Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Vnitřní oznamovací systém

  • Úvod
  • Kdo může podat oznámení?
  • Čeho se oznámení musí týkat?
  • Komu se oznámení podává
  • Jak lze oznámení učinit?
  • Je možné podání učinit anonymně, a pokud ho učiním osobně nebo písemně, bude moje soukromí chráněno?
  • Jak bude s mým podáním naloženo?
  • Může se mi zaměstnavatel mstít za to, že jsem na něj učinil oznámení?
  • Kde mohu získat další informace o oznámení?

Úvod

Kontakt.JPG

 

Vnitřní oznamovací systém Ministerstva vnitra – generálního ředitelství HZS ČR


V souvislosti s přijetím:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva unie (dále jen směrnice)

zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen zákon) a

zákona č. 172/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů

se zavádí vnitřní oznamovací systém, prostřednictvím kterého mohou zaměstnanci MV-generálního ředitelství HZS ČR a další osoby oznamovat jednání, v nichž spatřují dále specifikované porušení povinností ze strany zaměstnavatele. Systém je anonymní a zaručuje výraznou ochranu zaměstnance před odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatele.



 

Kdo může podat oznámení?

Kdo může podat oznámení?

Oznámení může podat každý zaměstnanec Ministerstva vnitra–generálního ředitelství HZS ČR (dále jen „zaměstnanec GŘ“) ve služebním i pracovním poměru. Oznámení může podat též i zaměstnanec jiné společnosti nebo osoba samostatně výdělečně činná, pokud pro MV-generálním ředitelství HZS ČR koná práci nebo jinou obdobnou činnost.

Prací nebo jinou obdobnou činností se podle zákona rozumí

  1. závislá práce vykonávaná v základním pracovněprávním vztahu,
  2. služba,
  3. samostatná výdělečná činnost,
  4. výkon práv spojených s účastí v právnické osobě,
  5. výkon funkce člena orgánu právnické osoby,
  6. plnění úkolů v rámci činnosti právnické osoby, v jejím zájmu, jejím jménem nebo na její účet,
  7. správa svěřenského fondu,
  8. dobrovolnická činnost,
  9. odborná praxe, stáž, nebo
  10. výkon práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, jejímž předmětem je poskytování dodávek, služeb, stavebních prací nebo jiného obdobného plnění.

Prací nebo jinou obdobnou činností se rovněž rozumí i ucházení se o práci nebo jinou obdobnou činnost. Chráněni jsou také pracovníci, kteří již práci, které se oznamované protiprávní jednání týká, nevykonávají.

 

Čeho se oznámení musí týkat?

Čeho se oznámení musí týkat?

Oznamovatel by měl mít konkrétní důvody pro to se domnívat, že jím oznamované protiprávní jednání spadá pod ochranu zákona o ochraně oznamovatelů. Oznamovatel by vzhledem k okolnostem a informacím, které má k dispozici v době oznámení, měl mít dostatečné důvody se domnívat, že jím oznamované či zveřejňované skutečnosti jsou pravdivé. Nelze tedy oznamovat skutečnosti vědomě nepravdivé. Takovéto jednání může být sankcionováno.

Oznámení se musí týkat protiprávního jednání, které:

  1. má znaky jakéhokoliv trestného činu,
  2. má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100.000 Kč,
  3. porušuje zákon, nebo
  4. porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblasti
  1. finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů,
  2. daně z příjmů právnických osob,
  3. předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
  4. ochrany spotřebitele,
  5. souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti,
  6. bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,
  7. ochrany životního prostředí,
  8. bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví,
  9. radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,
  10. hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek,
  11. ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,
  12. ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,
  13. ochrany finančních zájmů Evropské unie, nebo
  14. fungování vnitřního trhu včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie.

Protiprávní jednání, které porušuje právní předpis nebo předpis Evropské unie v jedné z oblastí podle bodu d) lze oznamovat bez ohledu na míru jeho společenské škodlivosti (může se tedy jednat o trestné činy, přestupky či jiná protiprávní jednání spočívající např. v nedodržení zákonné lhůty).

V kontextu českého právního řádu se bude zpravidla jednat o porušení transpozičních či adaptačních právních předpisů, které promítají pravidla plynoucí z unijních právních předpisů do českého právního řádu. Jejich seznam vždy k určitému datu je dostupný také na internetových stránkách „oznamovatel.justice.cz v záložce Právní úprava a metodické doporučení – Seznam transpozičních předpisů.

Z oznamování jsou vyňaty určité typy informací, u kterých zájem na jejich ochraně převažuje nad zájmem na ochraně oznamovatele. Takovými informacemi jsou informace, které by mohly bezprostředně ohrozit podstatný bezpečnostní zájem České republiky [§ 3 odst. 3 písm. a) zákona], jejichž oznámení by představovalo porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost duchovních a informace o činnosti zpravodajských služeb.

