HZS Libereckého kraje  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Psychologická služba

Psychologická služba a její potřebnost u HZS ČR se odvíjí nejen od profesionality samotných psychologů, ale i od odvahy a ochoty všech příslušníků a zaměstnanců HZS ČR tuto službu využít pro potřeby účastníků mimořádných událostí, či svou vlastní. 

  • Základní informace
  • Posuzování duševní způsobilosti
  • Posttraumatická péče
  • Anonymní telefonní linka

Základní informace

Proč tady psychologa máme ?

  •  Zajišťuje podklady pro personální práci.
    Posuzování duševní způsobilosti vyplývá ze zákona a řídí se Pokynem GŘ HZS ČR č.43/2014 ze dne 25. srpna 2014, který sjednocuje postup při posuzování duševní způsobilosti,, která je předpokladem pro výkon služby uchazeče o přijetí do služebního poměru příslušníka HZS ČR pro výkon funkce a při nakládání s osobními údaji.
     
  • Zabezpečuje poskytování posttraumatické péče příslušníkům a občanským zaměstnancům HZS ČR, kteří prožili traumatizující událost v souvislosti s plněním služebních, nebo pracovních úkolů.
    Po zvláště psychicky náročném zásahu se mohou objevit tělesné, poznávací a citové reakce (např. bezmocnost, lhostejnost, vtíravé, neodbytné myšlenky a představy, izolace, nechutenství, poruchy spánku, smutek, atd.), které jsou přirozenou reakcí na takovou událost. Práce s projevy pozásahového stresu se stává důkazem psychicky zralého jedince. Nelze ji proto chápat jako důvod k tomu, aby hasič byl označován za nezpůsobilého vykonávat svou profesi.

    Poskytuje psychosociální pomoc osobám zasaženým mimořádnou událostí.
  • jedná se o první psychologickou pomoc a bezprostřední krizovou intervenci postiženým osobám. Poskytuje tuto pomoc a podporu při obnově vlastních zdrojů, vyrovnávání se s krizovou událostí a návratu do běžného života. Spolupracuje i na vytváření zdrojů psychosociální pomoci v kraji a na koordinaci jejich využití při mimořádných událostech většího rozsahu.
     
  • Další činnosti:
    - nabízí pomoc v těžkých situacích a krizích v profesním i soukromém životě
    - poskytuje psychologické poradenské služby v oblasti vztahů k sobě i druhým
    - připravuje a vede odborná školení a kurzy
    - koordinuje činnost intervenčního týmu (viz PIP) a zajišťuje jeho další vzdělávání
    - na vyžádání provádí analýzy a výzkumy
    - účastní se výcvikových a vzdělávacích aktivit v zájmu zvyšování odbornosti
    - spolupracuje se speciálními pracovišti a organizacemi
Základními materiály, které upravují činnost a zřízení psychologického pracoviště jsou především:

Konkrétní obsahová náplň práce jednotlivých pracovišť HZS ČR je profilována potřebami HZS krajů a jednotek PO v působnosti tohoto pracoviště.

Psycholog HZS Libereckého kraje:

  kpt. Mgr. Simona Kozlová
      tel: 950 470 038
 mobil: 777 746 972
e-mail: simona.kozlova@hzscr.cz

Posuzování duševní způsobilosti

 (zabezpečení podkladů pro personální práci a výkon služby)

Posuzování duševní způsobilosti se řídí Pokynem GŘ HZS ČR a N MV č. 44/2002, který sjednocuje postup při posuzování duševní způsobilosti uchazeče o přijetí do služebního poměru příslušníka HZS ČR pro výkon funkce a při nakládání s osobními údaji. 
 

Kdy a koho psycholog testuje?
  1. Uchazeče do služebního poměru - příslušníka HZS ČR (dle §3 zákona č.186/1992 sb.)
  2. Hasiče při výběru do specializovaných funkcí: na funkci hasič-strojník (dle §37 vyhlášky č.247/2001, ve znění vyhlášky č.226/2005 Sb.)
  3. Zpracování podkladů pro výběrová řízení - zjišťování osobnostních předpokladů k výkonu řídící či speciální funkce
Další informace:
  • Posuzování duševní způsobilosti uchazeče, nebo příslušníka HZS ČR provádějí psychologové HZS. ČR. Psychologické pracoviště HZS LK spolupracuje při posuzování duševní způsobilosti uchazečů a příslušníků s psychologickou laboratoří MV GŘ HZS ČR.
  • Cílem psychologického vyšetření je zjištění, zda komplexní osobnostní profil uchazeče, nebo příslušníka HZS ČR je v souladu s kritérii stanovenými pro určené funkce u HZS ČR.
  • Sdělovat uchazečům, nebo příslušníkům u HZS ČR informace o výsledcích psychologického vyšetření je oprávněn pouze psycholog, který toto vyšetření prováděl.
  • Psychologické vyšetření a jeho závěry mají v rámci HZS ČR obecnou platnost po dobu dvou let, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Dobu platnosti psychologického vyšetření v jednotlivých případech posuzuje psycholog, který provedl původní psychologické vyšetření.
  • Odvolacím orgánem je psychologické pracoviště GŘ HZS ČR:

