Otázky a odpovědi 2007
- září
- srpen
září
17. září 2007
odbor prevence MV-GŘ HZS ČR
Žádáme Vás o odborné vyjádření k výkladu § 2 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb. Podle věty první tohoto ustanovení právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. V současné době jsme se setkali s tvrzením, že podle zavedené praxe je možné tuto povinnost smluvně převést na vlastníka nemovitosti. Žádáme Vás tedy o odpověď na následující otázky:
- Mohou právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, které plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti, smluvně převést tuto povinnost na vlastníka nemovitosti?
- Pokud se vlastník smluvně zaváže k plnění povinností na úseku požární, může být za poručení této povinnosti uložena sankce právnické nebo fyzické osobě, která tyto prostory užívá k provozování činnosti?
Obecně je zákonem o požární ochraně přijat princip, že plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických a podnikajících fyzických osob spočívá na provozovateli činnosti – viz. věta první § 2 odst. 2 zákona o požární ochraně. V následující části citované ustanovení upravuje výjimku: „Provozuje-li činnost v prostorách více právnických nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak.“ Vlastník prostor, které jsou užívány společně, se tedy může odpovědnosti zprostit v případě uzavření smlouvy, ve které bude určena osoba odpovědná za plnění povinností na úseku požární ochrany. Vlastníkem může být jak právnická nebo podnikající fyzická osoba, tak i fyzická osoba (vlastní nemovitost, kterou pronajal).
Uložení pokuty za porušení povinnosti na úseku požární ochrany směřuje v prvé řadě vůči právnické nebo podnikající fyzické osobě, která v prostorách provozuje činnost a která se porušení dopustila, pokud se nejedná o porušení povinnosti, kterou zákon o požární ochraně váže přímo na vlastníka. V tomto případě by měl být postižen vlastník. Další výjimkou by pak byl případ, kdy k plnění předmětné povinnosti na úseku požární ochrany se smluvně zavázal jiný subjekt, potom by uložení pokuty mělo směřovat vůči němu.
srpen
28. srpna 2007
odbor prevence MV-GŘ HZS ČR
Je vlastník nebo provozovatel vodovodu sloužícího veřejné potřebě povinen provádět kontroly provozuschopnosti nadzemních a podzemních hydrantů ?
Na základě ustanovení § 29 odst. 1 písm. h) a k) zákona o požární ochraně, obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, zejména pro potřeby svého územního obvodu a následně k tomu obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany zabezpečuje zdroje vody pro hašení požárů, jejich trvalou použitelnost a také stanoví další zdroje vody pro hašení požárů a podmínky pro zajištění jejich trvalé použitelnosti. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud není smlouvou sjednáno jinak, je obec (jako vlastník vodovodu) zodpovědná za zabezpečení zdroje vody pro hašení požárů a jeho trvalé použitelnosti. Při zajištění trvalé použitelnosti postupuje obec obdobně podle ustanovení § 2 odst. 4 písm. e) a § 7 vyhlášky o požární prevenci.
Jak určit, které nadzemní a podzemní hydranty jsou požárně bezpečnostním zařízením ?
Na úvod je důležité zmínit, že zřízení odběrných míst (podzemních a nadzemních hydrantů) na vodovodním řadu obce nevychází z ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně, nýbrž z ustanovení § 29 odst. 1 písm. k) téhož zákona. V souladu s ustanovením § 29 odst. 1 písm. o) bod 1. zákona o požární ochraně, obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany vydává obecně závaznou vyhláškou požární řád obce. Na základě ustanovení § 30 písm. a) zákona o požární ochraně vláda stanoví nařízením druhy dokumentace požární ochrany krajů a obcí, jejich obsah a vedení. Tímto nařízením je nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, ve znění nařízení vlády č. 498/2002 Sb., kde je v ustanovení § 15 odst. 1 písm. e) uvedeno, že organizaci a zásady zabezpečení požární ochrany v obci stanoví požární řád obce, který obsahuje přehled o zdrojích vody pro hašení požárů a podmínky jejich trvalé použitelnosti. Pokud tedy obec v požárním řádu obce uvádí obecně, jako zdroj vody pro hašení požáru vodovodní řad obce - hydrantová síť (vnější požární vodovod), jsou potom všechny hydranty (ať už podzemní, nadzemní, kalníky či vzdušníky) součástí zdroje požární vody, a tudíž i požárně bezpečnostním zařízením podle ustanovení § 2 odst. 4 písm. e) vyhlášky o požární prevenci. Dále by v požárním řádu obce měly být uvedeny podmínky pro zajištění trvalé použitelnosti (provozuschopnosti) těchto zdrojů vody určených pro hašení požárů.