Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 12/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA si můžete přečíst nejen rozbor požáru průmyslové a skladovací haly v Hostivaři, ale také detailní analýzu vlivu dynamiky požáru v uzavřeném prostoru při určování kriminalistického ohniska. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se mimo jiné dozvíte, jak probíhalo cvičení na Ukrajině, kterého se zúčastnil český CBRN odřad v rámci projektu EU‑CHEM‑REACT 2018. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás seznámíme s dvěma taktickými cvičeními a instruktážně metodickými zaměstnáními, které se uskutečnily v jihočeské Bechyni. V INFORMACÍCH shrnujeme výsledky Ankety Dobrovolných hasičů roku 2018. Dále si připomeneme oslavy vzniku československé republiky v Praze. Prosincové číslo uzavírá článek o předávání pamětních medailí u příležitosti 100. výročí vzniku republiky. Celkem bylo vyznamenáno přes tři sta osob jak z řad příslušníků, tak zaměstnanců HZS ČR. Zároveň byly oceněny osobnosti z veřejného i soukromého sektoru, které se zasloužily o rozvoj HZS ČR. 

Rok 2018 byl nejen v České republice co do počtu požárů nadprůměrný. Velký nárůst zaznamenaly požáry v přírodním prostředí. Jak vyplývá ze statistik, nejčastější příčinou jsou každoročně lidská nedbalost a technické závady nejrůznějšího charakteru.

Zda bylo letošní sezónní počasí atypické, je spíše otázka úhlu pohledu. Se suchem se naše území potýká několik let a historicky přichází v pravidelných intervalech. Celkové podmínky pro vznik lesních a polních požárů jsou logicky z velké míry ovlivněny stavem vegetace a vlhkostí půdy, stejně jako intenzivními pracemi na polích. Zároveň částečně charakterem porostu, to je rozsahem souvislých ploch a přístupností pro pohyb osob. Dostupností meteorologických modelů a map zveřejňovaných Českým hydrometeorologickým ústavem lze názorně hodnotit závažnost rizika vzniku lesních požárů prakticky v aktuálním čase. Nejzávažněji se situace v průběhu roku jevila v pásu od Ústeckého kraje přes střední Čechy, Pardubický kraj až po jižní Moravu. Jižní Morava je zejména v oblasti tzv. Moravské Sahary tradičně oblastí s velkým množstvím požárů lesního a travního porostu a také ji lze spojovat s historicky nejrozsáhlejšími událostmi tohoto typu. Ani rok 2018 nebyl výjimkou.
Oblast s tradičně vysokou úrovní požárního nebezpečí zdroj Akademie Věd ČR projekt CzechAdapOblast s tradičně vysokou úrovní požárního nebezpečí zdroj Akademie Věd ČR projekt CzechAdap
Zajímavá byla požární sezona 2018 zejména při pohledu do zahraničí. Nejenže došlo k několika tragickým událostem v tradičních lokalitách, jako je Řecko, Portugalsko, Francie nebo Kalifornie s velkým počtem obětí a astronomickými hmotnými škodami, ale mediální zájem a rozsáhlou mezinárodní pomoc si vyžádaly také události v severněji položených oblastech světa, jako je Švédsko, kde nejsou požáry lesních porostů tak obvyklým jevem. Místní hasičské sbory nejsou běžně personálně ani technicky připravené zvládat požáry lesů na enormních plochách. Plochy jsou často nedostupné a v období sucha umožňují souvislé porosty v řádech stovek až tisíců hektarů prakticky nezvladatelné šíření požáru. I přes významnou mezinárodní pomoc nakonec švédským hasičům musela pomoci sama příroda. K lokalizaci tak mohlo dojít až s příchodem vydatného deště. V jiných severských oblastech, jako jsou Kanada nebo Rusko, každoročně plameny pohltí mi­liony hektarů lesního a travního porostu, často bez jakékoli mediální pozornosti. V porovnání s ČR se jedná o nepředstavitelné plochy, u kterých se nedá ani tak hovořit o hašení jako spíše o provádění nejnutnějších opatření v oblasti evakuace a humanitární pomoci. Je tedy zřejmé, že o závažnosti požárů vegetace nerozhoduje pouze klimatický pás nebo průměrné roční teploty, ale i velikost souvislých ploch porostů bez vytvořených proluk nebo předvídavost obyvatel při výstavbě obydlí ve zranitelných oblastech zalesnění. Z českých podmínek víme, že k šíření a závažnosti následků velkou měrou přispívá přítomnost rizikových činností a okolností (např. zvýšený výskyt osob, práce na poli, období pálení klestu, výskyt železničních tratí, charakter porostu a půdy). Velký význam je třeba přikládat preventivním opatřením. Vytváření proluk v porostu a vnímání přirozených přírodních útvarů jako možných bariér při šíření požáru nebo jakákoli podoba hlídkové činnosti mohou být pro efektivní zdolání událostí klíčové.

