Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 2/2019
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA rozebereme zásah u požáru ubytovny v Plzni. Informujeme vás o proběhlé odborné přípravě KIP týmu v Karlovarském kraji. Přečtete si analýzu usmrcených osob v přímé souvislosti s požárem. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM vás seznámíme s prací operátorů na lince TCTV 112. Informujeme vás o projektu „Zvýšení připravenosti HZS ČR k řešení rizik způsobených změnou klimatu“. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás hasiči z hlavního města Prahy seznámí s průběhem taktického cvičení Základna 2018. Dále jsme připravili náhled mimořádných událostí řešených na úrovni EU a současně představujeme nového zástupce na pozici operačního důstojníka ve Středisku pro koordinaci odezvy na mimořádné události. Představíme nanomateriály a jejich možné využití v ochraně obyvatelstva. V INFORMACÍCH se dočtete o charitativních akcích uspořádané pro Nadaci policistů a hasičů.
- OBSAH č. 2/2019 ROČNÍKU XVIII
- Vlny veder a nedostatek hasební vody
- Požár ubytovny
- Odborná příprava KIP týmu v Karlovarském kraji
- Analýza usmrcených osob v přímé souvislosti s požárem
- Dobrovolní hasiči a defibrilátory
- Uvedení dokumentárního seriálu již v březnu
- Linka TCTV 112. Kdo na linku volá a o čem musí operátoři rozhodovat?
- HZS ČR v roce 2018 zvýšil připravenost k řešení a řízení rizik způsobených změnou klimatu
- Taktické cvičení Základna 2018
- Mimořádné události řešené na úrovni EU
- Nanomateriály a jejich možné využití v ochraně obyvatelstva
- Česko a Evropa 100+
- Mimořádné události 2018 versus ochrana obyvatelstva
- Postřehy z konference Hazmat Protect 2018
- Divadelní představení pro nadaci
- Hokejový zápas pro nadaci
- Lednové požáry si už vyžádaly osm životů
Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) se na přelomu roku 2018/2019 zabývalo situací v jihovýchodní Asii, která byla neustále sužována tropickými cyklony, zemětřeseními, sopečnou činností a následnými vlnami tsunami, kvůli kterým musel být aktivován Mechanismus civilní ochrany Unie (Mechanismus). Počátkem letošního roku se však postupně ukončovaly případy, kvůli kterým k aktivacím došlo. Jde o mimořádné události, které nastaly jak na území členských států Mechanismu1), tak na území států ostatních.
Aktivace mechanismu v roce 2018
ERCC poskytuje počátkem každého roku členským státům souhrn všech mimořádných událostí za uplynulý rok, kdy musel být aktivován Mechanismus. Ze získaných informací je zřejmé, že o pomoc prostřednictvím ERCC v roce 2018 požádalo celkem dvacet států postižených mimořádnou událostí. Mechanismus byl aktivován ve všech těchto případech. Jedenáctkrát mimo členské státy, do tzv. třetích zemí, a devětkrát byla poskytnuta pomoc v rámci členských států. ERCC také informovala členské státy o deseti expertních misích, kterých se zúčastnilo celkem třicet účastníků (viz tabulka).
Na obr. 1 je vidět, které země požádaly prostřednictvím ERCC o pomoc a následně byl aktivován Mechanismus, včetně druhu pomoci a měsíce, kdy se událost stala. Z uvedených dat vyplývá, že nejčastějším druhem mimořádné události, při které byl aktivován Mechanismus, jsou lesní požáry. Tuto skutečnost si především jižní členské státy, potažmo zástupci EU plně uvědomují, a proto se snaží řadit problematiku lesních požárů na přední příčky důležitosti při plánování druhů týmů pro poskytování pomoci v rámci Mechanismu. Tato skutečnost se projevila také konkrétními změnami v textu nového Mechanismu, který se nyní nachází ve schvalovacím procesu EU. O novém, schváleném znění Mechanismu budeme informovat v některém z následujících vydání 112.
|
Postižený stát |
Druh mimořádné události |
Období 2018 |
|---|---|---|
|
Papua Nová Guinea |
zemětřesení |
únor |
|
Kolumbie |
únik oleje do řeky |
duben |
|
Portugalsko |
lesní požáry |
duben |
|
Kongo |
Ebola |
květen |
|
Kolumbie |
narušená přehrada |
květen |
|
Guatemala |
sopečná činnost |
červen |
|
Indie |
povodně |
září |
|
Nigerie |
povodně |
září |
|
Indonésie |
zemětřesení |
říjen |
|
Haiti |
zemětřesení |
říjen |
Personální změna zástupce MV generálního ředitelství HZS ČR na pozici operačního důstojníka v ERCC
Od 1. ledna 2019 došlo k personální změně zástupce MV-generálního ředitelství HZS ČR na pozici operačního důstojníka v ERCC, kterou od 
1. července 2013 vykonával kpt. Bc. Karel Šikl. Novým operačním důstojníkem vyslaným MV-generálním ředitelstvím HZS ČR do ERCC na tři roky s pravděpodobným prodloužením je mjr. Ing. Roman Francl, který až do svého příchodu do Bruselu vykonával funkci vedoucího směny operačního a informačního střediska MV-generálního ředitelství HZS ČR.
Pracovní náplní těchto zástupců je plnění běžných úkolů ERCC zapojením se do činnosti ERCC, sledování varovných systémů a spolupráce v rámci ERCC v navrhování různých řešení. Dále koordinují práce související s poskytováním pomoci do postižených zemí a komunikují s mezinárodními partnery. Přispívají k dalšímu rozvoji politické spolupráce, která je daná legislativou Mechanismu. Připravují podkladové dokumenty, legislativní texty, poskytují potřebné informace, reagují na korespondenci, jednají s ostatními útvary EU a dalšími mezinárodními a národními organizacemi. Plní nezbytné úkoly, které vznikají v souvislosti s mimořádnými událostmi.
kpt. Ing. Irena ŠENKÝŘ JANSOVÁ, MV- generální ředitelství HZS ČR, zdroj ERCC
____________________________________________________
1) Státy, které přistoupily k Mechanismu: všechny členské státy EU a dále Island, Makedonie, Černá Hora, Norsko, Srbsko a Turecko.