HZS Kraje Vysočina  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Územní odbor Žďár nad Sázavou

  • Územní odbor Žďár nad Sázavou
  • Stanice Žďár nad Sázavou
  • Stanice Bystřice nad Pernštejnem
  • Stanice Velké Meziříčí
  • Stanice Velká Bíteš

Územní odbor Žďár nad Sázavou

 Kontakty

Ředitel územního odboru:
plk. Ing. Vladimír Sobotka
Kontaktní adresa:
 Jamská 4, 591 01 Žďár nad Sázavou
Telefon:
950 291 101
Email:

vladimir.sobotka@hasici-vysocina.cz

plk. Ing. Vladimír Sobotka .jpg

Plk. Ing. Vladimír Sobotka - ředitel územního odboru Žďár nad Sázavou

Organizační schéma Územního odboru Žďár nad Sázavou

Žďár nad Sázavou.pngŽďár nad Sázavou.png

Statistika zásahové činnosti za první pololetí roku 2019
Požáry
118
Dopravní nehody
175
Úniky nebezpečných látek
46
Technické pomoci 489
Ostatní zásahy
48
Celkem
876

Historie profeisonálních hasičů okresu Žďár nad Sázavou do roku 2000

 V době předmnichovské republiky, za okupace i po osvobození až do roku 1950 státní orgány požární ochrany neexistovaly, obecní a okresní úřady i národní výbory po osvobození spolupracovaly ve věcech požární ochrany s místními a okersními orgnaizacemi dobrovolné požární ochrany. V době okupace bylo vydáno vládní nařízení č. 30/1942 Sb., o věcech požární ochrany, které se využívalo až do vydání zákona č. 62/1950 Sb., o ochraně před požáry a jinými živelnými pohromami. Na okersním národním výboru u odboru pro vnitřní věci bylo zřízeno okresní velitelství požární ochrany.

Zákonem č. 35/1953 Sb., o státním požárním dozoru a požární ochraně, bylo okresní velitelství požární ochrany zrušeno a s platností od 1. ledna 1954 došlo ke zřízení okresní inspekce státního požárního dozoru jako samostatné složky ONV. Uvedený zákon byl za pět let nahrazen zákonem č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, který zrušil státní požární dozor a jeho samostatnou inspekci při ONV. Ta byla začleněna do odboru pro vnitřní věci.

Dnem 1. července 1960 jsou v rámci reorganizace státu zrušeny dřívější okresy Velké Meziřící, Velká Bíteš a Bystřice nad Pernštejnem a začleněny do okresu Žďár nad Sázavou. Okres Nové Město na Moravě byl zrušen a začleněn již v roce 1949. Clekm měl k 1. červneci 1960 okres Žďár nad Sázavou 222 obcí a 341 osad. Počet obyvatel činil 105 871.

Okresní inspekce požární ochrany (OIPO) ONV Žďár nad Sázavoua mělo do roku 1960 tři pracovníky. Po územní reorganizaci stoupl počet na pět pracovníků. Náčelníkem OIPO se stal kpt. František Trojan, který pocházel z obce Baliny. Byl dlouholetým členm dobrovolné organizace a zastával funkce na všech stupních až po ústřední výbor SPO, za čož byl oceněn řadou vyznamenání. V letech 1965 a 1966 se účastnil stáže na Hlavní správě požární ochrany. Po dobu jeho nepřítomnosti byl vedením OIPO pověřen Vladimír Toman. Bydlel ve Žďáru nad Sázavou a byl dlouholetým funkckonářem dobrovolné požární ochrany. Před nástupem na OIPO v červenci 1964 pracoval na MNV ve Žďáru nad Sázavou a poté na pracovním úřadě ONV. Po ukončení stáže v roce 1966 byl František Trojan trvale převelen na Hlavní správu požární ochrany MV ČSR do Prahy. Do výsluhy odešle v hodnosti podplukovníka PO.

V roce 1964 došlo opět k organizační změně v zařazení inspekce PO u ONV Žďár nad Sázavou. Usnesením vlády č. 93/1963 byla okresní inspekce PO vyčleněna z odboru pro vnitřní věci a postavena na úroveň ostatní odborů ONV Žďár nad Sázavou. V druhé polovině roku 1966 byl náčelníkem OIPO jmenován František Sitař z Domanína. V oboru pracoval již  v bývalém  okrese Bystřice nad Pernštejnem a po sloučení okresů přestoupil do Žďáru nad Sázavou. Byl dlouholetým funkcionářem dobrovolné organizace a po několik volebních období pracoval i v okresním výboru. Funkci náčelníka OIPO zastával až do svého odchodu do důchodu v srpnu 1971.

Koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let začaly OIPO v celé republice zřizovat profesionální zásahové jednotky na detašovaných pracovištích. První detašované pracoviště zahájilo činnost 1. října 1970 ve Žďáru nad Sázavou, 1. ledna 1971 následovla Bystřice nad Pernštejnem a 1. ledna 1972 také Velké Meziříčí. Do čela okresní inspekce požární ochrany byl od 1. září 1971 jmenován Miroslav Mateja. Měl velký podíl na zřízení dalších požárních stanic ve Velké Bíteši a Novém Městě na Moravě. Svou funkci zastával až do června 1976, kdy musel ze zdravotních důvodů odejít do důchodu.

V srpnu 1974 byla na základě usnesení rady Jm KNV č. 28/17-74 ze dne 8. srpna 1974 a následujícím usnesení rady ONV ve Žďáru nad Sázavou č. 164/17 ze dne 15. srpna 1974 zrušena detašovaná pracoviště OIPO a vznikl samostatný Okresní veřejný požární útvar ve Žďáru nad Sázavou s požárními stanicemi v Bystřici nad Pernštejnem a ve Velkém Meziříčí, řízený OIPO Žďár nad Sázavou. PRvním a dlouholetým velitelem byl Jaroslav Říčan. V dalších letech se požární útvar dále rozrůstal. Zvyšoval se nejen početní stav příslušníků, ale 2. srpna 1976 vznikla požární stanice ve Velké Bíteši a 1. listopadu téhož roku zahájila činnost také požární stanice v Novém Městě na Moravě. Techniku na požáírní útvar a jednotlivé stanice postupně přidlělovala krajská inspekce PO v Brně prostřednictví OIPO ve Žďáru nad Sázavou.

Úkolů na úseku prevence stále přibývalo - více preventivních prohlídek a kontrol na závodech, více stavebních vyjádření a kolaudací nových objektů. K tomu bylo potřeba více lidí, hlavně odborníkě kavalifikovaných. Řada pracovníků z prevence i příslušníků zásahových jednotek proto absolvovala Střední odbornou školu požární ochrany ve Frýdku - Místku nebo Vysokou školu báňskou v Ostravě - obor technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu.

Ani pracovníci státní správy na úseku požární ochrany to nemyli v prvopočátku jednoduché. Problémem byly nízké početní stavy při výkonu služby, práce s nedostatečnými zákony, kdy nové se teprve tvořily. Ve Žďáru nad Sázavou dochází také k častému stěhování z důvodů oprav budov, reorganizace,v neposlední řadě též majetkověprávních vztahů k objektům. Při provádění kontrolní činnosti inspektorů po celém okrese a pracovníkokvi pro zjišťování přičin požárů sloužil jako slúžební vozidlo automobil Škoda Tudor. K tomuto vozidlu pozděli přibyly dva motocykly.

Od července 1976 byl náčelníkem jmenován Josef Ptáček, který na OIPO pracoval již šest let. Svoji funkci zastával až do roku 1990, kdy po revolučních událostech z podzimu předešlého roku přešel na požární útvar a pracoval ve funkci hasič - technik.

V roce 1985 přijala Česká národní rada nový zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochaně, a v následujícím roce vydalo MV ČSR vyhlášku č. 37/1986, která tento zákon dále rozšiřovala. Nová legislativa byla již zapotřebí, neboť zákon z padesátých let neodpovídal soudobým podmínkám. Okresní inspekce požární ochrany a okresní veřejný požární útvar byly přejmenovány na Okresní správu a okresní útvar Sboru požární ochrany a jsou při ONV Žďár nad Sázavou zařazney jako samostatný odbor. Od 1. ledna 1986 také skladáají stávající a noví pracovníci slib příslušníka Sboru požární ochrany.

Od února 1990 byl do funkce náčelníka Správy a útvaru Sboru požární ochrany Žďár nad Sázavou jmenován dosavadní velitel útvaru Ing. Drahoslav Ryba. Ten vyrůstal v Radostíně nad Oslavou v "hasičské rodině". Ve studiích pokračoval ve šlépějích svého staršího bratra a stal se absolventem Vysoké školy báňské v Ostravě - obor tetchnika požární ochrany a bezpečnost průmyslu.

Od roku 1990 docházelo také k řadě změn v obecně závazných předpisech počínaje ústavou a konče vyhláškami jednotlivých ministerstev, zaváděly se nové pojmy v majetkových vztazích a vzniklay soukromé podniky a organizace. Na to musely reagovat předpisy v oblasti požární ochrany. Byly provedeny změny a doplňky stávajícího zákona č. 133/1985 Sb., příjaty zákony č. 425/1990 Sb., č. 40/1994 Sb. a č. 203/1994 v úplném znění zákona č. 91/1995 Sb. Pro zjednodušení nasazení hasičských jednotek bylo k 1. květnu 1994 zřízeno ve Žďáru nad Sázavou operační středisko. Službu konající operační důstojník a jeho pomocnice udržovali neustálé spojení s požárními stanicemi a dobrovolnými sbory kategorie JPO II a JPO III a zároveň také s ostatními složkami integrovaného záchranného systému (IZS) okresu, tj. s operačním střediskem Policie ČR a dispečinkem Záchranné služby.

Mimo tyto základní složky byli v kontaktu s Báňskou záchrannou službou v Dolní Rožínce, s plukem CO v Bučovicích, se záchranným oddílem kynologů, se speleologickými záchranáři a s dispečery energetických závodů, plynařů a vodařů. Nelze zapomenout na velmi častou spolupráci s personálem Letecké záchranné služby, bez jejíž pomoci si hašení požárů lesa v těžko přístupném terénu už nedovedeme ani představit.

S účinností od 1. ledna 1995 byly profesionální jednotky v rámci České republiky opět přejmenovány a vznikla tak příspěvková organizace Hasičský záchranný sbor (HZS) okresu Žďár nad Sázavou. Jeho ředitlem se stal Ing. Drahoslav Ryba, který byl při výkonu státní správy zároveň jmenován okresním požárním radou. Obdobně byl zástupcem ředitele zároveň i zástupcem okresního požárního rady. Příslušníci jsou vystrojeni podle vyhlášky MV č. 294/1995 Sb. a také způsob vedení zásahu dostal právní úpravy v podobě vyhlášky MV č. 22/1996 Sb.

V roce 2000 byla provedena novela zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a byly přijaty zákony č. 238/2000 Sb., o hasičském záchranném sboru, č. 239/2000 Sb., o IZS a zmně některých zákonů, a 240/2000 Sb., o krizovém řízení. Dne 1. ledna 2001 vznikla nástupnická organizace HZS Kraje Vysočina.

Stanice Nové Město na Moravě

Rozvoj města a nové požadavky požární ochrany vedly k tomu, aby byla v Novém Městě na Moravě zřízena požární stanice Okresního veřejného požárního útvaru Žďár nad Sázavou. V pondělí 1. listopadu 1976 tak byla zahájena čtyřimi příslušníky nepřetržitá služba. Byli to Josef Krampol, Josef Kunc, Zdeněk Kočík a jeich prvním velitelem se stal Ladislav Švanda st. Začátky nebyly lehké, a i když se budova zdála veliká, těžko se hledaly vhodné prostory pro výkon služby. V prvních letech k tomuto účelu stačit pouze jedna místnost, původně používaná jako sklad materiálu, která sloužila jako služebna, jídelna, nocležna a šatna v jedné podobě. Až v roce 1983, kdy byla dokončena přístavba požární zbrojnice, získala požární stanice další prostory pro výkon služby s moderní ústřednou a z původní služby se stala malá zasedací místnost pro potřeby stanice i dobrovolných hasičů.

