Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 12/2017

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA dočtete o požáru výrobních a skladovacích hal v Kopřivnici. Dozvíte se o CFD modelování v požární vědě a inženýrství. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM přinášíme další novinky chemické služby VII. Dočtete se o taktickém cvičení VLAK 2017. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ informujeme o taktickém cvičení složek integrovaného záchranného systému v bytovém komplexu Alzheimercentra a Senior domu. Dále o podzimních lesních požárech v Evropě a návrhu změn v mechanismu CO Unie. Nebo také o tom, jak vodohospodáři vyvíjejí nové metody ochrany vody. Ve dnech 14. a 15. září 2017 šestý ročník mezinárodní konference Krizové řízení a řešení krizových situací. V informacích se dozvíte o jmenování ředitele HZS Moravskoslezského kraje do generálské hodnosti. Zmíníme o Dni požární bezpečnosti 2017. Příloha časopisu - Vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. 

Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje (dále jen „HZS kraje“) se v rámci své působnosti, a i nad její rámec, snaží zpřehlednit a zejména usnadnit činnost starostů obcí na území kraje v oblasti krizového řízení a ochrany obyvatelstva. Cílem tohoto snažení příslušníků HZS kraje je zvýšit připravenost obcí na mimořádné události a krizové situace, rozšířit znalosti starostů obcí v této oblasti a v neposlední řadě také zvýšit jejich zájem o zajišťování bezpečnosti občanů.

Jak je toto tvrzení naplňováno dokládá následující výčet zrealizovaných opatření:

  • spuštění krizového portálu Jihomoravského kraje „KRIZPORT“ a jeho rozšíření o webovou mapovou aplikaci „KRIZMAPY“,
  • spuštění informačně vzdělávacího projektu „Vaše cesty k bezpečí“, který byl v nedávné době výrazně aktualizován a doplněn o další témata,
  • zpracování vzorového „Plánu odezvy orgánů obce na vznik mimořádné události“ (dále jen „plán odezvy obce“), který slouží starostům obcí pro přípravu na mimořádné události a jejich řešení,
  • metodická pomoc příslušníků oddělení krizového řízení a ochrany obyvatelstva krajského ředitelství HZS kraje (dále jen „příslušník HZS kraje“) starostům obcí při zpracování plánu odezvy obce,
  • zpracování učební pomůcky (skript) pro provádění přípravy starostů obcí (příprava starostů organizována vždy po volbách do obecních zastupitelstev) – všechny sdělované informace a další užitečné podklady pro starosty jsou uvedeny v jednom dokumentu.

Pracovní návštěvy příslušníků HZS kraje u starostů obcí
K naplnění dvou ustanovení krizového zákona, konkrétně § 21 odst. 1 (starosta obce zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací) a § 15 odst. 4 písm. a) (HZS kraje seznamuje obce a právnické nebo fyzické osoby na jejich žádost s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení), a dále ustanovení § 15 odst. 1 zákona o IZS (orgány obce zajišťují připravenost obce na mimořádné události…) zahájil HZS kraje od poloviny května letošního roku další formu spolupráce se starosty obcí, a to osobní návštěvy příslušníků HZS kraje přímo na obcích. Při těchto pracovních návštěvách jsou starostům nejen objasňovány základní pojmy z oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení, ale také vysvětlovány nástroje a služby vytvořené a nabízené ze strany HZS kraje na podporu činnosti starostů obcí při zvládání případných mimořádných událostí nebo krizových situací (např. KRIZPORT, zásady provádění evakuace v Jihomoravském kraji, zásady humanitární pomoci, pohotovost příslušníka HZS kraje, kurz „technik ochrany obyvatelstva“ a další). Pracovní návštěvy starostů obcí je trvale nabízená služba, která navazuje na sdělení základního balíku informací předaných starostům při pravidelném, opakujícím se školení po volbách. Aktuální informace a novinky v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení jsou předávány jednotlivě v rámci bezprostředního kontaktu mezi školitelem a příjemcem informace, což s sebou přináší nesporné výhody individuálního přístupu. O záměru provádět tyto pracovní návštěvy na obcích byli informováni příslušní zaměstnanci (krizoví pracovníci) obecních úřadů obcí s rozšířenou působností na jejich pravidelné krajské poradě a byla jim nabídnuta účast na všech pracovních návštěvách u starostů obcí v rámci jejich správního obvodu obce s rozšířenou působností. Někteří z nich tuto příležitost využívají a pracovních návštěv se pravidelně zúčastňují.

Jednotný obsah pracovních návštěv
Záměr HZS kraje je pochopitelně takový, aby jeho příslušníci (včetně příslušníků pracovišť prevence, ochrany obyvatelstva a krizového řízení územních odborů) předávali vždy stejné informace. Byl proto vytvořen stručný, jasný a logicky sestavený obsah (scénář) pracovních návštěv. Příslušník HZS kraje uvede starostu obce do problematiky rozehrou modelové situace, která může nastat v každé obci. Na této situaci následně dokladuje chronologicky po sobě jdoucí úkoly a opatření ochrany obyvatelstva, které podle platných právních předpisů starostové zaštiťují, zabezpečují, organizují nebo plní, nebo se na nich podílejí. Starostovi je objasňována jeho úloha v systému přípravy na mimořádné události a krizové situace a úkoly a pravomoci při jejich řešení. Stejně tak je zdůrazňována součinnost s dalšími orgány krizového řízení a spolupráce se složkami IZS, aby bylo starostovi obce zřejmé, že na všechno není sám.

Nabízená pomoc starostům obcí
K jednotlivým úkolům orgánů obce v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení jsou nabídnuty nástroje, které mohou dopomoci k jejich plnění. Například k zajišťování připravenosti obce na mimořádné události je nabídnut plán odezvy obce, včetně metodické pomoci při jeho zpracování. Tento plán, konkrétně jeho operativní část, má formu jednotlivých kroků, které by starosta obce neměl opomenout při řešení mimořádné události nebo krizové situace. Jedná se o postupy a opatření, které musí orgány obce podle zákona učinit (varování a informování, evakuace, nouzové přežití obyvatelstva).

K zajištění povinnosti informovat fyzické osoby (tedy i obyvatele obce) o opatřeních k zabezpečení ochrany obyvatelstva, resp. o připravovaných krizových opatřeních k ochraně jejich života, zdraví a majetku (ustanovení § 25 odst. 1 zákona o IZS, resp. ustanovení § 31 odst. 1 krizového zákona) je nabídnut KRIZPORT včetně všech nástrojů a aplikací v něm dostupných (aktuální hrozby v katastrech jednotlivých obcí, ohrožené hodnoty, aktuální informace o předpokládaném vývoji mimořádné události nebo krizové situace, příručky týkající se požární ochrany, ochrany obyvatelstva, rady chytrých blondýnek, jak správně postupovat při běžných druzích ohrožení, včetně ohrožení bezpečnosti či majetku, informační balíčky pro obyvatelstvo pro případ povodně, radiační havárie, blackoutu a další).

Získání informací do havarijních plánů
Dalším cílem pracovních návštěv je získání nebo aktualizace potřebných informací, zejména těch, které nejsou dostupné ve veřejných registrech, na internetových stránkách obce apod., nebo jsou tato data neaktuální a tím pádem nepoužitelná. Bylo třeba zvolit formu zapisování dat a zejména jejich rozsah. K tomuto účelu slouží vytvořená „karta obce“ s okruhy odpovídajícími úkolům ochrany obyvatelstva, jako vyrozumění (základní informace o obci, kontakty na starostu obce a další osoby), varování obyvatelstva (koncové prvky jednotného systému varování a vyrozumění, zejména místně ovládané, jiný možný způsob varování obyvatelstva), evakuace a nouzové přežití obyvatelstva (místa možného nouzového ubytování, nouzového stravování), dostupné síly a prostředky k provádění záchranných a likvidačních prací (významné právnické a podnikající fyzické osoby v obci, např. soukromý dopravce, majitel stavební firmy, pískovny). Karty obce s vyplněnými údaji slouží jako cenný podklad pro aktualizaci havarijního plánu kraje, případně vnějších havarijních plánů. Získané údaje jsou shromažďovány a ukládány na společném úložišti dat. V budoucnu se počítá s převedením veškerých dat do připravované databáze a také se předpokládá pravidelné oslovování starostů obcí cestou KRIZPORTu s žádostí o aktualizaci dat v působnosti dané obce.

Způsob oslovení starostů a plánování termínů pracovních návštěv
Vyvstala otázka, jak vhodným způsobem oslovit starosty a jak jim přehledně nabídnout možné termíny pracovních návštěv. Jako nejvhodnější se jevilo využití již mnohokrát zmiňovaného krizového portálu Jihomoravského kraje KRIZPORT, kterým jsou starostům obcí nabízeny možné termíny pracovních návštěv jejich obcí (také v závislosti na možnostech jednotlivých příslušníků HZS kraje). Všichni starostové obcí byli cestou datových schránek osloveni dopisem náměstka krajského ředitele pro prevenci a civilní nouzovou připravenost (Brno­ město, Brno­ venkov) nebo dopisem příslušného ředitele územního odboru HZS kraje s informacemi o tom, jakým způsobem si na KRIZPORTu přes uvedené kontaktní údaje zarezervovat některý z nabízených termínů.

Materiály předávané starostům obcí
Starostům obcí je při pracovní návštěvě předáván v elektronické i listinné podobě výtah z příslušných právních předpisů (zákon o požární ochraně, zákon o IZS, krizový zákon). Dále je v elektronické podobě s hypertextovými odkazy poskytován souhrn předávaných informací (např. způsob vyžadování vysoušečů zdiva, informační balíčky pro občany) a další soubory jako Zásady provádění evakuace v Jihomoravském kraji a plán odezvy obce, pro případ zájmu o jeho zpracování.

Závěry z dosud provedených pracovních návštěv
Zásadním pozitivem je zájem ze strany starostů obcí o nabízené pracovní návštěvy příslušníků HZS kraje. Z celkového počtu 672 obcí Jihomoravského kraje již bylo v roce 2017 zrealizováno nebo je ještě plánováno celkem 228 návštěv. Starostové jako protějšky, často spolupracovníci příslušníků HZS kraje při řešení mimořádné události nebo krizové situace na území obce, velmi oceňují přímý kontakt se zástupcem HZS kraje při neformálním jednání, které není kontrolou ani není ovlivněno jinými specifickými okolnostmi. V průběhu pracovních návštěv jsou starostové ubezpečováni, že na řešení jakékoli situace nejsou sami, jsou jim předávány kontakty na dotčené příslušníky HZS kraje a připomínáno, že se mají obracet také na krizové pracovníky příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Dále je nabízena možnost proškolení technika ochrany obyvatelstva z řad sboru dobrovolných hasičů obce, který se může stát významným pomocníkem starosty v případě vzniku mimořádné události nebo krizové situace. Protože jde o návštěvu na pozvání ze strany starosty obce, bývají společná setkání veskrze pozitivní, informace jsou přijímány kladně a postoj většiny starostů je vstřícný.

Aby se předešlo neúměrnému vytížení příslušníků HZS kraje (plní pochopitelně i řadu dalších úkolů), bylo plánování termínů pracovních návštěv rozloženo do delšího časového horizontu. Dalším důvodem je skutečnost, že se nejedná o jednorázovou akci, ale o dlouhodobou službu nabízenou ze strany HZS kraje všem starostům obcí.

Pracovní návštěvy také umožňují projednat se starosty specifické problémy jejich obcí a zodpovědět na místě, nebo následně veškeré jejich dotazy (např. aktuálně řešené požadavky na možnost vypnutí sirén pro svolávání jednotky sboru dobrovolných hasičů obce v nočních hodinách, nebo požadavek starosty ohledně zasílání SMS zpráv v případech, kdy v katastru obce zasahuje jednotka sboru dobrovolných hasičů jiné obce, se kterou má daná obec uzavřenou smlouvu podle zákona o požární ochraně).


kpt. Mgr. Martina KOUBOVÁ, plk. Ing. Lukáš VYMAZAL, HZS Jihomoravského kraje, foto archiv HZS Jihomoravského kraje

vytisknout  e-mailem