Otázky a odpovědi 2002
5. února 2002
Odpovědi na dotazy k vyhlášce č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
V souvislosti s vydáním vyhlášky o požární prevenci, která nabyla účinnosti dnem zveřejnění v částce 95 Sbírky zákonů tj. 23. července 2001, se vyskytly některé dotazy týkající se praktické aplikace tohoto právního předpisu. Následujících 20 otázek bylo položeno na různých přednáškách a odborných seminářích a odpovědi na ně zpracoval pplk. Ing. Miloš Svoboda, ředitel odboru státního požárního dozoru MV - generálního ředitelství HZS ČR. Texty otázek nebyly úmyslně upraveny s tím, že terminologicky nebo jinak problematické výrazy jsou uvedeny v uvozovkách a zveřejnění odpovědí na nejčastější dotazy může přispět k lepší orientaci nejenom odborné veřejnosti.
1. Patří systémový „protipožární nátěr“ mezi požárně bezpečnostní zařízení? Je tedy nutné „1x ročně“ provést funkční zkoušku tohoto požárně bezpečnostního zařízení? Jak postupovat například při mechanickém poškození?
Systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot patří mezi požárně bezpečnostní zařízení (§ 2 odst. 4 písm. f) vyhlášky o požární prevenci).
Funkční zkouška těchto požárně bezpečnostních zařízení se neprovádí (§ 7 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci).
Jednou za rok se provádí kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, a to v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací jeho výrobce, pokud projektová dokumentace nebo podrobnější dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší (§ 7 odst. 4 vyhlášky o požární prevenci).
Je-li požárně bezpečnostní zařízení shledáno nezpůsobilým plnit svoji funkci (např. při jeho poškození), musí se tato skutečnost na zařízení a v prostoru, kde je zařízení instalováno, zřetelně vyznačit. Provozovatel v takovém případě provede opatření k jeho neprodlenému uvedení do provozu a předepsaným způsobem stanoví náhradní organizační, popřípadě technická opatření (§ 7 odst. 6 vyhlášky o požární prevenci).
2. Dává vyhláška o požární prevenci právo výrobci striktně stanovit tvar „protokolu o prohlídce hasicího přístroje“? V případě že ano, musí být při „prohlídce“ vystaveno několik „protokolů“ dle požadavků jednotlivých výrobců?
Vyhláška o požární prevenci stanoví obsahové náležitosti dokladu o provedené kontrole, údržbě nebo opravách hasicích přístrojů (§ 9 odst. 8 vyhlášky o požární prevenci). Tvar ani grafickou podobu dokladu o provedené kontrole, údržbě nebo opravách hasicích přístrojů vyhláška o požární prevenci nestanoví.
Pojem „prohlídka hasicího přístroje“ je ve vyhlášce o požární prevenci uveden v souvislosti s periodickou zkouškou (§ 9 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci).
3. Mnoho „servisů hasicích přístrojů“ nemá „potřebná oprávnění“. Příslušné požadavky v tomto směru nerespektují ani provozovatelé činností.
Součástí dokladu o provedené kontrole, údržbě nebo opravě hasicího přístroje je též potvrzení osoby, která příslušnou činnost provedla, že splnila podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce hasicího přístroje (§ 9 odst. 8 písm. e) a § 10 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci).
V průvodní dokumentaci výrobců hasicích přístrojů mohou být stanoveny podmínky znalostí, praktických dovedností, popřípadě technického vybavení osob provádějících kontroly, údržbu a opravy hasicích přístrojů. Rozsah a obsah takto stanovených podmínek musí odpovídat právním předpisům a příslušným normativním požadavkům (§ 10 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci).
Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole provedené podle podmínek stanovených vyhláškou o požárním prevenci, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury (§ 9 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci), a to jak pro účely výkonu státního požárního dozoru (např. § 45, § 46 a § 50 vyhlášky o požární prevenci), tak i pro účely preventivních požárních prohlídek (§ 12 odst. 1 a 2 vyhlášky o požární prevenci).
4. V některých starších panelových bytových domech (6 - 8 pater) jsou instalovány „hydrantové skříně“ bez přívodu vody.
Mezi požárně bezpečnostní zařízení patří vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, jakož i nezavodněné požární potrubí (§ 2 odst. 4 písm. e) vyhlášky o požární prevenci).
Podle § 2 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci platí, že množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob požárně bezpečnostními zařízeními vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby (§ 18 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona a § 41 vyhlášky o požární prevenci) nebo z obdobné dokumentace, která je součástí dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů.
Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 67/2001 Sb.; dále jen zákon o požární ochraně) jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny udržovat požárně bezpečnostní zařízení v provozuschopném stavu.
Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených vyhláškou o požární prevenci (§ 7 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci).
Současně platí, že v souladu s dokumentací ověřenou stavebním úřadem a s rozhodnutím stavebního úřadu (stavební povolení, kolaudační rozhodnutí) musí být stavby udržovány v dobrém stavebním stavu tak, aby nevznikalo nebezpečí požárních závad (§ 86 stavebního zákona).
5. V § 6 vyhlášky o požární prevenci se „ukládá“ požárně bezpečnostní zařízení montovat oprávněnou osobou. Aby bylo možno například požární přepážky a požární ucpávky v kabelových trasách řádně montovat je třeba, aby trasa byla správně vyprojektována. To však někdy není. Jak vyhláška o požární prevenci zajišťuje, aby byly v projektech staveb, zejména „elektročásti“, vytvořeny předpoklady například pro montáž požárních přepážek v kabelových trasách?
Osoba, která provádí projektovou činnost (projektant), odpovídá za správnost, úplnost a proveditelnost zpracované projektové dokumentace (§ 46b stavebního zákona).
6. Kdo smí kontrolovat a opravovat „technická zařízení požární ochrany“ (hydranty, hasicí přístroje) vyrobená před nabytím účinnosti vyhlášky o požární prevenci a u kterých nebyla uvedena v průvodní dokumentaci potřeba oprávnění k této činnosti?
Při kontrole provozuschopnosti vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, kontrole, údržbě a opravách zařízení pro zásobování požární vodou a hasicích přístrojů musí osoba, která příslušnou činnost vykonává, splnit podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení nebo hasicího přístroje. Tato osoba odpovídá za kvalitu provedené činnosti a písemně potvrzuje, že stanovené podmínky splnila (§ 10 odst. 1 a odst. 2 vyhlášky o požární prevenci).
7. Může projektant zpracovávající „dokumentaci požární bezpečnosti stavby“ použít přílohu č. 2 vyhlášky o požární prevenci, která uvádí hodnoty nahodilého požárního zatížení (pn)? V několika případech jsou hodnoty pn uvedené v příloze č. 2 vyhlášky o požární prevenci nižší než v ČSN 73 0802.
Příloha č. 2 vyhlášky o požární prevenci není určena pro projektování požární bezpečnosti staveb. Vychází z ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní provozy, ale některé položky byly upraveny a přizpůsobeny podmínkám vyhlášky o požární prevenci.
8. Může výrobce hasicího přístroje odmítnout „proškolit“ osobu provádějící kontrolu, opravu, plnění a periodické zkoušky, která splňuje „legislativní“ podmínky, má „strojní vybavení“. Může ji (z obchodních zájmů apod.) krátit lhůty platnosti vystavených dokladů - „oprávnění“? Na základě čeho?
Vyhláška o požární prevenci byla vydána na základě zmocnění uvedených v zákoně o požární ochraně. Zákon o požární ochraně nezmocňuje Ministerstvo vnitra k úpravě podmínek pro přijetí uchazeče k „proškolení“, možností nebo podmínek jeho odmítnutí ani krácení lhůt platnosti vystavených dokladů. Vyhláška o požární prevenci tedy tyto skutečnosti neřeší a ani jejich řešení obsahovat nemůže.
9. Mohou jednotliví výrobci hasicích přístrojů trvat na různém barevném provedení kontrolních štítků a „diktovat formu“ dokladů o provedené kontrole hasicích přístrojů?
Vyhláška o požární prevenci stanoví obsahové náležitosti kontrolního štítku (§ 9 odst. 7 vyhlášky o požární prevenci) a dokladu o provedené kontrole hasicího přístroje (§ 9 odst. 8 vyhlášky o požární prevenci). Tvar ani grafickou podobu kontrolního štítku ani dokladů o provedené kontrole hasicího přístroje vyhláška o požární prevenci nestanoví.
10. Jako provozovatel činnosti prokazuji provozuschopnost hasicího přístroje (mimo jiné) dokladem o jeho kontrole, ale dle § 45, odst. 2, písm. b) vyhlášky o požární prevenci bude orgán státního požárního dozoru požadovat doklady o kontrole, údržbě a opravě věcného prostředku požární ochrany. Budu jako osoba „zodpovědná za zabezpečení požární ochrany postižen“, když tyto doklady nedoložím?
Hasicí přístroje patří mezi věcné prostředky požární ochrany, resp jsou jedním z vyhrazených druhů věcných prostředků požární ochrany (§ 2 odst. 3 písm. a) a § 4 odst. 2 písm. a) vyhlášky o požární prevenci).
Povinnost udržovat věcné prostředky požární ochrany v provozuschopném stavu je stanovena právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám v ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně.
Státní požární dozor vykonává hasičský záchranný sbor kraje (mimo jiné) kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně (§ 31 odst. 1 písm. a) a § 35 písm. a) zákona o požární ochraně).
Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole provedené podle podmínek stanovených vyhláškou o požárním prevenci, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury (§ 9 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci), a to jak pro účely výkonu státního požárního dozoru (např. § 45, § 46 a § 50 vyhlášky o požární prevenci), tak i pro účely preventivních požárních prohlídek (§ 12 odst. 1 a 2 vyhlášky o požární prevenci).
Hasičský záchranný sbor kraje může při výkonu státního požárního dozoru uložit pokutu právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě za podmínek vymezených § 76 (např. odst. 1 písm. f) a § 77 zákona o požární ochraně.
11. Jak postupovat při kontrole požárně bezpečnostního zařízení, které je v objektu instalováno „nad rámec“ požárně bezpečnostního řešení stavby (požární hydranty, elektrická požární signalizace apod.)?
Kontrola provozuschopnosti instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací jeho výrobce, a to nejméně jednou za rok (§ 7 odst. 4 vyhlášky o požární prevenci).
12. Jelikož vyhláška o požární prevenci nestanoví „žádné přechodné období“, jak bude orgán státního požárního dozoru pohlížet na používání kontrolních štítků nebo dokladů o provedené kontrole hasicího přístroje, které nejsou v souladu s „novou vyhláškou“ (např. z důvodu vyčerpání zásob, které většina „oprávněných“ osob ještě má)?
Kontrolní štítky a doklady o provedené kontrole provozuschopnosti hasicích přístrojů patří mezi prvky, jimiž se prokazuje provozuschopnost hasicího přístroje (§ 9 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci).
Údaje předepsané v § 9 odst. 7 vyhlášky o požární prevenci musí obsahovat kontrolní štítky, jimiž byly opatřeny hasicí přístroje po nabytí účinnosti vyhlášky o požární prevenci - tedy po 23. červenci 2001. Stejně tak platí, že doklady o kontrole hasících přístrojů provedené po nabytí účinnosti vyhlášky o požární prevenci musí obsahovat údaje předepsané v § 9 odst. 8 vyhlášky o požární prevenci.
13. Dotazy k § 10, odst. 2 a odst. 3 vyhlášky o požární prevenci
- uvede-li výrobce na trh hasicí přístroj a nebude-li mít v průvodní dokumentaci uvedeny podmínky pro „servis, plnění“ atd., potom může „každý“ provádět kontrolu provozuschopnosti hasicích přístrojů?
- co když stanoví výrobce, že je pro tuto činnost třeba „školení“ v délce 1 hodina až 1 měsíc a že opakování školení bude každé 2 roky až 20 let?
Předně je třeba vycházet z obsahového vymezení pojmu „průvodní dokumentace“ (§ 1 písm. k) vyhlášky o požární prevenci).
Obecně platí, že výrobek uváděný na trh musí být opatřen průvodní dokumentací (např. § 4 odst. 1 zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně a doplnění některých zákonů) a dále, že výrobce, dovozce nebo distributor je podle povahy výrobku povinen poskytnout uživatelům zejména informace, které jim umožní posoudit obvyklé nebo rozumně předvídatelné nebezpečí spojené s užíváním výrobku, které by mohlo ohrozit oprávněný zájem po dobu předpokládané životnosti výrobku, pokud toto nebezpečí není zřejmé bez odpovídajícího upozornění (§ 8 odst. 7 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Na základě ustanovení § 10 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci mohou být v průvodní dokumentaci výrobců hasicích přístrojů stanoveny podmínky znalostí, praktických dovedností, popřípadě technického vybavení osob provádějících kontroly, údržbu a opravy hasicích přístrojů. Rozsah a obsah takto stanovených podmínek musí odpovídat právním předpisům a příslušným normativním požadavkům.
V této souvislosti MV - generální ředitelství HZS ČR podpořilo urychlené vydání normy ISO FDIS 11602 - 2 v kodexu českých technických norem. Při případném stanovení podmínek podle § 10 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci před schválením výše citované normy MV - generální ředitelství HZS ČR doporučuje tuto skutečnost zohlednit.
14. Bude orgán státního požárního dozoru kontrolovat jestli příslušná osoba provedla „revizi“ podle dokumentace výrobce nebo jen jeho prohlášení a „protokol“.
Pokud tazatel pod pojmem „revize“, resp. „protokol“ mínil kontrolu provozuschopnosti, resp. doklad o provedené kontrole provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení nebo hasicího přístroje, potom je třeba vycházet z povinnosti udržovat požárně bezpečnostní zařízení věcné prostředky požární ochrany v provozuschopném stavu. Tato povinnost je stanovena právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osoba v § 5 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně.
Státní požární dozor vykonává hasičský záchranný sbor kraje (mimo jiné) kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně (§ 31 odst. 1 písm. a) a § 35 písm. a) zákona o požární ochraně).
Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených vyhláškou o požární prevenci (§ 7 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci).
Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole provedené podle podmínek stanovených vyhláškou o požárním prevenci, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury (§ 9 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci).
Toto platí jak pro účely výkonu státního požárního dozoru (např. § 45, § 46 a § 50 vyhlášky o požární prevenci), tak i pro účely preventivních požárních prohlídek (§ 12 odst. 1 a 2 vyhlášky o požární prevenci).
15. Může průvodní dokumentace výrobce určovat vlastníkům hasicích přístrojů zabezpečení „servisu“ pouze některými firmami „certifikovaným“ výrobcem?
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny udržovat věcné prostředky (a tedy i hasicí přístroje) v provozuschopném stavu (§ 5 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně).
Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole provedené podle podmínek stanovených vyhláškou o požárním prevenci, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury (§ 9 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci), a to jak pro účely výkonu státního požárního dozoru (např. § 45, § 46 a § 50 vyhlášky o požární prevenci), tak i pro účely preventivních požárních prohlídek (§ 12 odst. 1 a 2 vyhlášky o požární prevenci).
Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací ve lhůtách uvedených v § 9 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci.
Při kontrole, údržbě a opravách hasicích přístrojů musí osoba, která příslušnou činnost vykonává, splnit podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení nebo hasicího přístroje. Tato osoba odpovídá za kvalitu provedené činnosti a písemně potvrzuje, že stanovené podmínky splnila (§ 10 odst. 1 a odst. 2 vyhlášky o požární prevenci).
Na základě ustanovení § 10 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci mohou být v průvodní dokumentaci výrobců hasicích přístrojů stanoveny podmínky znalostí, praktických dovedností, popřípadě technického vybavení osob provádějících kontroly, údržbu a opravy hasicích přístrojů. Rozsah a obsah takto stanovených podmínek musí odpovídat právním předpisům a příslušným normativním požadavkům.
Vyhláška o požární prevenci byla vydána na základě zmocnění uvedených v zákoně o požární ochraně. Vyhláška o požární prevenci tedy upravuje požadavky na kontrolu, údržbu a opravy hasicích přístrojů v souladu se zákonným zmocněním.
16. Jaká je „forma“ průvodní dokumentace a má být tato průvodní dokumentace dodávána s výrobkem, nebo má být někde uložena?
Formu průvodní dokumentace výrobce vyhláška o požární prevenci neřeší; Ministerstvo vnitra nebylo k takové úpravě zákonem o požární ochraně zmocněno. Obecně platí, že výrobek uváděný na trh musí být opatřen průvodní dokumentací (např. § 4 odst. 1 zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně a doplnění některých zákonů). Další požadavky na obsahové náležitosti průvodní dokumentace mohou být vyjádřeny také například pro výrobky stanovené podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 22/1999 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů), a to v příslušných nařízeních vlády nebo v jiných právních předpisech, popřípadě normativních dokumentech.
17. Za jakých podmínek lze měnit průvodní dokumentaci?
Podmínky, za kterých lze měnit průvodní dokumentaci výrobků vyhláška o požární prevenci neřeší; Ministerstvo vnitra nebylo k takové úpravě zákonem o požární ochraně zmocněno.
Vedle skutečností uvedených v ustanovení § 10 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci i pro tento případ obecně platí, že výrobce, dovozce nebo distributor je podle povahy výrobku povinen zejména poskytnout uživatelům informace, které jim umožní posoudit obvyklé nebo rozumně předvídatelné nebezpečí spojené s užíváním výrobku, které by mohlo ohrozit oprávněný zájem po dobu předpokládané životnosti výrobku, pokud toto nebezpečí není zřejmé bez odpovídajícího upozornění. Důvodem ke změně může být například obsahová vada nebo uvedení chybných údajů v existující průvodní dokumentaci. Ani v takovém případě není postup, kterým lze dosáhnout nápravy, jednotný. Ten vždy záleží na konkrétních zjištěných skutečnostech a oslovení příslušného kompetentního orgánu (například České obchodní inspekce).
18. Je podmínka znalostí a praktických dovedností absolvování „školení“ u výrobce?
Na základě ustanovení § 10 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci mohou být v průvodní dokumentaci výrobců hasicích přístrojů stanoveny podmínky znalostí, praktických dovedností, popřípadě technického vybavení osob provádějících kontroly, údržbu a opravy hasicích přístrojů. Rozsah a obsah takto stanovených podmínek musí odpovídat právním předpisům a příslušným normativním požadavkům.
Jak je již výše uvedeno, MV - generální ředitelství HZS ČR podpořilo urychlené vydání normy ISO FDIS 11602 - 2 v kodexu českých technických norem. Při případném stanovení podmínek podle § 10 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci před schválením výše citované normy MV - generální ředitelství HZS ČR doporučuje tuto skutečnost zohlednit.
19. Komu odpovídá osoba, která provedla úkon na hasicím přístroji - výrobci nebo vlastníkovi.
Osoba, která provedla kontrolu, údržbu nebo opravu hasicího přístroje odpovídá za kvalitu provedené činnosti a písemně potvrzuje, že při tom splnila podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobců hasicích přístrojů. Obchodní vztah mezi osobou, která provádí kontrolu, opravy a údržbu hasicího přístroje a jeho výrobcem ani dohled nad správnou činností osob provádějících kontroly a údržbu hasicích přístrojů předpisy o požární ochraně (§ 2 odst. 1 zákona o požární ochraně) neřeší.
Z hlediska předpisů o požární ochraně platí, že udržovat věcné prostředky (a tedy i hasicí přístroje) v provozuschopném stavu jsou povinny právnické osoby a podnikající fyzické osoby (§ 5 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně).
Státní požární dozor vykonává hasičský záchranný sbor kraje (mimo jiné) kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně (§ 31 odst. 1 písm. a) a § 35 písm. a) zákona o požární ochraně).
Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole provedené podle podmínek stanovených vyhláškou o požárním prevenci, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury (§ 9 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci).
Toto platí jak pro účely výkonu státního požárního dozoru (např. § 45, § 46 a § 50 vyhlášky o požární prevenci), tak i pro účely preventivních požárních prohlídek (§ 12 odst. 1 a 2 vyhlášky o požární prevenci).
20. Existuje možnost „zneužití postavení větších firem“ při kolaudaci. Uvažuje se o účasti montážních firem na kolaudačních řízeních? Při montáži „požárního zařízení“ např. sádrokartonových „požárních předělů, příček, podhledů“, je možné použití „certifikátu o způsobilosti k montáži“ pro jiné stavby, než pro ty, kde firma montáž prováděla.
Účastníkem kolaudačního řízení je stavebník, vlastník stavby, popřípadě uživatel (provozovatel), je-li v době řízení znám. Sloučí-li stavební úřad s kolaudačním řízením řízení o změně dokumentace ověřené ve stavebním řízení, jsou účastníky řízení i ti účastníci stavebního řízení, jichž by se změna mohla dotknout. Vymezení příslušných pojmů je uvedeno v § 59 a § 78 stavebního zákona. Úvahy o možných změnách v této oblasti nejsou v působnosti Ministerstva vnitra (tato problematika patří do působnosti Ministerstva pro místní rozvoj).
Skutečnost, že byly při montáži splněny podmínky vyplývající z ověřené projektové dokumentace, popřípadě podrobnější dokumentace a dodrženy postupy stanovené v průvodní dokumentaci výrobců požárně bezpečnostních zařízení potvrzuje osoba, která montáž příslušného požárně bezpečnostního zařízení provedla (§ 6 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci).
Z dokladů o montáži požárně bezpečnostních zařízení vychází (mimo jiné) orgán státního požárního dozoru při ověřování způsobilosti stavby a technických zařízení k bezpečnému provozu z hlediska požární ochrany (§ 46 odst. 5 písm. a) vyhlášky o požární prevenci).