POVODNĚ 2024: Příběhy našich velitelů…
Boj o život. Tak by se dal shrnout základní úkol předsunutých záchranných odřadů složených z profesionálních a dobrovolných hasičů, které vyjely na pomoc do ohrožených oblastí ještě před začátkem nejhorších chvil. S těžkou technikou a čluny. Rozmístily se po proudu Bělé a Vidnávky. Pár hodin po tom, co dorazily na místo, se z obcí staly nepřístupné ostrovy uprostřed rozbouřených řek. Odřady tak byly jedinou možností evakuace a záchrany obyvatel předtím, než mohly zasahovat vrtulníky. Přečtěte si příběhy našich velitelů z dramatických okamžiků, kdy spolu se svými muži nasazovali životy pro záchranu ostatních. V kritických podmínkách, často s žádným nebo omezeným spojením. Jejich nasazení řídili hasiči v krizovém štábu ORP Jeseník, na místě pak spolupracovali se starosty.
- Odřad Jeseník, místo nasazení: Vidnava a Velká Kraš
- Odřad Prostějov, místo nasazení: Mikulovice
- Odřad Olomouc, místo nasazení: Bělá pod Pradědem
- Odřad Přerov, místo nasazení: Písečná
- Odřad Olomouc/Šternberk, místo nasazení: Česká Ves
I když ještě před začátkem povodní probíhaly na mnoha místech evakuace obyvatel, někteří z nich odmítli domovy opustit. Jenže…
Pak se situace z hodiny na hodinu výrazně zhoršila, voda rychle stoupala a hasiči se pro obyvatele vraceli. „Doma zůstala maminka se dvěma malými dětmi, v noci pak volala na tísňovou linku o pomoc. Tak se pro ně kluci vydali na člunu. Během záchrany ovšem vypadlo spojení, takže jsem neměl o nich v tu chvíli žádné zprávy. Když se po dvou hodinách vrátili zpět, strašně se mi ulevilo. Zachránili 9 lidí,“ popisuje velitel prostějovského odřadu David Ochman perné chvíle v Mikulovicích.
Když se naši záchranáři dostali na člunu k prvnímu domu, volali na ně další lidé a chtěli pomoci. „Kluci se k některým museli strašně složitě dostávat, stříhali ploty, museli mezi domy na lanech v tom silném proudu i plavat, ale naštěstí všechny dostali k tatrovce a převezli je do bezpečí,“ vysvětluje velitel s tím, že hladina stoupala strašně rychle a situace se komplikovala i během záchran lidí. „Na některá místa šli kluci ještě pěšky, zpátky už bylo půl metru vody,“ doplňuje s tím, že spolupráce s místním starostou byla na jedničku. „Zažil povodně v 97, takže přesně věděl, kde budou kritická místa, to nám velmi při práci pomohlo,“ uzavírá.