Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XI ČÍSLO 2/2012

V úvodu přinášíme statistické údaje o činnosti HZS ČR v uplynulém roce. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár v závodech na výrobu CD a DVD nosičů v obci Loděnice, seznamujeme s novými požárně bezpečnostními požadavky na cigarety, možnostmi využití počítačového modelování požárů v praxi a s elektronickou verzí jednotných dokladů ke stavbě. V části věnované IZS přinášíme zkušenosti s novým programem pro výcvik hasičů a představujeme projekt vzniku českého DVI týmu. V blocích OCHRANA OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o cvičení HUMPO 2011, objasňujeme, proč byl rok 2011 zlomovým v oblasti krizového řízení, seznamujeme s problematikou civilního nouzového plánování v NATO jako i s úkoly, které v oblasti krizového řízení plní Ministerstvo životního prostředí. V časopisu dále naleznete informace o nabídce preventivních a instruktážních filmů z video studia Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč nebo pozvánku na květnový veletrh FSDays.  

Mimořádné události s velkým počtem obětí (živelní pohromy, teroristické útoky, požáry, tragické dopravní nehody) vyvolávají v různých zemích světa potřebu vzniku týmů pro identifikaci obětí hromadného neštěstí, které se mezinárodně označují zkratkou DVI (Disaster Victim Identification). DVI týmy jsou ustanoveny ve více než deseti státech Evropy.

Potřebu vzniku českého DVI týmu si uvědomuje i současné vedení Policie ČR. V roce 2006 Kriminalistický ústav Praha (KÚP) zahájil ve spolupráci s odborníky z Ústřední vojenské nemocnice Praha, Ústavu soudního lékařství a toxikologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty UK v Praze tříletý projekt bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra s názvem „Vytvoření struktury týmu pro identifikaci obětí hromadného neštěstí (DVI) v České republice jako nástroje řešení kriminalistických a soudně lékařských problémů při identifikaci osob a věcí v případech hromadných nehod“. V průběhu řešení tohoto projektu byla vypracována metodika pro činnost českého DVI týmu a navržena koncepce k jeho ustanovení.

Podněty pro vznik týmu

V posledních deseti letech byly také v České republice řešeny události s větším počtem obětí. Například v roce 2003 došlo k nehodě autobusu u Nažidel, při které zahynulo 19 lidí, v roce 2008 při železniční nehodě ve Studénce osm lidí, požár v opuštěných budovách nádraží v Praze na Florenci v roce 2010 si vyžádal devět obětí. Sestavení týmu pro identifikaci osob při hromadných nehodách je v České republice dosud prováděno „ad hoc“.

„O vzniku českého DVI týmu se uvažuje téměř šest let. Jedním z impulzů pro jeho vznik bylo ničivé tsunami v Thajsku v roce 2004, které připravilo o život tisíce lidí, kdy jsme identifikovali šest českých obětí. Je zapotřebí si uvědomit, že rozmach cestování, zejména rozvoj letecké, železniční a autobusové dopravy, přináší daleko větší riziko vzniku tragických nehod s větším počtem obětí, mnohdy s výskytem zemřelých osob různé státní příslušnosti,“ uvádí vedoucí oddělení vědy a informatiky Kanceláře ředitele KÚP plk. Mgr. Petr Bendl, který stojí za přípravou vzniku DVI týmu v České republice. Možnost společného výcviku a také materiální pomoc v oblasti technického vybavení týmu nabízí českým odborníkům vznikající projekt švýcarsko-české spolupráce s názvem „DVI tým – teoretická a praktická příprava a technické zabezpečení“.

Složení a činnost

Na základě doporučení Interpolu se DVI tým skládá ze tří skupin, kterými jsou post mortem skupina, ante mortem skupina a totožnost ustavující skupina. Jejich nasazení bylo v tuzemských podmínkách úspěšně ověřeno při simulované letecké nehodě v rámci součinnostního cvičení složek IZS Letiště 2007.

Proces identifikace obětí začíná na místě hromadné nehody prací skupiny post mortem, která se zabývá prohlídkou místa činu za účelem ohledání obětí a dále ohledáním a zajištěním osobních věcí a předmětů obětí. Skupina post mortem pokračuje úkony při provádění pitvy a pomocných vyšetření, registrací identifikačních markantů. Ante mortem skupina soustřeďuje informace o pohřešovaných (genetický materiál, daktyloskopické stopy, fotografie, apod.). Totožnost ustanovující skupina porovnává všechna dostupná data a na základě vyhodnocení všech informací ve spolupráci se státním zástupcem potvrzuje identitu jedince. Členům této skupiny předkládají vedoucí skupin arte mortem a post mortem podklady pro ustanovení totožnosti osoby na základě porovnání identifikačních dat.

Členy týmu jsou především policisté, kteří provádějí kriminalistickotaktické postupy, profilaci DNA, daktyloskopii, ale také některé úkony v oblasti forenzní stomatologie a antropologie. Další specifické expertizní úkony jako jsou RTG vyšetření a porovnání lékařských identifikačních markantů realizují v rámci DVI týmu soudní lékaři. Součástí týmu je psycholog, jehož pomoc je důležitá nejen pro pozůstalé obětí, ale mnohdy i pro členy týmu, jejichž práce je náročná zejména po psychické stránce.

Značení nálezu obětí není v Evropě jednotné a vychází obvykle z národních specifik. Pro český DVI tým se jako nejvhodnější ukazuje číslování barevně odlišenými kartičkami, které se dělí na sadu pro nález těla (žlutá se symbolem M), sadu pro část těla (růžová se symbolem P) a sadu pro předmět nebiologického původu (bílá se zeleným symbolem O). Písmena jsou odvozena z latinských názvů (zemřelý – mortuus, část – pars a předmět – obiectum), aby byla mezinárodně srozumitelná. Získaná data z identifikace obětí jsou zaznamenávána do formulářů vytvořených na základě standardů Interpolu. Pro skupinu post mortem jsou k dispozici růžový formulář PM a identifikační karty (oběti, části těla a věcí), pro skupinu ante mortem žlutý formulář AM (identifikační data získaná od blízkých osob identifikované osoby, adresy ošetřujících lékařů a stomatologů, fotografie, apod.) a pro skupinu totožnost ustavující bílý formulář ID (identifikační), do kterého se zapisují závěry o provedených vyšetřeních post mortem a shodnosti s daty ante mortem. Identifikační data z formulářů je možné po úpravě převádět do počítače (tablet s dotykovou obrazovkou) a včetně obrazové dokumentace je dále databázově zpracovat.

Součinnost se složkami IZS

Usnesení Bezpečnostní rady státu č. 6/2007 ukládá Policejnímu prezidiu ČR zabezpečit zpracování materiálu pro potřeby řešení hromadné události s velkým počtem raněných a obětí. V roce 2007 vznikla k uvedenému úkolu pracovní skupina, která spolupracovala při vytváření Katalogového souboru typové činnosti „STČ – 09/IZS Typová činnost složek IZS při společném zásahu u mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí“, ve kterém se poprvé vyskytuje pojem DVI tým a popis jeho činnosti. Pracovní skupina doporučila, aby po svém vzniku byl DVI tým začleněn do IZS (včetně zařazení do ústředního poplachového plánu IZS), byly nastaveny standardy spolupráce také s odborníky mimo rezort vnitra, zajištěno vhodné uložení elektronických formulářů tak, aby byly okamžitě k dispozici při mimořádné situaci nejen v České republice, ale též při identifikačních činnostech v případech, kdy dojde k úmrtí občanů České republiky v zahraničí.

Výměna zkušeností

Praxe českých expertů na místě hromadného neštěstí byla v minulosti prezentována na odborných seminářích a konferencích s mezinárodní účastí a setkala se vždy s pozitivním ohlasem. KÚP uspořádal ve spolupráci s ENFSI (European Network of Forensic Science Institutes) dva semináře věnované problematice identifikace obětí s velkým počtem obětí (2005, 2006) a odbornou konferenci s názvem „Identifikace obětí hromadných neštěstí – teorie a praxe DVI týmů“ v roce 2011, na které byly prezentovány nejnovější poznatky z Rakouska, Francie, Švýcarska, Německa nebo Holandska. Představen byl například mobilní systém značení stop a věcí, který ulehčuje jejich následnou identifikaci (tento systém Interpol doporučil jako metodu nejvhodnější pro použití na místě katastrof) nebo speciální přenosný ruční rentgen využitelný při stomatologické identifikaci obětí. „Je na místě poděkovat našim zahraničním partnerům, kteří nám poskytují velmi významnou pomoc, čímž ulehčují budování českého DVI týmu,“ zdůrazňuje ředitel KÚP plk. Ing. Pavel Kolář, CSc. Při vytváření českého DVI týmu odborníci z KÚP spolupracují také s Ministerstvem zdravotnictví, Ústavem soudního lékařství a toxikologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty UK v Praze a s forenzními lékaři z Vojenského ústavu soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice Praha, kde byl mimo jiné vytvořen v rámci akreditačního šetření JCI (Joint Commission International) „Plán hromadného příjmu zemřelých do ÚVN Praha“.

Ustanovení českého DVI týmu

Vytvoření DVI týmu a navazujícího systematického školení vybraných odborníků z řad policistů a soudních lékařů představuje řešení, které přispívá ke zrychlení a zjednodušení identifikačního procesu v případě mimořádných událostí s větším počtem obětí. Vypracována jsou doporučení pro Ministerstvo vnitra, Policii ČR a Ministerstvo zdravotnictví a podklady k vytvoření právních předpisů zakotvujících DVI tým v naší legislativě, spolu s řešením jeho financování, materiálně-technického vybavení, výzkumu, vývoje a zveřejňování informací.

„Pevně věřím, že i s pomocí projektu švýcarsko-české spolupráce, k jehož realizaci jsem již podepsal smlouvu, se povede vytvořit materiálně vybavený a akceschopný tým specialistů. Zároveň si přejme, aby bylo co nejméně důvodů k jeho nasazení,“ doplňuje policejní prezident plk. Mgr. Petr Lessy.

Po schválení příslušné legislativy by mohl být český DVI tým ustanoven v polovině letošního roku.

Mgr. Zbyněk KOUKOLÍK, foto archiv redakce a Policie ČR
 

vytisknout  e-mailem