Cílem systému prevence závažných havárií je pro objekty, ve kterých je umístěna nebezpečná látka, snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky možných závažných havárií na životech, zdraví lidí a zvířat, životním prostředí a majetku, a to jak v těchto objektech, tak i jejich okolí. Právní rámec je dán zejména zákonem č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) a příslušnými prováděcími právními předpisy (zejména vyhlášky č. 225, 226, 227, 228, 229/2015).

Zákon vymezuje povinnosti PO a PFO a stanoví působnost orgánů veřejné správy na úseku PZH způsobených nebezpečnými látkami. Dělí subjekty nakládající s NL do dvou základních kategorií, a to na provozovatele a uživatele. Provozovatelé se dále dělí dle zařazení jejich objektů do kategorie A nebo kategorie B. Dělení do těchto kategorií je prováděno na základě druhu a množství nebezpečné látky.

Provozovatel nebo uživatel objektu je povinen zpracovat seznam, ve kterém uvede druh, množství, klasifikaci a fyzikální formu všech NL umístěných v objektu. Na základě seznamu provede součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 zákona o PZH. Na základě seznamu a součtu zpracuje protokol o nezařazení nebo navrhne zařazení do skupiny A nebo do skupiny B. Posouzení návrhu a rozhodnutí o zařazení do příslušné skupiny A nebo B na území hl. m. Prahy provádí Magistrát hl. m. Prahy.

• Nezařazené podniky zpracovávají protokolární záznam o nezařazení objektu.
• Provozovatelé zařazeni dle výše uvedeného zákona do skupiny A zpracovávají: návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A, bezpečnostní program prevence závažných havárií a plán fyzické ochrany.
• Provozovatelé skupiny B zpracovávají návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny B, bezpečnostní zprávu, vnitřní havarijní plán, podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro zpracování vnějšího havarijního plánu a plán fyzické ochrany.

Systém bezpečnosti a rozsah zpracovávané dokumentace subjektem pro předmětný objekt je dána na základě jeho nezařazení případně zařazením do příslušné skupiny. Rozsah a charakter zpracovávané a vyžadované dokumentace podle zákona o prevenci závažných havárií je naznačen na následujícím obrázku.

Vybrané pojmy z oblasti prevence závažných havárií:

Nebezpečná látka – vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemická směs podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci, označování a balení látek a směsí*, splňující kritéria stanovená tabulkou I uvedené v příloze č. 1 k zákonu o PZH nebo uvedená v tabulce II přílohy č. 1 k zákonu o PZH a přítomná v objektu jako surovina, výrobek, vedlejší produkt, meziprodukt nebo zbytek, včetně těch látek, u kterých se dá důvodně předpokládat, že mohou vzniknout v případě závažné havárie.

Objekt – celý prostor, popřípadě soubor prostorů, ve kterém je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních užívaných PO nebo PFO, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností.

Provozovatel – PO nebo PFO, která užívá nebo bude užívat objekt, ve kterém je nebo bude NL umístěna v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k zákonu o PZH v sloupci 2 tabulky I nebo II, nebo který byl zařazen do skupiny A nebo do skupiny B rozhodnutím KÚ.

Uživatel – objektu PO nebo PFO, která užívá nebo bude užívat objekt, ve kterém je nebo bude NL umístěna v množství menším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k zákonu o PZH v sloupci 2 tabulky I nebo II, a který nebyl zařazen do skupiny A nebo do skupiny B rozhodnutím KÚ.

Závažná havárie – mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, zejména závažný únik nebezpečné látky, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu, vedoucí k vážnému ohrožení nebo závažným následkům na životech a zdraví lidí a zvířat, životním prostředí nebo majetku a zahrnující jednu nebo více nebezpečných látek.

Zóna havarijního plánování – území v okolí objektu, ve kterém jsou uplatňovány požadavky ochrany obyvatelstva požadavky územního rozvoje z hlediska havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu.

* ^{Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. Prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EKS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006.}

Zkratky:
PZH – prevence závažných havárií
KÚ – krajský úřad nebo Magistrát hl. m. Prahy
HZS – hasičský záchranný sbor
NL – nebezpečná látka
PO – právnická osoba
PFO – podnikající fyzická osoba
 

Přehled provozovatelů objektů zařazených do skupiny A nebo B dle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), na území hl. m. Prahy k 1. 1. 2018.

Zařazené objekty dle § 6 zákona č.224/2015 Sb. do skupiny „A“ (4)

Letiště Praha, a. s.

Czech Airlines Technics, s. r. o.

PRAGOCHEMA spol., s. r. o.

Brenntag ČR, s. r. o.

Zařazené objekty dle § 6 zákona č.224/2015 Sb. do skupiny „B“ (2)

Flaga, s. r. o.

Linde Gas, a. s.

Na základě zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů v platném znění, Hasičský záchranný sbor kraje zajišťuje přípravu na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva. Mj. shromažďuje a používá údaje pro zpracování vnějších havarijních plánů a havarijního plánu. HZS kraje je tedy zpracovatelem Havarijního plánu a vnějších havarijních plánů (blíže viz vyhláška 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému). Na území hl. m. Prahy jsou zpracovány a schváleny dva vnější havarijní plány pro příslušné objekty provozovatelů zařazených do skupiny B podle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií.

Smyslem vnějšího havarijního plánu je specifikace rizik ohrožujících území v zóně havarijního plánování, získávání informací od právnických a podnikajících fyzických osob a od dotčených správních úřadů týkajících se rizik, zajištění podkladů od jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a stanovení opatření k ochraně obyvatelstva v území definovaném stanovenou zónou havarijního plánování.

Vnější havarijní plán obsahuje plánování a řízení postupu integrovaného záchranného systému a je závazným dokumentem pro všechny obce, správní úřady a fyzické i právnické osoby nacházející se v zóně havarijního plánování nebo jejím okolí.

Na základě zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) v platném znění plní Hasičský záchranný sbor kraje úkoly při přípravě na krizové situace a jejich řešení, tzn. mj. vede přehled možných zdrojů rizik a provádí analýzy ohrožení. Mezi zdroje rizik se řadí i stacionární objekty, ve kterých se nachází z pohledu analýzy ohrožení významné množství NL.  Mobilní objekty (přeprava NL), nejsou pro potřeby analýzy ohrožení z podstaty věci evidovány. V případě potřeby je využíván dopravní informační systém (informační systém pro záchranné a likvidační práce v oblasti mobilních zdrojů nebezpečí v dopravě (http://cep.mdcr.cz/dok2/DokPub/dok.asp); odst. 1 § 9 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, v platném znění) zabezpečovaný Ministerstvem dopravy ČR.

Z mnoha podchycených právnických osob a podnikajících fyzických osob, které ve svých stacionárních zařízeních nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsi, je nyní vytipováno necelých 50 subjektů. Kritériem výběru byla míra ohrožení okolního prostředí, zejména obyvatel nacházejících se v okolní zdroje ohrožení.

Ohrožující objekty v rámci analýzy ohrožení území hl. m. Prahy