Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Pojmy 1. část

Integrovaný záchranný systém, ochrana obyvatelstva, vědecko-výzkumná, polní telefon TP25... 

VĚDECKO-VÝZKUMNÁ ČINNOST NA PODPORU OCHRANY OBYVATELSTVA

doc. RNDr. Petr Linhart, CSc.

Praha 2004

Stručná historie

Počátky vědecko-výzkumné činnosti v oblasti ochrany obyvatelstva historicky spadají do roku 1955, kdy byl v rámci ministerstva vnitra zřízen Výzkumný ústav civilní obrany (dále jen „VÚ CO“).

Od svého založení začal VÚ CO řešit řadu závažných výzkumných a vývojových úkolů pro účely civilní obrany ze všech oblastí její působnosti. Jednalo se např. o různé tlakově odolné dveře a poklopy zvláštních staveb civilní obrany, problematiku plynotěsnosti těchto staveb, dále o různé stavební elementy a celý soubor otázek na úseku zatemnění a maskování; v oblasti protichemické ochrany to byl zejména výzkum a vývoj nové ochranné masky, ochranných prostředků pro děti, individuální protichemický balíček, oděvy k ochraně povrchu těla, řada úkolů v oblasti spojení a slaboproudé techniky, jako centralizované dálkové ovládání sirén, mobilní vysílací střediska, radiomaják apod. Významný byl i výzkum a vývoj heliografu, určeného ke zjišťování  parametrů jaderného výbuchu. O práci VÚ CO svědčí skutečnost, že za první 3 roky své existence řešil 95 úkolů a z nich bylo do konce roku 1958 ukončeno 62 úkolů. Ačkoliv byl VÚ CO hlavní vědecko-výzkumnou základnou civilní obrany, nesoucí na svých bedrech převážnou část úkolů v této oblasti, byla ve prospěch civilní obrany zapojována i vědecká, výzkumná a vývojová pracoviště jiných rezortů.

Na řešení některých samostatných výzkumných úkolů se podílely také tehdejší kádrové chemické laboratoře civilní obrany (dále jen „KCHL CO“). Tato zařízení byla sice podřízena tehdejším štábům civilní obrany měst Praha, Brno, Bratislava a Plzeň, v rámci kterých byla zřízena, ale jejich činnost zejména ve vědecko-výzkumné oblasti odborně a metodicky řídil VÚ CO.

V 60. letech minulého století bylo posláním VÚ CO především zajišťovat, ale ve zcela specifických oborech techniky i řešit, výzkumné a vývojové úkoly civilní obrany, což v té době znamenalo zajišťovat prostředky ochrany proti účinkům zbraní hromadného ničení (dále jen „ZHN“).

Pro tuto činnost byly stanoveny následující základní úkoly:

  • plánování a koordinace výzkumu a vývoje a zavádění nové techniky v civilní obraně,
  • uplatňování vědecko-výzkumných, vývojových, konstrukčních a zkušebních úkolů pro účely civilní obrany na příslušných pracovištích civilních a ozbrojených složek, sledování a kontrola těchto úkolů,
  • řešení těch úkolů vlastními silami, které nebylo možno uplatnit na jiných pracovištích.

Úkoly na ochranu proti ZHN byly jako celek formulovány a organizačně zajištěny ve formě zvláštní části státního plánu rozvoje vědy a techniky Státní plánovací komise ČSSR, a to koncepčně až do roku 1970. Na přímém řešení se podílela značná část tehdejší vědecko-technické základny a to zejména ve směrech technické ochrany, zdravotnické a veterinární ochrany a ochrany proti biologickým prostředkům. V polovině šedesátých let bylo vyřešeno a uzavřeno cca 63 výzkumných vývojových úkolů. Významných výsledků bylo dosaženo na úseku kolektivní ochrany;jednalo se zejména o komplexní výpočty odolných konstrukcí zvláštních staveb civilní obrany, vyřešení technických podkladů pro realizaci plánu ukrytí za použití jednoduchých prostředků, filtroventilačních zařízení pro všechny druhy staveb civilní obrany, tlakově odolných prvků atd.

V rámci individuální protichemické ochrany byla vyvinuta civilní ochranná maska, dětská kazajka a dětský ochranný vak nového typu. Významné bylo i vyřešení a zavedení výroby filtračních ochranných oděvů, impregnovaných roztokem vyrobeným ze snadno dostupných domácích surovin, a vývoj osobního zdravotnického balíčku. Všechny vyvinuté ochranné prostředky se hromadně vyráběly.

K novému organizačnímu uspořádání řízení a plánování vědecko-výzkumných a vývojových prací v ochraně proti ZHN došlo v polovině šedesátých let. Celá problematika zahrnující ochranu proti působení jaderných zbraní, bojových otravných látek a bojových biologických prostředků byla rozdělena do dvaceti komplexních úkolů, nazvaných úkoly „Z“, které měly následující obsah:

  • prostředky protichemické ochrany pro jednotlivce,
  • technické otázky úkrytů,
  • zajištění nezávadnosti pitné vody,
  • využití biologických sorbetů při dezaktivaci,
  • zajištění ochrany potravin,
  • speciální přístroje k měření radioaktivity,
  • detektory a měřiče bojových otravných látek,
  • problematika hygienické očisty a dezaktivace,
  • ochrana cílů maskováním,
  • automatizovaný hlásný a varovací systém,
  • prevence, diagnostika a léčba nemoci z ozáření,
  • chirurgické otázky zdravotnické ochrany,
  • toxikologické otázky při působení bojových otravných látek,
  • ochrana proti biologickým bojovým prostředkům,
  • problematika parazitních přenašečů nákaz,
  • problematika boje proti zoonózám,
  • ochrana životně důležitých rostlin,
  • zdravotně-hygienické otázky vojsk při napadení ZHN,
  • problematika zvládnutí negativních duševních projevů v zátěži vyvolané působením ZHN,
  • zabezpečení zdravotnických služeb při napadení ZHN.

Na sklonku šedesátých let, kdy se již rozvinuly práce na většině zmíněných úkolů, se ukázala účelnost nového organizačního uspořádání a řízení této oblasti příprav obrany země. Bylo dosahováno větší komplexnosti v řešení dané problematiky, rozšířila se základna pro výzkum problematiky ochrany, aniž by bylo nutno vynakládat neúměrné investiční nebo neinvestiční prostředky, a zvyšovala se kvalifikace odborných  kádrů v otázkách ochrany.

Kromě zmíněných aktivit byl realizován též vědecko-technický rozvoj, který zahrnoval širokou problematiku v oblasti teorie civilní obrany i v oblasti rozvoje vojenské techniky. Šlo o řešení základních otázek výstavby a budování civilní obrany, o zpracování koncepce jejího dalšího rozvoje jako celku i v jednotlivých oblastech činnosti, o řešení prostředků a přístrojů materiálně-technického zabezpečení úkolů civilní obrany.

Jednalo se především o tyto oblasti:

  • odolnost národního hospodářství,
  • přírodní katastrofy a provozní havárie,
  • psychologickou přípravu obyvatelstva,
  • varování a vyrozumění,
  • kolektivní ochranu a stavby civilní obrany,
  • prostředky zdravotnické ochrany obyvatelstva,
  • prostředky ochrany dýchacích cest a povrchu těla,
  • systém, metody, prostředky a materiály speciální očisty,
  • metody, způsoby a prostředky provádění záchranných a prvořadých likvidačních prací,
  • opravárenské soupravy pro techniku a materiál civilní obrany.

Důležitým mezníkem v rozvoji vědecko-výzkumné činnosti v civilní obraně bylo její převedení k 1. lednu 1976 do podřízenosti tehdejšího ministerstva národní obrany, přičemž došlo v souladu s jejími potřebami k dalšímu upřesnění působnosti VÚ CO a zaměření vědecko-výzkumné činnosti zejména do rozhodujících oblastí, a to na řešení problematiky odolnosti národního hospodářství a ochrany obyvatelstva, zahrnující otázky varování a vyrozumění, staveb civilní obrany včetně jejich zařízení, prostředků detekce a kontroly radioaktivních a otravných látek, prostředků ochrany dýchacích cest a povrchu těla, metod, prostředků a materiálů speciální očisty s využitím techniky a zařízení národního hospodářství.

V této etapě byl také formulován požadavek na rozšíření prognostické činnosti, zpracování návrhů dlouhodobých a střednědobých plánů rozvoje jednotlivých oblastí civilní obrany.

K zabezpečení větší efektivnosti vědecko-výzkumné činnosti se začínala rozšiřovat spolupráce s vojenskými výzkumnými a vývojovými pracovišti a počátkem osmdesátých let došlo ve vybraných směrech k zařazování úkolů do společného plánu vědecko-výzkumných prací civilních obran států tehdejší Varšavské smlouvy a plánů dvoustranných spoluprací.

V rámci tohoto procesu získávala řada příslušníků civilní obrany – vojáků z povolání i občanských pracovníků vědecké hodnosti v oborech, které byly bezprostředně spjaty s vědecko-výzkumnou činností v civilní obraně.

Činnost se v tomto období soustřeďovala v rámci plánu rozvoje vojenské techniky (RVT) na úseku kolektivní ochrany na dořešení pomůcek pro výstavbu protiradiačních úkrytů svépomocí obyvatelstva, návrhu předpisů pro projektování a výstavbu protiradiačních úkrytů a tlakově odolných úkrytů včetně technických podkladů pro projektování. Dále na zabezpečení nové řady plynotěsných a tlakově plynotěsných dveří a uzávěrů, rekonstrukci a modernizaci dříve budovaných úkrytů s cílem prodloužení doby ukrývání, vývoj zařízení pro vyhledávání osob v zavalených úkrytech,  zpracování sborníků vzorových řešení úkrytů civilní obrany, řešení malokapacitních úkrytů a dalších úkolů.

Na úseku varování a vyrozumění byla výzkumná práce směrována na součinnost při zpracování návrhů centralizovaného systému varování a vyrozumění obyvatelstva, zpracování zadání koordinaci prací při řešení vyrozumění na stupni okres-obec.

Na úseku individuální ochrany bylo úsilí vědecko-výzkumné práce zaměřeno na zpracování koncepce rozvoje ochrany dětí ve věku od 1,5 do 6 let, na řešení jednoduché ochrany povrchu těla a koordinaci výzkumných prací pro perspektivní řešení speciálních a jednoduchých ochranných oděvů a vhodnějších ochranných filtrů k tehdy používaným a vyráběným ochranným maskám.

V oblasti metod a prostředků kontroly radioaktivních a chemických látek byla řešena zejména součinnost při dokončování vývoje prostředku pro systémový průzkum radiační situace DC-4D, operativního dozimetrického přístroje DC-3E a při vývoji diagnostického dozimetru. Velmi podrobně bylo rozpracováno využití přístrojové techniky, používané v národním hospodářství k chemickému průzkumu a laboratorní kontrole.

V oblasti odolnosti národního hospodářství byl plněn úkol, spojený s realizací nutných ochranných opatření na všech stupních řízení národního hospodářství k zabezpečení válečné výroby a potřeb obyvatelstva v případě napadení ZHN.

Pro zkvalitnění řízení vědecko-výzkumné činnosti v civilní obraně byl VÚ CO pověřen funkcí Vedoucího pracoviště rozvoje vědy a techniky v oblasti obrany a bezpečnosti státu pro oblast civilní  obrany s meziodvětvovou působností. Meziodvětvová působnost byla nejvyšším stupněm působnosti obdobných pracovišť.

