Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XX ČÍSLO 5/2021

V květnovém čísle časopisu se dočtete o požáru chladírenské věže v Kralupech nad Vltavou. Hasební zásah si k likvidaci požáru vyžádal nasazení velkého počtu jednotek požární ochrany. K přesné lokalizaci ztracených osob v oblasti Adršpašsko-teplických skal slouží body záchrany. Pomáhají turistům i hasičům, víte jak? Co je asistenční centrum pomoci a jaký je jeho cíl se dočtete v dalším příspěvku. Seznámíme vás s výsledky výzkumu, jak stres z práce hasičů ovlivňuje jejich partnerské vztahy. Můžete se dále seznámit s novým ochranným prostředkem pro děti – dětskou kuklou. V dalším příspěvku rozebírá ředitel Nadace policistů a hasičů uplynulý rok 2020. Představíme další hasičskou rodinu, tentokrát z Plzeňského kraje. 

O tom, jestli je práce příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR náročná fyzicky nebo psychicky, nemusíme asi dlouze debatovat. Všichni nejspíš máme alespoň přibližnou představu o tom, jak se jejich práce liší od ostatních zaměstnání. Příslušníci se setkávají s těžkými zraněními, se smrtí osob, zohyzděnými těly a často na nich a jejich výkonu závisí něčí život.

Samozřejmě ani ostatním zaměstnáním se stres nevyhýbá. Se syndromem vyhoření, s psychickými zhrouceními a podobně se můžeme setkat napříč všemi profesemi. Práce hasičů má však specifické stresory, a tudíž se dá předpokládat, že i jejich pracovní stres bude jiný ve srovnání s ostatními. Pokud se jejich pracovní stres liší od ostatních profesí, odráží se také nějakým zvláštním způsobem do jejich partnerských vztahů? To je otázka, na kterou jsme se snažili nalézt odpověď.

Stres z práce a stres plynoucí z partnerského života se navzájem ovlivňují a jeden může prohlubovat druhý. Nejenže se negativní aspekty mohou z práce odrážet do rodiny, ale problémy z rodiny se mohou naopak odrážet i do pracovního výkonu. Je tedy v našem zájmu zjistit, jaké aspekty to jsou a jestli se jim dá předejít. Ať už kvůli výkonu hasičů, nebo aby kvůli partnerským neshodám z práce neodcházeli.

Specifika práce hasičů
Čím je tedy práce hasičů jedinečná? Každý hasič se při nástupu k HZS ČR zavazuje, že nebude váhat nasadit svůj život při ochraně zájmů ČR. To je podle našeho názoru to největší specifikum, se kterým se můžeme setkat a které (kromě dalších bezpečnostních sborů) u jiných profesí nenajdeme. Pohybují se v nebezpečném prostředí v podobě požárů, nebezpečných látek, brzkého zhroucení budov a podobně. Jelikož je jejich práce velmi fyzicky náročná, hrozí u nich fyzické vyčerpání. Namátkou můžeme zmínit práci za ztížených podmínek ve vedru, hluku, za sníženého osvětlení, nebo při znečištěném ovzduší. S tím jde ruku v ruce i vyčerpání psychické, například když se nedaří dlouhou dobu dostat plameny pod kontrolu, při setkávání se s těžkými zraněními, smrtí a podobně. Únava ať už fyzická nebo psychická může mít při této profesi osudové následky. Není také výjimkou, že konají pod nátlakem času. Musí se umět rychle a správně rozhodovat a často kvůli proměnlivým a dopředu neodhadnutelným podmínkám improvizovat. Na jejich rozhodnutí může záviset nejen jejich život, ale také životy ostatních. To je další stresový faktor.

Pracovní směna příslušníků trvá čtyřiadvacet hodin a mnohdy, pokud je výjezd před koncem směny, i déle. Přes noc sice mohou spát, ale často jsou ze spánku povoláni k výjezdu, který ohlašuje zvuk a světla poplachu. Takovéto rychlé probuzení a okamžitá příprava na akceschopnost působí na organismus negativně a může dlouhodobě narušovat spánek. Směny běžně zasahují do rodinných akcí, víkendů a svátků. S ohledem na charakter a časové rozložení práce však mohou vznikat v rámci směny silné mezilidské vztahy. Tento faktor se pak stává velmi důležitým ve zvládání stresu. Ve studii, do které bylo zahrnuto 1 700 příslušníků, se zjistilo, že ačkoli je rodina důležitější oporou celkově, podpora kolegů má větší vliv v pracovním prostředí, protože je aplikována včas, bezprostředně a reaktivně (Kirschman, 2015). Hasiči si často vypomáhají i v rámci rodin, pořádají sbírky a jinak se podporují. Nutno také zmínit, že sice mají 24hodinové směny, na druhou stranu po nich ale následuje dvoudenní volno. Profese hasičů je společností vnímána jako chvályhodná, jelikož se podílejí na záchraně života, zdraví, majetku a životního prostředí.

Ovlivnění vztahů a další zajímavé tendence
Na otázku, kterou jsme si položili na začátku, tedy jak stres z práce hasičů ovlivňuje jejich partnerské vztahy, jsme hledali odpověď v párových dotaznících. Ty byly rozdány patnácti párům, které musely být spolu minimálně jeden rok ve společné domácnosti.
Naše závěry tedy vycházejí z kvalitativního výzkumu, který byl vzhledem k rozsahu šetření proveden pomocí baterie standardizovaných a nestandardizovaných dotazníků. Nestandardizovanou část jsme sestavili na základě dostupné literatury a rozhovorů s příslušníky HZS ČR. Účast ve výzkumu byla anonymní.

Dotazník pro příslušníka HZS ČR se skládal z pěti částí tak, aby sloužil k naplnění cílů práce:

  1. základní otázky (věk, pohlaví, délka praxe u HZS ČR atd.),
  2. zatěžující faktory (hodnocení psychické zátěže, jestli se u nich projevují známky stresu apod.),
  3. vyrovnávání se se zátěží (jaké copingové strategie využívají atd.),
  4. sdílení zátěže s partnerkou (s kým ji sdílí, kvůli čemu nesdílí apod.),
  5. délka vztahu, počet dětí atd., součástí byl i standardizovaný dotazník TIPI (Ten–Item Personality Inventory – desetipoložkový dotazník měřící rozměry osobnosti).

Dotazník pro partnerku se skládal ze stejných částí jako dotazník pro hasiče vyjma 4. části, která nesla název: Váš vztah k práci Vašeho partnera u HZS ČR (postoje k práci partnera, kolik toho chce o práci vědět atd.).

Cílovou skupinou byli hasiči „ve výjezdu“ (příslušníci, kteří slouží 24hodinové směny v jednotkách požární ochrany kategorie I podle přílohy zákona č. 133/1985 Sb.) a jejich partnerky. Páry musely být minimálně 1 rok ve společné domácnosti, abychom předešli fázi zamilovanosti, která by mohla dotazníkové šetření ovlivnit a která ve většině případů do roka pomine.

Otázky a odpovědi byly analyzovány pomocí obsahové analýzy, která je výzkumným nástrojem používaným k určení přítomnosti určitých slov, témat nebo konceptů v rámci daných kvalitativních dat. Pomocí analýzy obsahu můžeme analyzovat přítomnost, význam a vztahy slov, témat nebo konceptů (Columbia University, 2019).

Sběr dotazníku byl zajištěn prostřednictvím webového rozhraní Qualtrics. Elektronický dotazník byl distribuován od 11. ledna 2020 do 21. dubna 2020 napříč celou republikou formou e-mailu velitelům stanic, přes facebookové stránky konkrétním příslušníkům HZS krajů, nebo při návštěvě stanic HZS ČR.

Z odpovědí vyplynulo, že partnerky často shledávají partnery-hasiče jako obětavé. Přestože oni uváděli, že se setkávají se zásahy s dětmi a s těžkými zraněními (což většina z nich vnímala jako největší psychickou zátěž), častokrát příslušníci ani jejich partnerky nepozorovali žádné projevy stresu. Obětavost a svědomitost (kterou hasiči uváděli jako jejich osobnostní rys) nám ukazují, že jsou pro tuto práci pečlivě vybíráni odolní jedinci s určitými charakteristickými rysy.

V naší práci jsme hledali potenciální zdroje partnerských konfliktů pocházejících z hasičské práce. Podle teoretické části jsme určili několik aspektů, na které jsme se zaměřili a které se shodovaly i s dalšími publikacemi (např. Kirschman 2015). Jednalo se zejména o názory na rozložení směn a jejich délku, nebezpečí a hlavně na nevyhovující komunikaci o zátěžových faktorech plynoucí z práce hasiče a na spokojenost s volbou copingových strategií. Až na jednu výjimku (hasiče) rozložení směn všem respondentům vyhovuje. Nejčastěji úplně, občas se objevila hodnota mezi. To, že si i partnerky časem zvyknou na partnerovu práci na směny a dokážou v ní najít pozitiva, potvrdily respondentky i v práci Potiorové (2019). Co se týče přílišného trávení času v práci, negativně to hodnotilo více respondentů než rozložení, avšak pořád značná menšina. Většinou byli hodnotícími hasiči, kteří měli poruchu spánku, pociťovali únavu, nebo měli zdravotní problém.

