Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 2/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA vám poskytneme rozbor požáru dřevěného kostela Božího těla v Třinci. Přinášíme článek o mezinárodní spolupráci na úseku zjišťování příčin vzniku požáru. Dále máme rozhovor s vyšetřovateli požáru. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o spolupráci psychologické služby HZS ČR se zahraničními subjekty. Seznámíme vás s pilotním dopravně-bezpečnostním projektem „Dožij se dvaceti“. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ přináší informace o projektu „Slon Hugo“ pro MŠ a třídy prvního stupně ZŠ. Přečtete si článek o spolupráci HZS Olomouckého kraje se statutárním městem Olomouc na projektu vzdělávání osob se specifickými potřebami v oblasti ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému, který nese název „BOSPi“. V informacích se dozvíte o bilancování roku 2017 v Institutu ochrany obyvatelstva. Příloha časopisu je věnována tématu „Chřipka ptáků“. 

Dne 2. srpna 2017, devět minut po půlnoci, přijalo krajské operační a informační středisko (KOPIS) Hasičského záchranného sboru (HZS) Moravskoslezského kraje oznámení o požáru dřevěného kostela Božího těla z poloviny 16. století v Třinci, místní části Guty v okrese Frýdek­ Místek. Historicky cenná památka, která velmi rychle vzplála. I přes velké nasazení jednotek požární ochrany (jednotka PO) se kostel nepodařilo zachránit.

Popis objektu
Dřevěný roubený kostel Božího těla v Gutech z roku 1563, který byl užíván k bohoslužbám, stál samostatně na okraji lesního porostu s mnoha vzrostlými stromy uprostřed malého hřbitova. Šlo o jeden z nejstarších a nejmalebnějších dřevěných kostelů v regionu. Cenná historická památka i s původním vybavením a obrazy prošla v letech 2012 až 2014 rekonstrukcí za několik milionů korun. V 70. letech 20. století byl restaurován inventář. Majitelem národní kulturní památky, zapsané do seznamu památek v roce 1958, je Římskokatolická farnost Střítež u Českého Těšína.

Kostel tvořil prostou jednolodní stavbu (půdorys 7,0 x 7,8 metru) z velmi masivních dřevěných trámů (mnohé o průměru až 60 cm, zhotovené z podélně půleného jedlového dřeva bez kovového spojovacího materiálu), s níž tvořil jeden celek navazující na lehce užší presbyteriální část (půdorys 5,5 x 5,4 metru). Obě části kryla střecha ze štípaného šindele. K presbytáři přiléhala z levé strany sakristie (půdorys 4,3 x 1,9 metru). Kolem chrámu obíhal krytý ochoz, lidově zvaný sobota.

V čele budovy stála s vlastní lodí kostela spojená jehlancová zvonice (půdorys 7,9 x 7,9 metru, výška 15,6 metru) s funkčním bronzovým zvonem, který se při požáru roztavil. Před vchodem do „zmizelého“ kostela se dosud nachází velký dřevěný kříž s plastikou Krista, který při ničivém požáru utrpěl jen nepatrnou škodu.

Průběh zásahu
Na základě prvotních informací vyslalo KOPIS HZS Moravskoslezského kraje na místo události jednotku PO ze stanice Třinec a další tři jednotky PO ze stanice Frýdek­ Místek, Havířov a Ostrava­ Zábřeh, vedle toho sedm jednotek sborů dobrovolných hasičů (SDH) obcí Guty, 1802-04b.jpgHnojník, Bystřice, Návsí, Řeka, Dobratice a Jablunkov. O události byl informován řídicí důstojník HZS Moravskoslezského kraje a řídicí důstojník územního odboru (ÚO) Frýdek­ Místek, který ihned vyjel na místo události.

V době příjezdu první jednotky SDH obce Guty byl již celý dřevěný kostel ve třetí fázi rozvoje požáru, se zřícenou dřevěnou konstrukcí střechy. Při příjezdu jednotky PO ze stanice Třinec došlo ke zřícení dřevěné konstrukce jehlancové zvonice o výšce 15,6 metrů i s bronzovým zvonem.

Dynamický rozvoj požáru umocňoval silný nárazový vítr jihovýchodní až jihojižní v nárazech 10 až 14 m/s, kdy malé části hořícího kostela odnášel přes vzrostlé stromy několik stovek metrů.

Jednotky PO lokalizovaly požár v 01.16 hodin a likvidovaly ho do 16.09 hodin šesti vodními proudy C52, z nichž dva proudy nasadily k vytvoření vodní clony k ochraně žulových náhrobků a přilehlého lesa před sálavým teplem a poletujícími jiskrami. S hlavními likvidačními pracemi byly hotovy ještě před svítáním, poté kontrolovala místo požáru místní jednotka SDH obce. V mezidobí před nahlášením likvidace požáru na místě požáru pracovali příslušníci Policie ČR s příslušníky zjišťování příčin vzniku požárů HZS Moravskoslezského kraje. Přítomni byli také zástupci stavebního odboru Biskupství ostravsko­ opavského, včetně zdejšího římskokatolického faráře, pracovníci Národního památkového ústavu Ostrava i starostka Třince.

Příčina vzniku požáru
Ještě v průběhu zásahu se na místě požáru rozběhly práce směřující k objasnění příčiny jeho vzniku. které pokračovaly i po likvidaci požáru až do večerních hodin. Na místě pracovali intenzivně příslušníci zjišťování příčin vzniku požárů z HZS Moravskoslezského kraje, ve spolupráci s vyšetřovateli Policie ČR. Specialisté Policie ČR shromažďovali důkazy a zajišťovali stopy. Postupovali velmi opatrně, jednak aby byly důkladně všechny stopy zadokumentovány a zajištěny, a také proto, aby nebyly zbytečně poškozeny další části historické památky, které nebyly úplně zničeny požárem. Zajištěné stopy jsou předmětem zkoumání forenzních specialistů. Příčinou vzniku požáru bylo úmyslné zapálení. Již několik hodin po požáru Policie ČR zadržela a obvinila tři mladé muže z Moravskoslezského kraje z úmyslného zapálení kostela. Třinecká radnice vyhlásila sbírku na obnovení repliky památky na stejném místě. Do konce října 2017 radnice vybrala téměř tři miliony korun a další část finančních zdrojů získá z vyplacení pojistné události od pojišťovny.

Následky události
Přímá škoda byla stanovena na 50 milionů korun na zcela shořelém kostele i s mobiliářem a vnitřním vybavením. Hodnoty na uchráněných žulových náhrobcích a okolním smíšeném lese byly odhadnuty na jeden milion korun. Škoda na historickém vybavení, malbách, sochách, deskové křížové cestě a obrazech z 16. století je z historického hlediska nevyčíslitelná. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Ostrava, zpracoval k historickým předmětům znalecký posudek. Přímá škoda vznikla i na okolních vzrostlých stromech starých zhruba 80 let a na šesti náhrobních žulových deskách. Několik nejvíce zasažených stromů nechala obec brzy po zásahu porazit.

Požár se obešel bez zranění osob.

Specifika zásahu
Pozitiva

  • požár se nerozšířil na hřbitov a okolní smíšený les, a to vzhledem k ochraně okolí vodními proudy,
  • velmi rychlá lokalizace požáru,
  • událost bez úmrtí či zranění,
  • velké fyzické nasazení všech zasahujících hasičů.

Negativa

  • relativně pozdní ohlášení na KOPIS (nezajištění objektu EPS a dalšími čidly, v kostele byly pouze detektory pohybu),
  • nemožnost záchrany kostela kvůli rychlému šíření požáru na celý kostel (poloha kostela stranou od obytných budov, tím pozdní zpozorování požáru),
  • špatná dostupnost areálu kostela,
  • špatný nástupní prostor,
  • nedostatek zdrojů vody v blízkosti,
  • velmi silný vítr.


por. Mgr. Petr KŮDELA, kpt. Ing. Petr HOLUB, foto nprap. Ing. Martin VITÁSEK, por. Mgr. Petr KŮDELA, HZS Moravskoslezského kraje
 

vytisknout  e-mailem