HZS Libereckého kraje  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Výkon státního požárního dozoru

  • Úvod
  • Místní příslušnost HZS Libereckého kraje
  • Kontrolní činnost - požární kontroly
  • Stavební prevence - dokumentace a užívání staveb
  • Zjišťování příčin požáru
  • Schvalování posouzení požárního nebezpečí

Úvod

Souhrnný název státní požární dozor zahrnuje jednotlivé oblasti činností, které jsou vykonávány příslušnými orgány, které zde zastupují stát. Dotčenými orgány státní správy na úseku požární ochrany a orgány vykovávající státní požární dozor jsou Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR a hasičské záchranné sbory krajů.

Cílem jednotlivých oblastí činností je zajištění odpovídající míry požární bezpečnosti občanů. Způsob dosahování tohoto cíle se u jednotlivých oblastní činností liší. Např. při posuzování stavební dokumentace se jedná o dohled nad správným vyprojektováním stavby tak, aby splňovala stanovená kriteria na požární bezpečnost. U kontrolní činnosti se jedná o průběžný dohled státu nad dodržováním povinností např. při provozování činností v již postavených stavbách. Zjišťováním příčin vzniku požáru se zjišťuje nejen příčina požáru ale také kdo je odpovědný za vzniklý požár, tzn. za vzniklou škodu.
 
Státní požární dozor vykonává:
 
  1. místně příslušný hasičský záchranný sbor kraje s výjimkou posuzování výrobků a funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních systémů,
  2. Ministersvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR pouze posuzováním dokumentace podle stavebního zákona a ověřováním dodržení podmínek požární bezpečnosti staveb u staveb, které se mají uskutečnit na území dvou nebo více krajů, nebo u staveb, které si vyhradí.
Příslušníci pověření plněním úkolů na úseku požární ochrany jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob mají zůstat utajeny před nepovolanými osobami. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo po splnění úkolu. Příslušníci jsou oprávněni provádět potřebná zjištění a služební úkony, nahlížet do příslušné dokumentace a požadovat potřebnou součinnost. Při provádění úkonů jsou oprávněni ke vstupu do objektů a zařízení, ke vstupu na nemovitost na dobu nutnou k řádnému provedení těchto činností. Státní požární dozoru mohou vykonávat příslušníci, kteří mají odpovídající odbornou způsobilost, která je stanovena vnitřním předpisem HZS ČR.

Hrozí-li bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor je oprávněn:
 
  • vyloučit věc z užívání,
  • zastavit činnost,
  • zastavit provoz (lze i tehdy, jestliže byla znemožněna záchrana osob nebo majetku v případě požáru).
Užívat věc, obnovit provoz nebo činnost lze až po odstranění nedostatků a jen s písemným souhlasem orgánu státního požárního dozoru, který ve výše uvedených věcech rozhodl.
 
Státní požární dozor se vykonává:
 
  • kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně,
  • posuzováním územně plánovací dokumentace, podkladů pro vydání rozhodnutí, projektové dokumentace stavby ke stavebnímu řízení, dokumentace k povolení změny stavby před jejím dokončením a posuzováním dokumentace k řízení o změně v užívání stavby, k nařízení nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k řízení o zjednání nápravy a k povolení výjimky v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštních právních předpisů,
  • ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace podle předchozího bodu včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek,
  • schvalováním posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím,
  • zjišťováním příčin vzniku požárů,
  • kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany,
  • ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření.
Státní požární dozor u fyzických osob se vykonává v omezením rozsahu plnění povinností např. pokud je fyzická osoba vlastníkem společných prostor v objektu, ke provozují činnosti jiné právnické nebo podnikající fyzické osoby nebo je fyzická osoba vlastníkem nebo uživatelem zdrojů vody pro hašení požárů nebo vlastníkem nebo uživatelem lesů v souvislých lesních porostech o celkové výměře vyšší než 50 hektarů.

Místní příslušnost HZS Libereckého kraje

Místní příslušnost HZS Libereckého kraje

Místní příslušnost krajského ředitelství Liberec a jednotlivých územích odborů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Semily) kopíruje hranici 4 okresů v Libereckého kraji s výjimkou území Jablonného v Podještědí a Janovic v Podještědí, které podle okresů spadá do okresu Liberec, ale místně příslušný je pro výkon státního požárního dozoru územní odbor Česká Lípa. Komplikace by mohly nastat v některých obcí kolem Města Turnov, jehož stavební úřad spravuje území na hranici 3 okresů - okresu Liberec, Semily a Jablonec nad Nisou.

Grafické znázornění najdete zde
(zdroj: https://oupsr.kraj-lbc.cz/Stavebni-rad)

Ke stavbám, které svým rozsahem zasahují na území libovolných dvou a více okresů v Libereckém kraji, se ve své působnosti za všechny dotčené územní odbory Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje vyjadřuje krajské ředitelství Liberec.

Ke stavbám, které svým rozsahem zasahují na území libovolných dvou a více krajů, se ve své působnosti vyjadřuje Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky.

Kontrolní činnost - požární kontroly

Požární kontroly


Při kontrolách se kontroluje plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Za předpisy o požární ochraně se považují zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, v platném znění, předpisy vydané na jeho základě nebo jiné předpisy upravující povinnosti na úseku požární ochrany.

Požární kontrolou se zjišťuje skutečný stav věci, přičemž kontrola může být komplexní nebo tematická. Způsob provedení kontroly se kromě zákona o požární ochraně řídí i podmínkami, které jsou uvedeny v zákoně č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů. Provedení kontroly není orgán státního požární dozoru povinen oznamovat předem.Z požárních kontrol se vyhotovuje protokol, ve kterém je popsán zjištěný stav a uvedeny případné zjištěné nedostatky. Protokol o kontrole se doručí kontrolované osobě. V případě negativních zjištění je kontrolovaná osoba povina podat orgánu státního požárního dozoru písemnou zprávu o odstranění nedostatků uvedených v protokolu o kontrole ve stanoveném termínu. Ke zjištěným nedostatkům mohou být uložena opatření k jejich odstranění formou rozhodnutí a odstranění těchto nedostatků se ověřuje kontrolní dohlídkou

Hrozí-li bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, je orgán vykonávající státní požární dozor dle § 36 zákona o požární ochraně oprávněn:

  • vyloučit věc z užívání,
  • zastavit činnost,
  • zastavit provoz (lze i tehdy, jestliže byla znemožněna záchrana osob nebo majetku v případě požáru).

Užívat věc, obnovit provoz nebo činnost lze až po odstranění nedostatků a jen s písemným souhlasem orgánu státního požárního dozoru, který ve výše uvedených věcech rozhodl.

Stavební prevence - dokumentace a užívání staveb

Stavební prevence - dokumentace a užívání staveb

Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených požadavků je stanovisko, které je podkladem k řízení podle stavebního zákona. Stanovisko může být souhlasné, souhlasné s podmínkami nebo nesouhlasné, v závislosti na tom, zda dokumentace nebo stavba vykazují nedostatky nebo ne. Při posuzování dokumentace se např. zjišťuje možnost bezpečné evakuace osob, zvířat a majetku, zachování stability a nosnosti stavebních konstrukcí, rozdělení stavby do požárních úseků, vymezení zásahových cest. Orgán státního požárního dozoru zde vystupuje jako dotčený orgán chránící veřejné zájmy na úseku požární ochrany.

Věcnou působnost k výkonu státního požárního dozoru na úseku stavební prevence popisuje § 31 odst. 1 písm. b) a c) a § 31 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o požární ochraně se v uvedených ustanoveních odkazuje na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

SEZNAM STAVEB PRO VÝKON SPD FORMOU STAVEBNÍ PREVENCE
(§ 31 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985, o požární ochraně, v platném znění)


1. regulační plánu, nahrazuje-li územní rozhodnutí vztahující se k umístění stavby nebo zařízení uvedených v bodech 3 až 8,

2. podklady k územnímu souhlasu nebo dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, vztahujících se k umístění stavby nebo zařízení uvedených v bodech 4 až 8,

3. podklady k územnímu souhlasu nebo dokumentace pro vydání územního rozhodnutí vztahujících se k umístění stavby nebo zařízení uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 5 až 7 stavebního zákona, jedná-li se o nadzemní vedení,

4. projektová dokumentace stavby, u které postačí ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, jedná-li se o stavbu rodinného domu a stavbu pro rodinnou rekreaci s celkovou zastavěnou plochou nad 200 m2,

5. projektová dokumentace stavby, u které postačí ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. b) a c) stavebního zákona,

6. projektová dokumentace stavby, u které postačí ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, pokud budou sloužit pro výrobu, skladování a manipulaci s hořlavými kapalinami a hořlavými nebo hoření podporujícími plyny,

7. dokumentace stavby, u které postačí ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. g) stavebního zákona, mající charakter budovy pro bydlení a ubytování nebo administrativní budovy určené souborně pro více než 50 osob,

8. projektové dokumentace stavby, která primárně vyžaduje stavební povolení, včetně projektové dokumentace staveb uvedených v bodech 4 až 7, pokud budou schvalovány v režimu stavebního povolení,

9. dokumentace ke změně v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změně činnosti u staveb uvedených v bodech 3 až 8,

10. dokumentace staveb uvedených v bodech 3 až 8, pokud se jedná o dokumentaci k povolení změny stavby před jejím dokončením, nebo dokumentace k nařízení nezbytných úprav,

11. dokumentace staveb uvedených v bodech 3 až 8, pokud se jedná o udržovací práce dle § 104 odst. 1 písm. j) nebo stavební úpravy dle § 104 odst. 1 písm. k) stavebního zákona.

Věcná působnost  na úseku stavební prevence je pro Vás shrnuta v přiložené tabulce.

Tabulka výkonu SPD

Vyhledávání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

Vyhledávání autorizovaných architektů

Zjišťování příčin požáru

Zjišťování příčin vzniku požáru

Při zjišťování příčin vzniku požárů se např. zjišťuje místo a doba vzniku požáru, příčina vzniku požáru, okolnosti mající vliv na vznik požáru, následky požáru, výše uchráněných hodnot při hasebním zásahu a porušení předpisů o požární ochraně. Výsledky a závěry zjišťování příčin vzniku požárů se uvádějí do odborných vyjádření a znaleckých posudků, které slouží k dalšímu řízení. Při tomto výkonu zpravidla orgán státního požárního dozoru spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení.

Zjišťování příčin vzniku požárů patří k významným složitým technickým disciplínám v rámci činností dotýkajících se oboru požární ochrany. Vyšetřování požárů nelze chápat staticky, ale naopak jako stále se vyvíjející proces, kde je bezpodmínečně nutné využívat výsledků vědy a techniky a nové poznatky v praxi účinně aplikovat.

Celkové výsledky činností v rámci zjišťování příčin vzniku požárů jsou významně ovlivňovány individuálním přístupem a specializací příslušníka v dané problematice, stupněm získaných zkušeností, znalostí otázek požární prevence a represe, dalších souvisejících oborů a kriminalistických disciplin. Požadavky na zjišťování příčin vzniku požárů se neustále zvyšují a příslušník zabývající se tímto oborem musí být rovnocenným odborným partnerem orgánů činných v trestním řízení.

Schvalování posouzení požárního nebezpečí

Schvalování posouzení požárního nebezpečí

Schvalováním posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku se zjišťuje, zda toto splňuje požadavky a obsahuje všechny náležitosti stanovené zákonem o požární ochraně a vyhláškou o požární prevenci. Schvalují se také změny této dokumentace, popř. doplnění nebo přepracování. Výsledkem je rozhodnutí o schválení, popř. neschválení této dokumentace požární ochrany.

vytisknout  e-mailem