích otevřeného ohně však byly často vynechány, nejčastěji za účelem vyvolání určitého pocitu tajemna. Pokud při nastalém plamenném hoření došlo k rozsáhlé devastaci lidského torza, tak se vždy jednalo o vznik knotového efektu a zároveň k současnému záchytu odkapávajícího hořícího lidského tuku na dalším zdroji paliva, např. ošacení, výplni židle, dřevěné podlaze. Hoření tak mohlo probíhat i v řádu hodin, a to již dochází k hoření vysušené svaloviny, tedy k hloubkovému prohoření torza těla. Jak již bylo zmíněno, události tohoto typu je možné vysvětlit tepelným působením vnějšího zdroje tepla. Pro úplnost ovšem musíme uvést, že v dané problematice jsou navrženy i alternativní teorie popisovaného jevu. Těmi jsou např. působení extrémního stresu jako spouštěče spontánního samovznícení, dále jsou navrženy psychotické a parapsychologické jevy, které mohou jev způsobit. Jednou z teorií je i tepelné působení kulového blesku.

Případy sebevražd je nutné podrobit šetření za účelem vyloučení trestného činu účasti na sebevraždě podle § 144 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Vlastní šetření příčiny vzniku požáru je proto nezbytné provést ve spolupráci s orgány činnými v trestním řízení, zejména s policejním orgánem. Pro zjištění přesné příčiny vzniku požáru je také nezbytně nutné na místě události na vhodných a nejlépe nějakým způsobem předem vytipovaných místech (např. vytipování psem vycvičeným k detekci reziduí hořlavých kapalin) odebrat chemické vzorky za účelem fyzikálně-chemické analýzy zaměřené právě na přítomnost reziduí hořlavých kapalin. Dále je v těchto případech nutné po dohodě s policejním orgánem zpracovat časový snímek události. Je vhodné analyzovat tzv. chytré telefony, případně i tzv. chytré hodinky zaznamenávajících aktivitu uživatelů apod. V případě potřeby je možné u zájmových osob provést fyziodetekční vyšetření. V případě pochybností v procesu samotného hoření je možné navrhnout modelovou zkoušku zaměřenou na odhořívání tělních tkání. Obdobné zkoušky s využitím živočišných tělesných tkání byly již v minulosti provedeny na pracovišti Technického ústavu požární ochrany v Praze.

por. Ing. Jaroslav KUBÍČEK, plk. Mgr. Miloslav VAŠÁK, MBA, HZS Pardubického kraje, foto archiv HZS Pardubického kraje

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook