Toulky hasičskou historií: Prapor nebo svítilna místo telefonu a vysílačky
Jakým způsobem byste oznámili požár, pokud byste neměli telefon? Ve čtvrtém díle seriálu o hasičské historii v Olomouci a okolí se podíváme na to, jakým způsobem se dříve ohlašovaly požáry a další mimořádné události.
Toulky hasičskou historií
Díl čtvrtý: Prapor nebo svítilna místo telefonu a vysílačky
60. léta 20. století - Operátorka tísňové linky na stanici v Olomouci
Dříve
Na konci 19. a začátku 20. století fungovala v Olomouci na radničním věžním ochozu strážní hlásná služba, kde se dva strážníci vždy po celý měsíc po 12 hodinách služby střídali. Na věžním ochozu byly směrové rýhy, dle kterých byl zjišťován směr i místo požáru. V tomto směru byl pak vyvěšen bílo-červeně pruhovaný prapor, podle nějž se hasiči při jízdě k požáru řídili. Později byl zaveden z radniční věže na policejní strážnici telefon, v té době totiž strážníci v Olomouci vykonávali službu i jako hasiči. V noci byla místo praporu v uvedeném směru vyvěšena veliká bohatě kovaná asi 10 kg těžká svítilna. Strážníkům činilo její zavěšování mimo zábradlí ochozu pro její váhu a někdy i silný vítr obtíže.
1975 - Slavnostní předávání vyznamenání na stanici v Olomouci zkušené telefonistce Jindře Kudláčkové (druhá zleva)
Po první světové válce vznikl ve městě český hasičský dobrovolný sbor, který měl již ve svém sídle zavedený telefon a poplašnou zvonkovou síť. České obyvatelstvo si velmi brzy zvyklo volat při požáru jen svůj český sbor, což ten německý, který ve městě také zasahoval, nelibě nesl a psával často stížnosti.
Po druhé světové válce se nově založený profesionální sbor přesunul do sídla v Kateřinské ulici, kde telefon patřil mezi nezbytnou výbavu. Zároveň docházelo k rozšiřování telefonní sítě i mezi olomoucké obyvatelstvo. Hasiči tehdy lidem doporučovali, aby u každého telefonního aparátu bylo výrazně označeno číslo požárního sboru hlavního města Olomouce: 1100 nebo 1260. Zdůrazňovali při různých akcích, že se tímto jednoduchým opatřením často zachrání veliké statkové hodnoty. Měli spočítáno, že uplyne pouhých 60 – 70 vteřin mezi znamením poplachu, které zazní ihned, jakmile zpráva o požáru dojde do telefonní ústředny sboru, a mezi startem hasičských vozů k ohroženému místu. V roce 1954 pak už díky rozvoji technologií bylo ve všech místnostech budovy rozhlasové a signální zařízení, aby byl sbor při požáru alarmován v co nejkratší době. Na konci 50. let výjezd hasičů k požáru nebo nehodám po převzetí zprávy telefonní službou trval během dne 30 až 40 vteřin, v noci pak 60 až 70 vteřin. Už tehdy si byli hasiči vědomi, že rychlý a pohotový výjezd zaručuje včasný zásah a rychlou likvidaci události. Problematika tísňových volání byla poprvé v České republice promyšleně řešena v úvodu 60. let. Poprvé byla pro tísňová volání stanovena čísla 150 – Požárníci, 155 – Zdravotníci, 158 – Veřejná bezpečnost. Rozvoj telekomunikačních technologií pak samozřejmě také zdokonalil příjem tísňových volání, jejich vyhodnocení a následné řešení. Usnadnil také komunikaci hasičů na místě zásahu a spolupráci s dalšími složkami.
Dnes
Příjem tísňových volání zajišťují hasiči na krajském operačním a informačním středisku (KOPIS) na tísňové lince 150 a 112. Operační technici a důstojníci řeší potíže obyvatel Olomouckého kraje, ale i vypjaté životní situace našich občanů v zahraničí. V roce 2020 odbavili 125 tisíc volání, což představuje téměř 350 hovorů denně, při nichž poskytují pomoc lidem, vysílají k zásahům jednotky profesionálních, dobrovolných hasičů i speciální techniku a reagují na planá volání a prozvánění.
KOPIS také vyhodnocuje zprávy o požárech a jiných mimořádných událostech. Vysílá síly a prostředky jednotek požární ochrany a jednotek integrovaného záchranného systému, právnických a fyzických osob ve prospěch záchranných a likvidačních prací a komunikuje s nimi při zásahu. Má na starosti varování a vyrozumění obyvatelstva. Spolupracuje s krizovými štáby kraje a obcí při řešení mimořádných událostí. Komunikuje a velmi úzce spolupracuje s operačními středisky složek IZS, tedy především s Krajským operačním střediskem Policie ČR a ZZS. KOPIS plní také další úkoly, které stanovují legislativní a ostatní předpisy.
Pár zajímavostí o KOPIS HZS Olomouckého kraje:
- 42 příslušníků pracuje standardně ve dvanáctihodinových směnách.
- Na operačním středisku slouží 24 operačních techniků, kteří odbavují hovory na tísňových linkách. V roce 2020 odbavili 125 539 hovorů, což představuje v průměru 344 hovorů denně.
- Jeden technik za rok v průměru přijme 5 231 tísňových volání, na jednu směnu vychází zhruba 31 hovorů, které vyžadují zapojení složek IZS. Další stovky volání odbaví technici během pracovní doby s tím, že jde o dotazy, podání informací, omyly či zlomyslná volání.
- Odbavit jeden hovor ve většině případů zabere zhruba jednu až dvě minuty. Není ale výjimkou, když operační technik řeší složitější případy i desítky minut.
Máte ve svém archivu fotografie spojené s historií hasičů v našem kraji? Budeme rádi, když se o ně s námi podělíte. Můžete je poslat e-mailem na lucie.balazova@hzsol.cz. Děkujeme.
Zdroj: Informace jsme čerpali z dokumentu velitele olomouckého požárního sboru Aloise Měchury ze 14. května 1948, z dobového tisku a z dokumentů uložených v archivech Vědecké knihovny v Olomouci, v olomoucké pobočce Zemského archivu v Opavě a ve Státním okresním archivu Olomouc. Poděkování patří Ing. et Bc. Vladimíře Hacsikové, která dokumenty vypátrala a shromáždila. Informace a fotografie čerpáme také z kroniky směny C olomoucké stanice.
por. Mgr. Lucie Balážová tisková mluvčí HZS Olomouckého kraje T: 777 420 107 T: 950 770 039 M: lucie.balazova@hzsol.cz M: mluvci@hzsol.cz
Uložit vše jako ZIP soubor