    Psychologická laboratoř
    MV GŘ HZS ČR
    Kloknerova 26
    148 01 Praha 414
Dopravně-psychologická vyšetření příslušníků HZS ČR

S platností nového silničního zákona č.361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacícha o změnách některých zákonů, s platností od 1.7.2006 byla hodně diskutována otázka dopravně-psychologického vyšetření a vyštření encefalografem (EEG).
Tuto situaci naprosto jednoznačně řeší novela tohoto zákona č.342/2006 Sb., část dvacátá, odst.2, která mění §87a odst.7 silničního zákona takto:

"Povinnost dopravně-psychologického vyšetření a vyštření neurologického, včetně EEG se netýká řidiče, který provádí silniční dopravu soukromé povahy, pokud není prováděna za úplatu, a dále řidičů vozidel požární ochrany."

Dopravně-psychologická vyšetření hasičů se jako doposud řídí §37, odst.2, písm.e vyhlášky č.247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany ve znění vyhlášky č.226/2005 Sb.:

"Hasiči z povolání, jimž má být svěřeno řízení vozidla s právem přednostní jízdy, nebo jestliže jako řidiči vozidla s právem přednostní jízdy měli dopravní nehodu, při které došlo k úmrtí, nebo těžké újmě na zdraví, se podrobí bezodkladně psychodiagnostickému vyšetření."

Posttraumatická péče

 Poskytování posttraumatické intervenční péče příslušníkům HZS ČR, kteří prožili traumatizující událost v souvislosti s plněním služebních úkolů

(upravují Pokyny GŘ a N MV č.38/2003 a 39/2003) 


Při záchranných akcích se hasiči setkávají s traumatizujícími událostmi. Zažít takovou událost však může každý z nás. Reakce na takovou událost - "Duševní otřes" - je normální lidskou reakcí v náročné životní situaci. 
 



POSTTRAUMATICKÁ INTERVENČNÍ PÉČE (PIP) = péče poskytnutá příslušníkovi HZS ČR, který v souvislosti s plněním úkolů prožil traumatizující událost, která může negativně ovlivnit jeho další výkon služby.
Cílem je redukovat tzv. náraz kritické události a poskytovat péči k omezení negativních dopadů na psychiku zasaženého i možnosti vzniku posttraumatické stresové poruchy.

 Příslušník HZS ČR
zažije:
 
 Příslušník HZS ČR
utrpí:
 
 Příslušník HZS ČR
způsobí:
 

 úmrtí, nebo těžké zranění jiných osob jako přímý svědek události
(především u dětí nebo kolegů)

např.:

- obzvlášť tragické události
- nehody s množstvím obětí
- extrémně vypadající oběti
- katastrofy
- velké škodní události
- svědek sebevraždy
- selhání záchranné mise
 

 těžké ohrožení života, nebo tělesné nedotknutelnosti

např:

- vážná dopravní nehoda
- přehřátí, poleptání
- ozáření, intoxikace
- infekce
- zasypání, zavalení
- popálení
 

 smrt, nebo těžké zranění někoho jiného

např.: v důsledku

- dopravní nehody
- chybného rozhodnutí
 

Jaké důsledky mohou mít traumatizující události?
Mohou ovlivnit momentální i budoucí profesionální výkon hasiče, který může, ale také nemusí být schopen kritickou situaci zvládnout sám. Přibližně 86% účastníků (všech, nejen záchranářů) traumatizující události má ještě dalších 24 hodin tělesné, poznávací a emocionální reakce (např. bezmocnost, lhostejnost, odpoutání se od reality, vtíravé, neodbytné myšlenky a představy, izolace, nechutenství, poruchy spánku, smutek, atd.). asi u 22% účastníků takové události mohou tyto příznaky přetrvávat až dalších 6 měsíců. U 4% zasažených je nebezpečí vzniku posttraumatické stresové poruchy, která je definovaná jako nemoc.

Co je posttraumatická stresová porucha?
Jde o dlouhodobé (měsíce a roky) poškození duševního zdraví s těmito projevy:

  • Tendence k znovuprožívání traumatického obsahu.
  • Opakující se myšlenky, obrazy (související s událostí), děsivé sny. 
  • Tzv. flashbacky - náhlé pocity a projevy jako by situace znovu nastala.
  • Intenzivní pocity úzkosti při setkání s pozůstalými, či okolnostmi, které událost připomínají.
  • Tendence vyhnout se myšlenkám či pocitům spojeným s traumatem.
  • Odmítání aktivit vyvolávajících vzpomínky.
  • Neschopnost si vybavit důležité aspekty události (amnézie).
  • Citová zpoštělost, neschopnost vnímat a prožívat pozitivní emoce.
  • Přetrvávající prožitky depersonalizace a derealizace.
  • Přetrvávající projevy zvýšené dráždivosti.
  • Nesustálé "nastražení, jako by hrozilo nebezpečí, psychomotorický neklid.
  • Nesoustředěnost, neschopnost přenášet pozornost.
  • Poruchy spánku, příjmu potravy.
  • Hněv a podráždění, smutek, deprese, úzkost, výkyvy nálad.
  • Silná fyziologická reaktivita na podněty připomínající událost.
Traumatizující událost = zátěžová situace, kterou může být zejména vlastní zranění, zranění či smrt kolegy, pohled na usmrcení osob (zvláště dětí) či jejich těžká zranění.
Bezodkladná primární pomoc = bezprostřední užití prostředků, jejichž cílem je zmírnění následků traumatizující události.
Následná péče = další nutná opatření poskytnutá po bezodkladné primární pomoci, nebo dle potřeby a zhodnocení situace
Intervenční tým = skupina zajišťující poskytování PIP složená z vyškolených příslušníků a občanských zaměstnanců HZS ČR a vyškolených mimoresortních externích poradců.
Koordinátor = příslušník HZS ČR, který je nedílnou součástí intervenčního týmu, odborně vyškolený (zpravidla psycholog HZS kraje), který zodpovídá za činnost, vedení a další vzdělávání intervenčního týmu.
  • Členové intervenčního týmu provádějí v přímé časové souvislosti s traumatizující událostí bezodkladnou primární pomoc a v případě potřeby v následujících dnech a týdnech následnou péči příslušníkovi HZS ČR.
  • Členové intervenčního týmu vycházejí z etických zásad pomáhající profese, řídí se právními normami a využívají své odborné kvalifikace.
  • Ve své činnosti a rozhodování jsou nezávislí, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech souvisejících s činností intervenčního týmu a zachovávat anonymitu příslušníka HZS ČR, kterému PIP poskytli.
  • PIP je možné poskytovat na pracovišti příslušníka HZS ČR, na pracovišti člena intervenčního týmu, nebo na jiném místě, pokud o to příslušník požádá, nebo to člen intervenčního týmu uzná za vhodné.
  • Členy intervenčního týmu zřízeného u HZS kraje jmenuje jeho ředitel.


Kdo a jakým způsobem může o PIP požádat ?

  • Každý příslušník HZS ČR je oprávněn požádat o poskytnutí PIP již v průběhu traumatizující události, nebo v kteréholiv době po jejím ukončení.
  • Příslušník žádá přímo některého člena intervenčního týmu, nebo může požádat o zprostředkování koordinátora, operačního důstojníka, služebního funkcionáře, apod. dle svého uvážení.
  • Služební funkcionář je oprávněn poýádat o poskytnutí PIP příslušníkovi kdykoliv, zejména v přímé časové souvislosti s traumatizující událostí.

Tým posttraumatické péče HZS LK:

 Mgr. Simona Kozlová
 
,  KŘ Liberec, koordinátor týmu
 David Kořínek, DiS.
 
 ,  PS Liberec
 Valentin Hurtuk
 
,  PS Liberec
 
 Ing. Jan Pluhař
 
,  PS Liberec
 
 Ing. Radek Hon
 
,  PS Liberec
 
 Bc. Jiří Snášel
 
,  PS Liberec
 Bc. Jiří Košek
 
,  PS Liberec
 
 Zdeněk Vrána
 
,  PS Jablonec n.N.
 
 Ing. Daniel Chaluš
 
,  PS Semily
 
 Martin Kvintus
 
,  PS Turnov
 
 Arnošt Šulc
 
,  PS Jilemnice
 
 Bc. Jan Jech
 
,  PS Česká Lípa
 

Anonymní telefonní linka

Součástí systému poskytování posttraumatické péče je i:

  Anonymní telefonní linka pomoci v krizi
  Byla zřízena 8.září 2003 dle pokynu GŘ HZS ČR a NMV č.39/2003.

 

  Služba na lince garantuje:

  - anonymitu volajícího (aparáty bez displeje)
  - bezpečí volajícího (princip lékařského tajemství)
  - profesionalitu týmu (vycvičený tým)
  - lidský zájem o volajícího a jeho problém

  Linka funguje 24 hodin denně / 7 dní v týdnu

Linka je určena příslušníkům a občanským zaměstnancům HZS ČR, jejichrodinným příslušníkům, popřípadě dalším blízkým osobám:

  • k posttraumatické péči příslušníků HZS ČR v souvislosti s plněním služebních úkolů
  • k telefonické pomoci v situacích akutního či chronického stavu psychické nouze
  • k poskytování kontaktů, informací a psychologické podpory
  • k prevenci nepředloženého, sebe či okolí poškozujícího jednání a protiprávního jednání v důsledku psychologicky obtížně řešitelných situací

vytisknout  e-mailem