Časopis 112 ROČNÍK XII ČÍSLO 6/2013
V úvodní části přinášíme analýzu zásahu na rozsáhlý požár skladového objektu v bývalém areálu Svit ve Zlíně. Dále informujeme o závěrech konference Pyromeeting 2013 a seznamujeme také s možnostmi využití počítačového modelování požárů pro požárně technické expertizy. V bloku IZS představujeme HZS podniku Spolchemie a zabýváme se některými problémy souvisejícími se zpracováním traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb. Prezentace činnosti Panelu NNO při mimořádných událostech a výsledky spolupráce metodiků HZS ČR s pedagogy ZŠ tvoří náplň části časopisu věnovanou OCHRANĚ OBYVATELSTVA. V bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme se závěry mezinárodní konference „Riziková budoucnost pro Evropu a ČR“ i s možnostmi využití informačních technologií při systémové podpoře obnovy území postiženého mimořádnou událostí. V časopisu dále najdete reportáž z letošních veletrhů PYROS/ISET a IDET, ohlédnutí za výstavou FIRECO 2013 nebo reportáž z předávání Zlatých záchranářských křížů.
- Prezident republiky ocenil pomoc druhým v nouzi
- Likvidace požáru trvala tři dny
- Požární prevence je řešení, které se každému vyplatí
- Společný zájem přináší výsledky
- Činnost Panelu nestátních neziskových organizací při mimořádných událostech
- Brno hostilo bezpečnostní veletrhy
- V tištěné podobě časopisu ještě najdete
V průběhu letošního mezinárodního veletrhu požární a bezpečnostní techniky a služeb PYROS/ISET 2013 se 23. května uskutečnila v hotelu Continental v Brně mezinárodní odborná konference Pyromeeting 2013. Za hlavní téma její organizátoři tentokrát zvolili požární ochranu historických památek.
Účastníci konferenceKonference v podstatě završila určitou etapu, zahájenou v roce 2009 zintenzivněním spolupráce mezi HZS ČR a Národním památkovým ústavem (NPÚ), která se mimo jiné promítla do společného projektu, který si klade za cíl zlepšit úroveň požární ochrany památkových objektů ve správě NPÚ. Další kvalitativní posun ve vnímání problematiky požární ochrany historických památek je následně spjat s odbornou konferencí v Českém Krumlově v roce 2011, kde poprvé společně otevřeně o hledání kompromisů diskutovali zástupci hlavních zainteresovaných subjektů – správců a majitelů objektů, hasičů, projektantů, stavitelů nebo výrobců a dodavatelů požárně bezpečnostních zařízení.
Konferenci zahájil náměstek generálního ředitele HZS ČR brig. gen. Ing. Miloš Svoboda, který zdůraznil, že o vytvoření podmínek pro další zkvalitňování požární ochrany historických památek usiluje HZS ČR dlouhodobě a cílevědomě. V této souvislosti ocenil dosaženou úroveň spolupráce s Ministerstvem kultury, Národním památkovým ústavem, Profesní komorou požární ochrany a dalšími organizacemi a instituty.
Účastníky konference pozdravil Prezident Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky plk. JUDr. Alexander Nejedlý. Informoval o situaci v požární ochraně historických památek na Slovensku a seznámil s průběhem a závěry květnové konference FIRECO, která byla zaměřena obdobně, a to na problematiku požární bezpečnosti národních kulturních památek.
Náměstek generální ředitelky NPÚ Mgr. Martin Tomášek, Ph.D., uvedl, že NPÚ chápe požární ochranu jako nedílnou součást památkové péče. Za jeden z hlavních úkolů označil osvětu památkářů. Pozitivní dopad na plnění nejen tohoto úkolu mělo zejména uzavření Dohody o spolupráci mezi NPÚ a HZS ČR v srpnu 2010 a její úspěšné naplňování (organizace společných seminářů, projekt průzkumu stavu požární ochrany ve vybraných památkových objektech, který vyústil ve zpracování metodického materiálu zaměřeného na technologii požární ochrany kulturního dědictví před požáry). V letošním roce byla zahájena realizace nového projektu pod názvem Metodika a databáze požární ochrany památkových objektů. Cílem projektu je zvýšení úrovně požární bezpečnosti nejvýznamnějších památkových objektů.
Poslání a činnost Českého komitétu Modrého štítu představila PhDr. Jana Součková, DrSc. Český komitét je součástí Mezinárodního komitétu Modrého štítu, mezinárodní nevládní organizace přidružené k UNESCO. Organizace, která vznikla v roce 1996, usiluje o preventivní ochranu a záchranu kulturního dědictví ohroženého válkou, přírodními katastrofami nebo selháním člověka. V České republice se zapojila například do příprav evakuačních plánů pro objekty archivů, knihoven, muzeí a objektů památkové péče v období povodní v roce 2002.
Odbornou část konference zahájil ředitel odboru prevence MV-generálního ředitelství HZS ČR plk. Ing. Rudolf Kaiser. Mimo jiné přiblížil genezi vývoje požární ochrany, seznámil se statistikou požárů památkových objektů v České republice od roku 1997 a příčin jejich vzniku, z nichž za jednu z hlavních označil nedbalost. Podrobně seznámil se současným stavem legislativy v oblasti požární ochrany památek v České republice a některých zemích Evropské unie. Pozornost věnoval také další spolupráci HZS ČR a NPÚ na auditu požární ochrany památkových objektů s cílem specifikovat možná rizika a navrhnout řešení jejich eliminace.
Význam dohody s HZS ČR pro požární ochranu památek ocenil ve svém vystoupení Ing. Pavel Jirásek z NPÚ: „Pokud je vůle k jednání, vždy se najde kompromisní řešení,“ charakterizoval její hlavní přínos. Dále ve svém vystoupení podrobně objasnil cíle a zaměření nového projektu Metodika a databáze požární ochrany památkových objektů. Aktivity budou mimo jiné zahrnovat průzkum požární situace v 90 objektech, které má v péči NPÚ, nebo vytvoření Národní databáze památkových objektů a jejich požárního rizika.
Možnosti aktivní požární prevence památkových objektů prezentoval pplk. Ing. Marek Hütter ze SOŠ PO a VOŠ PO ve Frýdku-Místku. Aktivní požární prevence spočívá ve vhodném využití požárně bezpečnostních zařízení (PBZ), která zejména napomáhají snížení škod způsobených požáry. Mezi tato PBZ patří například jak některá detekční zařízení (nasávací hlásiče, videodetekce), tak stabilní hasicí zařízení k potlačení/likvidaci požáru (vysokotlaký systém vodní mlhy) nebo aktivní systémy k zamezení jeho vzniku (snížení koncentrace kyslíku v prostoru). Jejich výhodou je respektování specifik historických památek (možnost skryté instalace, šetrnost k prostředí), hlavní nevýhodou zatím vysoká pořizovací cena.
Co v praxi znamená tzv. neviditelná požární ochrana památkových objektů, rozkryl ve svém příspěvku Ing. arch. Ondřej Ševců z NPÚ. Zdůraznil, že různorodost památkových objektů vyžaduje také nestandardní přístup k jejich ochraně. Každý zásah spojený např. s instalací PBZ by měl respektovat princip reverzibilnosti (odstranitelnost a nahraditelnost). Prioritně by měla být věnována pozornost výběru vhodných míst k instalaci a umístění (v duchu termínu mimikry – někde být a přitom nebýt viděn).
V posledním odborném příspěvku konference analyzoval plk. Ing. Ján Egri z HaZS Slovenské republiky loňský velmi komplikovaný zásah slovenských kolegů na požár hradu Krásna Hôrka (podrobně viz časopis 112 č. 5/2013).
Cílem letošní konference Pyromeeting bylo mimo jiné zhodnocení dosažených výsledků spolupráce hlavních subjektů odpovědných za požární ochranu historických památek. Konference jednoznačně potvrdila, že společný zájem a realizace společných projektů přinesly v této oblasti velmi pozitivní výsledky.
plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL, foto Milan VÁVRŮ