Sucho je přírodní jev způsobený nedostatkem vláhy, který trápí nejen zemědělce a lesníky, ale významně ovlivňuje i práci hasičů. S obdobím sucha je spojen velice často významný nárůst počtu požárů, které způsobují materiální škody, ale také stojí za mnoha zraněními čiúmrtím osob.

Vzhledem k tomu jsme pro Vás připravili souhrn informací k dané problematice, který obsahuje základní informace o suchu, jsou zde právní předpisy a samozřejmě rady, jak požárům v přírodním prostředí zabránit. Statistika nám pak ukazuje, jak je daná problematika důležitá.

• Nařízení Královéhradeckého kraje č. 3/2002 – podmínky k zabezpečení PO v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru
• Sucho a požáry v přírodním prostředí – informační skládačka I
• Sucho a požáry v přírodním prostředí – informační skládačka II ve formátu A3
• Leták sucho a požáry v přírodě (varianty Lesy ČR, Městské lesy HK, KRNAP, AOP)

Ročně vzniká v přírodním prostředí velké množství požárů, sucho tomuto trendu jen napomáhá. Na nás lidech je, abychom počty požárů snižovali. Je třeba dodržovat základní podmínky požární bezpečnosti, dodržovat zákazy vstupu s otevřeným ohněm na místa, kde by mohlo dojít v souvislosti se suchým počasím k požáru.

V rámci Královéhradeckého kraje máme mnoho podmínek stanoveno v nařízení kraje č. 3/2002.

Některé podrobnosti jsou i v materiálech určených občanům pro plnění úkolů v období sucha.

V Královéhradeckém kraji vzniklo v letošním jarním období více jak 200 požárů.

Jak to vypadá, v republikovém srovnání za rok 2021, nám ukáže následující výtah ze statistické ročenky.

Aktuální situaci různých nebezpečných jevů je možné sledovat na stránkách https://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/vystrahy/, kde jsou aktuálně uváděny jednotlivé výstrahy. Pro potřeby HZS ČR je významnou výstrahy na nebezpečí vzniku požárů v přírodním prostředí v souvislosti se suchem.

Vývoj sucha v rámci České republiky je možné sledovat na stránkách https://www.intersucho.cz/

Sucho je přírodní jev způsobený nedostatkem vláhy, který následně vede k poklesu množství vody v různých částech hydrologického cyklu. Pokud množství využitelných vodních zdrojů není dostatečné pro uspokojení požadavků společnosti, hovoříme o nedostatku vody. Sucho i nedostatek vody mohou způsobit hospodářské ztráty v klíčových odvětvích využívajících vodu a zároveň mohou mít environmentální dopady na biologickou rozmanitost, jakost vody, zhoršování stavu vodních útvarů, úbytek mokřadů, erozi půdy, degradaci a dezertifikaci půdy.

Sucho se projevuje nedostatkem srážkové vody, podzemní vody anebo jejich kombinací. Důsledkem sucha dochází k odumírání rostlinstva v zasažené oblasti a k úhynu živočichů, či ke zhroucení celého ekosystému. Sucho může významně poškodit zemědělce, kteří vlivem nedostatku srážek v určitém časovém období nemají dostatek vody k zavlažování hospodářských rostlin.

Příčiny

Příčiny vzniku sucha lze rozdělit na přirozené (období sucha, El Niño) a antropogenní (odlesňování, eroze zemědělské půdy, regulace toku).

Mezi přirozené příčiny patří procesy v atmosféře. Dlouhodobé sucho je rovněž jedním z projevů změny klimatu. Suchým obdobím je například doba ledová. Například v Grónsku bylo v době ledové téměř pětkrát méně srážek tvořící ledovce než je v současnosti. Naopak 20. století bylo v Evropě nadprůměrně vlhké.

Příčiny sucha vyvolané zásahem člověka do krajiny mohou být na jak lokální, tak globální úrovni. Lokální mohou zahrnovat vysoušení jezer, odklonění řek, budování různých nádrží, hrází, přehrad.

Antropogenní příčinou sucha na regionální úrovni je i nevhodné lesní a krajinné hospodářství, které ve svém účinku odvodňuje lesy, zemědělskou půdu, nadměrně reguluje okolí vodních toků. Voda rychleji odtéká po povrchu, nevsakuje se a snižuje se tím hladina spodní vody. Průmyslová a zemědělská činnost člověka v krajině nemusí být sice přímou a okamžitou příčinou sucha, ale pokud je tato činnost dlouhodobá, intenzívní a svými účinky překračuje trvalou udržitelnost obnovy prostředí, pak se naplno projeví důsledky této činnosti. Jedním z důsledků je dlouhodobý trend vysušování krajiny. Sucho má také přímou vazbu k opačnému extrému, čili náhlými, přívalovými dešti a povodněmi. Obojí je projevem ztráty přirozeného zadržování vody v půdě. Nízký stav vody v krajině dále ovlivňuje změnu biotopu, mění se zastoupení rostlin a stromů. Lokálně se sníží biodiverzita, zůstávají spíše rostliny více odolné proti výkyvům a proti obdobím sucha, přichází cizí invazivní rostlinné druhy, kterým sucho tolik nevadí a následuje řetěz událostí, vedoucí k postupné degradaci krajiny.

Důsledky

• Vysušená krajina je mnohem náchylnější ke vzniku požáru, který může následně spálit rozsáhle oblasti lesního porostu.
• Dochází k popraskání půdy a k dezertifikaci krajiny (čili k rozšiřování pouští).
• Dochází ke ztrátám v zemědělské produkci, z čehož pramení podvýživa a snadnější šíření nemocí.
• Vznik sociálního napětí v oblasti, které může přerůst až ve válečný konflikt o vodu a jídlo.
• Rozsáhlou migraci obyvatelstva ze zasažené oblasti.
• Vlivem převládajícího výparu nastává zasolování půd, což zmenšuje jejich úrodnost do budoucna.
• V tocích a nádržích dochází k výraznému poklesu hladiny až úplnému vyschnutí, které může vést k dočasnému či dokonce trvalému vyhynutí některých organizmů na dané lokalitě.^[

Typy sucha

V Česku se za sucho považuje období bez vláhy v trvání týdnů až měsíců.

• Nahodilé – období s nepravidelným výskytem, srážek je výrazně méně než obvykle. Deficit srážek provází vysoké teploty, nízká vlhkost vzduchu, malá oblačnost a větší počet hodin slunečního svitu. To způsobuje vyšší výpar z daného území, čímž se dále zvyšuje nedostatek vody.
• Meteorologické – menší počet srážek než je v daném období normální.
• Zemědělské – sucho v půdě, plodiny nemají dostatek vláhy.
• Hydrologické – citelné snížení hladin vodních toků.
• Sociálně-ekonomické – dopady sucha na kvalitu života. Nedostatek pitné vody pro obyvatele či užitkové vody pro průmysl, hydroelektrárny nemohou pracovat apod.

Situace na území České republiky

Území Česka leží v mírném klimatickém pásu s relativně vyrovnaným srážkovým režimem v průběhu roku, kde se sucho a nedostatek vody neprojevuje často. Z historických pramenů a z novodobého pozorování je však známo, že události sucha přicházely a způsobovaly značné škody. Do roku 1900 jsou například známa sucha z let 1417, 1616, 1707, 1746, 1790, 1800, 1811, 1830, 1842, 1868, 1892 a 1893. Sucha se ale v českých zemích vyskytovala průběžně.

Od počátku dvacátého století bylo sucho zaznamenáno v letech 1904, 1911, 1921, 1947, 1976, na počátku 90. let 20. století, kdy se jednalo o víceletý problém, v roce 2003, v roce 2015, které lokálně přetrvalo až do roku 2017 a naposledy v roce 2018. Nahlédneme-li zpět do 19. století, sucho v roce 1874 vedlo k zahájení sledování a hodnocení vodních zdrojů a bylo také impulsem pro projektování a výstavbu prvních moderních nádrží na našem území. Události z let 2003 a 2015 iniciovaly činnosti zaměřené na přípravu uceleného souboru opatření pro zvýšení připravenosti a prevence následků sucha na společnost a životní prostředí.