Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XIV ČÍSLO 6/2015

V bloku zaměřeném na POŽÁRNÍ OCHRANU analyzujeme zásah na požár střechy kostela v jihočeských Mirovicích, přinášíme ohlédnutí za veletrhy IDET, PYROS a ISET, závěry konference Požární bezpečnost stavebních objektů 2015, seznamujeme s protipožárními opatřeními v Národním divadle v Praze a bilancujeme patnáctiletou historii PKPO. V části zaměřené na oblast IZS informujeme o průběhu zásahu složek IZS po nálezu letecké pumy v Opavě-Kateřinkách, otiskujeme další díl seriálu věnovaného záchranářské kynologii, a seznamujeme s průběhem taktického cvičení v Přečerpávací elektrárně Dlouhé Stráně. Závěry konference Bezpečnost v regionech, problematika rizik a výsledky Evropského fóra civilní ochrany jsou hlavními tématy bloku OCHRANA OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. V časopisu dále naleznete rozhovor s ředitelem a šéfdirigentem Hudby Hradní stráže a Policie České republiky k připomenutí jejího kulatého jubilea nebo výsledky prvních závodů nového seriálu pohárových sportovních soutěží.  

Svaz záchranných brigád kynologů ČR

Svaz záchranných brigád kynologů ČR (dále jen „SZBK ČR“) je členěn do čtrnácti krajských brigád a aktivně v něm působí 486 členů, mnozí s tituly mistrů republiky a světa. SZBK ČR byl také jedním ze sedmi zakládajících svazů Mezinárodní organizace záchranných psů IRO, která nyní čítá 114 organizací. Důležitější než sportovní titul je atest, který psovoda opravňuje zúčastnit se praktického zásahu. SZBK ČR je v IRO zařazen do nejvyšší kategorie – „organizace pro nasazení“.

Historie

Historicky nejstarším členským subjektem SZBK ČR je 1. československá brigáda záchranných psů (založená v roce 1968), která byla zřízena jako státní projekt Základny rozvoje uranového průmyslu Příbram na jeden rok jako tematický úkol řešení ochrany horníků uranových dolů při závalech a neštěstích. Jediným jejím účastníkem je stávající prezident SZBK ČR Vladimír Kuchta. V roce 1977 byly zkoušky záchranných psů a zkoušky lavinové (dvoustupňové) zařazeny do tehdejšího zkušebního řádu Svazarmu a dostaly se tak do povědomí mnoha psovodů sportovní kynologie. V roce 1981 se uskutečnilo 1. mistrovství republiky záchranných psů v Českých Budějovicích a prvním vítězem se stal Josef Žalud s německým ovčákem Asmarem Dacis. Šlo však stále jen o rozšíření sportovní kynologie a o praktickém využití záchranných psů se neuvažovalo.

Změna nastala po roce 1989. Dne 17. února 1990 psovodi ustanovili na oficiálním sjezdu samostatnou záchranářskou organizaci – Svaz česko moravsko slezských záchranných brigád kynologů. Svaz se začlenil do nástupnické organizace Svazarmu – Sdružení technických sportů a činností. Dalším sjezdem byl zjednodušen název na Svaz záchranných brigád kynologů ČR, který nese dodnes.

Součást IZS

SZBK ČR je dlouhodobě součástí integrovaného záchranného systému (IZS) a na základě dohody o plánované pomoci na vyžádání dle § 21 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je organizace ostatní složkou IZS. V souvislosti s plněním předmětné dohody jsou držitelé kynologického atestu Ministerstva vnitra (MV) povoláváni a nasazováni na záchranné a vyhledávací práce v rámci ČR. V rámci spolupráce v IZS je řada členů SZBK ČR přihlášena na kynologické atestační zkoušky, které organizuje a zajišťuje MV­ generální ředitelství HZS ČR. Po splnění zkoušek je držitel kynologického atestu MV připraven se s ohledem na výkonnost a zdravotní stav na vyžádání účastnit nasazení v rámci záchranných a vyhledávacích prací (sutinové nebo plošné vyhledávání).

