Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 8/2017

Rubrika POŽÁRNÍ OCHRANA rozebírá rozsáhlý požár pneumatik, který v okrese Benešov. Dozvíte se o cvičení v podzemních prostorách Peklo u Hlinska. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM přinášíme článek o společném cvičení báňských záchranářů v Lozornu. Dále si můžete pročíst nové pokyny chemické služby. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás informujeme o předsednictví Estonska v Radě Evropské unie v oblasti civilní ochrany. O odborném semináři na téma „Sucho a povodně jako krizová situace. Dočtete se o činnostech a úkolech přijímacího střediska v případě evakuace osob ze zóny havarijního plánování JE Temelín. O specializačních kurzech „Technik ochrany obyvatelstva“. V informacích si dovolujeme upozornit na další příběh nadace. Dále na činnosti Záchranného útvaru HZS ČR v rámci hasičských slavností v Litoměřicích. Ze sportovních událostí informujeme například o osmém ročníku soutěže Hranická věž nebo o devátém ročníku Mezinárodního mistrovství Polska v TFA. 

Společné cvičení báňských záchranářů z obvodu působnosti Hlavní báňské záchranné stanice Hodonín, Závodní báňské záchranné stanice Lobodice, Závodní báňské záchranné stanice Odolov a Hlavní báňské záchranné stanice Malacky se uskutečnilo 15. června 2017 na cvičném polygonu ve slovenském Lozornu. Cvičení se jako pozorovatelé zúčastnili např. představitelé distribuční firmy RWE, s.r.o., Moravských naftových dolů, a.s., slovenské báňské záchranné služby, zástupci z MV­ generálního ředitelství HZS ČR a vybraných HZS krajů a řada dalších zástupců českých a slovenských organizací.

Cvičný polygon v Lozornu, který se nachází na jihozápadě Slovenska asi 24 km od Bratislavy, se začal budovat již na počátku 80. let minulého století v reakci na závažnou havárii naftových dolů – velkou erupci zemního plynu na hlubinném vrtu u obce Závod, kdy z hloubky 4 030 m eruptoval plyn s obsahem sirovodíku o ložiskovém tlaku 46 MPa. Při této mimořádné události byly zjištěny nedostatky v připravenosti pracovníků a technickém vybavení.

Hlavním cílem letošního červnového cvičení byla likvidace erupce vody pažnicovou kolonou. Snahou bylo v co možná nejkratším časovém úseku uzavřít vrt náhradním způsobem, a to dělenou přírubou vytvořit základní přírubu na zapouštěné pažnici a další nadstavbou vhodných armatur uzavřít pažnice. Dalším úkolem bylo procvičení vzájemné součinnosti báňských záchranářů při ovládání hydraulických vrátků ve spojení s manipulací zavěšeného předmětu v proudu eruptující vody a komunikaci v okolí vybuchujícího média za ztížených mikroklimatických podmínek (sálavé teplo, hluk, padající voda).

Pracovní postup zasahujících čet byl rozdělen do následujících pěti fází a na základě příkazů vedoucího likvidace havárie byl řízen velitelem báňských záchranných sborů.

1. fáze

  • průzkum pracoviště a okolí,
  • zajištění pracoviště a postižené oblasti,
  • ohraničení prostoru místa havárie,
  • stanovení kontinuálního měření - plynoslužba - určení hlídky;

2. fáze

  • přípravné práce pro odřezání pažnice,
  • přípravné práce pro odtažení odřezané pažnice,
  • přípravné práce pro natažení uzavírací armatury,
  • odřezání pažnice pro montáž dělené příruby;

3. fáze

  • montáž dělené příruby,
  • montáž redukční příruby na ventil 65/8“,
  • natažení a připojení uzavírací sestavy na dělenou přírubu pomocí naváděcích lan a vrátků,
  • montáž 2“ tlakového potrubí pro odvod tlaku při uzavírání vrtu;

4. fáze

  • uzavření vrtu, napojení umrtvovacího potrubí,
  • pokus o umrtvení vrtu, zjištěn nefunkční ventil na mezikruží;

5. fáze

  • přípravné práce pro provrtání ventilu
  • instalace provrtávacího zařízení a provrtání nefunkčního ventilu,
  • umrtvení vrtu.

Materiálové a technické zabezpečení cvičení bylo zajištěno na pěti stanovištích. Dále jsou uvedena jednotlivá stanoviště spolu s příklady techniky a věcných prostředků, které zde byly umístěny. Stanoviště pro cvičnou sondu zahrnovalo např. dvacetitunový autojeřáb, 7“ pažnici, hydraulické vrátky, naváděcí kladky a trny, kotvicí lana, příruby, uzavírací ventil, hydraulické zařízení pro řezání trubního materiálu, 2“ tlakové potrubí. Na stanovišti záchranářů byly umístěny oděvy proti sálavému teplu a voděodolné oděvy. Třetí stanoviště disponovalo měřicí technikou (Triple Plus), výstražnými tabulkami a signálními praporky. Na stanovišti mechaniků dýchací a oživovací techniky byly uloženy vzduchové dýchací přístroje (Pluto 300 Comfort, MSA AirGO PRO), rezervní kyslíkové a vzduchové lahve a náhradní díly pro izolační dýchací přístroje. Stanoviště první pomoci zahrnovalo mimo jiné křísicí přístroj Saturn OXY a defibrilátor.

Vzhledem k nebezpečí při zdolávání těchto havárií spojené s rizikem otevřené erupce a možností požáru je pro zachování připravenosti nezbytné cvičení tohoto typu v pravidelných intervalech uskutečňovat. Díky pokrokům v technice a technologii vrtání se naštěstí počet mimořádných událostí (erupce, erupce s požáry) na vrtech na území České republiky oproti zejména šedesátým a sedmdesátým létům minulého století značně snížil.


pplk. Ing. Jiří ROSENKRANZ, kpt. Ing. Jiří MATĚJKA,  foto kpt. Ing. Jiří MATĚJKA, MV­ generální ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem