Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 3/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA vás seznámíme s Koncepcí požární prevence 2018-2021. Opět přinášíme článek poskytnutý vyšetřovateli příčin vzniku požáru. Tentokrát o dynamice požáru komplexního prostoru z jejich pohledu. Dále v rubrice najdete informaci o 15. aktuálním vydání souhrnu metodických předpisů pro činnost jednotek požární ochrany V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete, jakým způsobem se účtují zásahy u dopravních nehod prováděné jednotkami požární ochrany. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ informujeme o průmyslu 4.0 a jeho dopadu na ochranu obyvatelstva a moderní technologie v ochraně obyvatelstva. Téma bylo projednáváno na mezinárodní konferenci Ochrany obyvatelstva s podtitulem Nebezpečné látky 2019. Představujeme výsledky činnosti Výboru pro civilní a nouzové plánování za rok 2018. V INFORMACÍCH si přečtete, jak dopadl 10. ročník projektu „Sparta vzdává hold“, který je věnován členům všech jednotek IZS, kteří v rámci výkonu služby přišli o život. 

V moravskoslezské metropoli Ostravě se ve dnech 30. až 31. ledna 2019 uskutečnil XVIII. ročník mezinárodní konference Ochrana obyvatelstva – Nebezpečné látky 2019. Stěžejními tématy byly Průmysl 4.0 a jeho dopad na ochranu obyvatelstva a moderní technologie v ochraně obyvatelstva.
„Konferenci je přesně osmnáct let. Přestává být dítětem a začíná být dospělá,“ konstatoval na úvod sympozia náměstek generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. Daniel Miklós, MPA, a dodal, že je důležité neustále vnímat, co se kolem nás nového děje, a přemýšlet, jak to využít v náš a zejména ve prospěch obyvatel tohoto státu. Zároveň všem zúčastněným popřál, aby si konferenci užili a dozvěděli se mnoho nových a podnětných informací.

Jako první s přednáškou „Mohou politici pomoci záchranným složkám při jejich práci?“ vystoupila česká zástupkyně v Evropském parlamentu Ing. Dita Charanzová, Ph.D., která se zaměřila na změny v legislativě týkající se problematiky lokalizace mobilních telefonů při volání na tísňové linky, varování a informování obyvatelstva pomocí SMS zpráv při velkých mimořádných událostech (MU) a krizových stavech. Zároveň představila evropský „Kodex pro elektronické komunikace“, což je rozsáhlý dokument čítající téměř 300 stran, jenž se mimo jiné zabývá poskytovateli telekomunikačních služeb a záchrannými složkami. „První část kodexu se týká kontaktování tísňové linky. Nyní už nebude jedinou možností telefonický kontakt. Kodex nabízí i jiné možnosti spojení občanů se záchrannými složkami. Běžně se mají na mysli SMS zprávy, ale kodex je nastavený tak, že by se mohl využít v online zasílání zpráv nebo dokonce e­‑mailů,“ uvedla europoslankyně. Dokument také počítá se zlepšením přístupu osob se zdravotním znevýhodněním k záchranným složkám. Ti tak mohou komunikovat nejen prostřednictvím SMS zpráv, ale i pomocí videochatu nebo případně instantních messengerů. „V kodexu není předepsáno, jakým způsobem se to bude provádět, ale stanovuje se, že bude požadován rovný přístup pro všechny,“ dodala Charanzová a vyzvala všechny kompetentní odborníky, aby se co nejdříve pustili do přijetí změn, které se jí v Bruselu podařilo prosadit. Členské státy Evropské unie mají čas k jejich provedení do 21. června 2022. Podle jejího názoru by Česká republika měla jít nejen v oblasti informování obyvatel o MU příkladem.

Na prahu velkých změn
O průmyslu 4.0 a jeho dopadu na ochranu obyvatelstva hovořil náměstek generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. Daniel Miklós, MPA. V úvodu udělal exkurzi do minulosti, v níž v krátkosti popsal specifika jednotlivých průmyslových revolucí 1.0, 2.0 a 3.0. Připomněl, že v oblasti ochrany obyvatelstva jsme urazili obrovský kus cesty a technika, kterou v současnosti hasiči používají, je s průmyslem 4.0 kompatibilní. Jako příklad uvedl, že hasiči umí sbírat informace z okolí vozidel, která nasazují, dokážou naplno využívat čidla a uzpůsobovat zásah tomu, jak se aktuální MU vyvíjí. Co ale podle něj v nejbližší době čeká oblast ochrany obyvatelstva? „Je naprosto zřejmé, že příjem tísňového volání nebude jen o hlase. Musíme si zvyknout na to, že informace budeme přijímat z mnohem více zdrojů. Varování a informování prostřednictvím chytrých zařízení, jako jsou například mobilní telefony nebo chytré náramky a hodinky, je další obsáhlá kapitola. Na tom všem pracujeme – v operačním řízení a problematice příjmu tísňového volání Česká republika patří ke špičce v Evropské unii.“ Na čem však podle něj odborníci v oblasti ochrany obyvatelstva musí zapracovat, je schopnost důkladného vytěžení všech informací, které získávají během zásahu. Zároveň v průběhu přednášky konstatoval, že HZS ČR patří k velmi konzervativním složkám a těžko si zvyká na změny a přijímá nové trendy. Doporučil proto prohloubení spolupráce s akademickou obcí, rychlejší testování a zavádění nových věcí a důraz na zlepšování orientace ve zhoršených podmínkách. Dále konstatoval, že bezpečnostní systém se bude muset v budoucnu změnit, bude čím dál více specializovaný a bude potřeba mnoho odborníků z oblasti ICT. „Práce hasiče už nebude především o silných pažích, ale o širokých znalostech. To s sebou bohužel nese obrovské finanční náklady. Ačkoli pořízení nových systémů nebude levné stejně jako jejich provoz a údržba, budeme muset tlačit na vedoucí představitele našeho státu, aby této problematice věnovali maximální pozornost a byli ochotni do ní investovat,“ řekl náměstek Miklós, který pevně doufá, že HZS ČR i v budoucnu zůstane v Evropské unii v oblasti ochrany obyvatelstva na špici.

Zahraniční spolupráce
Mezi nejzajímavější přednášky na konferenci patřil referát Stevense Yvese z belgického Národního krizového centra, který se zabýval tématem práce se sociálními sítěmi v průběhu teroristického útoku v Bruselu. Účastnící konference v diskuzích rovněž ocenili přednášku ­Volkera Tondorfa z Německa, který popisoval aktivity VOST (Voluntary Operation Support Team), což je v posledních několika letech rychle se rozvíjející nezisková organizace, která si klade za cíl pomoci příslušným státním kompetentním orgánům při řešení krizových situací.

Po skončení dopoledního bloku přednášek proběhly v atriu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB – TU) statické ukázky speciálního vybavení HZS Moravskoslezského kraje pro detekci a identifikaci nebezpečných chemických látek a po obědové přestávce před atriem také moderovaný zásah HZS Moravskoslezského kraje včetně dekontaminačního postupu při podezření na výskyt vysoce nakažlivé nemoci u osoby s klinickými příznaky.

Druhý odpolední blok prezentací „Cvičení Bechyně 2018 z pohledu rozhodčího“ zahájil kpt. Mgr. Adam Hendrych z MV­‑generálního ředitelství HZS ČR, který se věnoval popisu průběhu cvičení v jihočeském městě Bechyni. Ta proběhla 4. a 5. září 2018 a jejich námětem byla radiační havárie jaderné elektrárny Temelín s únikem radioaktivních látek a následně fiktivně vyhlášenou rozsáhlou evakuací obyvatelstva. U obou akcí bylo ústředním námětem procvičit třídění osob a techniky a dekontaminace osob a techniky v návaznosti na pořízení nových přenosných rámových (portálových) detektorů g­‑záření. „Obě cvičení byla úspěšná, protože byly splněny stanovené cíle a všechny úseky až na jednu výjimku byly hodnoceny známkami výborně nebo velmi dobře. Přesto byly během akcí zaznamenány připomínky, které se musí promítnout do opatření na zlepšení současného stavu a které budou realizovány v průběhu roku 2019,“ odcitoval Hendrych vybranou pasáž z ofi­ciálního vyhodnocení cvičení.

Co přinese rok 2020?
V průběhu dvoudenního sympozia zaznělo 26 odborných přednášek jak od expertů státní správy, tak soukromého sektoru nebo vysokých škol. Jako kaž­dý rok bylo hlavním cílem konference především vyvolat diskuzi mezi odbornou veřejností. „Mohu konstatovat, že se nám i pro letošní rok podařilo udržet trend, který jsme si vytyčili – otevírat témata, která jsou v problematice ochrany obyvatelstva aktuální a přinášet na ně pohled nejen z odborných kruhů v České republice, ale zejména ze zahraničí,“ zrekapitulovala uplynulé dva dny konference prezidentka Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, z. s., Ing. Lenka Černá a zároveň prozradila, jaké změny se chystají na příští rok: „Z pohledu organizátorů si myslím, že i v příštím roce zachováme formát konference z letošního roku. To znamená, že budeme představovat aktuální témata z oblasti ochrany obyvatelstva nejen z pohledu České republiky, ale i z pohledu zahraničí. Možnost vyslechnout si přednášky zahraničních expertů není totiž pro většinu účastníků konference úplně běžné a naším cílem je přinášet pohledy zvenčí a zapojit do diskusí na daná témata více zahraničních odborníků.“

XIX. ročník mezinárodní konference se příští rok uskuteční ve dnech 5. až 6. února 2020 s podtitulem „záchranářství“. „Současný stav připravenosti systému zdravotnictví na reálné bezpečnostní hrozby připomíná pověstnou Potěmkinovu vesnici,“ napsal v recenzovaném Sborníku abstraktů XVIII. ročníku mezinárodní konference Ing. Václav Fišer ze Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje p.o., který dlouhodobou kritikou současného stavu ochrany obyvatelstva ve zdravotnictví usiluje o pozvednutí její úrovně. Ani jeho dopolední čtvrteční vystoupení na konferenci nebylo výjimkou. Necháme se překvapit, co příští rok nejen v této oblasti přinese.
 

David HARTMANN, DiS., foto autor

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook