Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 6/2017

Začneme gratulací ke jmenování do generálských hodností plk. Mgr. Josefu Slavíkovi a plk. Ing. Františku Pavlasovi. A dále všem, kteří z rukou prezidenta republiky převzali ocenění Zlatého záchranářského kříže. V POŽÁRNÍ OCHRANĚ se dočtete o sesuvu svahu na statku v obci Přestavlky. Dále o zkušenostech z tréninku vyšetřovatelů požárů v USA pořádaný NAFI. V INTEGROVANÉM ZÁCHRANNÉM SYSTÉMU Vás seznámíme o výhodách a nevýhodách ultra-stopové detekce výbušnin. Přinášíme reportáž z kongresu „Spolupráce IZS při mimořádných událostech a katastrofám – cvičení versus realita". Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vám nabídne Analýzu zdravotních rizik pro území hl. m. Prahy. V INFORMACÍCH jsou z 13. ročník mezinárodní výstavy požární, záchranářské a zabezpečovací techniky FirEco, který se nesl v duchu oslav 15. výročí vzniku Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky. Opět si můžete přečíst článek o poskytnutí pomoci další rodině prostřednictvím Nadace policistů a hasičů. 

„Spolupráce IZS při mimořádných událostech a katastrofách – cvičení versus realita“ zněl název mezinárodního kongresu, který se uskutečnil 1. března 2017 v kongresových prostorách hotelu Myslivna v Brně. Akci uspořádalo Koordinační středisko medicíny katastrof při Fakultní nemocnici Brno. Odborným garantem bylo MV­ generální ředitelství HZS ČR.

Hlavními tématy jednání kongresu byly mimořádné události a katastrofy, psychologické dopady a humanitární pomoc. Ústředním motivem byla cvičení IZS, jak velký je jejich přínos, zda může simulace nahradit opravdové pacienty a jestli je zapotřebí zapojovat do cvičení všechny záchranné složky. Své příspěvky prezentovali lékaři, záchranáři, hasiči a krizoví manažéři.

Vzdělávání a výcvik
První blok přednášek zahájil plk. Dr. Ing. Zdeněk Hanuška z MV­ generálního ředitelství HZS ČR, který připomenul pětadvacetiletý rozvoj integrovaného záchranného systému, dnes čítajícího 357 složek. Spolupráce složek a správních úřadů vyžaduje koordinaci po stránce taktické, operační i strategické, která se daří kromě jiného také prostřednictvím celého souboru typové činnosti (15 STČ) složek IZS při společném zásahu a pravidelně pořádaných taktických a prověřovacích cvičení. Cvičit by se mělo v terénu i ve štábu (například svolávání členů krizového štábu). U každého cvičení je důležitá příprava, která by neměla trvat příliš dlouho, aby plynule cvičili stále stejní lidé. Velmi užitečné je vyhodnotit celý proces. Jak dobrá byla příprava, jestli cvičení splnilo původní záměr, jakých chyb by se měli účastníci při skutečném zásahu vyvarovat a co je nutné ještě zdokonalovat.

Prof. Leoš Navrátil z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT konstatoval, že je nezbytné seznamovat studenty s pojmy z oboru ochrany obyvatelstva, jako například co jsou látky CBRN nebo co tvoří integrovaný záchranný systém. Vzhledem k přibývajícím současným hrozbám teroristických útoků a sociálních konfliktů, a také z důvodu změny klimatu stále roste význam urgentní medicíny a medicíny katastrof. Bude proto nutné zavést na lékařských a zdravotnických fakultách předmět urgentní medicína a medicína katastrof a také organizovat praktické seznamování mediků s činností zdravotnické záchranné služby. Také veřejnost by měla být lépe informována o reálné pracovní náplni zdravotnických záchranářů a lékařů.

Spolupráce složek
Mgr. Karel Koubaze ZZS Královéhradeckého kraje referoval o spolupráci složek IZS při zásazích v obtížně dostupném terénu, například při lavinových nehodách, o využívání speciálních leteckých činností tam, kde není možné s vrtulníkem přistát, jako je záchrana pacienta v podvěsu a slaňování záchranářů z výšky nebo nad volnou hloubkou. Letecká záchranná služba Královéhradeckého kraje v takových případech nejčastěji spolupracuje s Horskou službou ČR, oblast Krkonoše a oblast Orlické hory a při úrazech turistů a horolezců také se Skalní záchrannou službou Českého červeného kříže.

Ing. Radim Pavlica z Horské služby ČR, oblast Beskydy, hovořil o nasazení záchranářů horské služby při lavinovém neštěstí, pádu letadla (pád letadla v Jizerských horách a pád větroně v Krkonoších), dopravní nehodě na horské cestě, požáru horské chaty nebo poruše lanovky a o spolupráci s leteckou záchrannou službou v těchto případech. Při společných zásazích musejí být obě složky sehrané, stále doplňují vybavení a zdokonalují práci s lanem a karabinami, secvičují záchranu v podvěsu, komunikaci s pilotem, slaňování (i přes hranu), používání palubního jeřábu, přistání a práce v šikmém terénu, v hustém porostu i za nepříznivého počasí (mlha, inverze, nárazový vítr). Od 1. ledna 2017 došlo ke změně provozovatele letecké záchranné služby, kterým se stala v Moravskoslezském kraji rakouská firma Helikopter Air Transport, G.m.b.H. (HAT).

O spolupráci složek IZS při záchraně osob ze zřícených objektů hovořil Ing. Oldřich Klégr z HZS hl. m. Prahy. Příčinami zhroucení konstrukce objektu bývají povodně, sesuvy půdy nebo zemětřesení, ale také poruchy technologií, neodborně postavená budova, dopravní nehody, důlní činnost atd. Vyprošťování zavalených osob probíhá převážně v prostoru, který hasiči vytýčí a označí jako nebezpečnou zónu. Kromě hasičů jsou k zásahu povoláni kynologové se služebními psy, policisté odkloní dopravu a nevpustí nepovolané osoby, správce vodovodní sítě zajistí, aby zavalené osoby neutonuly, plynárenská společnost odpojí přívod plynu, statik posoudí zbytky konstrukce a monitoruje jejich stabilitu, stavební společnost je případně zpevní, státní správa poskytne lidem bez přístřeší náhradní ubytování. Zdravotničtí záchranáři přebírají od hasičů raněné na dohodnuté místo pro shromaždiště. Veškerou činnost koordinuje štáb velitele zásahu zřízený v blízkosti místa zásahu, který je v kontaktu s operačními středisky jednotlivých složek a také rozhoduje o informacích sdělovaných mediím.

S informačním systémem MicroRescue, který nese krycí název Hromada, seznámil plk. Ing. Oldřich Volf, Ph.D., z HZS Karlovarského kraje. Systém používají Karlovarští v Informačním centru IZS pro řešení mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Jsou do něho zaregistrováni účastníci události tak, aby o nich byly k dispozici informace pro Policii ČR, zdravotníky a další záchranné složky, ale také pro příbuzné, kteří hledají své rodinné příslušníky v nemocnicích a evakuačních centrech. Aplikace nabízí možnost zaznamenat, kam byla každá z osob převezena. U osob v bezvědomí jsou zadávány identifikační znaky (popis, tetování). Informace o zdravotním stavu osob se po telefonu nesdělují. Zprávu o úmrtí oznamuje příslušník Policie ČR.

Nehoda autobusu s cizími státními příslušníky
Řešení nehody autobusu s francouzskými studenty katolického gymnázia, k níž došlo u Rokycan na dálnici D5 v Plzeňském kraji v roce 2013, zaujalo již některé předchozí odborné konference. Mjr. Ing. Jan Hora z HZS Plzeňského kraje se zaměřil na vyprošťování osob z autobusu a jeho zajištění proti požáru, na pomoc zdravotníkům při třídění raněných (40 raněných, z toho čtyři těžce, jedna mrtvá studentka), jejich přenášení do sanitních vozidel a vrtulníků, evidenci všech cestujících, kdy ztotožnění raněných bylo komplikované. Nezraněné studenty odvezli do evakuačního střediska, zajišťovali tlumočení, zavazadla a osobní věci, které posbírali v autobusu a kolem místa nehody, zaevidovali a uložili v zařízení Policie ČR. Posttraumatickou intervenční péči a psychosociální pomoc zajišťovaly v nemocnicích i v evakuačním centru Policie ČR, Český červený kříž a Diecézní charita. Francouzská ambasáda informovala rodiče studentů a strážníci městské policie v Plzni obdrželi základní údaje o umístění studentů, aby informovali příbuzné po příjezdu do města. Na vodním toku Klabavka, kam unikly provozní náplně z havarovaného autobusu, instalovali hasiči norné stěny a sorpční hady.

Psychosociální podpora
Mgr. Iveta Nováková Knižková ze ZZS Královéhradeckého kraje popsala cvičení Amok Fortuna Aréna 2016, při němž byl simulován útok aktivního střelce na hokejovém zápase. Asi 900 diváků prchalo ze stadionu. Ranění (figuranti) potřebovali informace a vysvětlení toho, co se děje, co je s příbuznými a přáteli, a potom teprve zajištění fyzických potřeb a zdravotní péči. Podpora se dostává i nezraněným, svědkům a rodinným příslušníkům. I figuranti, kteří věděli, že jde o pouhé cvičení, byli vděční za psychickou pomoc (držení za ruku, vědomí, že jsou v bezpečí). Po skončení zásahu se uskutečnil debriefing záchranářů.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

vytisknout  e-mailem