Časopis 112 ROČNÍK XX ČÍSLO 4/2021

V dubnovém čísle časopisu si můžete v úvodu přečíst rozhovor s náměstkem generálního ředitele HZS ČR pro ekonomiku brig. gen. Mgr. Slavomírem Bellem, MSc., MBA. Dále vás seznámíme s velmi náročným a zdlouhavým zásahem Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje při dopravní nehodě několika kamionů na D1. O tom, jak Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje v rámci epidemie koronaviru významným způsobem podporuje poskytovatele zdravotnické péče, se dočtete následně. I v Institutu ochrany obyvatelstva v loňském roce proběhlo školení prostřednictvím online kurzů. Čeští odborníci učili africké záchranáře doslova napříč Afrikou, a to jak ze severu na jih, tak z východu na západ. 

Kurz potápěčů III. stupně každý rok vyhlašuje MV-generální ředitelství HZS ČR pro příslušníky HZS ČR, kteří jsou určeni k používání potápěčských dýchacích přístrojů se stlačeným vzduchem. Absolvováním tohoto kurzu získá hasič-potápěč nejen vědomosti o potápění, ale také praktické zkušenosti v záchranářském a pracovním potápění s přístrojem na stlačený vzduch či dekompresní směs NITROX – EANx.

Ponor v lomu Šífr u Svobodných Heřmanic

Největší přínos u takto vyškolených potápěčů spočívá v oprávnění provádět záchranné a pracovní činnosti v hloubkách i přes 40 metrů, které se nacházejí v prostředí neumožňující přímý výstup k hladině, např. zamrzlé vodní plochy či uzavřené jeskynní prostory. K takovéto situaci, kdy se zvažovalo nasazení skupiny českých potápěčů, došlo například v roce 2018 v Thajsku, kdy v zatopené jeskyni uvízlo 11 chlapců s fotbalovým trenérem. Vlivem přílivové vlny se zvedla hladina vody v jeskyni a přes zatopené chodby se nemohli chlapci s trenérem svépomocí dostat ven. Absolvent tohoto kurzu se mimo jiné může podílet i na pravidelných odborných přípravách potápěčů s odborností I. a II. stupně a pravidelné odborné přípravě potápěčů-uchazečů.

Aby se příslušník HZS ČR mohl kurzu zúčastnit, je zapotřebí splnění několika podmínek, bez nichž by účast na uvedených činnostech nebyla možná:

• lékařské potvrzení, které vypovídá o tom, že je příslušník HZS ČR naprosto zdravý a vhodný k tomu, aby se stal potápěčem,
• potvrzení o absolvování simulovaného sestupu v barokomoře do hloubky 60 metrů,
• dvouletá praxe v záchranářském a pracovním prostředí, která odpovídá kvalifikaci potápěče II. stupně, 
• potvrzení o nejméně 60 hodinách ponorů, přičemž minimálně 15 sestupů musí být do hloubek přes 20 metrů a pět do hloubek přes 30 metrů.

Kurzu, který se konal ve dnech 8. až 12. února 2021 pod záštitou Záchranného útvaru HZS ČR, se zúčastnilo celkem šest instruktorů a devět příslušníků HZS hl. m. Prahy, Pardubického, Jihočeského, Karlovarského a Olomouckého kraje. Všichni zúčastnění se kvůli současné situaci vzniklé z důvodu šíření nákazy koronavirem nechali předem otestovat, aby předešli možnému riziku nákazy sebe i ostatních. O dobrý zdravotní stav všech na místě se pak po celou dobu staral zdravotní personál složený z jednoho technika dekompresní komory a lékaře s atestací na baromedicínu.

„V porovnání s jinými kurzy byl tento specifický především klimatickými podmínkami, kdy byl přístup do jednotlivých lokalit poněkud složitější. Teplota se pohybovala na hranici možnosti potápění (−15 °C), a tak i samotná logistika ponorů byla občas problematická. Kurz byl pomyslně rozdělen na dvě poloviny potápěčů. Na ty zkušenější, kteří si v rámci svých specializací kvalifikaci prolongovali a již věděli, co se od nich očekává. Druhou část tvořili nováčci, kteří do kurzu teprve vstupovali. I pro instruktory je velice důležité tyto rozdíly vnímat, a to z toho důvodu, aby byli na situace, kdy je potřeba být více obezřený, důkladně připraveni,“ uvedl potápěčský instruktor ppor. Oldřich Hauser ze Záchranného útvaru HZS ČR.

Průběh kurzu
V pondělí po příjezdu a splnění všech počátečních organizačních záležitostí následovala teorie spojená s praktickou kontrolou potápěčské výstroje a výzbroje doplněná o vstupní písemný test ověřující dosavadní znalosti kurzistů ucházející se o splnění kvalifikace potápěč
III. stupně. V podvečer se všichni dozvěděli místo plánovaného ponoru, který se konal ve vodní nádrži Slezská Harta.

V úterý brzy ráno se týmy HZS ČR přesunuly na místo určení, kde byly přiděleny jednotlivým instruktorům a rozděleny do potápěčských skupin. Během dne pak všichni absolvovali první plánované ponory pod uzavřenou hladinou včetně potápění ze člunu, které bylo v ten den pomyslnou třešničkou na dortu.

Následující den se místo ponorů změnilo a hasiči-potápěči se přesunuli do zatopeného břidlicového lomu Šífr u Svobodných Heřmanic. V praxi kromě samotného průzkumu a základů mapování uzavřených prostor pod vodou proběhlo vyhledávání předmětů, ztracené vodicí šňůry a zdokonalování se v používání „speleo“ a osobního bubínku. Potápěčské skupiny prověřily také své zkušenosti ve vyzvedání a transportu předmětů s nácvikem V-drillu (Valve drill – práce s ventily). „ Z mého pohledu šlo o jeden z nejlepších kurzů toho zaměření, na kterém jsem byl jako frekventant, a to jak z hlediska organizace, technického zabezpečení, výběru lokalit na potápění, personálního obsazení, tak i ubytování. I když se může zdát, že počasí nebylo potápění zrovna nakloněno (denní teploty se pohybovaly kolem −10 °C), tak osobně jsem naopak velmi rád, že kurz probíhal právě za těchto podmínek. Všichni jsme si důkladně vyzkoušeli fungování v takto extrémních mrazech, kdy běžně vícedenní výcviky u mateřských HZS ČR neprobíhají. Rád bych vyzdvihl plánování a organizaci ponorů, které byly ze strany instruktorů připraveny na jedničku, a také celkové fungování všech zúčastněných potápěčů, čímž byl zabezpečen bezproblémový průběh praktické části kurzu. Za odměnu byl právě poslední ponor, který probíhal v zatopeném Dole Hraničná v křišťálové vodě s teplotou krásných 12 °C,“ dodává absolvent kurzu pprap. Jakub Karvánek z HZS Jihočeského kraje.

Šestý a sedmý ponor (prověřovací zásah pod vodou) proběhl předposlední den pod uzavřenou hladinou v Dole Hraničná v Rychlebských horách. Poprvé se potápěči během kurzu dostali pod hranici 40 metrů a zároveň k tomuto potápění měli možnost využít dekompresní směs NITROX (EANx směs s obsahem 50 % kyslíku). Prostor pro ponor je uměle vytvořený a už jen samotný transport potápěčské techniky nebyl při stávajících teplotách jednoduchý. O to náročnější pak byla i logistická podpora. V tomto ohledu bezesporu mnohem složitější pro přípravu ponoru, záchranu či samotnou organizaci. Ukázala se naprostá profesionalita potápěčských instruktorů, kteří s klidem a rozvahou předávali svěřeným skupinám na místě veškeré potřebné rady a informace ještě před jejich závěrečným ponorem. „ Práce instruktorů není možná na první pohled vidět, avšak pro hladký průběh kurzu je naprosto stěžejní. Jde o hodiny strávené na břehu, na lodi nebo pravidelné plnění potápěčských tlakových lahví trvající vždy do pozdních nočních hodin. Jejich každodenní obětavý přístup a nasazení znamenaly základ pro celkovou pohodu všech,“ doplnil pprap. Jakub Karvánek.

V případě splnění všech uvedených podmínek tak kurzisté úspěšně dokončili povinnou praktickou část, která byla doplněna podle osnov kurzu o teorii skládající se z písemného testu, správně vyplněné zprávy o potápěčském zásahu a ústní zkoušky. Celý kurz proběhl podle stanovených metodických postupů, ve kterých si všichni nově kvalifikovaní potápěči III. stupně vyzkoušeli obě pozice, a to jak být dobrým potápěčem i vzorným „parťákem“ na jištění.

„ Při závěrečném brífinku byl celý průběh kurzu hodnocen velice kladně. Musím vyzvednout výbornou dlouhodobou vzájemnou spolupráci mezi instruktory a frekventanty či osobami zabezpečující lékařský dozor, provoz člunu nebo barokomory. Troufám si říct, že tento kurz se řadí mezi špičku v České republice, co se týče organizace specializačních kurzů v rámci HZS ČR," zhodnotil kurz ppor. Oldřich Hause.


por. Mgr. Jana URBANCOVÁ, ppor. Oldřich HAUSER, Záchranný útvar HZS ČR, foto por. Mgr. Jana URBANCOVÁ

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook