Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XXIII ČÍSLO 6/2024

Zásah během požáru zemědělského objektu v obci Prasek v okrese Hradec Králové trval od vyhlášení poplachu do jeho likvidace sedm dní. Plameny zasáhly část objektu s velkým množstvím uskladněné slámy, a navazující části budovy bylo ustájeno asi 80 býků. V červnu 2024 končí půlroční předsednictví Belgie. To přineslo zejména zintenzivnění diskuzí o budoucnosti Mechanismu civilní ochrany Unie a Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události jako jeho součásti. HZS Královéhradeckého kraje se zapojil do projektu Národní skautské jamboree. Cílem bylo preventivně působit na konkrétní věkovou skupinu. V průběhu roku 2023 byl ve Školním a výcvikovém zařízení HZS ČR v Brně zprovozněn nový výcvikový areál. Byl spolufinancován z evropských strukturálních a investičních fondů, konkrétně z Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014–2020, a byl připraven a realizován v letech 2017–2023. 

Technický ústav požární ochrany (TÚPO) ve spolupráci se Službou kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky (SKPV PČR) se podílel na zjišťování příčiny vzniku požáru zahradní chaty v Ústí nad Labem, městské části Předlice. Požár byl ohlášen na krajské operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje (HZS ULK) v sobotu 18. února 2023 v 7.53 hodin. Oznamovatelem byla uživatelka chaty, která ji obývala již několik let. Při příjezdu první jednotky požární ochrany (PO) byla celá pravá strana chaty a dřevěné podbití střechy v plamenech. Požár se rychle šířil i na další části objektu. Záchranná skupina hasičů našla v podkroví čtyři mrtvá těla.

Obr. 1 Pohled na chatu a znázornění oblasti svědeckého ohniska požáruObr. 1 Pohled na chatu a znázornění oblasti svědeckého ohniska požáru

Popis události
V době vzniku požáru se v zahradní chatě nacházelo pět osob. V přízemí spala uživatelka chaty a v podkroví spala čtyřčlenná rodina, která byla u uživatelky na návštěvě – dvě dospělé osoby (rodiče) a dvě malé holčičky ve věku tři a čtyři roky.

Uživatelku vzbudil v ranních hodinách zápach kouře a hluk praskání dřeva. Když vyběhla před chatu, odkud slyšela hluk, spatřila plamenné hoření s velkým vývinem zplodin hoření na pravém předním rohu (ve směru čelního pohledu na chatu, obr. 1), v místě, kde stál malý šuplíkový mrazák. Nad ním bylo malé okno do chaty se skleněnou výplní. Uživatelka se snažila požár uhasit kbelíkem vody, který přinesla z chaty. V důsledku hašení vodou a prudkého ochlazení skleněná výplň okna praskla a požár se rychle rozšířil do vnitřního prostoru chaty. V ten samý čas přišel i otec dětí, kterého rovněž probudil hluk z venku. Uživatelka ho vyslala pro zbylé členy rodiny, aby neprodleně opustili chatu. Otec se vrátil zpět do chaty, ale ven už nikdo nevyšel.

Mezitím uživatelka volala majiteli chaty, že chata hoří. Ten bydlel přes ulici a z okna svého bytu viděl, co se děje. Uživatelce oznámil, ať zavolá hasiče. Při příjezdu první jednotky PO Správy železnic dopravní cesty Ústí nad Labem byla celá pravá strana chaty a dřevěné podbití střechy v plamenech. Jednotka nasadila první útočné proudy a zajistila dopravní vedení vody z potoka za chatou. Vzápětí přijela druhá jednotka PO ze stanice Ústí nad Labem s velitelem zásahu (VZ). VZ povolal další síly a prostředky a nařídil útočné proudy do vnitřního prostoru obytné části chaty. Přízemí chaty bylo zasaženo požárem a hustým horkým kouřem, podkroví bylo zcela zakouřeno. Na zahradní chatu navazoval chlév pro domácí zvířata a dílna. Požár se rychle šířil i na tyto části objektu. Zasahující hasiči dostali informaci, že v části chaty (v podkroví) se nacházejí osoby. Veškeré hasební a likvidační práce byly přesměrovány na hlavní část chaty pro záchranu přeživších. Bohužel bylo pozdě. Záchranná skupina hasičů našla v podkroví čtyři mrtvá těla – těla dvou dětí a matky ležela v prostoru matrací a tělo otce v prostoru schodiště vedoucího do podkroví. Na žádost příslušníků SKPV PČR nechali hasiči těla na místě pro další šetření a ohledání. 

V důsledku způsobu provedení hasebních a likvidačních prací byla chata z velké části uchráněna od destrukce požárem. Chlév a dílna byly požárem téměř zcela destruovány. Ve chlévě a v chatě rovněž zahynula domácí zvířata (pes, kočka, prase, ovce). Po likvidaci požáru bylo celé požářiště zadokumentováno a těla byla vynesena ven, kde byla ohledána koronerem, a byla následně odvezena.
 

Obr. 3 Znázornění šíření tepelné degradace a situace v oblasti kriminalistického ohniska požáru (KOP)Obr. 3 Znázornění šíření tepelné degradace a situace v oblasti kriminalistického ohniska požáru (KOP) Obr. 4 Znázornění šíření tepelné degradace v přízemí skrze rozbité malé oknoObr. 4 Znázornění šíření tepelné degradace v přízemí skrze rozbité malé okno

Došetření následující den
Na základě výpovědí očitých svědků a šetření expertů TÚPO na místě požáru byl stanoven čas jeho vzniku mezi 7.00 a 7.20 hodin. Lokalizace požáru byla stanovena v 9.41 hodin a likvidace ve 13.49 hodin. Došetření za přítomnosti expertů TÚPO společně s krajským vyšetřovatelem požáru HZS ULK a SKPV PČR ULK (vyšetřovací skupina) proběhlo následující den 19. února 2023 od 9.00 hodin. Celkem bylo na místě pět jednotek PO, vyšetřovatelé požárů HZS ULK, zdravotnická záchranná služba, hlídka PČR, SKPV PČR, koroner, vyšetřovatel požárů MV-generálního ředitelství HZS ČR a TÚPO.

Došetření proběhlo za přítomnosti vyšetřovací skupiny, nezúčastněné osoby, uživatelky a majitele chaty.

Po vytěžení svědeckých výpovědí se vyšetřovací skupina zaměřila na ohledání pravé obvodové stěny chaty za mrazákem a přilehlého prostoru na zemi, kde měla být nainstalována venkovní elektrická zásuvka s ochranným sklopným víčkem a v ní zapojený napájecí kabel mrazáku. Na zemi pod oblastí svědeckého ohniska byly nalezeny fragmenty domovní rozbočovací zásuvky, keramické torzo elektrické zásuvky a slaněné měděné (Cu) vodiče. Majitel sdělil, že tuto zásuvku před lety instaloval on, mrazák byl zapojen asi pět měsíců. Zásuvku rovněž používal na vodní čerpadlo ve studni, proto do venkovní zásuvky byla zapojena rozbočovací zásuvka tak, že do jedné zásuvky byl trvale zapojený mrazák a druhou zásuvku používal sporadicky na čerpadlo (obr. 2). Takto zapojení fungovalo několik měsíců.

Zároveň v tomto prostoru byly ohledány všechny elektrické spotřebiče s dostatečným tepelným potenciálem požár způsobit. Ohledáním nebyly nalezeny stopy, které by poukazovaly na vznik jakékoli nežádoucí disfunkce, která by měla přímou souvislost se vznikem požáru. Také byl ohledán mrazák, na němž nebyly nalezené žádné stopy, jež by poukazovaly na vznik jakéhokoli defektu souvisejícího s požárem. Na plechovém opláštění byly znatelné ohniskové stopy šíření požáru, a to z prostoru za mrazákem přibližně z místa, kde byla instalována zásuvka.

Obr. 9 Tepelně degradované torzo rozbočovací zásuvky a znázornění defektůObr. 9 Tepelně degradované torzo rozbočovací zásuvky a znázornění defektů
 

Napájecí přívod venkovní zásuvky měl podle výpovědi vést v horní části obvodové stěny chaty, podél zárubní vchodových dveří do chaty, pod prahem a pomocí rozebíratelné elektrické vidlice zapojené do domovní zásuvky domovního rozvodu elektrické energie standardního napětí ~50 Hz/230 V. Fragmenty tohoto přívodu byly nalezeny pouze v oblasti svědeckého ohniska, u zárubní a pod elektrickou zásuvkou domovního rozvodu elektrické energie. Část přívodu od venkovní zásuvky k zárubním zcela absentovala.

Stopy šíření požáru a ohniskové příznaky
Vyšší stupeň tepelné degradace dřevěného obložení pravé obvodové stěny v oblasti malého okna nad mrazákem poukazuje na tepelné působení převážně z vnější strany chaty. V průběhu požáru docházelo ke kumulaci horkých a toxických zplodin hoření pod dřevěným střešním podhledem. Tím docházelo k postupné tepelné degradaci dřevěného podbití a následnému pronikání toxických zplodin hoření do prostoru podkroví, kde spala rodina se dvěma dětmi. Po rozbití skleněné výplně malého okna docházelo k šíření požáru do vnitřního prostoru chaty (obr. 3 a 4). Požár se dále šířil na ostatní části objektu (chlév a dílna, obr. 5).

Stanovení příčiny vzniku požáru a výše škody
Na základě šetření na místě požáru, stop způsobených šířením požáru, vyhodnocením relevantních faktů vyplývajících ze svědeckých výpovědí a zohledněním dodaných informací bylo možné určit oblast kriminalistického ohniska vzniku požáru v prostoru mezi mrazákem a obvodovou dřevěnou stěnou chaty, kde byla nainstalována venkovní elektrická zásuvka. Oblast kriminalistického ohniska se shoduje se svědeckým ohniskem. Výše přímé škody byla stanovena na 100 tisíc korun.

Na místě byly zajištěny PČR mimo jiné i vzorky elektroinstalace a předány expertům TÚPO pro další zkoumání v rámci požárně technické expertizy. Stopa č. 9 – ohořelé části elektroinstalace (vodiče, fragmenty venkovní a rozbočovací zásuvky, obr. 6), stopa č. 10 – ohořelé části elektroinstalace (fragment Cu slaněných vodičů, obr. 7) a stopa č. 11 – ohořelé části elektroinstalace (fragmenty vodičů, elektrických vidlic a rozbočovací zásuvky, obr. 8).

Obr. 10 Tepelně degradované torzo vnitřní keramické zásuvky a znázornění defektůObr. 10 Tepelně degradované torzo vnitřní keramické zásuvky a znázornění defektů

Podrobným laboratorním zkoumáním předaných vzorků byly nalezeny stopy po negativních projevech elektrické disfunkce ve formě nátavů na Cu slaněných vodičích, karmínového zabarvení Cu slaněných vodičů, jejich křehkost, lámavost a svaření jednotlivých lanek vodiče, zcela absentující (utavený) elektrický kolík rozbočovací zásuvky, který byl zapojený do venkovní zásuvky, a zemnící kolík venkovní zásuvky, úbytek materiálu (nátavy) na svorkách rozbočovací zásuvky (obr. 9) a venkovní zásuvky (obr. 10). Nejvíce markantů bylo nalezeno na kontaktním rozhraní rozbočovací a venkovní zásuvky. Všechny tyto defekty mají přímou souvislost se vznikem předmětného požáru.

Vyhodnocením všech těchto stop byla stanovena příčina vzniku předmětného požáru, a to tepelné působení elektrické disfunkce v důsledku vzniku přechodového odporu s následným vznikem elektrického oblouku na kontaktním rozhraní venkovní zásuvky a rozbočovací zásuvky. Elektrický oblouk může mít teplotu až 3 000 °C. Proto zapálil hořlavé látky v jeho bezprostředním okolí. Z místa upevnění venkovní zásuvky se požár šířil dále na celý objekt.

Závěr
Jako venkovní zásuvka byla použita domovní zásuvka do vlhka, jejíž napájecí přívod byl tvořen pouze dvěma Cu slaněnými vodiči – pracovní (fáze) a nulový vodič. Ochranný vodič zcela absentoval. Pro připojení tohoto druhu zásuvky je napájecí přívod se dvěma Cu slaněnými vodiči zcela nevyhovující.

Pro venkovní zásuvku byla tedy nevhodně zvolena domovní zásuvka do vlhka s krytím IP42, která není odolná proti povětrnostním vlivům (obr. 11).
 

Obr. 11 Typově stejná domovní zásuvka do vlhkaObr. 11 Typově stejná domovní zásuvka do vlhka

Obr. 12 Typově stejná rozbočovací zásuvkaObr. 12 Typově stejná rozbočovací zásuvka

Trvalým zapojením rozbočovací zásuvky bylo zcela narušeno krytí venkovní zásuvky (krytí z IP42 degradováno na IP22). Rozbočovací zásuvka s krytím IP22 rovněž není vhodná do venkovního prostředí a je zcela bez ochrany proti povětrnostním podmínkám (obr. 12). Mrazák byl zapojen do spodní zásuvky rozbočovací zásuvky. V době vzniku požáru byly boční zásuvky neobsazené.

Vlivem dlouhodobého působení povětrnostních podmínek na rozbočovací zásuvku zapojenou ve venkovní zásuvce docházelo k degradaci materiálu rozbočovací zásuvky a vnikání vlhkosti do zásuvky. To vedlo ke vzniku negativní elektrické disfunkce ve formě přechodového odporu na kontaktním rozhraní zásuvek. Tímto trvalým zapojením do zásuvky umístěné ve venkovním prostředí byl rovněž porušen i návod výrobce této rozbočovací zásuvky.

Šetřením jsme dokázali stanovit přesnou příčinu vzniku tohoto tragického požáru – kvůli instalaci rozbočovací zásuvky ve venkovním prostředí došlo ke vzniku přechodového odporu, který svými tepelnými účinky požár způsobil. Přes veškeré úsilí se nepodařilo ve spolupráci s PČR zjistit osobu, která rozbočovací zásuvku do domovní zásuvky zapojila, a proto nezbyla policejnímu orgánu jiná možnost, než případ odložit.

kpt. Ing. Markéta ALBERTOVÁ, Technický ústav požární ochrany, foto archiv Technického ústavu požární ochrany

vytisknout  e-mailem