Komu se oznámení podává

Komu se oznámení podává?

Oznámení se podává zaměstnavatelem určené příslušné osobě. Příslušnou osobou u Ministerstva vnitra – pan Vlastimil Studený.

Spojení:

Pověřená osoba: pan Vlastimil Studený
Sídlo:   Ministerstvo vnitra – generální ředitelství HZS ĆR
            Kloknerova 26
            poštovní přihrádka 69
            148 01 Praha 414
Telefonní číslo: +420 724 178 001
Email: oznameni@grh.izscr.cz

Oznamovatel má také možnost své oznámení podat přímo prostřednictvím externího oznamovacího systému, který zřizuje Ministerstvo spravedlnosti:

https://oznamovatel.justice.cz/chci-podat-oznameni/


 

Jak lze oznámení učinit?

Jak lze oznámení učinit?

Oznámení lze učinit:

  1. písemně – elektronicky, nebo v listinné podobě;
  2. ústně – osobně i telefonicky.

K elektronicky činěnému podání je určena emailová adresa oznameni@grh.izscr.cz .

Písemně činěné oznámení je třeba adresovat výslovně do rukou příslušné osoby. V takovém případě jej smí otevřít pouze příslušná osoba.

Ústně činěné oznámení je podáváno příslušné osobě do protokolu. Z takto činěného oznámení může být se souhlasem osoby, která oznámení podává, činěn zvukový nebo obrazový záznam.


 

Je možné podání učinit anonymně, a pokud ho učiním osobně nebo písemně, bude moje soukromí chráněno?

Je možné podání učinit anonymně, a pokud ho učiním osobně nebo písemně, bude moje soukromí chráněno?

Ano, podání je možné učinit anonymně. Podání se zpracovává v režimu, který zajišťuje úplné skrytí totožnosti podatele. Příslušná osoba není oprávněna sdělit totožnost osoby nikomu, ani zaměstnavateli. Veškeré informace o učiněných podáních vede příslušná osoba samostatně a nikomu je nepředkládá.



 

Jak bude s mým podáním naloženo?

Jak bude s mým podáním naloženo?

Přijetí Vašeho podání Vám bude potvrzeno do 7 dnů od doručení. Do 30 dnů musí příslušná osoba provést šetření a o jeho výsledku Vás vyrozumět. Za tímto účelem poskytne zaměstnavatel pověřené osobě veškerou součinnost. Lhůtu 30 dnů lze v případech skutkově nebo právně složitých nanejvýš dvakrát prodloužit, o čemž musí být oznamovatel informován předem a musí mu být sdělen důvod pro takový postup.


 

Může se mi zaměstnavatel mstít za to, že jsem na něj učinil oznámení?

Může se mi zaměstnavatel mstít za to, že jsem na něj učinil oznámení?

Zákon zakazuje zaměstnavateli činit jakákoliv odvetná opatření.

Oznamovatelé mají nárok na ochranu podle zákona, pokud nepodali vědomě nepravdivé oznámení a podali v souladu se zákonem oznámení buď prostřednictvím vnitřního nebo externího oznamovacího systému, učinili uveřejnění, případně oznámení podali přímo jinému příslušnému orgánu veřejné moci.

Odvetným opatřením není pouze výpověď, ale jakékoliv jednání v pracovním kontextu, které může oznamovateli nebo s ním spřízněným osobám způsobit újmu. Zákaz odvetných opatření tedy neplatí jen vůči oznamovateli, ale i dalším osobám.

Odvetného opatření se nesmí dopustit nikdo – nikoliv pouze povinný subjekt.

Aby nějaké opatření mohlo být považováno za „odvetné“, musí být vyvoláno oznámením. Zákon tedy nečiní z oznamovatelů „nedotknutelné“ osoby.

V rámci ochrany oznamovatele i dalších dotčených osob je potřeba zachovávat důvěrnost (totožnosti i informací uvedených v oznámení).

Práva na ochranu před odvetnými opatřeními se nelze vzdát ani je nelze omezit.


 

Kde mohu získat další informace o oznámení?

Kde mohu získat další informace o oznámení?

Informace lze získat ve směrnici“a v zákoně“ a na stránkách Ministerstva spravedlnostihttps://oznamovatel.justice.cz/pravni-uprava-a-metodicke-doporuceni/“.

Ministerstvo spravedlnosti má postavení externího oznamovacího systému. Přijímá a posuzuje oznámení a současně poskytuje metodickou, poradenskou a odbornou činnost ve věcech ochrany oznamovatelů.

 

vytisknout  e-mailem