Hlavním problémem však byla požární technika. První vlastní vozidlo s označením CAS 25 na podvozku Š 706 RTHP bylo dodáno až v listopadu 1980, tedy po čtyřech letech existence požární stanice. Do té doby používali příslušníci techniku dobrovolného sboru. Dobrým pomocníkem pro zásahy ve výškových objektech byla také požární plošina PP 20, která sloužila od března 1978 až do roku 1995. V roce 1984 přišla na stanici další nová cisterna CAS 25 Š 706 RTHP, která byla zařazena na výjezd a užívána až do konce činnosti požární stanice a následně byla dána k používání dobrovolnému sboru v Novém Městě na Moravě. Mimo standardní vybavení byla osazena radiostanicí a ve výbavě měla tři dýchací přístroje Saturn. V roce 1990 posílila zásahovou činnost další cisterrna CAS 32 T 815, která byla v březnu 1995 předána do vlastnictví PS v Bystřici nad Pernštejnem.

S ohledem na nové plošné pokrytí okresu silami a prostředky ukončila 31. března 1995 požární stanice svou činnost. Za dobu existence zde sloužilo celkem deset příslušníků. Jak již bylo výše zmíněno, prvním velitelem byl Ladislav Švanda st., který tuto funkci vykonával až do odchodu do invalidního důchodu. Ve funkci jej vystřídal v červnu 1987 Jan Lukeš, který ji zastával do května 1991, kdy byl převelen na požární útvar do Žďáru nad Sázavou. Asi půl roku byl pověřen vedením stanice Josef Krampol, kterého nahradil a až do ukončení činnosti stanice ji vedl Josef Košík.

Budova do dnešní doby slouží sboru dobrovolných hasičů v Novém Městě na Moravě.

Vedení hasičů na Žďársku
Vedení profesionálních hasičů okresu Bystřice nad Pernštejnem
Josef Venos
1950 - 30. 6. 1960
Vedení profesionálních hasičů okresu Velká Bíteš do roku 1960
Jakub Ištok
1950 - 30. 6. 1960
Vedení profesionálních hasičů okresu Velké Meziříčí do roku 1960
Eduard Čech
1.7. 1950 - 30. 9. 1952
František Trojan 1. 10. 1952 - 30. 6. 1960
Vedení profesionálních hasičů okresu Žďár nad Sázavou
Josef Beneš
1. 8. 1951 - 1959
Jaroslav Fixa
1959 - 30. 6. 1960
František Trojan
1. 7. 1960 - 1966
Vladimír Toman
1965 - 1966
František Sitař
1966 - 31. 8. 1971
Miroslav Mateja
1. 9. 1971 - 30. 6. 1976
Josef Ptáček
1. 7. 1976 - 31. 1. 1990
Ing. Drahoslav Ryba
1. 2. 1990 - 31. 12. 2000
Ing. Josef Ryba
1. 1. 2001 - 14. 7. 2011
Ing. Vladimír Sobotka  15. 12. 2011 - dosud

 Odborná příprava JSDHO Žďár nad Sázavou:

V případě změn níže uvedených dokumetnů a přihlášení nových členů na odbornou přípravu kontaktujte: mjr. Ing. František Janů, tel: 724 105 027

Stanice Žďár nad Sázavou

Kontakty

Velitel stanice:
mjr. Ing. Miroslav Sláma
Kontaktní adresa:
Jamská 4, 591 01 Žďár nad Sázavou
Telefon:
950 291 110
Email: miroslav.slama@hasici-vysocina.cz
Statistika zásahové činnosti za první pololetí roku 2019
Požáry
45
Dopravní nehody
45
Úniky nebezpečných látek
22
Technické pomoci 234
Ostatní zásahy
16
Celkem
362
 

 

