Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 11/2020
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA přinášíme informace na téma Alternativní paliva motorových vozidel a potenciál jejich nebezpečí požáru a výbuchu. Navazuje požár osobního vozu na alternativní pohon. Dále se můžete dočíst o tom, že elektřina je jednou z příčin vzniku požárů domácností. Konference Červený kohout 2020 proběhla online. Následuje příspěvek o dobrovolných hasičích a spolkové činnosti. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o psychosociální pomoci občanům Lenory po výbuchu bytového domu. Co přinesl první běh kurzu Instruktor vyprošťování u dopravních nehod? V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o nutnosti zřizovat přípojná místa pro náhradní zdroje elektrické energie. Co jsou zásahové karty pro provozní sondy podzemního zásobníku plynu? Není respirátor jako respirátor a dokáže nás ochránit před virovou nákazou? V rubrice INFORMACE si přečtete o pomoci nadačním rodinám. Na závěr představíme hasičskou rodinu z Libereckého kraje.
- OBSAH č. 11/2020 ROČNÍKU XIX
- Hasiči likvidovali požár osobního vozu
- Elektřina jako jedna z příčin vzniku požárů domácností
- Červený kohout 2020 proběhl online
- Dobrovolní hasiči a spolková činnost
- Psychosociální pomoc občanům Lenory po výbuchu a následném požáru bytového domu
- Kurz Instruktor vyprošťování u dopravních nehod
- Metodický návod k realizaci přípojných míst pro náhradní zdroje elektrické energie
- Zásahové karty pro provozní sondy podzemního zásobníku plynu
- Není respirátor jako respirátor
- Léčebně ozdravný pobyt 2020 nadačních pozůstalých rodin
- Léčebně ozdravné pobyty nadačních rodin
- Hasí celá rodina
Zdůvodnění nutnosti zřizovat přípojná místa pro náhradní zdroje elektrické energie vychází ze závažnosti rozsáhlých výpadků elektrické energie, která byla identifikována v rámci Analýzy hrozeb pro Českou republiku. Ta byla zpracována na základě úkolu stanoveného v Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030.
V rámci této analýzy bylo, jako jeden z typů nebezpečí s nepřijatelným rizikem, identifikováno narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu. Pro tento typ nebezpečí tak byl následně Ministerstvem průmyslu a obchodu vytvořen samostatný typový plán, který byl následně rozpracován v rámci krizových plánů.
Energetická odolnost je také předmětem Státní energetické koncepce České republiky z roku 2015. V rámci tohoto strategického materiálu byl stanoven úkol vytvořit Národní program energetické odolnosti, jenž měl být zaměřen na energetickou odolnost a schopnost ostrovních provozů velkých aglomerací, ochranu kritické infrastruktury a obranu před kybernetickými útoky na klíčové systémy energetiky.
Z důvodu komplexnosti celé problematiky následně Ministerstvo průmyslu a obchodu přistoupilo k tvorbě dílčího materiálu s názvem „Postup pro vytvoření seznamu strategických objektů a určení jejich priorit a pro definici scénářů narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu“. Ten se věnoval řešení mimořádných událostí, krizových situací a souvisejících dopadů právě v oblasti zásobování elektrickou energií zaměřením na zajištění dodávek elektřiny strategickým stavbám, jejichž chod je klíčový především z pohledu ochrany života a zdraví obyvatel, udržení bezpečnosti, provozu prvků kritické infrastruktury nebo ochrany životního prostředí.
Nutnost zřizovat nebo budovat přípojná místa vychází mimo jiné i v návaznosti na mimořádnou událost, jakou byl v roce 2017 orkán Herwart, který na území České republiky způsobil značné materiální škody včetně ztrát na životech. Z hlediska počtu událostí, které museli hasiči v této souvislosti řešit, při porovnání s orkánem Kyrill z ledna 2007 a s orkánem Emma z března 2008, je orkán Herwart největší živelní pohromou tohoto druhu, která postihla Českou republiku. Komplikace vyvolal zejména při příjmu tísňového volání na linky 112 a 150, v systému operačního řízení Hasičského záchranného sboru České republiky, v oblasti radiokomunikačního systému
PEGAS a v oblasti ochrany obyvatelstva.
Po orkánu Herwart byla vládě České republiky předložena Informace o průběhu a některých opatřeních prováděných při řešení jeho následků. Poté byl HZS ČR uložen úkol zpracovat analýzy v oblastech operačního řízení a příjmu tísňového volání v systému Telefonních center tísňového volání, komunikačních a informačních systémů a ochrany obyvatelstva v souvislosti se zajištěním náhradních zdrojů elektrické energie.
S tím nelze opomenout prostředky pro zabezpečení náhradních zdrojů energie, jejich pořizování a obměnu, např. u Správy státních hmotných rezerv ČR v rámci „Plánu vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR (obměna elektrocentrál – generátorového soustrojí o jmenovitých výkonech od 88 kVA do 400 kVA)“.
Požadavek na vytvoření této nezbytné dodávky vychází z potřeby vytvoření podmínek pro zajištění dodávky elektrické energie. Tyto prostředky umožňují pružně reagovat na situaci, kdy dojde k výpadkům elektrické energie a bude třeba zajistit zejména akceschopnost HZS krajů, dalších složek integrovaného záchranného systému, popř. činnost orgánů státní správy nebo subjektů kritické infrastruktury.
Z těchto důvodů vybraná pracovní skupina, složená ze zástupců MV-generálního ředitelství HZS ČR a externích spolupracovníků, zpracovala návrh Metodického návodu k realizaci přípojných míst pro náhradní zdroje elektrické energie. U tohoto návrhu následně Inspekční zpráva Technické inspekce České republiky posoudila shodu s požadavky bezpečnosti a soulad s technickými předpisy a normami.
Metodický návod poskytuje odborníkům i laikům, správcům budov a osobám odpovědným za elektrické zařízení ve smyslu ČSN EN 50 110-1 ed.3 informace k možné realizaci přípojných míst pro náhradní zdroje elektrické energie. Seznamuje s problematikou napájení důležitých staveb v případech krizových stavů. Uvádí klasifikaci staveb důležitých pro chod státu, prvků kritické infrastruktury, strategických staveb a zranitelných staveb. Dává doporučení, jak správně zajistit jejich náhradní napájení v krizových situacích vybudováním přípojných míst a jak zefektivnit napojení těchto staveb na náhradní zdroje HZS krajů.
Projektanty elektroinstalace dotčených staveb informuje o možných variantách přípojných míst tak, aby návrh nejlépe odpovídal konkrétní situaci ve stavbách a byl technicky i ekonomicky efektivní. Uvedené způsoby řešení přípojných míst byly ověřeny Technickou inspekcí České republiky.
Krizové napájení staveb náhradním zdrojem elektrické energie, bezpečný a spolehlivý způsob připojení, doporučení a odlišnosti krizového napájení jakož i standardizace přípojných míst jsou jedním z prvních pilotních materiálů, které jasně specifikují, jak postupovat v případě realizace přípojného místa pro napájení v krizové situaci.
Standardizace přípojných míst, kabeláží, koncovek a výbavy kontejnerových energetických center umožní jednoduché a bezpečné připojení náhradního napájení staveb při výpadcích elektrické energie z distribuční sítě také osobám poučeným pouze podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., o způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů. To velice zjednoduší práci jednotkám požární ochrany HZS krajů, které nemají v rámci personálního zajištění osoby s elektrotechnickou kvalifikací podle § 5 a výše, podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., o způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů.
pplk. Ing. Jiří ROSENKRANZ, MV-generální ředitelství HZS ČR