Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 8/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme dva rozbory požárů, a to v Přerově a v České Třebové. Seznámíme vás s historií AV HZS podniků, z.s. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o speciálním výcviku v tunelech ve Švýcarsku a o taktickém cvičení složek IZS „AUTOBUS 2019“. Představíme mobilní aplikaci První Psychická Pomoc, která může pomoci lidem v těžkých životních situacích. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ máme informaci ze setkání generálních ředitelů civilní ochrany zemí Visegrádské čtyřky. Připomněli jsme Ženevské právo 70 let existence kodexu. Kam dojedou hasiči? Tím se zabývali v centrálním datovém skladu HZS ČR v Lázních Bohdaneč. Přečtete si o školení zahraničních specialistů v oblasti ochrany před účinky nebezpečných chemických látek. V INFORMACÍCH jsme připravili výsledky sportovních akcí. ME profesionálních hasičů ve fotbale 2019 v německém Gelsenkirchenu za účasti – Česka, Francie, Spolkové republiky Německo a Velké Británie. 

Asociace velitelů hasičských záchranných sborů podniků, z.s., (Asociace) vznikla pro hasičské záchranné sbory podniků a vzala si za cíl jednání s orgány státní správy a dalšími nadřízenými orgány.

Ve zvláště nebezpečných provozech právnických osob nebo podnikajících fyzických osob jsou při činnostech se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím zřizovány rozhodnutím orgánu státního požárního dozoru hasičské záchranné sbory podniků (HZSP), které jsou druhým segmentem profesionálních hasičů.

HZSP zřizují provozovatelé výrobních a jiných zařízení, kde se vyskytují vysoká rizika vzniku mimořádné události, jako je požár, havárie nebezpečných chemických látek nebo technologických zařízení. Jednotky HZSP jsou v podnicích určeny jako první při provádění zásahu, mají krátké dojezdové časy, což zajišťuje jejich včasný příjezd na místo události, a předpokládá se u nich důvěrná znalost místních podmínek, např. technologických zařízení, znalost stavebního uspořádání, znalost používaných chemických látek a přípravků apod. Tyto faktory jsou rozhodující pro úspěšné provedení zásahu k záchraně životů a zdraví osob.

Zaměstnanci v HZSP mají pro svou činnost stanoveny obdobné předpisy v požadavcích na zdravotní způsobilost nebo odbornou způsobilost jako příslušníci HZS ČR. Jednotky HZS ČR a jednotky HZSP mají shodné předpisy pro používání ochranných prostředků při zásahu (EN), požární techniky a věcných prostředků požární ochrany apod. Na místě zásahu se řídí stejnými zásadami a postupy, které určuje Bojový řád jednotek požární ochrany a typové činnosti složek IZS.

V nebezpečných provozech, kde nejsou jednotky HZSP zřízeny, zajišťují provedení zásahu jednotky veřejné (HZS kraje, jednotky SDH obcí). U těchto jednotek jsou ale delší dojezdové časy, chybí detailní znalost místního prostředí a technologií.
Zvláštním případem HZSP jsou jednotky PO na letištích, pro které platí kromě předpisů České republiky také mezinárodní letecké předpisy (ICAO, EASA). Ty stanovují např. minimální počty hasičů a techniky pro jednotlivé kategorie letišť, maximální dobu dojezdu a zahájení zásahu na kterékoli části letiště do tří minut, speciální letištní výcvik v leteckých polygonech.

Specifickými předpisy se řídí i jednotky PO zasahující na železničních tratích, ve vojenských areálech nebo jaderných elektrárnách. Významnou činností HZSP je poskytování předlékařské pomoci v areálech a činnost na úseku požární prevence a ochrany obyvatelstva.

Historie závodních požárních sborů
Historie závodních požárních sborů se od prvopočátku prolíná s historií hasičstva jako takovou. První tovární hasičský sbor vznikl při uhelném dole Heinrichs­ Gluck Zeche (důl Evžen) v roce 1852. O rok později byl založen Pražský profesionální sbor a následně se zakládaly sbory i v dalších městech. Někteří soukromníci, jako hrabě Lobkowitz, zřizovali profesionální požární sbory k ochraně svého panství. Zejména v místech, kde hrozilo velké nebezpečí, jako jsou doly, železárny, textilky, sklárny, továrny na nábytek atd.

Jeden z prvních profesionálních požárních sborů vznikl ve firmě Manessmann, později Válcovny trub a železa v Chomutově. Po schválení a vydání zákona č. 135 z roku 1867 o právu shromaž­ďovacím začaly vznikat i další tovární sbory. Hlavní roli hrálo zajištění požární bezpečnosti v určeném objektu.

V období od vzniku první republiky až do zřízení Protektorátu Čechy a Morava byly založeny čtyři závodní profesionální požární jednotky:

• 1921 Synthesia Semtín Pardubice,
• 1926 Škoda Plzeň,
• 1934 Adast Adamov,
• 1937 Zbrojovka Vsetín.

V období protektorátu pak vznikly další čtyři závodní profesionální požární jednotky:

• 1941 Meopta Přerov a Železárny Vítkovice,
• 1942 ve strojírenském podniku v Hradci Králové,
• 1944 Paramo Pardubice.

V období protektorátu bylo závodní hasičstvo zřizováno příslušným závodem určeným dohlédacím úřadem. Nejmenší povinný počet byl stanoven na 18 mužů a velitele, kterého určoval majitel závodu a potvrzoval krajský požární ředitel (vládní nařízení č. 30/1942 Sb., o věcech požární ochrany).

Obdobně bylo závodní hasičstvo zřizováno i podle prvního poválečného zákona č. 62/1950 Sb., o ochraně před požáry a jinými živelními pohromami, a vládního nařízení č. 135/1950 Sb., o organizaci ochrany před požáry a jinými živelními pohromami. Okresní národní výbor v součinnosti s vedením závodu určoval, zda se v závodě zřídí závodní hasičstvo ze zaměstnanců a v jakém počtu, a musel stanovit, zda jde o hasičstvo dobrovolné nebo z povolání a bude povoláváno zasahovat i mimo závod. Následnou vyhláškou Ministerstva vnitra č. 91/1952 Sb. byl zaveden „vnitřní pořádek“ všech požárních sborů, a to i závodních.

Drážní hasiči
Do této doby spadá také historie vzniku hasičů na drahách. Do roku 1952 byly některé drážní profesionální požární jednotky součástí Ozbrojené ochrany železnic, od roku 1953 vznikaly jako samostatné jednotky požární ochrany. Byly určeny pro zásahy v drážních zařízeních na nádraží, při srážkách vlakových souprav, zejména pokud byly spojené s únikem nebezpečných látek.

V roce 1995 byly jednotky HZSP v rámci Českých drah sjednoceny pod společné vedení. Vytvořila se samostatná organizační složka HZSP a dnes jsou organizačně zařazeni pod Správu železniční dopravní cesty, státní organizaci.

Na základě zákona č. 35/1953 Sb., o státním požárním dozoru a požární ochraně, a vládního nařízení č. 95/1953 Sb., o organizaci státního požárního dozoru a požární ochrany, byly zřízeny orgány státního požárního dozoru (SPD), odpovědnost za řádné provádění opatření v požární ochraně byla stanovena na vedoucí jednotlivých závodů a přeneseně na členy vlády podle příslušných rezortů. Postup orgánů SPD stanovila vyhláška ministra vnitra č. 385/1953 Ú.l., o provádění kontrol orgány státního požárního dozoru a o řízení při ukládání pokut těmito orgány. Orgány SPD byly oprávněny vstupovat do závodů, budov a zařízení ke kontrole všech opatření k zajištění požární bezpečnosti, mohly nařídit v krajních případech až zastavení provozu. Příslušné ústřední orgány mohly vydávat pokyny svým podřízeným orgánům v závodech, závodní požární útvary byly přímo podřízeny okresní (městské) inspekci SPD. Výkonnými orgány požární ochrany byly stanoveny veřejné a závodní jednotky PO, jejichž zřizování, početní stavy a organizaci stanovil ministr vnitra. Závodní požární útvary zřizovala okresní požární inspekce v součinnosti s vedením závodu.

Po roce 1953 začaly vycházet další vyhlášky technického charakteru, publikované v ústředních listech, později ve sbírkách zákonů, které závazně určovaly povinnosti při zajišťování požární bezpečnosti, a začaly vycházet technické normy, které v oboru požární ochrany úzce ovlivnily rozvoj průmyslových oborů a zemědělství. Průlomem byla vyhláška ministra vnitra č. 169/1955 Ú.l., o zajištění a organizaci požární ochrany v závodech. Stanovila provádění preventivních prohlídek, uložila povinnost ke zpracování potřebné dokumentace, určila systém školení osob, které měly na starosti požární bezpečnost v závodě, a zejména zdůraznila odpovědnost vedoucích závodů, místních národních výborů a ústředních úřadů za stav požární bezpečnosti v závodech.

V roce 1958 byl přijat zákon č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, a vyhláška ministerstva vnitra č. 106/1959 Ú.l., o organizaci požární ochrany. Těmito předpisy byly zachovány dosavadní povinnosti a přibyly některé další, např. provádění prohlídek v závodech nejméně jednou za rok, zavedeno postihování přestupků apod. Byla rovněž zavedena statistika požárů, která byla rozdělena na závody podle důležitosti. Závodní požární útvary zřizovalo vedení závodů po vyjádření nadřízeného orgánu a výkonného orgánu krajského národního výboru (Národního výboru města Brna, Národního výboru města Ostravy a Národního výboru města Plzně).

Po několikaletém úsilí byl Českou národní radou schválen nový zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Stanovil, že péče o požární bezpečnost musí být nedílnou součástí řídící, hospodářské nebo jiné základní činnosti, uložil povinnost ustanovit technika požární ochrany, zřízení požárně­ technické komise, požární hlídky a zavedení funkce požárního specialisty.

Tou dobou existovalo více než 150 závodních požárních útvarů s více než 4 200 zaměstnanci. Z původního počtu zůstalo v roce 1995 jen 142 a ke konci roku 2000 pak jen 122. V současné době je podle statistiky HZS ČR 80 HZSP a 16 vojenských jednotek, ve kterých je zařazeno 2 899 zaměstnanců.

Po roce 1989 byla zahájena jednání o možnosti novelizace zákona o požární ochraně; zákonem č. 203/1994 Sb. byl aktualizován a doplněn zákon č. 133/1985 Sb. Byla zavedena povinnost zabezpečovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby posouzení požárního nebezpečí u objektů a činností se zvýšeným požárním nebezpečím, což bylo další novelizací určeno jen pro objekty a činnosti s vysokým požárním nebezpečím.

Změny ve společnosti vyvolaly řadu změn i ve výrobní sféře. Některé podniky zanikly a vznikla řada nových. Změny výrobních programů měly značný vliv i na osudy HZSP; zanikly z důvodů zániku mateřské organizace, v některých případech docházelo k dělení výrobních kapacit na menší a nebyly zde důvody pro zřízení profesionální jednotky požární ochrany. Například v organizaci Škoda Plzeň, která byla rozdělena na menší závody, nechtěl nikdo převzít závodní požární útvar. Jednotka byla proto přičleněna k závodu Služby, a.s., a do doby svého zániku poskytovala ostatním závodům ochranu za úplatu.

