Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Generální ředitel odpovídá

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, zda už je znám plán nákupu techniky pro rok 2013. Nemyslím tím techniku z integrovaného operačního programu roku 2012. Která není dosud předána a je ve výrobě.

 
Odpověď
Plán nákupu techniky na rok 2013 byl znám již v roce 2012. Můžete ho nalézt v kapitolním sešitu, který je součástí zákona o rozpočtu české republiky na rok 2013 a je dohledatelný například na internetu. V tento okamžik se nákup techniky realizuje ze tří zdrojů. Za prvé z IOPů, na tento dotaz již bylo vícekrát odpovězeno, druhým zdrojem financování jsou příspěvky, které jdou přímo do rozpočtu HZS krajů od Kraje, měst apod., což si řeší HZS krajů samostatně.
A konečně ze státního rozpočtu, což je to, na co se ptáte. Jedná se o přibližně 50 kusů různé techniky od cisteren, přes dopravní a osobní automobily až po kontejnery a vyprošťovací techniku. Náplň těchto investic si sestavoval každý kraj dle svých potřeb a přidělených finančních prostředků.
 
Dobrý den pane řediteli, ptal jsem se na možnost zástupce na velitele družstva ze třetí třídy a vy jste odpověděl, až po změně zákona. V dalším dotazu říkáte, aby šel postupně dál na velitele družstva. Víte vůbec, jak dlouho trvá se dostat z hasiče na velitele družstva na stanici P1? Myslel jsem, když jste vyšel ze spodu, že o tom něco víte, ale už jste asi zapomněl jako většina, co šla nahoru. Není to brečení, ale holý fakt o tom, že funkce změní člověka.
 
Odpověď
Je mi líto, že Vás moje odpověď neuspokojila, nemyslím si, že tím, že dělám generálního ředitele, jsem se výrazně nezměnil, ale i generální ředitel musí dodržovat zákony. Dokud nedojde ke změně zákona o služebním poměru, jiné řešení neexistuje.
 
 
První dotaz se týká JPO V. Jaký na ně máte pohled? Nemyslíte si, že by tyto jednotky měli být zrušeny a úkoly požární ochrany převedeny na nejbližší dislokovanou JPO II či III? Již delší dobu mě znepokojuje jejich negativní přístup. Při vyhlášení poplachu v jejich obci ani nejsou schopni výjezdu natož adekvátní pomoci profesionální jednotce.
 
Odpověď
Dobrovolní hasiči mají v naší republice dlouholetou historii a celá profesionální požární ochrana z ní vychází. Je potřeba si uvědomit, že valná většina členů JPO V je zároveň členy občanských sdružení působících na úseku požární ochrany. Tato sdružení v rámci obce jsou často jedinými nositeli kulturní, společenské a sportovní činnosti na obcích a jsou i významnými pomocníky pro starosty daných obcí v případě vzniku mimořádné situace. Mimo jiné i proto bych se k jejich rušení nepřikláněl. A to jsem zcela pominul fakt, že ze zákona musí každá obec mít vlastní jednotku PO.
 
 
Dovolte, abych vás požádal o vyjádření k otázce hasičů - zdravotníků. Mnozí příslušníci HZS či členové JSDHO mají zdravotnické vzdělání, avšak jejich typová činnost u zásahu není přesně definována tak, jako jiné funkce. Jsme sice oddělení modrou hvězdou života na přilbách, avšak k podání validní předlékařské první pomoci při různých typech událostí nemáme potřebné vybavení či kompetence ze strany GŘ. Bude prosím v budoucnu tato problematika řešena?
 
Odpověď
Problematiku poskytování první pomoci jednotkami požární ochrany v současné době intenzivně řešíme. Letos byl vydán pokyn k činnosti jednotek při poskytováníprvní pomoci na místě zásahu. Hasiče s uvedeným vzděláním bychom rádi využili v rámci systému kvalifikované odborné přípravy příslušníků pro poskytování první pomoci a v současné době je HZS krajů zařazují do funkcí tzv. hasičů-zdravotníků, právě v souladu s nově vydaným pokynem.
 
