Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 6/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA máme zprávu o průběhu zásahu v Nové Cerekvi, kde několik dní hořela dřevní hmota. Přečtete si vyhodnocení šetření požáru vozidla Policie ČR v Makedonii i poznatky příslušníků zjišťování příčin vzniku požárů ze zahraniční pracovní cesty v USA. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM jsme připravili článek o Vodní záchranné službě Českého červeného kříže. Zjistíte také, jak se připravují pro výkon své práce hasiči-lezci. Dále přinášíme informace z odborné konference krizové připravenosti Dny IZS s podtitulem Zdravotnictví a krizové situace. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ se dočtete, o cyklu seminářů Prevence katastrof. Nové ochranné kukly pro seniory OK - 2015, které chrání před účinky chemických látek. V INFORMACÍCH představíme obecně prospěšnou společnost Popálky, která pomáhá popáleným lidem a jejich blízkým, aby se vyrovnali s úrazem a co nejdříve se vrátili k běžnému životu. Dále také Interaktivní vzdělávací centrum na stanici Kolín. 

V rámci cyklu seminářů Prevence katastrof - ochrana obyvatel a životního prostředí uspořádaly Český národní výbor pro omezování následků katastrof a Český spolek pro péči o životní prostředí 12. dubna 2018 v zasedací síni radnice Prahy 9 odborný seminář na téma Šíření varování před katastrofami - jsme dobře připraveni? Záštitu nad akcí, která seznámila se současným stavem systému varování v České republice a aktuálními změnami v nastavení operačních systémů pro distribuci výstrah v rámci složek IZS, převzal generální ředitel HZS ČR genmjr. Ing. Drahoslav Ryba.

Snížení dopadů mimořádných událostí je závislé na včasném varování a rychlém šíření přesných a srozumitelných informací. Informační a komunikační systémy jsou však závislé na elektrické energii a často málo odolné vůči přetížení, a proto je nutné volit kombinace různých druhů varování (akustické, verbální, obrazové). Pro zvýšení připravenosti a odolnosti je velmi důležité také vzdělávání široké veřejnosti, aby si lidé uvědomovali rizika, uměli používat dostupné komunikační prostředky a přijaté informace správně chápali.

Ing. Ivan Obrusník, DrSc., z Českého národního výboru pro omezování následků katastrof se věnoval procesu šíření varovných informací - předpovědí a výstrah v systému IZS od Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) k HZS ČR až k obcím a jednotlivým občanům. Varovné informace jsou šířeny různými komunikačními prostředky počínaje sirénami, elektronickými prostředky včetně mobilních telefonů (SMS zprávy) a speciálních webových stránek, sdělovacími prostředky, zejména rozhlasem a televizí a v neposlední řadě i prostřednictvím sociálních sítí, případně lokálních varovných systémů. Cílem je, aby se varování dostalo spolehlivě ke konečným uživatelům, a to co nejrychleji. Při výpadku elektrického proudu jsou užitečná analogová zařízení, tlampače nebo historicky osvědčený posel na koni (na motocyklu), povodňová hlídka. Aby nedocházelo k panice, má být v každém státě zdrojem varovných informací pouze jediná hydrometeorologická služba (Single Voice Principle).

Předpovědi a výstrahy hydrometeorologů
RNDr. František Šopko z ČHMÚ Praha seznámil s novinkami ve výstražném systému, novým formátem výstrah a protokolem CAP (Common Alerting Protokol).

Systém integrované výstražné služby funguje od roku 2000 a byl již částečně inovován, například harmonizován s Meteoalarmem (systém informující o extrémních projevech počasí očekávaných v rámci Evropy), jsou v něm začleněny informace o povodňových jevech a také o množství škodlivin v ovzduší (Smogový varovný a regulační systém), který vyhlašuje smogovou situaci pro konkrétní území.

Přechod na nový systém vydávání výstrah proběhne v období květen až červen 2018. Hlavní součástí bude i zavedení protokolu CAP (popis jevu a doporučení preventivních opatření pro konkrétní lokalitu, např. obec s rozšířenou působností nebo výrobní areál) a nové textové výstražné informace určené především pro média. Dokončuje se také mobilní aplikace pro výstrahy (Android, IOS). Základní informace o změnách je dostupná na portálu ČHMÚ http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/vystrahy/doc/CAP.html.

Varování a informování obyvatel
Plk. Ing. Roman Bílý z MV­-gene­rál­ní­ho ředitelství HZS ČR představil jednotný systém varování a informování obyvatel, systém krizového řízení a jeho distribuci výstrah. Připomněl, že předmětem dohody o spolupráci MV­-generálního ředitelství HZS ČR s Ministerstvem životního prostředí­ ČHMÚ je předávání a přijímání výstrah a informačních zpráv, informací o výskytu extrémních jevů vydaných ČHMÚ a vzájemná spolupráce při řešení mimořádných událostí a krizových situací. Operační a informační střediska HZS ČR po verifikaci šíří zprávy složkám IZS a správním úřadům do jednotlivých krajů, ORP a obcí (kterých se výstraha týká). Zaznamenává se přesně, kdo a kdy zprávu odeslal i přijal. HZS ČR zároveň disponuje právem vstoupit do sdělovacích prostředků a informovat obyvatelstvo jejich prostřednictvím. Dále informoval, že po přetížení tísňových linek při hlášení událostí způsobených orkánem Herwart byla navýšena jejich kapacita na šest tisíc volání o pomoc.

Projevy počasí v oblasti srážek v České republice
Mgr. Zdeněk Hošek z Ministerstva zemědělství se zabýval problematikou vody a sucha a odkázal na vodohospodářský informační portál, jehož úkolem není varovat, ale zpřístupňuje státem garantované vodohospodářské informace široké veřejnosti, a to uceleně bez ohledu na rezortní příslušnost garanta. Zajišťuje tak podporu řadě vodohospodářských činností. Zobrazuje stavy a průtoky, hladiny a jakost vody v nádržích, vydatnost srážek, ale také monitoruje stav sucha a jeho dopady. Sucho je nedostatek vody v atmosféře, půdě a rostlinách. Podle projevů sucha lze rozeznávat sucho klimatické, půdní a hydrologické a podle dopadů pak sucho zemědělské nebo socioekonomické. V České republice bývá příčinou sucha srážkový deficit v určitém časovém intervalu a na určitém místě. Doprovázeno je nadnormálními teplotami vzduchu, nižší relativní vlhkostí vzduchu, zmenšenou oblačností a větším počtem hodin slunečního svitu.

Mgr. Ing. Jana Tejkalová z Ministerstva životního prostředí vysvětlila, že Povodňový plán České republiky zahrnuje povodňové plány krajů, na nichž se podílejí povodňové komise krajů pod dohledem Ústřední povodňové komise, která činnosti koordinuje. Povodňový plán, souhrn organizačních a technických opatření k odvrácení nebo zmírnění škod při povodni, byl zpracován v digitální formě a lze z něj poskytovat informační výpisy. Obsahuje například hlásné a srážkoměrné profily, místa omezující odtokové poměry, ohrožené a ohrožující objekty, dopravní omezení a objízdné trasy, místa s častými ledovými obtížemi, místa se vznikem bleskových povodní, ale také protipovodňová opatření. Na povodňových mapách jsou vyznačena stanovená záplavová území (administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou). Letos byla dokončena Metodika pro přípravu Plánů pro zvládání sucha a nedostatku vody a Typový plán pro řešení krizové situace „Dlouhodobé sucho“.

V Troji dočasně přívoz
Mgr. Daniel Barták z Magistrátu hl. m. Prahy referoval o zřícení lávky v Praze­ Troji v prosinci 2017. Při této události byly zraněny čtyři osoby, z toho jedna těžce. Zásahu se účastnily složky IZS (potápěči, vrtulník s termovizí, Letecká služba Policie ČR, psovodi se psy vycvičenými na sutinové vyhledávání, statik). Při pátrání nebyl nikdo další nalezen. U lávky je sice nainstalována kamera městského systému, ale je v otočném provedení a v momentě pádu lávky byla nasměrována jinam, proto nijak nepřispěla k objasnění počtu osob, které se na místě v kritické době nacházely.

Lávka přes řeku Vltavu spojující Troju s Císařským ostrovem byla konstruována jako dlouhodobý prozatímní most na 50 let, a to z předpjatého betonu se soustavou 156 ocelových lan, na níž byly zavěšeny železobetonové díly (délka lávky 256 metrů, šířka 3,8 m). Autorem mostní konstrukce je prof. Ing. Jiří Stráský, DSc. Lávka sloužila pro chodce a cyklisty od července 1984.

V současné době magistrát řeší za zborcenou lávku náhradu. Od května by měl být zahájen provoz velkokapacitního přívozu pro přibližně 100 osob a s horním limitem průtoku 240 m3/s.

RNDr. Taťána Míková, meteoroložka České televize, prezentovala krátkými videosekvencemi, jak osobně informovala televizní diváky o intenzivních srážkách před ničivými povodněmi. Přiznala, že ani její zkušenější kolegové se tehdy dosud nesetkali s tak vysokými úhrny srážek, proto nevěřili, co bylo naměřeno. Středoevropský regionální model Aladin do roku 1997 nikdy nepredikoval víc než 100 mm srážek za den pro několik po sobě jdoucích dní. Předpověď byla všeobecně podceněna. Následky byly tragické. Zahynulo 49 lidí, zcela zničeno bylo 2 151 domů, neobyvatelných jich zůstalo 5 652, také bylo strženo 26 mostů a vznikly další nedozírné škody. „Proto v srpnu 2000 již nikdo nepochyboval o principu předběžné opatrnosti a veřejnoprávní Česká televize poprvé v historii změnila program v důsledku živelní katastrofy. Pět dní informovala 24 hodin denně o povodních v zemi,“ řekla televizní „rosnička“ a dodala, že výstraha je velmi citlivá záležitost, protože pokud se nic nestane, lidé příští varování před katastrofou nebudou brát vážně.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

vytisknout  e-mailem