SZBK ČR se kromě výše uvedených specializací zaměřuje na výcvik v lavinovém, vodním a stopařském vyhledávání. Zejména vyhledávání pod vodní hladinou je korunováno mnoha úspěchy při vyhledání utonulých osob.

K akceschopnosti kynologických týmů je potřeba mnoho materiálního a technického vybavení. Vybavení je nutné obnovovat a doplňovat tak, abychom stačili rychlému vývoji ve světě. Svoji roli v tomto směru samozřejmě hraje dosažitelnost finančních prostředků.

SZBK ČR má k dispozici celkem čtyři střediska pro výcvik. Přední Výtoň je největším střediskem s infrastrukturou a možností všech druhů výcviku záchranného psa. Moderní sutinový trenažér ve Chbanech, který je největší v SZBK ČR, je stále zdokonalován a obměňován a je hojně navštěvován našimi i zahraničními psovody. Byl i dějištěm jubilejního 10. mistrovství ČR záchranných psů a psovodů složek IZS. Další menší středisko je ve Vlkoši, kde se buduje sutinový trenažér a Vysočina, kde je možné využívat budovu pro ubytování a stále je možný trénink v okolí.

Odborná příprava

Jelikož má SZBK ČR celorepublikovou působnost, je v každém kraji zřízena krajská brigáda, která si organizuje výcvik a odbornou přípravu podle vlastních možností, které jí daná lokalita nabízí, popř. využívá možnosti spolupráce při tréninku po dohodě s jinou brigádou. Změna prostředí je pro výcvik nutná. Psovodi samozřejmě trénují svého psa individuálně.

K doplňujícím činnostem psovoda patří např. práce ve výškách a nad volnou hloubkou, kde využívá SZBK ČR specialistů s řad HZS ČR. Český červený kříž provádí školení laické první pomoci a pro první pomoc psům využíváme spolupráci s veterinárními lékaři. Specifické činnosti jako např. ovládání GPS provádějí povolaní specialisté.

Aktivace a nasazení

V případě potřeby aktivace a účasti k zásahu je každý atestovaný psovod z velké části připraven předem. Výstroj a vybavení jsou připraveny tak, aby se mohl co nejrychleji dostavit na určené místo přepravy nebo zásahu. SZBK ČR nevlastní, kromě jediného vozidla, žádné jiné dopravní prostředky a psovodi se přepravují vlastními osobními vozidly, popřípadě po dohodě využívají služební vozidla HZS ČR.

Praktických zásahů a nasazení psovodů se psy působícími v organizace SZBK ČR je každoročně několik. V roce 2014 jich bylo v rámci SZBK ČR celkem 11, počet nasazených psů 36 a podle specializací šlo čtyřikrát o plošné vyhledávání, třikrát o sutinové vyhledávání a čtyřikrát o vyhledání pod vodní hladinou. Největším úspěchem bylo vyhledání utonulé osoby, které bylo také medializováno sdělovacími prostředky. Pes označil místo utonulé osoby pod vodní hladinou a paradoxem bylo, že pes byl nasazen pro hledání jiné utonulé osoby. Tělo utonulé osoby, kterou bezpečně označil, bylo tělo dlouho pohřešované osoby a vzhledem k tomu, že byla ve vodě svázána drátem, byla zcela jistě obětí trestného činu.

Činnost a úloha SZBK ČR se svou celorepublikovou působností je pro rozmanitost záchranného výcviku a využitelnosti psovodů nezanedbatelná. Každý psovod cvičí svého psa se záměrem někomu zachránit lidský život.

Krédo najít „tlukoucí srdce“ je motivací psovodů, aby se záchranářskou kynologií zabývali bez ohledu na své pohodlí, čas a finance.

Ing. Helena ŠABATOVÁ, SZBK ČR, foto autorka

vytisknout  e-mailem