Zaměření bylo stanoveno na řešení otázek ochrany obyvatelstva, nevojenských sil civilní obrany a odolnost národního hospodářství proti následkům nepřátelského napadení, zahrnující zejména varování a vyrozumění, kolektivní a individuální ochranu, metody a prostředky radiačního a chemického průzkumu, speciální očistu a koordinaci otázek, souvisejících se zvyšováním odolnosti jednotlivých odvětví a národního hospodářství jako celku.

Z titulu vedoucího pracoviště plnil VÚ CO zejména tyto úkoly:

  • systematické zpracovávání (ve spolupráci s ostatními pracovišti v oblasti pověření) přehledů o stavu a tendencích výzkumu a vývoje jak doma, tak i v zahraničí a o úkolech vědy a techniky v našich podmínkách,
  • zpracování dlouhodobých výhledů, studií a dalších podkladů nezbytných pro řízení rozvoje oblasti pověření,
  • formulování a specifikování zásadních problémů rozvoje oblasti pověření,
  • navrhování zásadního obsahového zaměření výzkumu a vývoje, vyjadřování se k návrhům střednědobých a prováděcích plánů úkolů řešených v rezortech národního hospodářství v oblasti pověření a upozorňování na nedostatečně rozvíjené nebo zaostávající úseky, na zjištěnou nekoordinovanost, duplicity a na problémy realizace,
  • poskytování informací z oblasti pověření.

Vzhledem k výše uvedeným úkolům byl u VÚ CO ustaven poradní orgán – Rada vedoucího pracoviště (dále jen „Rada“), ve které byly zastoupeny nejdůležitější participující organizace. Vzhledem k celkové šíři problematiky, kterou oblast pověření představovala, byly jako odborné orgány Rady ustaveny jednotlivé specializované skupiny podle zaměření jejich činnosti.

Složení Rady umožňovalo odborné posuzování jednotlivých směrů vědecko-výzkumné činnosti v oblasti pověření a bylo možno více využívat  poznatků a zkušeností jiných výzkumných pracovišť a vysokých škol.

Hlavní směry vědecké práce speciálního zaměření pro druhou polovinu osmdesátých let byly za spolupráce se všemi zainteresovanými rezorty zpracovány pro oblasti:

  • zdokonalení systému varování a vyrozumění,
  • nové prvky individuální ochrany obyvatelstva,
  • rozvoj chemického a radiačního průzkumu,
  • nové prvky kolektivní ochrany ve stavbách civilní obrany,
  • rozvoj speciální očisty v civilní obraně.

Počet úkolů charakteru speciální vědecké práce a rozvoje speciální techniky byl v období 1981 – 1990 celkem 119, realizovatelnost činila 75 %. V tomto období se ale začal zvyšovat počet úkolů, jejichž doba řešení byla delší než 5 roků, což byla negativní tendence. Při době delší než 5 roků docházelo k zastarávání původně požadovaných parametrů, změně součástkové základny atd. Z těchto důvodů byla v druhé polovině osmdesátých let přijata opatření, především v rozvoji speciální techniky, ke zkracování doby řešení úkolů na 2-3 roky.

VÚ CO byl za dlouhou dobu své existence významnou součástí civilní obrany, bez něhož by v mnoha oblastech nebyla schopna plnit svou úlohu ve společnosti. Jeho význam vzrostl zejména v osmdesátých letech po jeho pověření funkcí vedoucího pracoviště. O efektivnosti značného počtu nejrůznějších vědeckých úkolů a úkolů rozvoje speciální techniky svědčí celá řada praktických výstupů – dozimetrické přístroje řady DC, prostředky individuální chemické ochrany, technologické prvky staveb civilní obrany, předpisy, pomůcky, normativy, podklady pro projektování staveb atd.

qr-vedecko-vykumna-cinnost-na-podporu-ochrany-obyvatelstva.png

vytisknout  e-mailem