V copingových strategiích, tedy způsobech jakými zvládají stres, se mnohdy partneři neshodovali. Partnerky by například byly rády, kdyby se jim příslušníci více svěřovali. I přesto však všichni své vztahy hodnotili velmi kladně až na jeden pár, kdy partnerka hodnotila spokojenost ve vztahu pouze 50 procenty. Tam by mimo jiné mohl hrát roli fakt, že se hasič se zátěží vypořádává o samotě a svůj čas nevěnuje tolik rodině.
Copingové strategie mohou být používány univerzálně i na problémy nesouvisející s prací. Jak z naší práce vyplývá, je celkem jedno, jaké strategie hasiči volí (nejspíše vyjma negativních), jelikož i přesto jejich vztahy fungují a oba v nich jsou více či méně spokojení. Jde především o to, že se s tím hasiči dokážou vyrovnat a už tolik nezáleží, jakou cestu zvolí. Gottman (2015) popisuje, že například při hádce nesejde na tom, jestli se s ní někdo vyrovnává tak, že si to s partnerem vyříká, nebo jde nakupovat, sportovat, či se vykřičí do zdi. Při jeho výzkumu zjistili, že spokojenost a délku vztahu ovlivňují více jiné věci, jako je respekt, umění „zjednat nápravu“, zájem o druhého, koukání pozitivně na vztah a podobně. Je jasné, že pokud je partner ve stresu, ovlivňuje to vztah. Může být z práce například více podrážděný a nepříjemný, jak i uváděl jeden z párů. Pokud je ale partnerský vztah sám o sobě pevný, láskyplný a prosperující, nemusí ho stres hasiče poškodit, naopak může pomoct se s příslušníkovými problémy vypořádat. To, že rozvodovost hasičů není nijak výrazně odlišná od ostatních profesí, potvrzuje i Kirschman (2015).

Nesmíme také zapomenout na děti, které tvoří s našimi respondenty společnou domácnost. Ať už chceme, nebo ne, vyrovnávání se se stresem obou rodičů je také zasahuje. Naše práce se sice nezaměřovala na otázku, jak práce hasiče na děti působí, ukázalo se však, že přítomnost dětí v domácnosti ovlivňuje volbu copingové strategie, což může mít v přiměřené míře pozitivní vliv na celou rodinu, kdy se utužují vztahy v ní. Například u páru, kde se hasič se zátěží vypořádává o samotě, což se jeho partnerce nelíbí ve smyslu, že je málo s ní, berou oba jako velmi pozitivní, že například při práci na zahradě tráví hasič chvíle společně se synem.

Jsme si vědomi, že námi získaná data nemusí mít obecnou platnost. Jedná se především o základní pozorované popisné výsledky a nejde o psychologické vyhodnocení. Podařilo se nám však nalézt některé zajímavé tendence, které by při rozšíření vzorku mohly vést k objevení konkrétních trendů.

Limitem naší práce je, že návratnost dotazníků byla velmi nízká a pravděpodobně je vyplňovaly spokojené páry, jelikož nespokojeným by mohl být partnerský dotazník nepříjemný. To tedy mohlo ovlivnit výsledky. Na druhou stranu nám ale dotazník vyplnil například i příslušník, který už se svou partnerkou není ve vztahu a i jeden ne úplně spokojený pár. Bylo by vhodné, kdyby na tuto práci navázala práce s kvantitativním šetřením, která by ověřila a potvrdila, nebo vyvrátila trendy, které byly pozorovány.

Závěr
Po jednotlivém zkoumání párů, které nám vyplnily dotazníky, vyplynulo, že jsou příslušníci vůči stresu velmi odolní, nejspíše kvůli osobnostnímu nastavení a jejich důkladnému výběru při přijímacím řízení. I přes psychicky náročné výjezdy, jako jsou zásahy s dětmi a těžká zranění osob, byli hasiči schopni se vyrovnat se zátěží tak, že nepozorovali žádné nebo jen mírné projevy stresu. Všech patnáct hasičů vidí svoji práci jako zajímavou a důležitou pro společnost, mají k ní tedy kladný vztah, což je také důležitý faktor ohledně redukce stresu.

Hasiči se často partnerkám nesvěřují, protože je nechtějí s problémy ze své práce zatěžovat. Partnerky by ale ve většině případů byly rády, kdyby je jejich partneři zahrnuli do svého vyrovnávání se se zátěží. Bylo by dobré, kdyby jim alespoň sdělili, proč mají například špatnou náladu, nebo chtějí být o samotě, aby ony věděly, že to není kvůli nim, ale že se jen hasiči potřebují vyrovnat se zátěží z práce svým vlastním způsobem.

Přestože nedostatek času, mrzutost, směny o Vánocích a některé další atributy mohou partnerské vztahy ovlivňovat, silný a prosperující vztah se s tím dokáže vyrovnat.


Bc. Marie BRICHTOVÁ, ČVUT v Praze, FBMI, katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva, por. Ing. Roman ŘÍHA, ČVUT v Praze, FBMI, katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva, HZS Středočeského kraje, foto archiv HZS Středočeského kraje
www.krimi-plzen.cz

vytisknout  e-mailem