Historie požární stanice do roku 2000

Detašované pracoviště OIPO ve Žďáru nad Sázavou bylo zřízeno 1. říjhna 1970. Prvními příslušníky se stali pánové Františe Pitro a Jiří Švarc. Ubytováni byli ve stáji, která po úpravách sloužila jako ubytovna, dílna, nocležna, jídelna a služebna. Postupně se doplňoval početní stav příslušníků a je pochopitelné, že v takovém prostředí nemohlo detašované pracoviště působit dlouho. V roce 1971 za podpory národního výboru započala výstavba nové požární zbrojnice. Toho roku také nastoupili noví příslušníci: 1. ledna Jaroslav Říčan, 1. února Josef Pohanka a Pavel Oberlík, 1. dubna Rudolf Šaber a 19. říkna Miloslav Malec. V průběhu stavebních prací na zbrojnici jsou provizorně ubytováni v budově na náměstí. Protože ale potřebám příslušníků nevyhovovala, obstarali si maringotku, kterou upravili pro potřeby služby, a umístili ji přímo na staveništi. Vedením stavby byli pověřeni pánové Šaber a Pohanka. I ostatní přiložili ruku k dílu a odpracovali celkem pět a půl tisíce brigádnických hodin. Již na podzim roku 1971 opustili maringotku a přestěhovali se do nové budovy, kde ovšem nebylo vše dokončeno a mnoho práce ještě čekalo. I přes pracovní vytížení na stavbě museli příslušníci plnit úkoly výcviku a zajistit včasný výjezd k požárům a jiným zásahům. K tomu využívali techniku sboru dobrovolných hasičů,  a to ASC 25 Š 706 RTHP, DVS 8 Praga RN a DVS 8 ŽUK. Cvičit ovšem nebylo kde. Využívalo se prostoru u Pilské nádrže nebo u rybníka Kameňák. Až v roce 1975 si svépomocí upravili louku na Jamské ulici, kde byla později zbudována i překážková dráha a cvičná lezecká věž.

V letech 1972 a 1973 byli přijati další čtyři příslušníci: Josef Kropáček, Ladislav Toman, Václav Sochor a Josef Starý. Velitelem detašovaného pracoviště je Jaroslav Říčan. Stále se pokračovalo na dokončení požární zbrojnice. Chloubou byla nová ústředna s moderním vybavením.

V roce 1973 přibyla do vlastnictví profesionálů nová technika - třicetimetrový žebřík AZ 30 na podvozku IFA W 50 L. Druhým automobilem bylo dopravní vozidlo DVS 12 na podvozku Avia - Saviem se stříkačkou PS 12 ve výbavě.

K srpnu roku 1974 bylo usnesení rady Jm KNV a navazujícím usnesením rady ONV ve Žďáru nad Sázavou přejmenováno detašované pracoviště na OIPO na Okresní veřejný požární útvar. Počet jeho příslušníků se zvýšil na 13 a dostal také novou cisternu s označením ASC 32 na podvozku Tatra T 148. Prvním velitelem útvaru byl Jaroslav Říčan, který tuto funkci zastával až do odchodu do důchodu v roce 1989.

V roce 1974 se mezi výjezdovými hasiči objevily také ženy - spojařky.

Protože požární zbrojnice přestala svými prostorami stačit, zvláště pro nárůst početního stavu příslušníků, byla zahájena na podzim roku 1985 přístavba budovy, která se tím zvětšila o kanceláře, dílnu a sklady materiálu a pohonných hmot. Veškeré odborné i pomocné práce na přístavbě vykonávali příslušníci ve směně i mimo ni sami.

Postupně se také modernizovala a obnovovala požární technika. Ne každé vozidlo, které bylo přivezeno z výrobního závodu, odpovídalo představám a potřebám útvaru. Mnoho usilovné práce vynaložili hasiči při přestavbě cisteren. Zásahové vozidlo Tatra T 623, určené pro rychlý zásah při dopravních nehodách, bylo vybaveno hydraulickým vyprošťovacím nářadím, přenosnými hasícími přístroji a dalšími speciálními věcnými prostředky. Bohužel stáří vozidla, technické problémyna podvozku a motoru a v neposlední řadě plošné pokrytí jednotkami PO poslaly technický zásahový automobil v roce 1995 do výslužby a veškeré nářadí bylo přemístěno do nové cisterny CAS 8e na podvozku Avia A31.

Po odchodu Jaroslava Říčana do důchodu byl krátce velitelem útvaru jeho zástupce Ing. Drahoslav Ryba. Ten pak od 1. února 1990 převzal funkci náčelníka Správy a útvaru Sboru požární ochrany a do funkce velitele útvaru byl jmenován Josef Pohanka, který tuto funkci vykonával do 15. ledna 1999, kdy odešel do starobního důchodu. Jeho nástupcem se stal Ing. Josef Ryba. Funkci velitele vykonával do 1. ledna 2001, kdy byl jmenován ředitelem ÚO Žďár nad Sázavou.

