Otázky a odpovědi 2002
28. června 2002
Jak postupovat v případě, kdy není možné prokázat potřebné množství a druh hasicích přístrojů (dále jen „HP“) u obytných domů, vzhledem k tomu, že není k dispozici schválená projektová dokumentace nebo v této dokumentaci HP nebyly vůbec řešeny? Platí pro bytové domy další množství HP uvedené v § 2 odst. 5 písm. a), b) a c) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), tj. na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu jeden HP s požadovanou hasicí schopností?
V případě, kdy nelze prokázat stanovení počtu HP podle § 2 odst. 1 nebo 2 vyhlášky o požární prevenci, uplatní se ustanovení § 2 odst. 5 této vyhlášky. Při určení druhu HP, hasiva a umístění přístrojů se postupuje podle uvedeného § 2 odst. 5 a 6 vyhlášky o požární prevenci. Pro stanovení počtu HP se půdorysné plochy*) podlaží sčítají a počet HP se získá prostým vydělením celkové plochy v m2 hodnotou 200. Do plochy podlaží se u bytových domů nezapočítává plocha bytů [užívání bytu fyzickou osobou není provozování činnosti právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou podle zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 67/2001 Sb.)]. V daném případě je nutno instalovat minimálně hasicí přístroje s požadovanou celkovou hasicí schopností (lze použít jeden hasicí přístroj, pokud splňuje podmínku celkové hasicí schopnosti), vždy na každých započatých 200 m2. Druh hasiva musí být zvolen podle předpokládané třídy požáru, popřípadě prostředí (např. hašení el. zařízení pod napětím).
Výše uvedeným nejsou dotčeny požadavky na vybavení HP, které vyplývají ze zvláštních předpisů (např. hasicí přístroje uvedené v dokumentaci ke změně části stavby podléhající stavebnímu řízení podle stavebního zákona; hasicí přístroje uvedené v průvodní dokumentaci výrobce zařízení nebo jeho části).
*) plochy všech podlaží mimo plochy bytů a ploch uvedených v posledním odstavci této odpovědi.
Obracíme se na Vás s dotazem na začlenění činností dle § 4 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 67/2001 Sb., dále jen „zákon o požární ochraně“). Jedná se o firmu, která má prodejny po celé republice a občas jsou tyto prodejny umístěny ve stavbách pro obchod, které splňují kriteria § 3 písm. f) vyhlášky MMR č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Je-li tato prodejna umístěna ve stavbě pro obchod ve smyslu citované vyhlášky, ale je zcela požárně oddělena od zbytku objektu, má vchody a východy přímo do volného prostoru, nepoužívá žádné společné ani jiné prostory v objektu a svou činností objekt neohrožuje ani v případě požáru ve zbytku objektu není pravděpodobné, že bude ohrožen, jedná se o činnost se zvýšeným požárním nebezpečím ve smyslu § 4 zákona o požární ochraně?
Ve smyslu § 4 odst. 2 písm. h) zákona o požární ochraně se za činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím považují činnosti provozované ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob, ve stavbách pro obchod, ve stavbách ubytovacího zařízení a ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. V zákoně o požární ochraně pod čarou jsou uvedeny odkazy na předpisy, které definují uvedené stavby.
Pro začleňování dle § 4 odst. 2 písm. h) zákona o požární ochraně se provozovaným činnostem přiřazuje pouze jedno kritérium, a to zda jsou provozovány ve stavbách, které vyhovují definicím uvedeným ve vyhlášce č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu popř. ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace ve smyslu vyhlášky č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, ve znění vyhlášky č. 369/2001 Sb. Jestliže je tato podmínka splněna, všechny činnosti provozované v těchto stavbách jsou činnostmi se zvýšeným požárním nebezpečím ve smyslu zákona o požární ochraně.
Obdobně se bude postupovat při začleňování činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím, které jsou provozovány:
- v budovách o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 22,5 m, kromě bytových domů [§4 odst. 2 písm. g) zákona o požární ochraně - činnost se zvýšeným požárním nebezpečím],
- v budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 45 m [§ 4 odst. 3 písm. d) zákona o požární ochraně - činnost s vysokým požárním nebezpečím],
- v objektech a zařízeních provozů chemické výroby uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) [§ 4 odst. 2 písm. j) zákona o požární ochraně a § 18 písm. d) vyhlášky o požární prevenci - činnost se zvýšeným požárním nebezpečím],
- v objektech a zařízeních administrativních, školských a zdravotnických provozů uvedených v příloze č. 2 vyhlášky o požární prevenci o 7 a více nadzemních podlažích, nebo o 4 a více nadzemních podlažích, pokud tyto nemají zřízeny chráněné únikové cesty [§ 4 odst. 2 písm. j) zákona o požární ochraně a § 18 písm. e) vyhlášky o požární prevenci - činnost se zvýšeným požárním nebezpečím],
- ve stavbách, které jsou určeny pro ubytování osob s omezenou schopností pohybu a orientace, ve stavbách ubytovacích zařízení o 7 a více nadzemních podlažích nebo o 4 a více nadzemních podlažích pokud tyto objekty nemají zřízeny únikové cesty [§ 4 odst. 2 písm. j) zákona o požární ochraně a § 18 písm. f) vyhlášky o požární prevenci - činnost se zvýšeným požárním nebezpečím],
- ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob a ve stavbách pro obchod [§ 4 odst. 2 písm. j) zákona o požární ochraně a § 18 písm. g) vyhlášky o požární prevenci - činnost se zvýšeným požárním nebezpečím].
U činností provozovaných ve výše uvedených stavbách/budovách/objektech se zjišťuje, zda nenaplňují některé z dalších znaků stanovených § 4 odst. 2 a 3 zákona o požární ochraně s přihlédnutím k vyhlášce o požární prevenci. Výsledkem „procesu začleňování“ činností se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím je „Dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím“ ve smyslu § 28 s přihlédnutím k § 53 vyhlášky o požární prevenci.
Otázka vztahující se k aplikaci zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o chemických látkách“), zejména pak určování, zda se jedná o chemickou látku vykazující nebezpečné vlastnosti dle tohoto zákona (např. o látku vysoce hořlavou, která se může v pevném stavu snadno vznítit po krátkém styku se zápalným zdrojem, a po odstranění zápalného zdroje dále hoří nebo doutná); zda je rozhodující bezpečnostní list, jak postupovat, pokud bezpečnostní list není (nebyl dodán) a zda si lze v takovém případě dovodit, že se tedy o nebezpečnou chemickou látku ve smyslu tohoto zákona nejedná.
Úvodem je třeba uvést, že dotazy k aplikaci shora uvedeného zákona by bylo vhodné směrovat Ministerstvu životního prostředí. V souvislosti s položenou otázkou však lze upozornit na některá ustanovení zákona o chemických látkách, případně prováděcí předpisy, obsahující některé odpovědi. Důležité je připomenout si úvodní ustanovení zákona o chemických látkách, tj. na koho a na co se zákon o chemických látkách vztahuje. Položená otázka se tedy týká, předpokládáme, těch chemických látek nebo chemických přípravků a povinných subjektů, na které se tento zákon vztahuje. V takovém případě je klasifikace chemických látek nebo chemických přípravků povinností výrobce nebo dovozce (§ 3 odst. 1 zákona o chemických látkách). Klasifikace se provádí na základě a podle podmínek stanovených tímto zákonem a předpisů vydaných na jeho základě. Pro úplnost uvádíme, že součástí právních předpisů ČR je „Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek obsažený v nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování, ve znění nařízení vlády č. 258/2001Sb. Ustanovením § 14 zákona o chemických látkách je dále výrobci a dovozci látky uváděné na trh (mimo jiné) uloženo zpracovat bezpečnostní list, který obsahuje též údaje o nebezpečné látce. Nemá-li právnická osoba k dispozici bezpečnostní list nelze z toho přímo vyvodit závěr, že se nejedná o nebezpečnou chemickou látku nebo chemický přípravek. Obecně lze doporučit, aby byly lépe vyjadřovány podmínky dodávek a předcházelo se tak zejména ohrožení zdraví a životů osob.
Tímto nejsou nijak dotčeny povinnosti vyplývající právnickým osobám nebo podnikajícím fyzickým osobám ze zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 67/2001 Sb.).
Je přímý vztah mezi ustanovením § 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 67/2001 Sb., dále jen „zákon o požární ochraně“) a § 18 písm. b) vyhlášky č. 246/2001 Sb. , o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), tzn. zda přiřazením charakteristiky podle § 4 odst. 2 písm. b) zákona o požární ochraně se automaticky předpokládá, že se jedná o činnost, kde jsou složité podmínky pro zásah; dále zda se jedná o činnost se zvýšeným požárním nebezpečím v případě uskladnění/umístění 1 lahve s obsahem 40 l hořlavého plynu.
Provozované činnosti se člení podle míry požárního nebezpečí do kategorií, přičemž pro začlenění do příslušných kategorií je rozhodující naplnění znaků - charakteristik uvedených v zákoně o požární ochraně (§ 4 odst. 2, 3 a 4) s přihlédnutím k příslušným ustanovením vyhlášky o požární prevenci. Charakteristiky uváděné pod jednotlivými písmeny nejsou na sobě vzájemně závislé; neuplatňuje se přímá závislost mezi § 4 odst. 2 písm. j) zákona o požární ochraně s přihlédnutém k § 18 písm. b) vyhlášky o požární prevenci a § 4 odst. 2 písm. b) zákona o požární ochraně. Vzhledem k řadě odlišností, které se mohou v souvislosti s provozováním jednotlivých činností vyskytnout, musí být vždy provedeno vyhodnocení konkrétních podmínek provozované činnosti, tedy i vyhodnocení, zda se jedná o činnost, u které nejsou běžné podmínky pro zásah (§ 4 odst. 2 písm. j) zákona o požární ochraně). Tyto povinnosti jsou stanoveny provozovateli činnosti, který ji však může zabezpečit pouze prostřednictvím osob s příslušnou odbornou způsobilostí (§ 11 zákona o požární ochraně; dále jen „odborně způsobilá osoba“). V případě přiřazování charakteristiky podle § 4 odst. 2 písm. j) zákona o požární ochraně, tj. činnost, u které nejsou běžné podmínky pro zásah (§ 4 odst. 2 písm. j) zákona o požární ochraně) v návaznosti na § 18 písm. b) vyhlášky o požární prevenci, odborně způsobilá osoba vyhodnotí, zda by „vstup nebo činnost jednotky požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů“. S ohledem na výsledek tohoto vyhodnocení pak bude nebo nebude přiřazena charakteristika podle § 4 odst. 2 písm. j) zákona a následně zpracovávány příslušné druhy dokumentace požární ochrany. V případě, že příslušné druhy požární dokumentace budou zpracovávány, lze uplatnit ustanovení § 40 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci, tj. požadavky na obsah některých druhů dokumentace požární ochrany mohou být zapracovány do jiné organizační nebo provozní dokumentace vedené právnickou nebo podnikající fyzickou osobou. Případně, vzniknou-li pochybnosti o rozsahu a vedení dokumentace požární ochrany, může být uplatněn postup v souladu s § 40 odst. 10 vyhlášky o požární prevenci.
Na otázku, která je zúžena jen na umístění 1 tlakové lahve o objemu 40 litrů s hořlavým nebo hoření podporujícím plynem, nelze bez dalších upřesňujících informací jednoznačně odpovědět. Samotné umístění tlakové lahve, při splnění všech předepsaných požadavků (např. umístění na správném místě, zajištění a označení vstupů a míst předepsaným způsobem, zajištění přístupu, nevyskytující se žádné další související nebezpečí vyplývající z přítomných látek a technologie atd.) by zřejmě tuto charakteristiku nenaplnily.
Jsou údaje uvedené v závorce § 18 písm. b) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) závazné nebo se jedná jen o příklad; dále zda se povinnost zpracovávat dokumentaci zdolávání požárů a požárního evakuačního plánu vztahuje na všechny případy, prostory a zařízení (např. rozvodny el. proudu, skladování výbušnin, výskyt radioaktivních látek, kabelové kanály, energocentra, láhve s hořlavými plyny umístěné ve venkovním prostoru apod.) nebo zda se má provést vyhodnocení, že by vstup do prostor nebo zařízení bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů.
Obsah závorky § 18 písm. b) vyhlášky o požární prevenci představuje výčet činností a zařízení, na které se ustanovení vztahuje, nejedná se tedy pouze o příklady. Z textu uvedeného před závorkou vyplývá, že pro případy uvedené v závorce je třeba mít vyhodnoceno/prokázáno, že vstup do prostor nebo zařízení bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení neznamená ohrožení zdraví a životů hasičů (přitom se přihlíží i k situacím, za kterých se mohou hasiči v těchto prostorách vyskytovat, tj. zejména vyhodnocením stavů, které již nejsou normálními provozními podmínkami). Problematika zpracovávání dokumentace požární ochrany, mezi něž patří požární evakuační plán a dokumentace zdolávání požárů, má vazbu mimo jiné na ustanovení zmíněného § 18 vyhlášky o požární prevenci.
Vyjde-li najevo, že se právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nesprávně začlenila do kategorie podle § 4 odst. 1 zákona o požární ochraně, rozhodne o jejím správném začlenění příslušný orgán státního požárního dozoru.
Vznikne-li pochybnost zda, popřípadě v jakém rozsahu, má být zpracována nebo vedena dokumentace požární ochrany, rozhodne o tom na základě místních podmínek a po posouzení potřebných podkladů orgán státního požárního dozoru.
Dotaz k ustanovení § 4 odst. 3 písm. d) zákona o požární ochraně: Jak se u budov stanovuje výška 45 m a více; je to výška od okolního terénu až na nejvyšší bod budovy?
Činnost provozovaná v budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 45 m je považována za činnost s vysokým požárním zatížením, přičemž za výšku budovy se považuje výška její nadzemní části, kde se předpokládá vedení požárního zásahu [§ 17 odst. 5 vyhlášky č.246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)].
Dotaz: „Slyšel jsem, že rok před instalací hasícího přístroje musí být provedena kontrola jeho provozuschopnosti - poslední věta § 9 odst. 2 vyhlášky“; jaké doklady jsou potřebné k instalaci nového hasícího přístroje, stačí doklad o koupi a záruční list?
Smyslem poslední věty § 9 odst. 2 vyhlášky č. 246/2000 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), cit.: „První kontrola provozuschopnosti hasicího přístroje musí být provedena nejdéle jeden rok před jeho instalací.“, bylo postihnout např. případy, kdy po nákupu není hasicí přístroj instalován na místo, ale je uložen jako záložní, tzn. k jeho instalaci by mohlo dojít po době delší než je jeden rok. Aby byly splněny požadavky vyplývající z vyhlášky o požární prevenci týkající se provozuschopnosti hasícího přístroje, a to i ve vztahu k instalaci nového hasícího přístroje, musí být tato provozuschopnost prokázána v rozsahu stanoveném v § 9 odst. 1 uvedené vyhlášky, tj. dokladem o kontrole hasícího přístroje provedené podle podmínek stanovených touto vyhláškou, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury. Požadavky vztahující se k obsahu údajů dokladujících provedení kontroly hasícího přístroje jsou obsaženy v § 9 odst. 8 této vyhlášky.
Dotaz ke způsobu určení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím podle § 15 odst. 2 písm. a) až h) vyhlášky č. 246/2000 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhlášky o požární prevenci), zda musí být vyčerpány všechny body uvedené v § 15; co znamená „prokazatelné vyhodnocení“ a lze-li vyhodnotit podmínky požární bezpečnosti podle § 15 odst. 2 písm. a) až h) bez písemného vyhodnocení, protože to § 15 jednoznačně neukládá.
V této otázce nebyl zcela správně uveden odkaz na příslušnou část vyhlášky o požární prevenci [§ 15 odst. 2 uvedené vyhlášky neobsahuje písm. a) až h), nýbrž a) až c); § 15 odst. 3 obsahuje písm. a) až h), ale není v něm uvedeno „prokazatelně vyhodnotí“] - pravděpodobně se jednalo o přehlédnutí.
Úvodem je třeba zdůraznit, že ustanovením § 15 vyhlášky o požární prevenci nebyl zformulován požadavek na samostatný zvláštní dokument, resp. obsah samostatného zvláštního dokumentu. Jedná se v podstatě o „návod“, ve kterém je popsáno, jak má postupovat ten, kdo stanovuje podmínky požární bezpečnosti (§ 15 odst. 3 a 5 uvedené vyhlášky). „Prokazatelné vyhodnocení“ nepředstavuje druh dokumentu, ale toto vyhodnocení bude využito pro stanovení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požární nebezpečím a promítne se do příslušných druhů dokumentace požární ochrany. Při vyhodnocování je třeba vycházet ze spolehlivě zjištěných skutečností. Za prokazatelné vyhodnocení lze považovat dokladování dokumenty jako jsou např. požárně technické charakteristiky, bezpečnostní listy, technické podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, v neposlední řadě i odpovídající údaje v jednotlivých zpracovaných druzích dokumentace požární ochrany.
Obecně lze přijmout závěr, že žádné hledisko obsažené v § 15 odst. 2 a 3 nemůže být pominuto s tím, že vyhodnocení a následné stanovení podmínek požární bezpečnosti bude vždy provedeno a vztaženo pouze ke konkrétní provozované činnosti nebo k místu (prostoru, stavbě), kde je činnost provozována, případně s touto činností (místem) bezprostředně souvisí (příklad: při vyhodnocování se nebudeme zabývat bezpečnostní vzdáleností volných skladů sena, pokud seno neskladujeme nebo neprovozujeme činnost v objektu, který by byl takovým skladováním ohrožen; nestanovujeme zajištění požární ochrany v mimopracovní době, pokud se jedná o nepřetržitý provoz a taková situace nepřipadá v úvahu atd.).
Požární řády se zpracovávají (mimo jiné) pro činnosti, které jsou uvedeny v ustanovení § 4 odst. 2 písm. d), e), g), h), i), j) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) což je možné považovat za „nutnou“ formalitu, a dále je i problematické zpracování části požárního řádu podle ustanovení § 31 odst. 2 písm. b) a c) vyhlášky č 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci); mohou být podmínky požární bezpečnosti stanoveny např. organizační směrnicí s tím, že požární řád nebude zpracován?
Při zpracování dokumentace požární ochrany dle § 15 zákona o požární ochraně (úplné znění č. 67/2001 Sb.) se postupuje podle příslušných ustanovení vyhlášky o požární prevenci. Možnost zapracování některých druhů dokumentace požární ochrany do jiné organizační nebo provozní dokumentace, vedené právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, je uvedena v § 40 odst. 5 této vyhlášky. Pro nalezení odpovídající formy zpracování některých druhů dokumentace požární ochrany mohou být využity i další ustanovení § 40, např. odst. 6 nebo odst. 10.
Obsahem požárního řádu budou jen ty údaje, které reagují pouze na konkrétní podmínky, tj. vztahují se k druhu a místu provozované činnosti a k případným dalším souvislostem [pokud se při provozované hodnocené činnosti nevyskytují např. žádné hořlavé látky, nebudou ani předmětem hodnocení v návaznosti na ustanovení § 31 odst. 2 písm. b) a c)].
Je možno rozhlasový vysílač, který má méně než 22,5 m považovat za činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, protože se jedná o výrobní objekt, resp. jedná se v daném případě o výrobní provoz, není-li v položce 13 přílohy č. 2 vyhlášky č 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), takový druh provozu uveden?
Provozovanou činnost lze vyhodnotit jako činnost se zvýšeným požárním nebezpečím na základě konkrétních údajů o této provozované činnosti a o místě, kde je tato činnost provozována, a to přiřazením charakteristik, podle kterých jsou definovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím v § 4 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 67/2001 Sb.; dále jen „zákon o požární ochraně“) s využitím podrobností uvedených ve vyhlášce o požární prevenci).
Příloha č. 2 zahrnuje pod položkou 13 „výrobní provozy“ k využití pro § 4 odst. 2 písm. d) zákona o požární ochraně. Jiné provozy, konkretizované v jiných položkách přílohy č. 2, se za „výrobní“ pro tento účel nepovažují.
Je však nutné připomenout povinnost prověřovat u konkrétní provozované činnosti vždy všechny charakteristiky stanovené zákonem o požární ochraně pro činnosti se zvýšeným požární nebezpečím a vysokým požárním nebezpečím; vyloučení jen jedné z nich nelze považovat za splnění stanovené povinnosti.