Pojmy 2. část
Intenzimetr DC-3B-72, radiometr DC-3E-98, protichemický průkazní PCHR-54, dozimetrie, radiační průzkum, hlásiče radiace, prostředky speciální očisty, osobní zdravotnické prostředky...
- Radiometr DC-3E-98
- Protichemický průkazník PCHR-54
- Průkazníkové trubičky
- Souprava osobních operativních dozimetrů DC-1A-71
- Prostředky osobní operativní dozimetrie
- Prostředky systémového radiačního průzkumu
- Hlásič radiace DC-4A-71 a DC-4C-71
- Souprava hlásiče radiace DC-4D-82
- Rozstřikovač R-36/55
- Ostatní chemický materiál
- Osobní zdravotnické prostředky
- Intenzimetr DC-3B-72
- Ochranná maska a filtry
- Diagnostický dozimetr VDK—70
- Varování a vyrozumění obyvatelstva - sirény
- Dlouhodobá snesitelnost ochranných prostředků cest dýchacích použivatelem
- Zbraně hromadného ničení
Světový rozvoj moderní chemie, biologie a fyziky atomového jádra přinesl lidstvu hlavně po II. Světové válce vedle objevů a vynálezů všeobecně prospěšných obrovskou sílu lidského myšlení i mohutný rozvoj prostředků válečného ničení souborně nazývaných „Zbraně hromadného ničení“ - ZHN. Jiný komplexní název, který se pro tyto zbraně vžil hlavně v kapitalistických státech, jsou zbraně „ABC“, tj. atomové, biologické a chemické.
Nelze skrývati, že se ZHN vyznačují nebývale mohutnými plošnými ničivými účinky na živou silu napadené strany a pokud jde o atomové a termonukleární zbraně i obrovskými účinky na materiálními statky.
Jak je všeobecně známo, lze dělit ničivé účinky ZHN podle doby jejich působení na okamžité, mezi něž počítáme účinky tlakové vlny, tepelného a radioaktivního záření při výbuchu atomových a termonukleárních zbraní na účinky dlouhodobé, trvající hodiny i dny. Dlouhodobé ničivé účinky se projevují převážně vysoce toxickým zamořením ovzduší i terénu látkami otravnými, biologickými zbraněmi a konečně i radioaktivními zplodinami po výbuchu jaderných zbraní.
Proti okamžitým účinkům ZHN se lze chránit jedině vhodným ukrytím, proti dlouhodobým účinkům ZHN je třeba chrániti především dýchací orgány člověka a proti parám LO působících na pokožku, je třeba chránit i nekrytý povrch těla.
Ochrana dýchacích cest člověka je nutná proti látkám otravným ve formě plynů, par, a toxických aerosolů (to je pevných nebo kapalných toxických látek, jemně až ultra-jemně rozptýlených ve vzduchu – jedovaté dýmy, mlhy apod.), dále proti biologickým aerosolům patogenních bakterií, vírů a toxinů a konečně proti radioaktivním areosolům ve formě radioaktivního spadu ve stopě po jaderném výbuchu.
V menší míře je nutno počítat i s rozprašováním pevných nebo kapalných RA – látek.
V řadě předpisů a směrnicích jsou popisovány ochranné prostředky čs. obyvatelstva, určené pro individuální ochranu cest dýchacích a povrchu těla, stručné vysvětlení jejich funkce, volba a výběr nejvhodnějších typů a optimálních velikostí a návod pro jejích používání, údržbu a skladování.
Čerpáno s předpisu SCOS-Chem-2-9 z roku 1965
