Časopis 112 ROČNÍK IX ČÍSLO 10/2010

V TOMTO ČÍSLE: Seriál k desetiletí vzniku HZS ČR v novém uspořádání pokračuje významnými událostmi v HZS ČR v roce 2007. V části POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah jednotek PO na rozsáhlý úmyslně založený požár bývalého kasina v Dolních Dvorech u Chebu a informujeme také o závěrech mezinárodní konference Požární ochrana 2010, která se uskutečnila v září v Ostravě. V bloku IZS se zamýšlíme nad některými problémy z oblasti psychosociální péče o oběti mimořádných událostí. Hodnocení spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi při zabezpečení nouzového přežití a zkušenosti z organizace odborné přípravy předurčených obcí v oblasti ochrany obyvatelstva jsou hlavními tématy části OCHRANA OBYVATELSTVA. V bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme se závěry dvou konferencí věnovaných problematice ochrany kritické infrastruktury a úloze logistiky. Dále informujeme například o úspěších naší reprezentace na MS v požárním sportu v Doněcku nebo o průběhu dramatického závěru Ligy ČR 2010 ve výstupu na věž. 

Tento příspěvek si klade za cíl seznámit čtenáře s možnou formou spolupráce HZS kraje s nestátními neziskovými organizacemi na příkladu Jihomoravského kraje.

Nezastupitelná role NNO

Statut PANELuMimořádné události, od těch katastrofických, jako jsou zemětřesení nebo tsunami ve světě, ničivé povodně v České republice, až po mimořádné události lokálního významu (přívalové deště, požáry obytných budov, dopravní nehody s vysokým počtem zraněných atd.), vyžadují profesionální nasazení jak z úrovně veřejné správy, tak i z úrovně nestátních neziskových organizací (dále jen „NNO“). Právě NNO mohou poskytovat postiženému obyvatelstvu nezbytnou a rychlou pomoc, ale také pomoc dlouhodobou. Jejich činnost totiž není omezena jen na poskytování materiální pomoci, ale jsou schopny zabezpečit pro postižené i pomoc zdravotnickou, psychosociální, duchovní a cestou sbírek i dlouhodobější pomoc finanční atd.

Povodně v roce 1997 na Moravě byly testem i pro činnost NNO. Poskytování okamžité pomoci bylo provázeno, i přes velké nasazení ze strany NNO, celou řadu problémů především v oblasti koordinace a z toho vyplývající efektivity nasazených sil a prostředků. Při povodních v Čechách v roce 2002 se následně prokázalo, že se NNO poučily a začaly tvořit vlastní plány, jak při vzniku takové mimořádné události postupovat.

V ustanovení § 14 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., je mimo jiné stanovena povinnost hejtmana kraje koordinovat za stavu nebezpečí poskytování zdravotnické pomoci, organizovat a koordinovat humanitární pomoc, evakuaci, nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva. Hejtman je oprávněn za stavu nebezpečí uložit pracovní výpomoc nebo povinnost poskytnout věcné prostředky. To v praxi znamená, že i NNO mohou být vyzvány k poskytnutí pomoci, kterou organizuje a koordinuje krizový štáb kraje jako pracovní orgán hejtmana.

Koordinační platforma

Ve snaze zlepšit podmínky pro realizaci výše uvedených kompetencí hejtmana kraje oživil Krajský úřad Jihomoravského kraje (dále jen „krajský úřad“) myšlenku, která se objevila i v několika jiných krajích, označovanou jako „PANEL nestátních neziskových organizací“. Vychází z premisy, že NNO se sice mohou docela dobře řídit a koordinovat samy, ale je důležité, aby měly při řešení mimořádných událostí jednoho koordinátora. Proto byl vydán normativní akt hejtmana kraje, kterým byl stanoven „Statut PANELu nestátních neziskových organizací Jihomoravského kraje“ a úkoly PANELu jako odborné pracovní skupiny krizového štábu kraje. Velká pozornost byla věnována především vymezení kompetencí a postavení jeho koordinátora.

Pro činnost NNO na území Jihomoravského kraje je tedy PANEL koordinační platformou. U jeho zrodu stály především NNO jako ADRA, Český červený kříž a Diecézní charita Brno. Své místo v rámci PANELu však mají i další organizace zabývající se specifickou problematikou jako např. občanská sdružení, která pracují s romskými komunitami, pečují o staré, nemocné, tělesně i mentálně handicapované občany.

PANEL má nezastupitelnou úlohu při zabezpečení evakuace osob z hlediska nouzového přežití (nouzové ubytování a stravování), humanitární pomoci, zajištění náhradního ošacení, zdravotnické, psychosociální a duchovní pomoci především v příjmových místech – jako výrazná pomoc orgánům obcí a zajištění jejich úkolů ochrany obyvatelstva stanovených právními předpisy, ale i po dobu přepravy (např. v místech dekontaminace). Velmi důležitou úlohu hraje např. při zabezpečení stravování zasahujících složek IZS.

Úzká spolupráce

Psychologická pomocZačátek spolupráce HZS kraje s PANELem se datuje od roku 2007. V dubnu a květnu tohoto roku se uskutečnilo (ve dvou cyklech) cvičení PANELu s pracovníky krizového řízení obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (dále jen „ORP“). Cvičení, které organizoval krajský úřad a HZS kraje ve Školicím středisku HZS kraje v Tišnově, mělo za úkol štábní formou řešit opatření spojená s likvidací následků mimořádné události vzniklé ve správním obvodu ORP. Hlavním cílem cvičení však bylo seznámit pracovníky obecních úřadů ORP se samotnou existencí PANELu a s jeho možnostmi pomoci řešit otázky zabezpečení nouzového přežití a humanitární pomoci obyvatelstvu postiženému následky mimořádných událostí. HZS kraje plnil při tomto cvičení roli koordinátora a poradního orgánu na úseku plnění úkolů ochrany obyvatelstva. Cvičení tehdy ukázalo, že bude ještě nějakou dobu trvat, než se do podvědomí pracovníků podílejících se na řešení mimořádných událostí dostanou široké možnosti PANELu pomoci nejen postiženému obyvatelstvu, ale svou činností také umožnit orgánům krizového řízení věnovat se řešení jiných naléhavých úkolů. V neposlední řadě se ukázaly i možnosti PANELu pomoci nasazeným složkám IZS v oblasti logistického zabezpečení.

Praktickou ukázkou schopností PANELu bylo také cvičení „MORAVA – JIH 2007“ v Rohatci. Jedním z úkolů tohoto cvičení bylo prověřit schopnosti PANELu zabezpečit provoz materiální základny humanitární pomoci (základnu vybudovali příslušníci Armády ČR a předali ji na dobu cvičení PANELu), což se podařilo. PANEL byl schopen operativně reagovat na měnící se situaci a zabezpečovat chod základny po celou dobu cvičení. Rozdělení práce bylo jednoznačné: Český červený kříž se staral o zdraví přijímaných osob (vstupní prohlídky, registrace), ADRA poskytovala psychosociální pomoc a Diecézní charita se starala o logistické zabezpečení celé základny (stravování, náhradní ošacení, osobní hygiena apod.).

PANEL byl i jedním z cvičících subjektů při cvičení orgánů krizového řízení „ZÓNA 2008“ organizovaném Ministerstvem vnitra-generálním ředitelstvím HZS ČR společně se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, Ministerstvem obrany, HZS kraje a krajským úřadem. Poprvé bylo vyzkoušeno nasazení PANELu ve větším rozsahu (současně na několika místech kraje). Pracovníci Diecézní charity, zdravotníci Českého červeného kříže, psychologové a další dobrovolníci plnili úkoly jak v místě dekontaminace osob a techniky, tak v místě přijímacího střediska osob.

Za dobu existence PANELu je možné jednoznačné doložit, že se PANEL neprezentuje pouze jako neocenitelný pomocník při cvičeních (např. prostřednictvím dokumentace o zásahu, kterou PANEL pořizuje při každém výjezdu), ale vykazuje další činnost, jako např. poskytnutí materiální pomoci při požáru činžovního domu v Brně, zabezpečení logistické pomoci zasahujícím složkám IZS při likvidaci ohniska ptačí chřipky v Hodoníně, zabezpečení logistické pomoci při likvidaci rozsáhlého požáru v Hodoníně (150 zasahujících hasičů), nebo poskytnutí psychosociální pomoci příbuzným utonulého v Bílovicích nad Svitavou. Další podrobnosti o systému řízení a činnosti PANELu lze získat od krajského úřadu.

HZS kraje samozřejmě spolupracuje, v rozsahu příslušných ustanovení zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s jednotlivými (zakládajícími) členy PANELu. Dohody o poskytnutí plánované pomoci, osobní nebo věcné pomoci, jsou na úrovni kraje uzavřeny s Občanským sdružením ADRA, Diecézní charitou Brno a Českým červeným křížem (Oblastní spolek Brno-město). Nejčastěji je spolupráce realizována s Diecézní charitou Brno.

kpt. Bc. Antonín KREMLIČKA, HZS Jihomoravského kraje, Mgr. František BUBLAN, Diecézní charita Brno, foto archiv autorů

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook