HZS Zlínského kraje  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Záchrana přimrzlých labutí. Často jen planý poplach. Aktualizace

(4.1.2017) S prvním pořádným ochlazením zaznamenali hasiči řadu telefonátů na tísňovou linku s žádostí o záchranu zvířat ze zamrzlých ploch. Podle odborníků tato záchrana ale může více uškodit než pomoct. 

Co dělat, když na zamrzlém rybníku či řece nebo potoku vidíte zvíře, které vypadá, že k ledu přimrzlo? Ne vždy je hned nutné volat hasiče, aby zvíře jeli zachránit. Typickým příkladem jsou labutě, které sedí na ledových plochách. Ve většině případů pouze odpočívají a jejich tělo a peří je uzpůsobené k tomu, aby to na ledě vydrželo.

Opravdu přimrzlé labutě se na zamrzlých vodních plochách vyskytují zcela ojediněle. Ve většině případů jsou to jen ptáci, kteří zde odpočívají či nocují a pohybují se pouze tehdy, když získávají potravu.

Jen zraněná labuť může na vodní hladině zamrznout. Pokud máte podezření, že není něco v pořádku, hoďte do těsné blízkosti sněhovou kouli, která zdravého ptáka vyplaší.

V případě, že labuť skutečně nemůže vstát, kontaktujte záchranáře na tísňové lince, nejbližší záchrannou stanici či městskou policii. V případě laického zásahu často dojde k poranění zvířete i člověka. Labuť přijde o opeření břicha (čímž ztratí i tepelnou izolaci) a zachránce si ve valné většině odnese minimálně modřinu způsobenou křídlem.

Příčina je zcela jednoduchá – v případě slunečného počasí se na povrchu zamrzlé vodní plochy objeví vrstvička vody. V noci se tato vrstva vody změní v led, a tak se stane, že labuť nocující na ledě přimrzne. Pokud následující den povolí teploty, povolí i led. Pouze v případě trvajících mrazů zůstává labuť přimrzlá.

Ani to však není vždy důvod k jejich záchraně. Jejich peří je dostatečnou ochranou před chladem a vlhkem. Ptáci na ledu mají v peří dobře schované nohy. Ráno zpravidla trpělivě čekají s hlavou zasunutou pod křídlo, až dopolední sluníčko prohřeje vzduch a jejich vlastní tělesná teplota rozpustí led na konečcích peří.

Teprve poté opouštějí svá stanoviště a odcházejí za potravou. Na ledu si často můžete všimnout plošek ve tvaru kapek v místech, kde labutě nocovaly.

Hasiči jsou kdykoliv připraveni na požádání pomoct a to i v případech, že se do potíží dostanou na ledových plochách i zvířata. Ne vždy je ale nutné ihned záchranáře volat. Často je rozumnější vyčkat, zvířata (a obzvlášť ta žijící ve volné přírodě) si v řadě případů dokáží pomoct sama a leckdy jsou do zimy a ledu vybavena lépe, než přivolaný zasahující hasič.

Jednotky profesionálních hasičů Zlínského kraje evidují každý rok okolo desítky událostí, kdy jsou v mrazivých dnech vyslány k záchraně přimrznutých labutí nebo kačen. V drtivé části se jedná o plané poplachy, kdy ptáci po přiblížení zasahujících hasičů odletí nebo se přemístí  na jiné část zamrzlé vodní plochy. Jen ojediněle dojde k události, kdy je opeřenec zraněn a záchranná akce má své opodstatnění. Jeden takový zásah provedli profesionální hasiči ze stanice Uherské Hradiště 31.12.2016, kdy zraněnou labuť po záchraně předali pracovníkům záchranné stanice.( por. Bc. Libor Netopil, tiskový mluvčí HZS Zl. kraje)

Převzato:  Martin Kasal, tiskový mluvčí, HZS Karlovarského kraje

ILUSTRAČNÍ FOTO: HZS Zlínského kraje

9. 1. 2017, 16:30 hodin

V posledních třech dnech byly jednotky profesionálních hasičů opakovaně vyslány na místa záchrany přimrzlých labutí nebo kačen na vodních tocích a plochách. Celkem se jednalo o šest zásahů v Miňůvkách na Kroměřížsku, Vsetíně, Starém Městě, Uherském Hradišti a dvakrát v Napajedlech na Zlínsku. Scénář všech zásahů byl prakticky stejný. Po příjezdu hasičů nebo jejich přiblížení se ptáci zvedli a přesunuli se na jiné místo. Potvrzuje se tak, že pokud nejsou labutě nebo kačeny zraněny, není zásah nutný. Z původně dobře myšlené záchranné akce se tak stává ukázka činnosti hasičů pro přihlížející. Autor: por. Bc. Libor Netopil, tiskový mluvčí HZS Zlínského kraje

Odkazy do noveho okna

vytisknout  e-mailem