Oblast hlídkové činnosti upravuje v českých podmínkách § 7 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Ukládá vlastníkům nebo uživatelům lesů v souvislých lesních porostech o celkové výměře vyšší než 50 ha povinnost zabezpečit v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru opatření pro včasné zjištění požáru v lesích a proti jeho rozšíření pomocí hlídkové činnosti s potřebným množstvím sil a prostředků požární ochrany, pokud tak neučiní Ministerstvo zemědělství. To v současné době zajišťuje na základě existující koncepce pouze leteckou hasičskou službu, tedy možnost provedení hasební činnosti vrtulníky Letecké služby Policie ČR nebo letouny soukromého provozovatele, a to bez hlídkové činnosti. Díky technologickému pokroku se dá snad do budoucna uvažovat také o využívání jiných prostředků hlídkové činnosti, jako jsou bezpilotní letadla, drony a kamerové a družicové systémy. U tohoto typu je žádoucí využívat zkušenosti států s velkou historickou zkušeností v oblasti monitoringu.

Alpy, Lugano
Díky českému zastoupení v mezinárodní komisi CTIF zabývající se problematikou lesních požárů máme jedinečnou možnost učit se od mnoha států Evropy. V roce 2018 bylo hostitelskou zemí uvedené komise Švýcarsko. Jednání probíhalo ve městě Lugano, které těsně sousedí s pohořím Alp a je tedy typickou lokalitou s extrémním terénním převýšením lesního porostu s často až absolutně nedostupnými oblastmi.

ARGO 8x8 Avenger v provedení velitelského vozidlaARGO 8x8 Avenger v provedení velitelského vozidla Vrtulník Super Puma s podvěsemVrtulník Super Puma s podvěsem

Zástupci států se shodli na zjevné přítomnosti probíhajících klimatických změn, které se významně projevují na stavu vegetace, průběhu požární sezony a následné obnově porostu, s citelným dopadem na obyvatelstvo. Předsednictvo komise zdůraznilo, že účelem komise není primárně výzkum, nýbrž sběr a sdílení informací v oblasti zásahové činnosti, technického vybavení, technologického pokroku i hodnocení využívaných taktických postupů a preventivních opatření napříč státy celého světa. Součástí setkání komise byly návštěvy místních hasičských stanic s prezentací průběhu a zdolávání nejzávažnějších lesních požárů v jejich hasebním obvodu v rámci několika posledních let. Z důvodu specifického horského prostředí plní při hašení důležitou roli prostředky pro letecké hašení. Často jsou využívány vrtulníky samosprávy s podvěsnými vaky na vodu o objemu 1 100 l. Běžnou vyžádanou pomocí jsou také armádní vrtulníky S­ Puma nesoucí podvěsné vaky o objemu 2 000 l vody. Je zcela běžné, že v těchto lokalitách představuje jeden požár vegetace plochu kolem 400 ha s nutností nasazení několika vrtulníků na dobu až 150 letových hodin. V souvislosti s leteckým hašením byl švýcarským zástupcem vyzdvižen význam technologií umožňujících hašení také v nočních hodinách a za snížené viditelnosti bez přerušení zásahu.

Lesní požáry v horských oblastech mají kromě specifik z oblastí hašení ještě další závažné důsledky, které přicházejí mnohem později. Jedná se o následnou intenzivní destabilizaci a degradaci půdy v místech spáleniště, její erozi a snížení schopnosti zadržovat vodu. V případě vydatnějších srážek dochází k bleskovým povodním a sesuvům půdy z prudkých svahů, které mohou ohrozit níže položená obydlí. Tento problém místní samospráva vnímá a intenzivně řeší spoluprací se správci lesů a agenturami ochrany lesa, zejména monitorováním obnovy zasažených oblastí a řízenou výsadbou. Ke speciálním prostředkům pozemních jednotek lze zařadit „osmikolky“ nesoucí agregát a zásobu vody a prostředky pro prvotní rychlý zásah jednotky. Tyto jsou navíc k dispozici i ve verzi velitelského vozidla. Větší soupravy jsou na místo dopravovány v podvěsu prostřednictvím vrtulníků. K nejmenším prostředkům patří soupravy určené k nošení na zádech. Ty slouží zejména k dohašování ohnisek předurčenými spe­cialisty z řad jednotek požární ochrany.

V oblasti Alp se využívají technologie, kterým se v českých podmínkách zatím nedostávalo příliš mnoho pozornosti. V nedostupném rozsáhlém terénu je zásadní otázkou včasná detekce. Málo obydlené horské oblasti nemohou spoléhat na náhodné pozorování a ohlášení obyvatelstvem. Tam na řadu přichází vyspělé kamerové systémy a družice snímkující vybrané území z oběžné dráhy. Systémy jsou vyvíjeny a testovány mnoho let napříč vědeckými institucemi celého světa a dnes dokáží nabídnout velmi přesné údaje o začínajícím nebo probíhajícím požáru. Mezi ně patří i evropský projekt Copernicus. Kromě včasné detekce představují i pomocníky v predikci dalšího šíření a celkového vývoje situace. Mezi používané kamerové systémy patří systém Forest Ranger. Ten dokáže při správném rozmístění kamer detekovat vznikající požár na vzdálenost desítek kilometrů, a to na základě průběžné analýzy procentuální změny zabarvení v jednotlivých pixelech obrazu.

Je zcela evidentní, že lesní požáry budou, ruku v ruce s proměnou klimatu, představovat v dalších letech nepřehlédnutelné téma pro bezpečnostní sbory i instituce ochrany a obnovy lesa a bude nutné se na tyto nové výzvy připravovat z pohledu výcviku i vybavení, taktických postupů, organizačních opatření i systému lesního hospodářství.


kpt. Ing. et Ing. Jan PECL, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto autor, zdroj Akademie věd ČR

vytisknout  e-mailem