Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 7/2011

V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár kamionu s nákladem acetylenových lahví, který počátkem května na dva dny zablokoval provoz na dálnici D5. Podrobně se vracíme k novinkám veletrhu PYROS 2011 a seznamujeme se závěry mezinárodní konference, která se uskutečnila v červnu na zámku Český Krumlov, na níž poprvé společně řešili problematiku PO historických památek majitelé a správci historických objektů, památkáři, hasiči a výrobci zařízení PO. V bloku IZS přibližujeme květnový zásah složek IZS u DN autobusu, který v důsledku náhlého úmrtí řidiče spadl ze skalního srázu, přinášíme další díl seriálu o výcviku záchranných psů. Zpravodajství z výcviku zahraničních expertů zaměřeného na ochranu proti chemickým zbraním, představení Mechanismů civilní ochrany EU a závěry maďarského setkání generálních ředitelů civilní ochrany členských zemí EU věnovaného posouzení funkčnosti systému reakce EU na katastrofy tvoří hlavní náplň části věnované OCHRANĚ OBYVATELSTVA a KRIZOVÉMU ŘÍZENÍ.  

Evropská unie a její orgány se v uplynulých deseti letech začaly zabývat mimo jiné i připraveností na řešení mimořádných událostí a na vzájemnou pomoc jednotlivých států v případě vzniku mimořádných událostí. Pomoc by měla být poskytována nejen v rámci členských států, ale i mimo Evropskou unii. Za tímto účelem bylo vydáno několik předpisů, které nastavily tzv. Mechanizmy civilní ochrany, jejichž prostřednictvím unie poskytuje pomoc.

Průběh cvičeníPrůběh cvičeníTato problematika spadá do působnosti Generálního ředitelství pro humanitární pomoc a ochranu obyvatelstva. Pro účely vzájemné pomoci byla vytvořena pracoviště, jako je například MIC (monitorovací a informační centrum) se sídlem v Bruselu nebo informační systém CECIS, jehož prostřednictvím dochází k výměně informací mezi kontaktními body členských států (MV-generální ředitelství HZS ČR) a monitorovacím a informačním střediskem. Vedle těchto nástrojů existují i finanční mechanizmy a systém vzdělávacích kurzů. Mechanizmy civilní ochrany EU vycházejí také z již prověřených systémů mezinárodní pomoci poskytované OSN, především organizací OCHA. Systém Mechanizmů Evropské unie v oblasti civilní ochrany je postupně rozvíjen a budován, především na základě reálných mimořádných událostí.

K zajištění efektivní mezinárodní pomoci je nutné, aby týmy poskytující pomoc byly vybaveny nejen potřebnými prostředky, možností spolupráce, ale také schopny zajistit svoji soběstačnost. V posledních letech bylo definováno několik standardizovaných týmů, tzv. modulů, které mohou jednotlivé členské země zaevidovat do informačního systému a vyslat na základě vzneseného požadavku do postižené země. Jde například o moduly USAR (záchrana ve zřícených budovách), CBRN (detekce nebezpečných chemických, biologických a radioaktivních látek) a také modul velkokapacitního čerpání. S ohledem na to, že Česká republika disponuje velkokapacitními čerpadly, jejichž použití bylo prověřeno při povodních v letech 2006, 2009 a 2010, byl zaregistrován v roce 2010 i modul velkokapacitního čerpání. Vzhledem k taktickým podmínkám definovaným předpisy EU se modul skládá ze dvou velkokapacitních čerpadel typu MČS Sigma 1500 a jednoho čerpadla HFS Hydrosub, součástí modulu je také potřebné týlové zabezpečení. V případě potřeby je možné tento modul doplnit i plovoucími čerpadly, která lze využít jako materiál humanitární pomoci pro odčerpávání vody ze zatopených objektů. Standardní hodinová kapacita vody odčerpané modulem je 11 000 m3, což řadí tento modul k jedněm z nejvýkonnějších v EU. Do modulu jsou zapojeny především HZS krajů disponujících velkokapacitními čerpadly, Záchranný útvar HZS ČR a Základna logistiky Olomouc.

Cvičení MODEX.EU

Pro ověření funkčnosti systému mezinárodní pomoci jsou samozřejmě pravidelně organizována mezinárodní cvičení. Jedno z nich, s názvem MODEX.EU, se uskutečnilo ve dnech 6. až 8. května 2011 v holandském Ossendrechtu. Cvičení se účastnil odřad pro velkokapacitní čerpání vody CZERT HCP (Czech Emergency Response Team High Capacity Pumping, v překladu Český záchranný tým pro mimořádné události - velkokapacitní čerpání vody). Odřad tvořily síly a prostředky HZS Olomouckého kraje (MČS Sigma 1500), HZS Středočeského kraje (HFS Hydrosub), Záchranného útvaru HZS ČR (MČS Sigma 1500) a MV generálního ředitelství HZS ČR, a celkem čítal 25 osob. Cvičení simulovalo vznik povodně po orkánu ve fiktivní zemi Republika K-land, nacházející se mimo prostor EU. Mezi hlavní cíle cvičení patřilo především procvičit činnost koordinačního týmu EU vyslaného monitorovacím a informačním centrem a zároveň taktické možnosti a spolupráci záchranných týmů členských států EU. Celé cvičení bylo zahájeno žádostí Republiky K-land o pomoc od Evropské unie. Monitorovací a informační středisko vyslalo na místo monitorovací a koordinační tým expertů a předalo žádost o pomoc jednotlivým státům zapojeným do Mechanizmů civilní ochrany. Státy nabídly své prostředky a ty byly, po potvrzení ze strany postižené země, do ní vyslány. Kromě České republiky byly vyslány: tým velkokapacitního čerpání z Belgie, předsunutá zdravotnická jednotka s chirurgií z Itálie a tzv. TAST (technický asistenční tým), který zajišťoval zázemí pro činnost expertního týmu EU.

Úkolem zúčastněných týmů bylo zapojení do záchranných prací a koordinace činnosti s místními orgány krizového řízení a s místními a zahraničními záchrannými složkami v místě mimořádné události. Česká republika, po potvrzení nabídky pomoci, vyslala uvedený tým velkokapacitního čerpání již ve středu 4. května. Odřad byl vytvořen jako jednotka MV-generálního ředitelství HZS ČR a soustředěn ve Zbirohu, odkud v ranních hodinách vyjel do Holandska. Samotné cvičení začalo v pátek 6. května v 08.00 hodin. Český odřad nejprve překročil hranice do fiktivní země K-land a poté kontaktoval již přítomné koordinátory EU a místní orgány za účelem zjištění situace a co nejrychlejšího zapojení do záchranných prací. V průběhu dopoledne byla postavena základna týmu, vytipován nejvhodnější prostor pro nasazení obou čerpadel MČS Sigma 1500 a odpoledne již naplno probíhaly čerpací práce obou čerpadel současně. Čerpadlo HFS Hydrosub bylo nasazeno ve večerních hodinách téhož dne.

Cílem cvičení nebylo jen prověření technického nasazení čerpadel, ale také činnost jednotky v zahraničí, spolupráce s koordinačními orgány, místními orgány krizového řízení a reakce na další bezpečnostní hrozby. Dle obdržených informací je země K-land jednou z tranzitních zemí pro uprchlíky a jednou ze zemí, kde příjmy z organizovaného zločinu a prodeje drog jsou tolerovány státem, s čímž byla rovněž spojena bezpečnostní rizika pro zasahující. Jednotka byla několikráte překvapena skupinou uprchlíků hledajících přístřeší a potravu, a tým řešil otázku poskytování první pomoci, zabezpečení vybavení a komunikaci s osobami v nouzi. Protože v průběhu cvičení docházelo ke zhoršování bezpečnostní situace, druhý den cvičení byla činnost čerpadel přerušena a odřad se připravoval na evakuaci pod policejním dohledem. Členové odřadu byli nuceni v průběhu cvičení řešit celou řadu nestandardních situací souvisejících zejména se zhoršující se bezpečnostní situací nebo s nedostatkem paliva pro čerpadla. Vedení týmu muselo velice úzce komunikovat s koordinačním týmem EU a dalšími moduly s cílem účinně pomoci postižené zemi při zajištění bezpečnosti a nezbytné logistické podpory týmu. Podle závěru hodnotitelů český tým prokázal, že disponuje výkonnou technikou s profesionální obsluhou, která je schopna účinně pomoci. Vysoce byla ceněna i schopnost spolupráce s ostatními moduly nejen v technické rovině (propojení čerpadel a sdílení prostředků), ale i v rovině organizační, především při společném plánování, řešení úkolů a sdílení informací.

plk. Ing. Petr OŠLEJŠEK, Ph.D., HZS Olomouckého kraje, pplk. Ing. Lenka RAŠOVSKÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto Lenka RAŠOVSKÁ

 

vytisknout  e-mailem