Jejich hlavním úkolem bude předávat své znalosti a vědomosti hasičům v rámci pravidelné odborné přípravy, dále udržovat provozuschopnost prostředků první pomoci a co se týká operačního řízení, zde by se měli podílet na odborném dohledu nebo činnostech při poskytování první pomoci.
 
 
Dobrý den pane řediteli. Už ne do zdi je asi určeno především příslušníkům HZS ČR. Přesto se pokusím položit Vám dotaz coby zaměstnanec HZS podniku. Připadá mi, že v posledních letech upadá spolupráce HZSP a HZS ČR. V dřívějších letech jsme byli daleko častěji povoláváni KOPISem na výpomoc mimo náš hasební obvod-hlavně na dodávku vody. Dnes toto zajišťují především JSDHO a na nás se tak trochu zapomíná. Přitom myslím, že to bylo pro obě strany výhodné. Proto bych se Vás chtěl zeptat, zda je to ze strany HZS ČR nějaký obecný trend, příliš nevyužívat ke spolupráci jednotky HZSP?

 
Odpověď
Snižování počtu výjezdů HZS podniků určitě není naší snahou. Meziročně lze zaznamenat pokles o zhruba 10%, který rozhodně není nijak obrovský a lze jej připsat spíše snižování počtu jednotek HZS podniků. Obecně lze říci, že jednotka HZS podniku je primárně určena pro zásahy v rámci svého podniku. Přesto jsou tyto jednotky často využívány ve druhém a vyšších stupních požárního poplachu a to na základě uzavřených smluv mezi HZS ČR a tímto daným podnikem.
 
Vážený pane řediteli, chtěl bych se zeptat, jak to bude do budoucna s výkonem 24 hodinové služby. Jsou tu signály, že se v brzké budoucnosti změní výkon služby na 12 hodinový provoz. Prosím Vás o vysvětlení, jak to bude do budoucna řešeno, jestli by se například dobrali lidi do čtvrté směny.
 
Odpověď
Na Vaši otázku není jednoduché odpovědět. Tato problematika pro nás zůstává velkou neznámou a na rozdíl od Vás jsme na úrovni generálního ředitelství žádné signály o přechodu na 12-hodinový provoz na stanicích nezaznamenali. A mohu odpovědně prohlásit, že v současné době se ani tímto problémem nezabýváme. Plně si však uvědomujeme, že zde stále existuje Směrnice evropského parlamentu a Rady, a že problém s její implementací do systému našeho práva může nastat a nebudeme mít možnost tento proces ovlivnit. Sami nemáme zájem na otevření zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sboru, který stávající systém výkonu služby tzv. „zakonzervoval“. A bez změny zákona si jaksi nedokážu představit nastavení jiného modelu výkonu služby. Přesto si však neodpustím jednu poznámku. Jsem přesvědčen, že čtvrtá směna není řešením.
 
Další dotaz se týká přepočítávání odsloužených směn na hodiny. Tazatel se ptá:
Jak je možné, když si odsloužím všechny směny, které mám, že mi stejně nějaké hodiny chybí? Jak je možné že tyto hodiny chybí všem třem směnám? Copak jsme prostě "zavřeli krám" a nikdo tu nebyl?! Jak si můžou dovolit nařídit mi dosloužit tyto hodiny? Copak žijeme v absurdistánu?
 
Odpověď
Na tuto otázku se bude lépe odpovídat od konce. Žijeme v právním státě, jsme příslušníci bezpečnostního sboru a náš služební poměr se řídí zákonem. A ještě stále trochu bojujeme s minulostí a zažitými, tak trochu tradičními přístupy k řešení problémů, resp. některými zjednodušenými výklady jednotlivých zákonných ustanovení. Problém dosloužení chybějících hodin do ročního fondu doby služby se objevil s přechodem do informačního systému EKIS II, v systému VEMA jsme nebyli nuceni několik hodin, které při pravidelně se střídajících směnách A,B a C chyběly do naplnění ročního fondu doby služby doplánovávat. Zde je nutné ještě zmínit problematiku služby přesčas a přístup k ní v letech 2007 – 2012. Rozsudek Nejvyššího správního soudu směřující k příslušníkovi PČR si vynutil sjednocující novou metodiku a kontrolní mechanismy v EKIS II nás dostaly do zcela jiné situace. A této situaci musíme přizpůsobit i plánování výkonu služby u příslušníků s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby. Služební zákon určuje délku základní doby služby pro každého příslušníka na 37,5 hodiny týdně. Počet týdnů v roce je znám, vyrovnávací období je období 3 měsíců, v odůvodněných případech je to období kalendářního roku, což je případ příslušníků našeho sboru v režimu 24hodinové směny. Nelze opominout ještě další ustanovení služebního zákona, a to zabezpečení nároku příslušníka na nepřetržitý odpočinek mezi směnami a nepřetržitý odpočinek v týdnu. To jsou limity služebního zákona. S ostatními proměnnými veličinami už pracovat lze a jak napovídá stávající situace, pak služební funkcionáři budou muset s nimi pracovat. Stávající systém pravidelně se střídajících směn byl nastaven před několika desítkami let, v době, kdy byla relativní hojnost finančních prostředků k využití pro zajištění výkonu služby. Dnes máme nižší početní stavy i méně peněz na služební příjmy. A aplikační praxe v oblasti služebního zákona nás také posunula trochu jinam. Takže nezbývá nic jiného, než se s novou situací vyrovnat v mezích služebního zákona. Osobně si myslím, že v konečné fázi nebude ani třeba těch několik hodin doplánovávat, že hodiny chybějící do naplnění ročního fondu doby služby budou pokryty z mimořádných akcí, které v minulosti „šly“ do 150 hodin služby přesčas.
 
 
Dobrý den, chci se zeptat kdo je vlastně podle Vás profesionální hasič, když tento pojem nezná ani Zákon o požární ochraně, ani vyhláška o jednotkách PO. Stále slyším tento výraz v různých besedách. Myslím si, že jsou to hasiči, co vykonávají tuto profesi za peníze. Jsou to i členové, kteří vykonávají činnost v jednotce jako svoje hlavní zaměstnání?
 
Odpověď
Ano, máte pravdu v tom, že zákon o požární ochraně s tímto termínem nepracuje. Tento termín je běžně používán pro označení hasičů, kteří tuto činnost vykonávají jako svoje hlavní zaměstnání a pobírají za ní plat. V širším slova smyslu je samozřejmě možné tento pojem chápat i tak, že profesionálem je každý, kdo svojí práci dělá profesionálně.
 
Proč Vy jako ředitel chcete zrušit respektivě "převést " jednotky HZS SŽDC a stále máte nesmyslné argumenty jak se ušetří a odbourá duplicita ? Můj názor je - a všech okolo kdo má rozum, že neušetříte nic ba naopak to bude stát ještě mnohokrát víc.
 
Odpověď
Vzhledem k tomu, že se dotazy tohoto typu začínají množit, pokusím se uvést několik argumentů.
Předně bych chtěl uvést, že případné sloučení HZS SŽDC s HZS ČR není pouhým rozmarem mým nebo mých podřízených, ale vychází z usnesení vlády k úsporám a odstranění duplicit.
Rovněž si nemyslím, že HZS ČR na případném sloučení vydělá.
Z mého pohledu to opravdu duplicita je například proto, že skutečně se často stává, že v jedné obci máme vedle sebe dvě stanice s vlastní technikou a personálním zabezpečením.
Stejně, jak praxe ukazuje, doráží na místo události primárně jednotka HZS ČR. U velké části zásahů zasahuje nejdříve jednotka HZS ČR a teprve následně se dostavuje jednotka HZS SŽDC. Což jim v žádném případě nechci vyčítat, tato situace vyplývá z množství a dislokace jejich stanic.
Pokud se zamyslím na tím, kdo může mít z takového sloučení prospěch, pak mi tam jednoznačně vychází občané, kteří díky posílení jednotek na stanicích budou mít zajištěn kvalitnější zásah s větším počtem lidí.
A vzhledem ke své funkci, musím vnímat i ekonomické aspekty pro stát jako celek, který by díky tomu ušetřil zhruba 60 milionů korun.
A v neposlední řadě se tak podaří zachovat pracovní místa těm, kteří na svých pozicích v rámci HZS SŽDC působí. Když se podívám na trend poslední doby, tak před několika lety mělo HZS SŽDC více jak 600 zaměstnanců a v tuto chvíli jich má asi 400, pak bude-li tento trend pokračovat, mohli by i tito lidé o svojí práci přijít. Převodem pod HZS ČR získají jistotu.
 
Dobrý den pane generální řediteli, mám otázku - proč trestáte výjezdové hasiče za to, že jsou a nasazují svůj život za druhé. Myslím tím, že nejsou finančně vůbec ohodnocení. Vy si určitě myslíte, že jsou, ale opravdu nejsou. A nějaký průměr, co se pořád říká, to je alibismus těch, co sedí v kanceláří a chlubí se vždy cizí prací. Třeba noční výjezdy. Pokud za měsíc nemá hasič celou hodinu odstříkanou, tak nic nedostane. To přece není férové.
A ještě jeden dotaz proč má hasič na denní směně vyšší rentu než hasič výjezdový. Zdá se vám to férové?
 
Odpověď
Nevím o tom, že bychom někoho trestali. A už vůbec ne za odvedenou práci, resp. za běžný výkon služby. Prostě jenom dodržujeme zákon, který u služby přesčas umožňuje proplácet pouze každou celou hodinu. To není o férovosti, to je o tom, co zákonodárce stanovil. Služební funkcionář je zde zákonem vázán, jakýkoli jiný postup by byl v rozporu se zákonem a v tomto případě o neoprávněném čerpání rozpočtovaných prostředků. A jestli by se mi to líbilo, pokud by mě v noci vzbudili a musel jsem na půl hodiny vyjet ven? Mohu vás ujistit, že i mě se toto stává, rozdíl je jenom v tom, že mě z postele zpravidla nezvedá operační středisko. A o čase nad rámec základní doby služby se raději ani zmiňovat nebudu, v mém případě to není o minutách, to je měsíčně o desítkách hodin. Zde je určitě rozdíl mezi generálním ředitelem a hasičem. Otázku výše finančního ohodnocení by bylo vhodné položit spíše jiným. Myslím tím poslancům a těm, kteří mají vliv na rozpočet. Pokud zmiňujete průměrný plat, pak je třeba se v prvé řadě podívat na průměrné platy v podnikatelské i nepodnikatelské sféře, které se v r. 2012 pohybovaly na úrovni cca 25 tis. Kč, přičemž 2/3 pracujících této úrovně nedosáhly, nejčetnější výše platu byla na úrovni cca 20 tis. Kč. Průměrný plat příslušníka HZS ČR – hasiče ve 3. tarifní třídě dosáhl v r. 2012 úrovně téměř 27 tis. Kč. To jsou fakta, zbytek je o polemice.
A proč má hasič v denní směně vyšší rentu než výjezdový? Odpověď není jednoznačná. To pravidlo přece takto neplatí a nelze srovnávat nesrovnatelné. Ano, platí to, pokud budeme poměřovat např. hasiče s ředitelem územního odboru nebo velitelem stanice. Ale už to neplatí, budeme-li poměřovat velitele čety s velitelem stanice. A samozřejmě musíme poměřovat stejnou délku doby trvání služebního poměru. A především musíme respektovat příslušná ustanovení služebního zákona. Ten stanovuje pravidla pro nárok na výsluhový příspěvek a jeho výši. Nikoli generální ředitel.
 

vytisknout  e-mailem