Při zrušení HZSP Tesla Valašské Meziříčí převzal tuto činnost podnikatelský subjekt, což nebylo v souladu s příslušnými právními předpisy, podobně jako tomu bylo i v několika jiných případech. Tento stav s sebou přinesl i řadu velkých požárů v podnicích, ve kterých došlo ke zrušení podnikové jednotky PO, jako byl např. požár v objektu bývalého Technoplastu (později Remiva, s.r.o.) Chropyně, několik požárů v ŽDB Bohumín apod. Množily se případy zrušení podnikové jednotky PO bez náhrad. Zákonem č. 237/2000 Sb. byla zavedena pokuta až do výše 10 mil. Kč za zrušení HZSP bez souhlasu HZS kraje. U Chemických závodů Sokolov, později přejmenovaných na Eastman, a.s., bylo využito ustanovení o možnosti zřízení společné jednotky HZS ČR i v organizaci, a tento stav trvá doposud.

Současnost
V současné době jsou pro HZSP kromě zákona o požární ochraně hlavními řídicími akty vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a o výkonu státního požárního dozoru, a vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, pro zásahovou činnost pak Bojový řád jednotek požární ochrany.

Při neexistenci „zastřešujícího orgánu“ pro HZSP se stále zřetelněji projevovala nutnost vzniku organizace, která by byla schopna komunikovat s orgány státní správy na všech úrovních pro vytváření přijatelných podmínek pro zaměstnance HZSP.

V roce 2001 byla založena Asociace, jako občanské sdružení, jejím prvním prezidentem byl zvolen Ing. Oldřich ­Lukš, který stál v čele 17 let, po jeho odchodu byl v roce 2018 pro další období zvolen Metoděj Popov, DiS., který do té doby zastával funkci viceprezidenta.

Cílem Asociace je studovat a analyzovat problematiku PO v průmyslových a neprůmyslových podnicích ve vztahu k činnosti jednotek HZSP, pracovní a sociální podmínky zaměstnanců ­HZSP. Podílí se na připomínkování a tvorbě právních předpisů vztahujících se k ­HZSP, hájí a prosazuje zájmy HZSP a jejich zaměstnanců s cílem dosáhnout uznání jejich činnosti jako srovnatelné s HZS ČR.

Dnes se Asociace zapojuje do jednání o požární ochraně v rámci ČR. Za dobu svého působení se podařilo několikrát výrazně zasáhnout při tvorbě předpisů pro podnikové hasiče ve prospěch účelnosti a vyváženosti a zajistit přijatelné podmínky. Její zástupci se zúčastnili mnoha jednání, setkání a reprezentovali při významných příležitostech. Při přátelském setkání arcibiskupa pražského, metropolity a primase českého Dominika Duky se zástupci hasičů České republiky dne 27. července 2010 byl v delegaci hasičů zastoupen také prezident Asociace velitelů HZSP Ing. Oldřich Lukš.

Pro krizový management a velitele HZSP organizuje Asociace každoročně seminář a další akce, kde jsou prezentovány nejnovější poznatky a technické novinky z oblasti požární ochrany. Dvacátý ročník zaznamenal mimořádný úspěch jak po stránce odborné, tak v neočekávaně silné posluchačské účasti. Rovněž se podílí na přípravách a realizaci dalších hasičských akcí (Hasičské slavnosti v Litoměřicích, Pyrocar).

Podařilo se zrealizovat účast zaměstnanců HZSP na sportovních soutěžích v rámci ČR, kdy na Mistrovství ČR v požárním sportu, ve vyprošťování osob z havarovaných vozidel, v disciplínách TFA a v dalších soutěžích jsou pravidelně zařazováni zástupci HZSP a dobře reprezentují podnikové hasiče.

Jednou z oblastí, které Asociace věnuje velkou pozornost, je zřízení expozice HZSP v hasičském muzeu Centra hasičského hnutí Přibyslav, kde je umístěna i historie ochrany dýchacích cest.

Historická data a údaje jsou čerpány z publikace „Stručná historie profesionální požární ochrany v českých zemích“, autor JUDr. Zoltán Szaszo, vydáno v roce 2010.


REDAKCE, Metoděj POPOV, DiS., Asociace velitelů hasičských záchranných sborů podniků, z.s., foto archiv autora

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook