Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 9/2017

Rubrika POŽÁRNÍ OCHRANA přináší získané poznatky z měření hloubky kalcinace a praktického provedení. Letiště Praha, a.s., v letošním roce zakoupilo dva nové letištní speciály –Rosenbauer Panther. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM informujeme o spuštění systému eCall – celoevropského systému automatického tísňového volání z vozidla. Dále o Koncepci psychologické služby HZS ČR pro období 2017-2025. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ se dočtete o cvičení orgánů krizového řízení pod názvem „EVI – EVA 2017“ v Temelíně. Záměrem cvičení bylo ověřit odstranění nedostatků uvedených ve vyhodnocení cvičení „ZÓNA 2015“. V této rubrice naleznete mimo jiné článek o vzniku tzv. Bílé knihy o bezpečnosti veřejnosti, která se věnuje civilní připravenosti a ochraně obyvatelstva. V informacích máme další příběh Nadace policistů a hasičů. Prostor v tomto čísle byl věnován Františku Sofkovi, bývalému příslušníkovi HZS Kraje Vysočina, který utrpěl vážná zranění při výjezdu k zásahu. 

Na základě poznatků získaných absolvováním tréninkového programu pro vyšetřovatele požárů ve Spojených státech amerických, uvedených v odborném časopise 112 (6/2017), tento článek detailněji rozvádí teoretické poznatky metody měření hloubky kalcinace a obsahuje také zkušenosti získané z jejího praktického provedení.

Jedna z nejdůležitějších součástí procesu zjišťování příčin vzniku požáru je správná lokalizace kriminalistického ohniska. Tuto část provádíme mimo jiné na základě posouzení ohniskových příznaků na místě požáru, tedy stop po plamenném hoření, působení vysoké teploty, prohoření materiálů nebo jiných destrukcích, které vznikají na konstrukcích zařízení, předmětech a materiálech. [1] Tyto ohniskové příznaky mohou určovat směr šíření požáru (např. postupně slábnoucí/rostoucí destrukce nebo hloubka zuhelnatění) nebo přímo lokalizovat kriminalistické ohnisko (např. ohniskový kužel). Většinu těchto příznaků zaznamenáváme vizuálně (fotodokumentace) a vyšetřovatel je vyhodnocuje na základě svých zkušeností. Existují ale také měřitelné ohniskové příznaky, které lze příslušným nástrojem kvantifikovat. Představitelem je v České republice např. hloubka zuhelnatění dřeva, ve Spojených státech amerických pak patří mezi často využívané měřitelné ohniskové příznaky hloubka kalcinace sádrokartonových desek.

Rozšířené použití sádrokartonových desek
Sádrokarton je materiál používaný v suché výstavbě, vznikl kolem roku 1880 ve Spojených státech amerických, kde také došlo k jeho masivnímu rozšíření a v roce 1970 byl sádrokarton použit přibližně v 90 % budov. [2] V Evropě došlo k jeho šíření později, poptávka se začala zvyšovat od 60. let 20. století. V České republice obliba sádrokartonu rostla až po roce 1989, pro porovnání je současná spotřeba sádrokartonu v ČR zhruba 2 m2/obyv./rok, v Evropě 5 m2/obyv./rok a ve Spojených státech amerických téměř 10 m2/obyv./rok. [3] Díky jeho pozitivním vlastnostem (lehkost, pevnost, životnost, přizpůsobivost, snadnost zpracování, cena) a s rozvojem trendu suchých staveb, zejména staveb, nízkoenergetických nebo pasivních, lze předpokládat, že jeho využití bude v České republice častější.

Obr. 1 Schématické znázornění řezu sádrokartonovou deskouObr. 1 Schématické znázornění řezu sádrokartonovou deskou Obr. 2 Kalcinovaná plocha zobrazená v řezu sádrokartonové stěny tepelné expozici [2]Obr. 2 Kalcinovaná plocha zobrazená v řezu sádrokartonové stěny tepelné expozici [2]

Konstrukce sádrokartonu
Složení sádrokartonu a tím i jeho vlastnosti se mohou mezi jednotlivými výrobci či zeměmi původu mírně lišit. Základem sádrokartonu je ale vždy sá­drová hmota (dihydrát síranu vápenatého) vzniklá hydratací hemihydrátu síranu vápenatého (CaSO4 · 1/2 H2O + 1/2 H2O  CaSO4 · 2 H2O), která je nalita a slisovaná mezi dva kartony papíru, následně pak vysušena. Pro zvýšení pevnosti jsou do hmoty přidávány další prvky (papír, či skleněná vlákna) pro úpravu dalších vlastností (např. požární odolnost, nižší nasákavost vody) mohou být také při výrobě přidávány další přísady (např. sklolaminát, voskové emulze, silany aj.). Sádrokartonové desky jsou pak vyráběny v různých tloušťkách (9,5–25 mm) a délkách (2000–4000 mm).

Chování sádrokartonu v podmínkách požáru

Změny vizuální
Sádrokarton v podmínkách požáru má poměrně předvídatelné chování, vzniklé ohniskové příznaky bývají jasně ohraničené a dobře čitelné. Na exponované straně nejprve povrch papíru zuhelnatí a posléze odhoří. Povrch sádry pod papírem postupně mění barvu vlivem probíhající pyrolýzy organického pojiva a dalších přísad. Při dalším ohřevu může dojít k úplné změně barvy a také dojde k zuhelnatění papíru na odvrácené straně. Části stěn, přímo vystavené plamennému hoření, jsou světlejší, protože dojde ke spálení povrchového uhlíku (vznik charakteristického ohniskového příznaku tzv. „čisté plochy“), k pozorovatelné změně barvy dochází také v průřezu desky, kdy z exponované strany dochází k postupnému zesvětlování průřezu směrem ke straně odvrácené. V průběhu požáru pak může dojít ke změně barvy v celém průřezu a odhoření papíru na odvrácené straně. V této fázi pak bude sádrokarton chemicky dehydratovaný a dojde k výrazným strukturálním změnám (viz dále). Svislé sádrokartonové stěny zůstávají po požáru často celistvé (zejména z důvodu přítomnosti vyztužujících prvků obsažených v sádrové hmotě), u stropů však může dojít k destrukci vlivem absorbování hasební vody nebo mechanickým působením při zásahu. [4]

Změny strukturální
Kalcinace sádrokartonu při požáru je teplotní proces, při kterém se z pevného materiálu vylučuje voda a dochází k dalším chemickým a fyzikálním změnám samotných sádrových částí. Pokud je sádrokartonová deska zahřívána v podmínkách požáru, dochází při teplotách od 100 do 120 °C k postupné dehydrataci (uvolňování vody). Materiál sádrokartonu dihydrát síranu vápenatého je transformován zpět do původního sypkého materiálu hemihydrátu síranu vápenatého (CaSO4 · 2 H2O  CaSO4 · 1/2 H2O + 1 1/2  H2O). Ke kompletní dehydrataci a vzniku síranu vápenatého (CaSO4 · 1/2 H2O  CaSO4 + 1/2 H2O) dochází pak při teplotách větších než 300 °C. Celý tento proces dehydratace je pak doprovázen významnou změnou hmotnosti, hustoty a pevnosti exponované desky. [2] Kalcinace pak začíná na straně přivrácené k požáru a postupuje směrem ke straně odvrácené. Z provedených výzkumů pak vyplynulo [2], že hloubka kalcinace koreluje s hodnotou celkové tepelné expozice (tepelný tok, expoziční čas), kterému je sádrokarton vystaven. Čím hlouběji kalcinace zasahuje do sádrokartonu, tím větší tepelný tok na toto místo působil po delší časový úsek. Potom takto získaný profil hloubky kalcinace stěn ve zvoleném objektu (např. místnosti) může poskytnout cenné informace o době a intenzitě působení požáru v jednotlivých prostorech měřené místnosti. Ty pak mohou být použity k přesnější lokalizaci kriminalistického ohniska.

Obr. 3 Použití měříciho přípravku [7]Obr. 3 Použití měříciho přípravku [7] Obr. 4 Vyznačení měřicich bodů lajnovací šňůrou [4]Obr. 4 Vyznačení měřicich bodů lajnovací šňůrou [4]

Vznik a historie metody měření hloubky kalcinace
První zmínka, že strukturální změnu – kalcinace sádrokartonových desek – by bylo možné použít pro účely zjišťování příčin vzniku požárů, byla zaznamenána ve Spojených státech amerických v roce 1955. Bylo vypozorováno, že v místech, kde oheň vznikl (a působil tak nejdelší dobu), bývá poškození stavebních konstrukcí největší. Nicméně kvantifikování hloubky kalcinace a určení jejího použití v procesu vyšetřování požárů bylo experimentálně stanoveno až v roce 1999. Původně byla hloubka kalcinace posuzována vizuálně na řezu stěnou, kdy vyšetřovatelé rozbili stěnu v místě požáru a na průřezech vyhodnocovali zjištěné změny barev. Následně vznikaly první jednoduché měřicí přístroje, které byly schopné prakticky zhodnotit hloubku kalcinace, tyto pak byly vyzkoušeny u modelových požárů prováděných v roce 2003. V roce 2013 byly na základě dalších výzkumů navrženy sofistikovanější nástroje – ať už pro přímé měření hloubky nebo pro vyznačení měřicích bodů. [5] Od roku 2001 je systematické vyhodnocování hloubky kalcinace jako nástroj pro určení ohniska požáru doporučeno v publikaci National Fire Protection Association 921.

Obr. 5 Hloubkoměr [11]Obr. 5 Hloubkoměr [11] Obr. 6 Způsob úchopu hloubkoměru při měřeníObr. 6 Způsob úchopu hloubkoměru při měření

Princip metody a způsob jejího provedení hloubkoměrem
Princip metody vychází ze zmiňovaného faktu, hloubka kalcinace sádrokartonové desky je úměrná celkové tepelné expozici, které je deska vystavena v průběhu požáru. Hloubka kalcinace je pomocí měřicích přístrojů převedena do kvantifikovaných údajů, které některou ze zobrazovacích metod vykreslí v profilu místnost tak, aby vyšetřovatel získal přehled o celkové tepelné expozici na jejích jednotlivých stěnách.
Při praktickém provedení metody je vhodné nejprve zvážit, zda její využití bude účelné. Praktické zkušenosti ukázaly [6], že metodu je vhodné použít zejména v případě, kdy viditelné ohniskové příznaky nejsou jasně čitelné a nelze jednoznačně určit kriminalistické ohnisko (např. v případech, kdy dojde k překrytí ohniskových příznaků sazemi). Taktéž je tato metoda nápomocna v případě, kdy vizuální ohniskové příznaky dávají protichůdné informace (např. vznik několika čistých ploch v místnosti po celkovém vzplanutí). Dále je třeba zhodnotit, zda měření hloubky kalcinace nebude znemožněno deformací či destrukcí stěn ať už vlivem požáru či hasebního zásahu.
Obr. 7 EKU Probe Tool [5]Obr. 7 EKU Probe Tool [5]Před vlastním zahájením měření je třeba zvolit velikost mřížky neboli horizontální a vertikální rozteč měřících bodů. Volí se s ohledem na velikost místnosti. Se snižující se velikostí mřížky dochází ke zvýšení pracnosti metody - např. dokumentace celé menší místnosti (čtyři stěny + strop) o rozměrech 4 × 4 m představuje při zvolené mřížce 0,5 m 320 měřicích bodů (neuvažováno se stavebními otvory). V praxi však většinou není nutná dokumentace celé místnosti, je možné zvolit pouze vybrané stěny či jejich části. Po zvolení velikosti mřížky se vyznačí měřicí body, pro tyto účely se osvědčila křídová lajnovací šnůra (tzv „brnkačka“) – viz obr. 4. V rámci úspory času potřebného na vyznačení měřicích bodů byl také vyvinut sklolaminátový přípravek o velikosti 3 × 3 ft (cca 1 × 1 m), který je rozdělen na devět polí, rozměr jednoho pole je pak shodný s velikostí mřížky (nejčastější používaná rozteč ve Spojených státech amerických je 1 ft  305 mm). Tento přípravek je přiložen na stěnu a značkovacím sprejem se vyznačí měřicí body – viz obr. 3. Podle získaných informací tato metoda dokáže ušetřit tři čtvrtiny potřebného času při značkování lajnovací šňůrou. [7] V praxi pak byl vyvinut další způsob značkování. Jeho provedení je velmi jednoduché a hlavní výhodou je možnost provedení pouze jednou osobou. Nejdříve se natáhne pásmo podél měřené stěny, poté se vezme měřicí tyč a přiloží se ke stěně v první horizontální měřicí vzdálenosti (např. 1 ft od rohu místnosti). Provede se měření a záznam všech vertikálních bodů a měřicí tyč se pak posune na další horizontální měřicí vzdálenost (např. 2 ft od rohu místnosti). Celý tento proces se opakuje, dokud není změřena celá stěna. [6]
Po vyznačení měřicích bodů se přistoupí k samotnému měření hloubky kalcinace. V USA je velmi rozšířený a oblíbený univerzální hloubkoměr (viz obr. 5), který je například používán k měření hloubky pěnového nástřiku. Základem je plastové tělo se stupnicí a pohyblivý měřicí trn, který lze aretovat šroubkem. Při měření se trn povysune, hloubkoměr se uchopí tak, aby palec vytvářel mírný přítlak na trn v drážce, a přiloží se na měřicí bod. Vytvořeným tlakem kolmo na stěnu se zasune trn až do styku kruhové plochy těla hloubkoměru s měřenou stěnou. Důležité je při tomto pohybu udržovat konstantní přítlak palcem na měřící trn (viz obr. 6) – ten způsobí, že trn projde kalcinovanou vrstvou stěny a zastaví se na vrstvě, u které ještě nedošlo ke kalcinaci a její pevnost je výrazně vyšší. Následně se na stupnici provede odečet, který se zaznamená (např. do připravených tiskopisů či tabletu). Toto měření se opakuje pro každý zakreslený bod. Získaná data se pak vhodnou metodou zobrazí do konkrétního kalcinačního diagramu. Výhodou tohoto měřicího přístroje je jeho jednoduchá konstrukce, snadný způsob použití a nízká cena (asi 12 $). Lze také použít aretační šroub při odečítání v obtížně přístupných prostorech nebo pozicích.

Obr. 8 Měřicí trny o různých průměrech [2]Obr. 8 Měřicí trny o různých průměrech [2] Obr. 9 Ohniskový příznak na sádrokartonovém stropě způsobený hasební vodou [4]Obr. 9 Ohniskový příznak na sádrokartonovém stropě způsobený hasební vodou [4]

Přístroje pro měření hloubky kalcinace konstantním přítlakem
V rámci vývoje byly zkoušeny nejrůznější přístroje pro účely měření hloubky kalcinace. Z provedených zkoušek byly získány potřebné parametry pro vývoj měřicího přístroje, který by byl použitelný pro tyto účely.

  • velikost přítlačné síly na měřenou desku - Provedený výzkum ukázal, že nejvhodnější hodnota přítlačné síly je 3 kg (měření bylo prováděno trnem o průřezu 0,005 in2/3,46 mm2, což odpovídá měřicímu tlaku 0,86 kg.mm-2). Tato síla je dostatečná k tomu, aby měřicí trn ve většině případů pronikl kalcinovanou částí a současně však nepronikl teplem neovlivněnou částí sádrokartonové desky. [8]
  • zajištění konstantní měřicí síly v celém rozsahu měření - V rámci testování byly vyzkoušeny měřicí přístroje obsahující šroubové pružiny - jejich použití se pro tyto účely jeví jako nevhodné, a to z důvodu, že u většiny těchto pružin je síla, kterou pružina vytváří, lineárně/progresivně úměrná její deformaci. Pro tyto účely byl úspěšně otestován speciální druh tažných pružin, které jsou schopny v celém jejich rozsahu vychýlení poskytnout konstantní sílu. Na měřicím přístroji je pak možné použít více těchto pružin pro zvýšení přítlačné síly. Jeden z funkčních měřících přístrojů využívající tyto pružiny byl navrhnut studenty EKU (Eastern Kentucky University) – viz obr 7. Podle jejich průzkumů dokáže tento přístroj snížit čas potřebný pro měření o 6,7 %. [2] [5]
  • regulace měřicího tlaku - Během prováděných měření a výzkumu byl také navržen způsob regulace měřicího tlaku, který v některých případech nemusí být dostatečný (např. při měření požárního sádrokartonu, který si v podmínkách požáru zachovává celistvost po delší dobu při srovnání s běžným sádrokartonem). Pro tyto účely se jeví jako nejvhodnější použití výměnných trnů s různým průměrem (viz obr. 8). Protože měřicí tlak je funkcí plochy měřicího trnu a síly, kterou je přitlačován (p = F/S), dojde například při snížení plochy měřicího trnu na polovinu ke zdvojnásobení měřícího tlaku.
     
    Obr. 10 Příklad použití podmíněného formátováníObr. 10 Příklad použití podmíněného formátování Obr. 11 Příklad použití povrchového obrysového grafuObr. 11 Příklad použití povrchového obrysového grafu Obr. 12 Příklad vizualizace celé místnosti [9]Obr. 12 Příklad vizualizace celé místnosti [9]

Vliv hasební vody
V rámci prováděných výzkumů a měření byl také vyhodnocován vliv hasební vody na přesnost měření hloubky kalcinace sádrokartonových desek. Obecně lze říci, že při uplatnění současného trendu kultury hašení tj. minimalizace množství použité hasební vody při zásahu nedojde k ovlivnění naměřené hodnoty. Pokud by však došlo k aplikaci hasební vody přímo na měřenou stěnu po delší dobu, dojde i k ovlivnění (zvýšení) hloubky kalcinace.
Při prováděných měření byla aplikovaná voda na stěnu v dobách trvání od 30 do 120 sekund, což představovalo množství (1,25–5 gal.ft-2). Výsledkem bylo zvýšení hloubky kalcinace v průměru o 18 % při měření prováděném 24 hodin po uhašení požáru. Když se měření opakovalo s časovým odstupem 30 dní, byla odchylka hloubky kalcinace menší než 5 %. [8]
Použití hasební vody v místnostech může také vytvářet charakteristické ohniskové příznaky na sádrokartonových stěnách, které jsou podobné tzv. čistým plochám, proto může dojít k jejich záměně – viz obr. 9. [4]

Obr. 13 Vizualizace konkrétního měření stěnyObr. 13 Vizualizace konkrétního měření stěnyVizualizace výsledků měření
Jako nejjednodušší a nejefektivnější se pro účely vizualizace jeví použití programu Microsoft Excel, a to z důvodu jeho dostupnosti a rozšíření. Změřená data na místě požáru se vloží do excelovské tabulky (nebo se rovnou do ní zaznamenají v případě použití tabletu). Ve vlastním programu lze použít dva způsoby metody zobrazení, a to funkce podmíněné formátování a použití povrchového obrysového grafu. Podmíněné formátování je velmi rychlá metoda zobrazení, použití zmiňovaného grafu poskytuje více možností úprav vzniklého diagramu ať už samotné zobrazovací oblasti, nebo dalších náležitostí (název diagramu, popisky os, legenda aj.).
V praxi je také některými vyšetřovateli požárů používaný jiný způsob vizualizace, a to přímo na místě události. Provádí se tak, že po změření daného bodu se do tohoto místa zasune terčík, na který se poznamená naměřený údaj, pro tyto účely osvědčilo použití střešních hřebíků s plastovými krytkami. Naměřené hloubky se také mohou odlišit různými barvami použitých krytek. Po dokončení měření se stěna fotograficky zadokumentuje. [6]

Závěr
Z představených informací je zřejmé, že metoda měření hloubky kalcinace je metodou pro úzce specifické použití. Vzhledem k jejímu principu ji lze použít jen u požárů objektů, jejichž vnitřní stěny jsou tvořeny sádrokartonovými deskami. Jak již ale bylo uvedeno, vzhledem k současným trendům architektury se dá předpokládat, že v budoucnu bude množství těchto objektů narůstat, a tudíž se budeme častěji setkávat s požáry bytů, domů, nebo ostatních prostorů, u nichž budou interiérové prostory realizovány ze sádrokartonových desek.
Uvedená metoda také nenahrazuje informace, které vyšetřovatel získává při ohledání místa požářu, a to zejména z pozorovatelných ohniskových příznaků. V případě ale, že tyto vizuální ohniskové příznaky nepodávají jednoznačnou informaci o poloze kriminalistického ohniska či tyto informace jsou dokonce protichůdné, získaná data z této metody mohou pomoci ke správnému určení místa původu požáru. Toto také potvrzuje průzkum, kterého se ve Spojených státech amerických účastnilo 600 osob (84 % z nich byli certifikovaní vyšetřovatelé požárů). V rámci jeho provedení bylo zjištěno, že při použití měřitelných ohniskových příznaků (hloubka kalcinace, hloubka zuhelnatění) došlo ke zvýšení přesnosti určení polohy místa původu požáru a u respondentů došlo ke zvýšení jistoty při určování této polohy. [9] Ohniskové příznaky jsou způsobeny zejména třemi základními faktory, a to množstvím paliva v prostoru, ventilací a dobou trvání požáru. Při vyhodnocování ohniskových příznaků obecně a tedy i příznaků získaných měřením hloubky kalcinace je třeba tyto faktory brát v potaz a je důležité, že jen poslední ze jmenovaných dává spolehlivou a relevantní informaci vztahující se k poloze místa původu požáru.
Na základě získaných zkušeností a poznatků lze také říci, že použití jednoduchého hloubkoměru pro určení hloubky kalcinace se jeví jako nejefektivnější. Jeho hlavní výhody již byly zmíněny. Fakt, že měřicí síla je regulována stiskem palce, pak v praxi nezpůsobuje problémy s přesností. Na základě výzkumů bylo také zjištěno, že ani rozdílná úroveň a zkušenosti osob, které provádějí měření, neovlivní celkový výsledek. I když byly zjištěny rozdíly při měření mezi jednotlivými osobami způsobené různou hodnotou přítlaku, v praxi pak ale toto nepředstavovalo problém, pokud všechny stanovené měřicí body byly změřeny vždy jednou osobou. Relativní rozdíly stanovených měřicích bodů byly vždy mezi jednotnými osobami velmi podobné. Větší problém při měření způsobuje „klasická chybovost“ jako nesprávné odečítání ze stupnice a chyby při zaznamenávání hodnot. [10]
Sofistikovanější měřicí přístroje (tedy přístroje, které poskytují konstantní měřicí tlak v celém rozsahu měření) jsou ve fázi vývoje, kdy se objevují první prototypy. S jejich použitím nejsou zatím dostatečné zkušenosti, určitou nevýhodu také představuje jejich nasazení v podmínkách požáru, kdy vlivem nečistot ztrácejí svoji přesnost. Také jejich přednost v podobě mírného urychlení měření (o asi 6,7 %) zatím nepředstavuje zásadní přínos. Z uvedeného vyplývá, že tyto přístroje v současné době nejsou zatím příliš efektivní pro nasazení v praxi. [6] [7]
Ze získaných poznatků i praktických zkušeností vyplývá, že tato metoda by určitě mohla být uplatněna v systému vyšetřování příčin vzniku požárů v České republice. Z ekonomického hlediska náklady na její provádění jsou velmi nízké - jedna měřicí souprava tvořená měřicí tyčí popř. lajnovací šňůra s hloubkoměrem představuje náklady maximálně tři tisíce korun. Pro vizualizaci je potřeba program MS Excel, který je ale běžnou součástí softwaru používaného příslušníky pro zjišťování příčin vzniku požárů Hasičského záchranného sboru České republiky. Časová náročnost kompletní dokumentace jedné stěny trvá přibližně 17 minut (tento čas je ale možné snížit např. použitím značkovacího přípravku) [7], což pro dokumentaci celé místnosti může představovat dobu přesahující jednu hodinu. To je dlouhá doba, kdyby se dokumentace prováděla ve specifických případech požáru domů, bytů, kancelářských prostorů aj. Vhodná je tedy v případech požárů, které patří z hlediska svých následků ať už na zdraví, nebo majetku mezi ty nejzávažnější a při jejich šetření je nutné jim věnovat mimořádnou pozornost.
Pro celkově úspěšné zvládnutí metody měření hloubky kalcinace by bylo ještě potřeba provést osvojení získaného know­ how na simulovaných požárech, získané zkušenosti a rutinu by pak bylo možné předávat jednotlivým vyšetřovatelům např. v rámci specializačních kurzů pro vyšetřovatele požárů.

Použitá literatura
[1] Kolektiv autorů, Zjišťování příčin požárů I., Ministerstvo vnitra, Ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, Praha 2000.
[2] Ngu C. (2004) Calcination of Gypsum Pasterboard under Fire Exposure. Dissertation, University of Canterbury.
[3] I. L. Sýkorová, Kvalitní konstrukce pro suché stavby (CZ.1.07/1.1.16/02.0065), Brno: Střední škola polytechnická, Brno, Jílová, 2003.
[4] NFPA (2017) NFPA 921 - Guide for Fire and Explosion Investigation, National Fire Protection Association, Quincy (USA).
[5] Gorbett at al. (2015) Fire Science Reviews, Use of damage in fire investigation: a review of fire patterns analysis, research and future direction.
[6] Tommy Sing IAAI­ CFI, CFEI, IAMI­ CMI, Fire & Explosion Investigator, informace poskytnuté v rámci pracoviště 4, kurz CFEI, 13.–17. 3. 2017, Eastern Kentucky University, Richmond, Kentucky (USA).
[7] Barnott A, Hardman R, Hoff N (2013) An Improved Method for Measuring Depth of Calcination in Fire Investigations. Poster presented at the International Association of Arson Investigators Annual Training Conference, Florida (USA).
[8] Mealy C, Gottuk D (2012) A Study of Calcination of Gypsum Wallboard. Paper presented at the International Symposium on Fire Investigations. Investigations Institute, Florida (USA).
[9] Gorbett G. E., Tinsley A. (2013) Fire Investigation Origin Determination Survey, Department of Fire and Safety Engineering Technology, Eastern Kentucky University (USA).
[10] Kennedy P, Hopkins R, Kennedy K (2003) Depth of Calcination Measurement in Fire Origin Analysis, Paper presented at the 8th International Conference, Fire and Materials 2003. Interscience Communications, London (UK).
[11] Fireproofing Depth Gauge. Atlantic Supply [online]. USA: Atlantic Supply, 2017 [cit. 2017-07-25]. Dostupné z: http://www.atlanticsupply.com/product/fireproofing­ depth­ gauge


kpt. Ing. Stanislav KOPECKÝ, kpt. Ing. Jaroslav ŘEPÍK, HZS Plzeňského kraje, pplk. Mgr. Jakub ŠKODA, MV-­generální ředitelství HZS ČR, foto kpt. Ing. Stanislav KOPECKÝ, kpt. Ing. Jaroslav ŘEPÍK

vytisknout  e-mailem