Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Otázky a odpovědi 2003

  1. prosinec
  2. srpen
  3. červen
  4. Dotazy k oblasti bezpečnostních značek a signálů
Dotazy k oblasti bezpečnostních značek a signálů
 
Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen MV-GŘ HZS ČR) obdrželo řadu dotazů, které se vztahují k umisťování bezpečnostních značek.
Dotazy souvisejí především s aplikací:
  • zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a signálů (dále jen „nařízení vlády č. 11/2002 Sb.“),
  • zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) s přihlédnutím k podrobnostem obsaženým ve vyhlášce č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
Zveřejněné dotazy a odpovědi jsou ve shodě s názorem Ministerstva práce a sociálních věcí, který vyjádřilo ve svém dopise ze dne 3. června 2003 č.j. 2003/19214-54.
 
Obecně
Obecným ustanovením (§ 2 odst. 1) zákona o požární ochraně je stanoveno, že právnické osoby, jakož i fyzické osoby vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů zabezpečují plnění povinností vyplývající pro ně z tohoto zákona, předpisů vydaných na jeho základě nebo jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany (dále jen „předpisy o požární ochraně“) a neodkladně odstraňují zjištěné nedostatky. Rozsah povinností se odvíjí od míry požárního nebezpečí provozovaných činností /zejména § 4, § 5, § 6, § 6a zákona o požární ochraně; v souvislosti s bezpečnostními značkami zvláště § 5 odst. 1 písm. b) a d)/. Poznámka: Pozornost by měla být věnována i nařízením krajů /§ 27 odst. 1 písm. b) bod 3., 4. a 5. zákona o požární ochraně/.
Ustanovením § 133b zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (změna provedená zákonem č. 155/2000 Sb.) je dáno, že nelze-li rizika možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a seznámit s nimi zaměstnance. Bezpečnostní značky a signály mohou být zejména obrazové, zvukové nebo světelné. Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., které nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2003, bylo vydáno na základě zmocnění obsaženém v § 133b odst. 2 zákoníku práce.
Otázky jsou uváděny v podstatě tak, jak byly položeny.
 
Otázka č. 1:
Vztahují se značky dle § 2 odst. 1 a 4 nařízení vlády č. 11/2002 Sb. na všechny stávající objekty nebo pouze na nové stavby nebo na změny užívání staveb (provedené na základě ohlášení stavebnímu úřadu či provedené na základě vydaného stavebního povolení)?
 
Odpověď č. 1:
Zákoníkem práce nejsou stanoveny povinnosti ve vztahu vlastníka stavby ke stavbám, ale zaměstnavatele k zaměstnancům. Není tedy rozhodující, zda se jedná o stavbu novou, změnu stávající stavby nebo stavbu stávající, rozhodující není ani stupeň rozestavěnosti.
Jedná se však o to, že:
zaměstnavatel v průběhu výstavby objektu nebude ve většině případů totožný se zaměstnavatelem, kterému vzniknou povinnosti k zaměstnancům po uvedení stavby do užívání,
důvody k výběru bezpečnostních značek (§ 133b odst. 1 zákoníku práce) nebudou stejné, pokud se nejedná o stejné podmínky, stejné druhy práce, stejná rizika, proto i výběr značek a jejich rozmístění nebudou, až na výjimky, totožné.
V dané souvislosti lze uvést, že optimální by byla znalost výběru vhodných bezpečnostních značek (projednaná při zadávaní požadavků na stavbu s projektantem), aby se předešlo zejména následným zásahům do stavby poté, co byla uvedena do provozu. Provedení stavby (např. vybavení stavby nouzovým osvětlením, přístup denního světla, náhradní zdroje) je pro rozhodování o vybavení bezpečnostními značkami rovněž důležité.
 
Otázka č. 2:
Předpokládáme, že bezpečnostním označením se rozumí i požárně bezpečnostní označení, což je ve shodě s ČSN ISO 3864 Bezpečnostní značky a bezpečnostní barvy, kde jsou uvedeny i požární značky. Pro označení únikových cest se běžně používá tabulky „Směr k dosažení bezpečí“ dle ČSN ISO 3864, což je obecné označení, nejen pro požární ochranu. Které „požární označení“ musí být provedeno podle nařízení vlády č. 11/2002 Sb.? Jaký má být způsob označení na únikových cestách - zda v celé délce nebo pouze v důležitých úsecích, např. při změně směru nebo jen únikové východy?
 
Odpověď č. 2.:
Jak vyplývá ze zákoníku práce (zejména § 273) a dále z obsahu nařízení vlády č. 11/2002 Sb., mezi bezpečnostními značkami jsou též značky, které lze nazvat požární nebo požárně bezpečnostní, protože zákazy, výstrahy nebo informace souvisejí s požární ochranou. Řada z nich je totožná se značkami uvedenými v ČSN ISO 3864. „Sdělení“ vyjádřená značkou zejména pro označení únikových cest a únikových východů a směrů k dosažení únikových východů by neměla činit potíže. Vznikne-li zaměstnavateli povinnost, postupuje podle zákoníku práce a uvedeného nařízení vlády. Obsah nařízení vlády č. 11/2002 Sb. však nelze považovat za vyčerpávající možnosti pro výběr bezpečnostních značek, tj. že by nesměly být použity žádné další (důležité je zachování barevné kombinace bílá/zelená). Počet značek na určitou délku únikové cesty není předepsán, umisťují se tak, aby nebylo pochyb o správnosti směru pohybu. Mimo podmínky stanovené v předpisech, lze pro rozmístění doporučit, aby bezpečnostní značka byla vždy umístěna tam, kde je třeba změnit směr nebo kde by bylo na výběr více směrů nebo dveří nebo jednalo-li by se o cestu nevhodnou.
 
Otázka č. 3:
Zda v bytových domech musí být značky jako kotelna, hlavní uzávěr plynu, hlavní uzávěr elektrické energie, úniková cesta z fotoluminiscenčního materiálu?
 
Odpověď č. 3:
V zákoníku práce a nařízení vlády č. 11/2001 Sb. není přímo uvedeno, že by značky - kotelna, hlavní uzávěr plynu, hlavní uzávěr elektrické energie - musely být z fotoluminiscenčního materiálu. Nevznikla-li taková povinnost obecně, dá se tento závěr vztáhnout i na „bytové domy“. Něco jiného je správný výběr a umístění bezpečnostních značek únikové cesty. Zde je nutno vycházet ze zákoníku práce (§ 133b odst. 1). V tomto právním předpisu nejsou povinnosti přiřazeny k druhu objektu, ale jsou spojeny s pracovněprávními vazbami. Výsledný výběr bezpečnostních značek bude tedy záviset na podmínkách práce stanovených a vytvořených zaměstnavatelem k plnění povinností plynoucích ze zákoníku práce.
 
Otázka č. 4:
Pokud na základě kontroly dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně dle § 31 zákona o požární ochraně je uloženo opatření k označení požárně bezpečnostními tabulkami, bude současně uvedeno, které značení musí odpovídat nařízení vlády č. 11/2002 Sb.?
 
Odpověď č. 4:
Není zcela jasné, co je smyslem otázky. Dotaz v sobě zahrnuje řadu variant, zejména bude-li se jednat o případy, kdy jsou povinnosti založeny na různém základě /např. § 5 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně s přihlédnutím k podrobnostem § 11 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci nebo § 5 odst. 1 písm. d) zákona o požární ochraně nebo § 133b odst. 1 zákoníku práce s přihlédnutním k nařízení vlády č. 11/2002 Sb./. Ačkoli jsou kladeny otázky převážně k zákoníku práce a nařízení vlády č. 11/2002 Sb., a to především v souvislosti s fotoluminiscenčními bezpečnostními značkami, je třeba připomenout, že předpisy o požární ochraně reagují i na ochranu jiných osob, než zaměstnanců. Je proto vhodné, aby výsledné bezpečnostní značení tvořilo vyhovující systém. Značky určené zaměstnancům poskytnou stejnou informaci i osobám jiným (např. osobě, která si vyřizuje své záležitosti na úřadě). Vhodným postupem pro výběr bezpečnostních značek je vymezení podmínek a nároků v daných souvislostech, tj. provedení stavby, technické vybavení, provozní podmínky, požadavky na bezpečnost práce, další požadavky na požární ochranu atd. Správnost výběru značek a vhodnost umístění je třeba sledovat při provozování činností (užívání objektů), na poznatky reagovat a v případě potřeby provést změnu nebo doplnění.
Poznámka. Pro účely zajištění požární ochrany lze využít zákoník práce a nařízení vlády - viz výše, ve vztahu k ustanovení § 2 odst. 1 zákona o požární ochraně. I když budou tyto předpisy při kontrole provedené na základě ustanovení § 31 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně využity, nelze takové opatření považovat za vyčerpávající ze všech hledisek bezpečnosti práce, protože se jedná o kontrolu plnění povinností na úseku požární ochrany.
 
Otázka č. 5:
Řada firem nabízí jako jediné možné a správné řešení fotoluminiscenční bezpečnostní značky se zdůvodněním, že se tak lze s určitostí vypořádat se všemi povinnostmi. Je správné tak postupovat?
 
Odpověď č. 5:
Právní předpisy dávají více možností, jak se s povinnostmi vypořádat. V řadě případů bude takové řešení vhodné, jinde nadbytečné, přičemž materiál bezpečnostních značek je třeba volit též dle konkrétních podmínek i z hlediska prostředí (např. světelné podmínky, agresivní prostřední).
 
Otázka č. 6:
Požárně bezpečnostní značení vychází ze zásad § 41 vyhlášky o požární prevenci a tvoří součást požárně bezpečnostního řešení (dokumentace pro vydání stavebního povolení). V požárně bezpečnostním řešení se má rozhodnout, které značky mají být z fotoluminisčenčního nebo reflexního materiálu, a které musí při snížené viditelnosti vydávat světlo nebo být osvětleny. Předpokládáme a budeme vycházet z rozhodnutí v požárně bezpečnostním řešení v souladu s § 41 odst. 3 písm. c) vyhlášky o požární prevenci. Jaké bude označení v případě, kdy není zpracováno požárně bezpečnostní řešení stavby, např. u změn staveb na ohlášku, popř. u drobných a jednoduchých staveb? Pokud je zpracováno požárně bezpečnostní řešení pro jednoduché a drobné stavby, toto nepodléhá výkonu státního požárního dozoru a požárně bezpečnostní řešení je k dispozici pracovníkům stavebního úřadu. Tito pracovníci nemají hlubší znalosti z požární ochrany a právě pro ně by byl vhodný metodický návod k používání bezpečnostních tabulek, které musí splnit požadavky nařízení vlády č. 11/2002 Sb.
 
Odpověď č. 6:
S tímto dotazem, jak splnit požadavky nařízení č. 11/2002 Sb. souvisí obecná část rozboru na první straně této přílohy, zejména pak odpověď na otázku č. 1. Z § 41 odst. 3 písm c) vyhlášky o požární prevenci vyplývá, že „Vyžaduje-li to rozsah stavby nebo v případě požadavku státního požárního dozoru tvoří nedílnou součást požárně bezpečnostního řešení výkresy požární bezpečnosti zpracované podle normativních požadavků. Výkresy požární bezpečnosti stavby obsahují mimo jiné vyznačení únikových cest, směrů úniku a východů do volného prostoru, celkový počet unikajících osob a počty osob unikajících jednotlivými směry.“ Z uvedeného vyplývá, že vyslovená pochybnost o dostatečných znalostech pracovníků stavebního úřadu se vztahuje k případům, kdy „rozsah stavby vyžaduje“ zpracování výkresů požární bezpečnosti. Takové stavby, jejichž dokumentace by nepodléhala posouzení nebo ověření ve smyslu § 31 odst. 1 písm. b) a c) zákona o požární ochraně a přitom si vyžádaly zpracování výkresů požární bezpečnosti, nebudou běžné. Zpracování metodického návodu pro takové případy, jak navrhujete, by zřejmě nebyla vhodná cesta. Pokud by takový případ nastal, pak lze doporučit spíše konzultaci.
V otázce byl zmíněn především odst. 3 písm. c) z § 41 vyhlášky o požární prevenci. V daných souvislostech je však třeba uvést též odst. 2 písm. o) uvedeného paragrafu, kde je stanoveno, že požárně bezpečnostní řešení obsahuje též rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek včetně vyhodnocení nutnosti označení míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení. V § 31 odst. 3 zákona o požární ochraně je uvedeno, u kterých staveb se nevykonává státní požární dozor dle § 31 odst. 1 písm. b) a c). Jak z textu uvedeného paragrafu vyplývá, ani zde by se nemělo jednat o komplikovanější případy, u kterých nebude dokumentace posuzována v rámci výkonu státního požárního dozoru. Zde lze proto spíše doporučit seminář pro pracovníky stavebních úřadů k rozšíření znalostí, než metodický návod. V případě, že budou tito pracovníci požadovat metodiku, doporučujeme, aby se obrátili na své odborné a metodické vedení.
 
