Psycholog: mjr. Mgr. Tomáš Adámek 
                        tel.: 950 230 315
                        mobil: 723 697 694
                        e-mail: tomas.adamekhzscr.cz

Asistentka: por. Bc. Jana Váchová
                        tel.: 950 230 316
                        e-mail: jana.vachovahzscr.cz

Hlavní úkoly psychologické služby: 

• poskytuje posttraumatickou péči příslušníkům,
• pořizuje podklady pro personální práci a výkon služby,
• poskytuje poradenské služby příslušníkům a zaměstnancům(a jejich rodinným příslušníkům) v pracovní i osobní problematice,
• pomáhá lidem zasaženým mimořádnými událostmi.

• poskytuje sociálně psychologickou podporu jednotlivým pracovištím HZS krajů (k tomu zkoumá sociální klima pracovišť, vede odborná školení a kurzy, apod.),
• spolupracuje při řešení mimořádných událostí, které vyžadují psychologickou intervenci,
• podílí se na vytváření, koordinaci a školení členů intervenčních týmů ve své územní působnosti, pro případy mimořádných událostí velkého rozsahu,
• podílí se na úkolech psychologické služby GŘ HZS ČR,
• zajišťuje výuku v oboru psychologie.

Cílem psychologického vyšetření je zjistit, zda komplexní osobnostní profil uchazeče nebo příslušníka je v souladu s kritérii stanovenými pro určené funkce u HZS ČR. Je třeba zdůraznit, že pouze výsledky vyšetření uchazečů jsou vyřazující. Ostatní činnost psychologické služby je koncipována jako služba pro příslušníky viz Etický kodex psychologa HZS ČR.

Posuzování osobnostní způsobilosti u uchazečů do služebního poměru u HZS ČR podle § 15 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Psycholog HZS ČR poskytuje první psychickou pomoc a krizovou intervenci na místě neštěstí.  V této oblasti spolupracuje s dalšími odborníky  v regionu, kteří mohou být povoláni na pomoc při mimořádné události většího rozsahu nebo přebírají následnou péči o zasažené. Psycholog dále spolupracuje  s dobrovolníky humanitárních organizací, kteří jsou odborně proškoleni a jsou schopni poskytnout nejen materiální pomoc, ale i podporu v oblasti sociální, duševní a duchovní. V Jihočeském kraji jsou v Komunitním intervenčním psychosociálním týmu (KIP týmy - viz: www.adra.cz) sdruženi zástupci ADRY, Českého červeného kříže a Charity. V červnu 2012 byla podepsána dohoda o poskytnutí osobní nebo věcné pomoci mezi HZS JčK a KIP týmem, platná pro území Jihočeského kraje.

 Posttraumatické reakce
U účastníků tragických událostí se mohou objevit různé příznaky, ať už hned, nebo s delším (i několikatýdenním) odstupem např. poruchy spánku, úzkost, strach, pocit únavy, podrážděnost, nechuť k jídlu, neustálé znovu vybavování si neštěstí atd. Tyto projevy jsou normální reakcí na nenormální situaci.
Umíme Vám pomoci: informace pro občany, do jejichž života zasáhla mimořádná událost, mimořádná událost a děti

Profese hasiče klade mimořádné nároky na jeho psychiku. Aby mohl zodpovědně plnit všechny úkoly, má být v duševní pohodě. Každý člověk se někdy dostane do obtížné životní situace, která mu může ubírat síly. Většinou přinese řešení nebo úlevu čas, někdy pomůže rozhovor s někým blízkým. Může se však stát, že nevíme, jak dál, co sami se sebou, jak řešit problém ve vztahu s někým z rodiny. V takové situaci může pomoci psycholog.

Časté otázky:

• těžkosti, spojené s výkonem profese (pocit přetížení, znovuprožívání zraňující události, vyhýbání se některým místům nebo situacím, děsivé sny)
• další osobní obtíže (úzkosti, deprese, životní ztráty, závislosti, pochybnosti o sobě, nespavost apod.)
• starosti s dětmi (potíže v učení, úzkostné stavy, zlozvyky, neklid, zlobení)partnerský nesoulad (vzájemné nepochopení, rozdílné názory na chod domácnosti, výchovu dětí, žárlivost, nevěra)

• neshody v soužití generací v rodině aj.

Péče o příslušníky HZS ČR je zaktovena v zákoně č. 361/2003, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, část 6. Podmínky výkonu služby - § 77, odst. 11: "Bezpečnostní sbor je povinen vytvářet podmínky pro řádný a pokud možno bezpečný výkon služby. Za tím účelem zajišťuje pro příslušníky zejména: a)......l) psychologickou péči." 
Jedná se o preventivní psychologickou službu příslušníkům HZS ČR, kteří se zúčastnili zvlášť psychicky náročného zásahu, utrpěli zranění při zásahu, příp. způsobili dopravní nehodu. Cílem je redukovat tzv. náraz kritické události a poskytnout péči hasičům, kteří prožili kritickou událost, aby se z normální stresové reakce nevyvinula posttraumatická stresová porucha. O poskytnutí této péče může požádat každý příslušník již v průběhu traumatizující události nebo kdykoli po jejím skončení. O poskytnutí péče může taktéž požádat služební funkcionář kdykoliv, zejména v přímé časové souvislosti s traumatizující událostí.

• profesionalitu (vycvičený tým),
• anonymitu (aparáty bez displeje),
• bezpečí volajícího (princip lékařského tajemství).

Tým posttraumatické péče HZS Jihočeského kraje pomáhá již 13 let

25. srpna 2005 byl vydán SIAŘ, kterým bylo jmenováno prvních 7 členů jihočeského posttraumatického týmu. Rád bych v této tiskové zprávě shrnul základní principy fungování tohoto týmu a představil čtenářům několik novinek, protože i psychosociální oblast u hasičů prošla za tuto dobu určitým vývojem. 

Podpora u zásahu

Členové posttraumatického týmu bývají společně s hasičským psychologem, který tento tým koordinuje, povoláváni veliteli zásahu k náročným mimořádným událostem, aby lidem, kteří jsou silně zasažení vzniklou mimořádnou událostí, poskytovali psychickou podporu. Nejčastěji se snaží alespoň trochu pomoci lidem, kteří u neštěstí přišli o někoho ze svých blízkých.
Možná přemýšlíte o tom, co těm zoufalým lidem říkáme. Nebývá to nic „světového“, co by jim výrazně pomohlo smířit se s danou situací. Vždy znovu a znovu obtížně hledáme ta správná slova pochopení, podpory a útěchy. Nelze to vyjádřit jenom slovy, ale i citlivým mlčením ve chvíli, kdy není co říct. Nebo drobným činem, který může nezainteresovanému pozorovateli přijít obyčejný, ale pro zasažené lidi může mít velkou cenu. Když zasaženému člověku nabídneme deku, aby mu nebyla zima, nejde jen o částečné zajištění jeho tepelného komfortu, ale hlavně o to, že si jeho životní situace někdo všiml a pokusil se do ní opatrně vcítit.

Podpora na stanici

Tato nelehká oblast tvoří druhou z klíčových součástí práce každého člena posttraumatického týmu. Často je to právě on (ona), kdo si na stanici všimne, že ten či onen hasič se nechová tak, jak je za léta společné práce s ním zvyklý. Často je to právě on (ona), kdo tohoto hasiče citlivě osloví otázkou, zde je v jeho životě vše v relativním pořádku. Spousta problémů a následných obtíží se tak ani k hasičskému psychologovi nedostane, protože se vyřeší dřív, než stihnou nadělat další škody. A tak je to dobře. Takto je u našeho sboru už 13 let nastavený systém řízení stresu z kritických událostí (tzv. „Critical Incident Stress Management“).

Činnost týmu v roce 2018

V současné době čítá tým posttraumatické péče HZS Jihočeského kraje 15 členů a další kandidáti na členství jsou do týmu postupně zapracováváni. K zásahu býváme voláni v průměru 1 – 2 krát měsíčně. Konkrétně jsme od 1. ledna do 31. srpna 2018 zasahovali celkem u 15 mimořádných událostí. Této důvěry od velitelů zásahu si osobně velmi vážím a nechci ji při žádné tzv. „intervenci“ nijak narušit. Máme za sebou první zásahy, do kterých byli povoláni v době nepřítomnosti psychologa 2 členové posttraumatického týmu.
Čím dál více hasičských stanic i směn má svého „posttraumatika“, na kterého se mohou hasiči i občanští zaměstnanci u hasičů diskrétně obrátit v tíživé životní situaci. Pomalu se rozbíhá i práce s pozásahovým stresem na hasičských stanicích.

Posílení týmu o externího duchovního

Od 1. 7. 2018 náš tým jako externí člen posílil Mgr. Rostislav Homola, B.Th., který působí řadu let jako nemocniční kaplan v Nemocnici Písek. Tento krok je v souladu s koncepcí psychologické služby u HZS ČR na roky 2017 – 2025. V současné době je náš duchovní zapracováván do týmu, ačkoliv je s naším týmem už přes 2 roky v kontaktu jako host na odborných přípravách členů posttraumatického týmu nebo píseckých hasičů. Tím rozšiřujeme nabídku naší podpory i o profesionální duchovní péči.
Těšíme se na spolupráci s ním a věřím, že se budeme navzájem podporovat v osobnostním rozvoji.

Jednou z běžných činností hasičského psychologa je vedení různých kurzů, přednášek a konferenčních vystoupení. Jedná se buď o jednorázové vzdělávací akce, které jsou připravovány na míru požadavkům zadavatele, nebo o pravidelně se opakující školení. Nejčastějšími uchazeči bývají nejen hasiči z výjezdu nebo z kanceláře, ale hasičští psychologové proškolují také dobrovolníky z neziskového sektoru nebo širokou veřejnost.

Systém kurzů první psychické pomoci „I“ a „II“
Mezi lektorské evergreeny se řadí kurzy první psychické pomoci „I“ a „II“. Školení v poskytování první psychické pomoci začíná dvoudenním modulem s podtitulem „základní principy“. V tomto úvodním setkání se seznámíte se souborem jednoduchých postupů, které si rovnou i vyzkoušíte na modelových situacích. Kurz první psychické pomoci „I“ se kromě modulu „základní principy“ skládá i z jednodenního „workshopu“. Jeho cílem je nácvik těch dovedností, které účastníkům při poskytování první psychické pomoci dělají největší potíže. Tento kurz nemá dopředu stanovený obsah, ten se tvoří až na místě podle aktuálních potřeb účastníků. Proto tato část kurzu první psychické pomoci „I“ nese v Česku stále trochu neznámý podtitul „workshop“. Po absolvování modulu „základní principy“ a „workshopu“ dostanou účastníci certifikát o úspěšném absolvování kurzu první psychická pomoc „I“.
Kurz první psychické pomoci „II“ je připravený pro ty z vás, kteří byste si chtěli tyto dovednosti dál prohlubovat. Je zaměřený na situace, kdy byste si během intervencí u zásahu nemuseli vystačit se základními principy. Zaměřujeme se zde na poskytování první psychické pomoci dětem, seniorům, zdravotně postiženým, uživatelům návykových látek, duševně nemocným, osobám s úmyslem spáchat sebevraždu a „jinak věřícím“ lidem. Základní směr pomoci zůstává pořád stejný, – 1) přiblížit se k zasaženému člověku, 2) intervenčně s ním pracovat a 3) předat ho –, ale jsou zde různé akcenty a specifika, které mohou dost podstatně ovlivnit naše uvažování i kroky při práci se zasaženým člověkem. Jako příklad bych uvedl mnohem silnější důraz na vlastní bezpečnost u rozhovoru s osobou, která má úmysl spáchat sebevraždu, než je tomu při intervenční práci se sklíčeným člověkem, který před několika hodinami byl silně zasažen nějakou mimořádnou událostí. I po tomto kurzu si účastníci odnesou certifikát o absolvování.

Kurzy jsou vedeny v tandemu psycholog a člen posttraumatického týmu, aby při nich byl vždy zohledněn jak pohled odborníka na duševní zdraví, tak i proškoleného laika s letitou praxí v hasičině.

Absolvování některého z uvedených kurzů nezavazuje účastníky poskytovat první psychickou pomoc u zásahu.

Kurzy první psychické pomoci nejsou jenom pro výjezdové hasiče.

Protože se poskytování první psychické pomoci stejně jako první pomoc řadí do souboru tzv. „prvních občanských pomocí“, které bychom měli do určité míry chtít i umět poskytnout všichni, není toto školení uzavřeno pouze pro výjezdové hasiče. Je zřejmé, že oni budou mít vždy více příležitostí stát oporou nešťastným lidem. Dovednosti z těchto kurzů se ale dají dobře uplatnit i v osobním životě.

Aktuální termíny kurzů na rok 2018 najde zde.

Přihlášku do kurzů najdete zde.