Podle nové koncepce požární ochrany došlo v květnu 1994 na centrální požární stanici (CPS) ve Žďáru nad Sázavou ke zřízení operačního střediska. Dosavadní ústřena nevyhovovala pro výkonu služby dvou příslušníků, zároveň bylo nutné vybavit ústřednu počítačovou a spojovací technikou, proto opět dochází k přestavbě.

Rostoucí početní stavy příslušníků ve směně, rozsah služeb, které poskytovala stanice dobrovolným sborům, a množství technických prostředků dovedly vedení HZS k rozhodnutí, aby se vystavěla nová budova pro odbory s denními pracovníky a požární stanicí, která by poskytla dostatečné prostriy, socíální i materiální zázemí apod. Na podzim roku 1995 byla po letech zajišťování pozemku, projektové dokumentace a finančních prostředků zahájena stavba nové CPS na Jamské ulici ve Žďáru nad Sázavou. Kolaudace budovy proběhla v srpnu 1997 a od té doby plně vyhovuje požadavkům výkonu služby všech příslušníků, denních i směnových.

 Odborná příprava JSDHO Žďár nad Sázavou:

V případě změn níže uvedených dokumentů a přihlášení nových členů na odbornou přípravu kontaktujte: mjr. Ing. František Janů, tel: 724 105 027

Stanice Bystřice nad Pernštejnem

 Kontakty

Velitel stanice:
npor. Ing. Vlastimil Kurfűrst
Kontaktní adresa:
Masarykovo náměstí 9, 593 01 Bystřice pod Pernštejnem
Telefon:
950 292 110
Email:

vlastimil.kurfurst@hasici-vysocina.cz

Statistika zásahové činnosti za první pololetí roku 2019
Požáry
26
Dopravní nehody
25
Úniky nebezpečných látek
3
Technické pomoci 88
Ostatní zásahy
5
Celkem
147
 

 

Historie stanice do roku 2000

Detašované pracoviště OIPO Žďár nad Sázavou se sídlem v Bystřici nad Pernštejnem zahájilo svoji činnost 1. ledna 1971 ve staré zbrojnici dobrovolných hasičů na Vírské ulici čp. 91. Budova zbrojnice v době založení požární stanice sloužila hasičům již od roku 1875, ale její stáří nelze přesně určit. Pro potřeby profesionálních hasičů byla vyčleněna jedna místnost, která sloužila jako služeba a denní místnost, k dispozici byla jedna garáž s vozidlem CAS 25 Š 706 od dobrovolných hasičů.

Prvními příslušníky, kteří v Bystřici nad Pernštejnem zahájili nepřetržitou službu, byli Miroslav Bělík, Josef Rotkovský, Karel Skalník a Karel Svoboda, který je jmenován prvním velitelem. Záhy však přebírá vedení Karel Skalník.

V roce 1974 dostalo toto detašované pracoviště nový vůz CAS 25 Š 706 RTHP a také nastoupili tři noví příslušníci Zdeněk Bělík, Karel Kolář a Ludvík Šikula, který později vykonával také funkci velitele stanice. Po odchodu Karla Skalníka do invalidního důchodu a po ukončení pracovního poměru Ludvíka Šikuly byl pověřen vedením požární stanice Josef Roman až do nástupu Aloise Stehlíka, který funkci velitele vykonával do svého odchodu do důchodu v roce 1994. Poté byl jmenován velitelem požární stanice Miroslav Bělík. Po jeho odchodu do starobního důchodu 31. prosince 1997 převzal funkci velitele stanice Bystřice nad Pernštejnem Vlastimil Kurfurst.

Až do roku 1995 se s ohledem na velikost a stáří garážovacích prostor neprováděla obměna vozového parku. Celkové zlepšení přišlo v roce 1995, kdy byla v Novém Městě na Moravě zrušena požární stanice a na požární stanici v Bystřici nad Pernštejnem byla přidělena CAS 32 T 815. A to právě v době, kdy se hasiči stěhovali do nové budovy v sousedství staré zbrojnice, která je v majetku města Bystřice nad Pernštejnem. Od roku 1996 získali hasiči také novou CAS 8 na podvozku AVIA A31, která byla kromě standardního vybavení doplněna vysokotlakým čerpadlem pro účinný zásah například při bytových požárech a hydraulickým vyprošťovacím zařízením NAREX.

 Odborná příprava JSDHO Žďár nad Sázavou:

V případě změn níže uvedených dokumentů a přihlášení nových členů na odbornou přípravu kontaktujte: mjr. Ing. František Janů, tel: 724 105 027

Stanice Velké Meziříčí

Kontakty

Velitel stanice:
npor. Bc. Jiří Doležal
Kontaktní adresa:
Nad Gymnáziem 17, 594 01 Velké Meziříčí
Telefon:
950 293 110
Email:

jiri.dolezal@hasici-vysocina.cz

 
Statistika zásahové činnosti za první pololetí roku 2019
Požáry
34
Dopravní nehody
70
Úniky nebezpečných látek
19
Technické pomoci 110
Ostatní zásahy
12
Celkem
245

Historie stanice do roku 2000

V sedmdesátých letech minulého století se podle vládního nařízení kvůli zvýšení akceschopnosti požárních jednotek začalo se zřizováním pracovišť se stálou službou na ohlašovně požárů. Detašované pracoviště ve Velkém Meziříčí bylo založeno v lednu 1972. Prvním a v té době jediným příslušníkem z povolání, který nastoupil 2. ledna 1972, byl Jiří Doležal, a protože pracoval zatím sám, jeho pracovní doba byla osmihodinová - od 7 do 15 hodin. Mimo tudo dobu fungovaly ohlašovny požárů na telefonech dobrovolných funkcionářů DVPS. Když 20. února 1972 nastoupil Rudolf Meloun a 1. března 1972 pak Zdeněk Kutlvašr a Petr Navrátil, mohla být zahájhena stálá služba se čtyřmi pracovníky. Sloužili ve staré, dnes již zbourané hasičské zbrojnici za kostelem, kde nyní stojí budova tělocvičny základní školy.

Prvním velitelem se stal Jiří Doležal. Tuto funkci zastával až do roku 2000, kdy byl jmenován zástupcem ředitele pro IZS a funkcí velitel byl pověřen František Šandera. K výjezdům příslušníci používali vozidla AS 16 a CAS 16 na podvozcích Praga RN, která byla v majetku městského národního výboru. Požární poplach se vyhlašoval pomocí sirény tlačítkem umístěným na budově spořitelny, kam bylo nutné doběhnout, rozbít ochranné sklo a spustit městské sirény. Naštěstí tento stav netrval dlouho, neboť ve staré zbrojnici byly velmi špatné podmínky pro celodenní službu - pouze jedna místnost bez socíálního zařízení. V té době se již dokončovala výstavba nové požární zbrojnice v ulici Nad gymnáziem. Postavena byla v akci "Z" a stěhování se uskutečnilo v letních měsících roku 1972. Ke stávající již zmíněné technice přibyla CAS 25 na podvozku Š 706 RTHP a DVS 12 na podvozku A 30. Počátekem roku 1974 nastoupili další dva pracovníci. I po ustanovení Okresního veřejného požárního útvaru a požárních stanic v srpnu roku 1974 se používala technika městských národních výborů. Postupem času došlo k přidělování techniky na vybavení OVPÚ přímo, což zajišťovala krajská inspekce PO Brno, a prostřednictvím OIPO Žďár nad Sázavou se pak tato technika dodávala na jednotlivé stanice. Do Velkého Meziříčí bylo takto přiděleno první nové vozidlo CAS 25 Š 706 RTHP s velkou kabinou, které přišlo přímo z výrobního závodu 11. května 1979.

V letech 1977 a 1978 nastoupili další tři pracovníci. V této době se již začal projevovat nedostatek místa jak pro personál stanice, tak i pro požární techniku. To se potvrdilo v okamžiku, kdy byla CAS 25 předána dobrovolnému sboru v Měříně a místo ní přibylo vozidlo CAS 32 na podvozku Tatra T 148, které bylo delší, a sotva šla zavřít garážová vrata. Díky pochopení tehdejšího MěNV a zajištění finančních prostředků se mohla požární zbrojnice rozšířit ve dvou etapách. Nejprve garáže směrem k silnici s uvolněním jedné bytové jednotky a ve druhé etapě se podařilo postavit celé jedno podlaží se sedlovou střechou. První část přestavby se odehrávala v letech 1983 a 1984. Přestávka mezi oběma etapami posloužila k vybudování nové opěrné zdi mezi garážemi, čímž se tento prostor rozšířil. Tato akce byla dokončena v listopadu 1986.

Současně probíhala přestavba rychlého zásahového vozidla T 623, které vzniklo ze dvou vozidel T 613 vyřazených Ministerstvem vnitra. Připraveno k výjezdům bylo a sloužit začalo 1. dubna 1987. Ve vybavení mělo hasící přístroje a vyprošťovací techniku. Vozidlo se velice dobře osvědčilo při dopravních nehodách hlavně na dálnici D1. Na zasahující osádky byly v důsledku toho kladeny daleko vyšší a tvrdší požadavky jak po odborné stránce, tak i po psychické, neboť některé okamžiky u dopravních nehod byly drastické.

Léta 1989 až 1992 byla obdobím, ve kterém probíhala druhá etapa přístavby požární zbrojnice. Nadstavbou stávajících částí vznikla tělocvična, velký sál, jidelna, kuchyně a další prostory. Přínosem pro okolí byla výstavba nové plynové kotelny. Hnací silou celé stavby se stalo nadšení, elán, a hlavně brigádnická činnost jak profesionálních, tak i dobrovolných hasičů. Získání dalších prostorů umožnilo nástup nových příslušníků.

 Odborná příprava JSDHO Žďár nad Sázavou:

V případě změn níže uvedených dokumentů a přihlášení nových členů na odbornou přípravu kontaktujte: mjr. Ing. František Janů, tel: 724 105 027

Stanice Velká Bíteš

 Kontakty

Velitel stanice:
ppor. Bc. Miroslav Volf
Kontaktní adresa:
Za Loukama 583, 595 01 Velká Bíteš
Telefon:
950 294 111
Email:

miroslav.volf@hasici-vysocina.cz

Statistika zásahové činnosti za první pololetrí roku 2019
Požáry
13
Dopravní nehody
35
Úniky nebezpečných látek
2
Technické pomoci 57
Ostatní zásahy
15
Celkem
122
Historie stanice do roku 2000

Požární stanice Velká Bíteš při Okresním veřejném požárním útvaru Žďár nad Sázavou byla zřízena 2. srpna 1976. Službu zahájilo prvních pět příslušníků: Tomáš Smutný (první velitel stanice), Miroslav Brůža, Jiří Procházka, Josef Jurný a Josef Dvořák. Na zřízení požární stanice měl velkou zásluhu tehdejší náčelníck Okresní inspekce požární ochrany ve Žďáru nad Sázavou Miroslav Mateja.

Začátky nebyly lehké. Ve Velké Bíteši chyběly vhodné objekty pro výkon stálé služby, a proto si příslušníci museli zbudovat svépomocí přístavek u staré požární zbrojnice na Tišnovské ulici. Tento přístavek sloužil od roku 1976 až do roku 1992. Ze začátku používali příslušníci techniku dobrovolného sboru podobně jako na ostatních stanicích. Byly to cisterny CAS 16 na podvozku ZIL a CAS 16 na podvozku Praga RN. Až v roce 1978 stanice získla vozidlo CAS 25 Š 706 RTHP. V dalších letech byla stanice postupně vybavována další, moderní technikou.

V roce 1978 byl do stavu přijat Milan Špaček, který je zároveň jmenován velitelem požární stanice. Svou funkci vykonával až do roku 1992. V roce 1988 prosadil výstavbu nové požární zbrojnice v ulici Za loukama. První etapu, garáže, odvedli příslušníci svépomocí, druhou etapu po roce 1991 dokončila firma Stavos Velké Meziříčí.  K 20. srpnu 1992 byla požární zbrojnice slavnostně otevřena a příslušníci tak získali vlastní prostory pro výkon služby se socíálním zázemím a pro opravy a údržbu techniky. Od roku 1992 až do 1. ledna 2003 zastával funkci velitele této stanice Ing. Karel Benčík. Pod jeho vedením se kromě běžných oprav a údržby vlastní techniky prováděly i opravy požární techniky pro dobrovolné sbory, zvláště nástavby cisteren CAS 32 T 148.

Odborná příprava JSDHO Žďár nad Sázavou:

V případě změn níže uvedených dokumentů a přihlášení nových členů na odbornou přípravu kontaktujte: mjr. Ing. František Janů, tel: 724 105 027

vytisknout  e-mailem