Smyslem vytvoření jednotného čísla tísňového volání bylo poskytnout obyvatelům možnost v okamžiku, kdy se dostanou do jakékoli nouze, obrátit se na stejném telefonním čísle, zdarma, nepřetržitě, z jakéhokoliv telefonního přístroje na záchranné složky, a to nejen ve své zemi, ale i při cestování nebo při pobytu v zahraničí.

Jaké jsou přínosy tísňové linky 112?

• V ČR funguje 14 telefonních center linky 112, která jsou v rámci celé republiky navzájem hlasově i datově propojena,
• telefonní centra jsou vzájemně zastupitelná, tj. v případě přetížení nebo výpadku centra v jednom kraji jsou hovory na linku 112 automaticky přesměrovány na další telefonní centra tísňového volání 112 tak, že volající toto přesměrování nepozná,
• na tísňovou linku 112 se lze dovolat bez SIM karty a bez kreditu, k dovolání postačí signál alespoň jednoho mobilního operátora.
• operátoři tísňové linky 112 ze systému identifikují přesnou adresu při volání z pevné telefonní stanice, identifikují telefonního operátora a polohu mobilního telefonu, na monitorech se jim na mapě zobrazí místo události, systém dále umožňuje vzájemné zálohování technologií, nezávislé telefonní spojení, jazykovou podporu, přepojování hlasových kanálů včetně předávání datové věty se všemi potřebnými údaji včetně hlasu na příslušné místo řešené události,
• hovory na lince 112 jsou odbavovány nejen v češtině, ale i angličtině a němčině, v případě potřeby mají k dispozici softwarovou podporu i v dalších světových jazycích.

Co je na lince 112 zajímavého?

• O zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112 ve všech členských státech EU rozhodla Rada Evropských společenství již v roce 1991,
• až do roku 1998 byl na lince 112 přesný čas,
• od roku 2003 funguje tísňová linka ve všech telefonních sítích (do této doby byla linka funkční pouze v mobilních sítích),
• ostrý provoz byl v České republice zahájen v dubnu 2004 v call-centru HZS hl. města Prahy při pořádání mistrovství světa v ledním hokeji,
• od roku 2005 tísňová linka funguje ve všech čtrnácti krajích České republiky,
• jednotné evropské číslo tísňového volání 112 v současnosti slouží nejen více než půlmiliardě občanů ze všech 28 členských států Evropské unie, ale je zavedeno také vně unii v Lichtenštejnsku, Norsku, Švýcarsku, Turecku a na Islandu,
• v Andoře je číslo 112 tísňovou linkou horské služby,
• linka 112 není v Evropě zavedena v Albánii, Bělorusku, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Makedonii, Moldavsku, Rusku a Srbsku,
• ve většině států včetně ČR funguje číslo 112 společně s dříve zavedenými národními čísly tísňového volání,
• naopak jediným tísňovým číslem je číslo 112 v Dánsku, Estonsku, Finsku, Litvě, Lucembursku, Nizozemsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku, Švédsku a na Islandu, Kypru a Maltě,
• hovory jsou přijímány policií nebo hasičským sborem, v některých státech orgány civilní ochrany (Lucembursko, Slovensko), speciální státní organizací (Finsko, Rumunsko, Bulharsko) nebo speciálními call-centry telekomunikačních operátorů (Irsko, Řecko, Švédsko, Spojené království).

Kdy volat linku 112?

• Pokud potřebujete pomoc hasičů, v případě rozsáhlejších mimořádných událostí, kdy je nutná spolupráce dvou a více záchranných složek,
• při cestách do zahraničí,
• pokud si v krizi nedokážete vzpomenout na jiná tísňová čísla nebo si nejste jisti,
• linku 112 mohou využít osoby nehovořící česky,
• linka 112 je v ČR universální tísňovou linkou, jejímž prostřednictvím se lze dovolat pomoci i policie či zdravotnické záchranné služby.

Jak volat na linku 112?

• Myslete především na to, že pro operátory tísňové linky je velmi důležité, aby získali základní údaje o události, kterou chcete ohlásit,
• zachovejte rozvahu a klid,
• pokud se Vám ozve operátor jiné složky, než jste chtěli volat, nezavěšujte. Je možné, že jste omylem zavolali jiné tísňové číslo. Vaše ohlášení události bude zaznamenáno a okamžitě předáno příslušné složce,
• sdělte, co se stalo, kde se událost stala, nahlaste své jméno a číslo telefonu, ze kterého voláte.
• klidně odpovězte na doplňující otázky operátorů, jsou nezbytné proto, aby mohli co nejlépe vyhodnotit vaši situaci a co nejrychleji a nejefektivněji pomoci,
• nezavěšujte, dokud Vás k tomu operátor nevyzve.

Více informací o tísňové lince naleznete na: http://www.hzscr.cz/clanek/tisnova-volani-v-ceske-republice.aspx.

Za loňský rok operátoři linky 112 odbavili v celé České republice2 991 669 hovorů. Z tohoto počtu bylo 2 601 939 volání na linku 112 a 3890 730 na linku 150.

Ze všech hovorů pak založili téměř 300 000 datových vět, které rozeslali na operační střediska HZS krajů, Policie ČR a dispečinky Zdravotnických záchranných služeb. Nejvíce datových vět bylo na dispečinky ZZS, a to více než sto tři tisíce. Na operační střediska hasičských sborů operátoři odeslali téměř 85 000 datových vět, na operační střediska Policie ČR pak skoro 106 000 datových vět.

V Jihočeském kraji je telefonní centrum tísňového volání v budově Krajského ředitelství HZS Jihočeského kraje. Vzhledem k velikosti našeho kraje a počtu obyvatel musí být na jihočeském TCTV aktivně a trvale přihlášeni minimálně dva operátoři linky 112. Směny jsou ale obsazeny tak, že je přítomno a tedy „zalogováno“ více operátorů.

Statistiky HZS Jihočeského kraje uvádějí, že v Jihočeském kraji operátorky a operátoři tísňové linky přijali v roce 2017 166 036 hovorů (v rozložení 142 712 na tísňovou linku 112 a 23 324 hovorů na linku 150).

Ze všech hovorů pak založili téměř 18 tisíc datových vět, které rozeslali většinou na vlastní operační středisko HZS Jihočeského kraje, na jihočeské operační středisko Policie ČR a dispečink Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Přibližně jeden tisíc datových vět pak z jihočeského centra tísňového volání putovalo do jiných krajů.

Nejvíce „jihočeských“ datových vět bylo na dispečinky ZZS – 6 224. Jen o něco málo méně, a to 6 071 datových vět, odešlo na operační střediska hasičských sborů a 5 601 datových vět poslali operátoři na operační střediska Policie ČR.

Samostatnou kapitolou na téma tísňová linka jsou zlomyslná volání. Každý z operátorů HZS ČR, který přijímá tísňové linky 112 a 150, by mohl dlouze vyprávět.

Co by však bylo pro všechna vyprávění společné, by byl závěr. Závěr, který by mohl mít tragické následky. Hasiči, policisté či záchranáři, kteří odjedou k takto nahlášené události, nejsou k dispozici pro reálnou mimořádnou událost. Ke skutečnému zásahu jedou záchranáři z jiných míst dislokace (většinou vzdálenějších), čímž se prodlužuje čas jejich dojezdu. A tedy čas, který pak chybí při záchraně životů, zdraví a majetku. Zlomyslné volání a plané vyslání záchranářů znemožňuje pomoc pro ty, kteří ji doopravdy potřebují.

Tak zvaná „zlomyslná volání“ na linku 112 činí až 75 % všech přijatých hovorů. Takovéto hovory zahlcují tísňové linky, čímž ohrožují zdraví a bezpečnost ostatních volajících. Mezi „zlomyslná volání“, která nepřísluší řešit operátorům linky 112, patří omyly, dotazy a stížnosti mimo rámec složek integrovaného záchranného systému, náhodné zmáčknutí tlačítek v kapse, obtěžující hovory dětí nebo lidí pod vlivem alkoholu či návykových látek.

Technologie používaná na tísňových linkách nám se zlomyslnými voláními pomáhá bojovat. Pokud někdo volá z pevné linky, na monitoru počítače se zobrazí i přesná adresa volajícího i s telefonním číslem. To samé platí i o telefonních automatech. U mobilních telefonů přebíráme informace, které hasičskému záchrannému sboru operátoři poskytnou. Na základě těchto údajů jsme tedy schopni rozeznat lokalitu, ze které člověk v tísni volá. Díky tomuto systému jsou lépe odhalena právě i tzv. „zlomyslná volání“.

Nejzávažnějším případem zlomyslného volání jsou úmyslná zneužití tísňové linky, kdy dojde k nahlášení smyšlené události a k planým výjezdům složek integrovaného záchranného systému.

Telefonní čísla pravidelně zlomyslně volajících máme v databázi telefonního centra tísňového volání výrazně označena. Naši operátoři mohou zlomyslný hovor nasměrovat do automatické hlásky, která volajícího poučí o nelegálnosti jeho jednání a poté hovor ukončí. Pokud volající tísňovou linku zatěžuje opakovaně a dlouhodobě, může operační středisko HZS kraje využít ustanovení § 33 odst. 10 zákona o elektronických komunikacích a až na dobu 7 dnů odmítnout přijetí hovoru. Člověk volající z tohoto čísla se po dobu dočasného odmítnutí na tísňovou linku nedovolá, a to ani v případě, že by pomoc skutečně potřeboval.

Sankce za zlomyslná volání a zneužití jednotek požární ochrany:

• Fyzická osoba, která uskutečňuje vědomě zlomyslná volání, se dopouští přestupku dle § 119 odst. 1 písm. e) zákona o elektronických komunikacích. Český telekomunikační úřad této osobě může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
• Fyzická osoba, která vědomě bezdůvodně přivolá jednotku požární ochrany nebo zneužije linku tísňového volání, se dopouští též přestupku dle § 78 odst. 1 písm. f) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. K řízení ve věci přestupku je příslušný hasičský záchranný sbor daného kraje či hl. m. Prahy. Za tento přestupek může být uložena pokuta do výše 20 000 Kč.
• V určitých případech lze zlomyslné volání klasifikovat jako trestný čin šíření poplašné zprávy dle § 357 trestního zákoníku nebo trestný čin znemožnění funkce obecně prospěšného zařízení dle § 276 trestního zákoníku a výši trestu pak určuje soud.

Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje předal do správního řízení tři bezdůvodné přivolání jednotky PO. Jihočeský sbor za tyto přestupky uložil ve dvou případech pokutu 2 000,- Kč, v jednom případě to byly 3 000,- Kč. Ve dvou uvedených případech byla i uložena náhrada nákladů na výjezd jednotek, a to 5 600,- v každém případě.