Otázka č. 7:
Jak se má správně aplikovat § 5 odst. 1 písm b) zákona o požární ochraně s přihlédnutím k podrobnostem obsaženým v § 11 odst. 3 písm. a) vyhlášky o požární prevenci. Týká se uvedená povinnost ze zákona o požární ochraně též bytových domů? Jsou návštěvníci v bytovém domě „veřejností“?
 
Odpověď č. 7:
Povinnosti stanovené § 5 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně vznikají právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám, které provozují činnosti všech kategorií, tj. činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí nebo se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím. Podrobnosti jsou uvedené v § 11 odst. 3 písm. a) vyhlášky o požární prevenci včetně toho, ve kterých objektech nemusí být označení provedeno, tj. v objektech s východy do volného prostoru, které jsou zřetelně viditelné a dostupné z každého místa.
Povinnosti se tedy nebudou vztahovat na všechny bytové domy, protože záleží na tom, jaká osoba je provozovatelem činností a jaké podmínky v objektech budou. Vznikne-li tedy povinnost, pak návštěvníci se považují za „veřejnost“ /§ 1 písm. l) vyhlášky o požární prevenci/. Zákoník práce a nařízení vlády č. 11/2002 Sb. se však pro tuto kategorii osob neuplatňuje, protože se nejedená o osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu a nevzniká tedy povinnost zaměstnavateli.
 
Otázka č. 8 (otázka, kterou obdrželo MPSV):
Doslechl jsem se, že existuje právní výklad k nařízení vlády č. 11/2002 Sb., který mluví o tom, že se fotoluminiscenční evakuační značky neumísťují na podlahu nebo těsně nad ní, ale do zorného pole osob, že se nesmí používat značka, na které je zobrazen symbol schodiště apod.
 
Odpověď č. 8 (odpověď poskytnutá k otázce č. 8 MPSV):
Dikce právních předpisů Evropských společenství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které Česká republika přejímá, na rozdíl od dřívějšího pojetí národní právní úpravy, dává zaměstnavateli po vyhledání a posouzení rizika možnost volby hledat řešení, které je bezpečné a současně hospodárné. Uplatnění právního předpisu citovaného výše tak musí respektovat stav na konkrétním pracovišti, neboť za zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a pracovních podmínek odpovídá zaměstnavatel.
Základem značení nouzových únikových cest jsou nepodlahové (svislé) značky s možností jejich doplnění ve vhodných případech podlahovým fotoluminiscenčním značením (orientační pásky, šipky, kolečka, nátěry apod.). Je třeba zdůraznit, že v tomto případě se jedná o značení, ne o značky. Zaměstnavatel při zvažování možnosti použití podlahového značení vychází ze stavebně technického provedení únikových cest.
Důvodem požadavku uvedeného v ustanovení § 5 odst. 3 citovaného nařízení vlády bylo vytvoření prostoru pro možnost používání doplňkového podlahového fotoluminiscenčního značení (umísťovaného na stupně schodů, na podlahu nebo těsně nad ní apod.).
Rizika ohrožení zaměstnanců při mimořádných událostech vyplývají mimo jiné z nerozpoznatelné nebo nevhodně umístěné bezpečnostní značky v únikových cestách.
Značky, uvedené v nařízení vlády č. 11/2002 Sb. je nutné považovat za značky, na kterých se dohodly členské státy ES jako na základních značkách používaných jednotně všemi členskými státy. Kromě toho lze v národních úpravách používat i jiné značky. Řada dalších značek je uvedena v ČSN ISO 3864. Pokud je zaměstnavatel použil, je jeho postup v souladu s právním řádem ČR.
 

vytisknout  e-mailem