Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 1/2019
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah u požáru tavicí pece ve slévárně. Dále se dozvíte výstupy z realizovaného výzkumného projektu TÚPO zabývajícího se barevnou úpravou zásahového požárního automobilu. Současně rozebíráme problematiku zvláštních příplatků u HZS ČR. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM představíme novou typovou činnost složek IZS při společném zásahu u mimořádné události. Poznatky a zkušenosti z průběhu vývoje a možného použití bezpilotních prostředků u hasičů. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás seznámíme s přístrojem pro dokumentaci a digitalizaci míst požáru. V INFORMACÍCH máme pro vás rozhovor o obecně prospěšné společnosti Popálky. Poděkování za záchranu obdrželi hasiči ve Varnsdorfu, a to od zachráněné dívky při její návštěvě na stanici. V přílohách časopisu najdete výběr veletrhů a výstav pořádaných u nás i v zahraničí a také kalendář hlavních sportovních soutěží pro rok 2019.
- OBSAH č. 1/2019 ROČNÍKU XVIII
- Zvláštní příplatek u HZS ČR
- Ohlédnutí za rokem 2018
- Ochrana kulturních památek před požáry
- Požár tavicí pece
- Barevná úprava zásahového požárního automobilu
- Typová činnost STČ 16A/IZS
- Uplatnění bezpilotních letounů u hasičů
- Projekt „READY TO HELP – systém společné ochrany hraničních obcí v Euroregionu Silesia“
- V Karlových Varech se konal V. ročník oborové konference integrovaného záchranného systému
- Výměna česko slovenských zkušeností v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení
- 3D laserový skenovací systém
- Ochrana obyvatelstva při úniku radioaktivních látek
- Pro bezpečnost měst a obcí
- Školení učitelů v Libereckém kraji
- Mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie
- S Popálkami nejsou pacienti na těžké životní situace sami
- Stanici ve Varnsdorfu navštívila zachráněná dívka
- Abychom nezapomněli na padlé
- Konference Bezpečná společnost 2018
V současné době velkého a rychlého technického rozvoje v oblasti elektroniky pronikají bezpilotní systémy mezi různorodé spektrum uživatelů. Dřívější výsadní využívání bezpilotních letounů pro armádní účely se v dnešní době rozšířilo i mezi složky policie, hasičů a taktéž do civilního sektoru. Tyto bezpilotní prostředky, všeobecně známé pod pojmem drony, mají obrovský potenciál. Zároveň však mohou být taktéž potenciálním rizikem.
Mapa s umístěním opěrných bodů
Bezpilotní letouny (Unmanned Aerial Vehicle – UAV) mohou mít u hasičských záchranných sborů široké spektrum uplatnění. Příkladem může být aktivní podpora jednotek požární ochrany na místě zásahu. Na místě zásahu je lze využít k průzkumu, pro zpřehlednění průběhu vedení zásahu, jako podpůrný prostředek pro zefektivnění vedení zásahu jejím velitelem. Prostřednictvím bezpilotního letounu lze rychle zhodnotit situaci a dispoziční rozložení požárem zasaženého prostoru a na základě těchto informací efektivně vést zásah.
S bezpilotními letouny lze taktéž provést průzkum a monitoring rozlehlých a nedostupných oblastí během krátké doby. Příkladem mohou být v našich zeměpisných oblastech lesní požáry nebo povodně. Za účelem monitoringu lze u bezpilotních letounů využít vedle standardní kamery také termokameru, kterou je možné například odhalit v rozsáhlých lesích skrytá ohniska hoření.
UAV lze využít v případě nebezpečí k průzkumu a monitoringu jako náhradu za fyzickou přítomnost zasahujících hasičů. Tím lze zabránit přímému ohrožení zdraví a životů hasičů za cenu pouze případných materiálních škod na bezpilotním letounu. Příkladem tohoto typu zásahu jsou požáry petrochemických a chemických podniků, zásobníků stlačených a zkapalněných plynů, požáry skladů pyrotechniky a výbušnin a mnoho dalších. Bezpilotní letoun může být zároveň vybaven detekčními přístroji chemických látek a radiace a provádět měření s přímým přenosem měřených hodnot k operátorovi či pilotovi bezpilotního letounu.
Dron Inspire 2 (zdroj www.dji.com)Bezpilotní letoun je taktéž dobrým pomocníkem pro příslušníky zjišťování příčin vzniku požárů HZS ČR (vyšetřovatele požárů). S jejich pomocí lze pořídit obrazovou dokumentaci místa požáru velkého rozsahu z výšky a míst těžce dostupných, případně nebezpečných z hlediska ohrožení životů a zdraví vyšetřovatelů požáru. Bezpilotní letoun tím napomáhá důkladnějšímu ohledání místa požáru a komplexně zefektivňuje šetření příčiny vzniku daného požáru.
Jak již bylo zmíněno, bezpilotní systémy zaznamenaly v posledních několika letech dynamický vývoj. Na provozovatele bezpilotních letounů u HZS ČR se nahlíží jako na běžného civilního uživatele. S tím souvisí celá řada omezení, která znesnadňují plné využití těchto systémů. Na změnu právních předpisů týkajících se provozu bezpilotních letounů u HZS ČR již z naší strany byl podán podnět a tento problém je prostřednictvím MV generálního ředitelství HZS ČR řešen ve spolupráci s Ministerstvem dopravy a Úřadem civilního letectví.
Pro provozování bezpilotních letounů u HZS ČR je podle příslušných právních předpisů nutné získat od Úřadu civilního letectví „Povolení k létání letadla bez pilota“ a „Povolení k provozování leteckých prací“. Zároveň je nutné při provozu bezpilotního letounu dodržovat předpisy stanovené Doplňkem X zákona o civilním letectví.
Lety - hala skladu elektroodpadu
Při úplném nedodržení striktně stanovených pravidel Doplňku X je nutné žádat Úřad civilního letectví o zvláštní povolení k letu. Pro účely operativního nasazení bezpilotního letounu je pro HZS ČR tato procedura značnou komplikací. Cílem je proto provést takové legislativní úpravy, abychom v těchto případech nemuseli tuto zdlouhavou proceduru podstupovat.
Na území České republiky jsou v rámci koncepce provozu bezpilotních letounů u HZS ČR zřizovány opěrné body, na kterých budou dislokovány bezpilotní letouny. Budou v Libereckém, Jihočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Na těchto opěrných bodech bude sloužit vyškolený personál a v případě potřeby HZS ČR budou na stanoveném území operativně bezpilotní letouny nasazovány.
Hasební systém Aerones (zdroj www.aerones.com)V Technickém ústavu požární ochrany v Praze (TÚPO) je také zcela provozuschopný bezpilotní letoun s veškerými povoleními potřebnými k provozu, které vyžaduje Úřad civilního letectví.
Proces uvedení bezpilotního letounu do provozuschopnosti u HZS ČR na TÚPO byl zahájen již v roce 2015. Tehdy byl zakoupen dron DJI F450, který byl koncepčně určen k výcviku pilotáže. Od Úřadu civilního letectví bylo po zdlouhavém správním řízení uděleno povolení k provozování leteckých prací a povolení létání letadla bez pilota stvrzené pilotní zkouškou (její součástí je prokázání schopnosti pilotáže a teoretických znalostí). V roce 2017 byl na ústav zakoupen další dron Inspire 2 od firmy DJI, který již z funkčního hlediska plně zastává stanovené požadavky.
Původním zamýšleným účelem byla dokumentace místa požáru pro zjišťování příčin vzniku požárů. Je využíván však i k dalším účelům, jako je dokumentace velkorozměrových zkoušek na poli výzkumu a vývoje a taktéž k dokumentování cvičení jednotek požární ochrany. Vzhledem k tomu, že TÚPO má v oblasti zjišťování příčin vzniku požárů celostátní působnost, lze na žádost příslušného HZS kraje využít dron kdekoli na území ČR.
V budoucnosti lze s jistotou očekávat, že využitelnost bezpilotních letounů u hasičských záchranných sborů se rozšíří i do těžko představitelných směrů. Již dnes lze bezpilotní letouny využít vedle zaznamenávání obrazového materiálu i k nestandardním účelům, například k doručování záchranných balíčků osobám ohrožených na životě či zdraví. Bezpilotní letouny lze zároveň vybavit systémy pro přenos hlasu, kterým je možné informovat potenciálně ohrožené osoby o postupu zasahujících jednotek. Taktéž, jak již bylo zmíněno, lze bezpilotní letoun vybavit detekčními přístroji chemických látek a radiace. A v neposlední řadě již existují i bezpilotní letouny vybavené hasebními systémy určené k hašení výškových budov.
kpt. Ing. Jiří STRAKOŠ, TÚPO, foto archiv TÚPO