Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 11/2017

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA vás seznámíme s vlivem ventilace na způsob vyšetřování požárů v uzavřeném prostoru. Dočtete se o semináři k aktuálnímu vývoji smlouvy o zákazu jaderných zbraní. Dozvíte se o využití metod termické analýzy v požární ochraně. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM přinášíme reportáž z rozsáhlého cvičení složek IZS, které simulovalo střet dvou vlaků na Břeclavsku. Další zajímavé cvičení s názvem FOREST FIRE 2017. Akce byla zaměřena na problematiku hašení lesních požárů. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ se dočtete o Cvičení „ZÓNA 2017“, které se uskutečnilo ve dnech 5. až 17. května 2017. Cvičení bylo zaměřeno na procvičení činnosti vybraných ústředních správních úřadů. Dále o odpovědnosti za bezpečnost občanů v zónách havarijního plánování. V informacích se dozvíte, jak dopadla mistrovství ve vyprošťování Hasičského záchranného sboru České republiky v disciplínách TFA. Máme pro Vás krátký článek z nadačního svatováclavského koncertu v katedrále 

XXVI. ročník mezinárodní konference Požární ochrana 2017 uspořádala VŠB-Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství ve spolupráci se Sdružením požárního a bezpečnostního inženýrství, z.s., s Českou asociací hasičských důstojníků, z.s., a MV­ generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky ve dnech 6. a 7. září 2017 ve své univerzitní aule v Ostravě. Tentokrát byl program zaměřen na inovace v řešení následků mimořádných událostí.

Záštitu nad konferencí převzali děkan Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB-TU Ostrava prof. Ing. Pavel Poledňák, Ph.D., Český národní výbor CTIF a generální ředitel HZS ČR genmjr. Ing. Drahoslav Ryba, který zahájil jednání slovy: „Bezpečnost je pro nás pro všechny stále důležitější. Preventivními opatřeními se zabývá řada projektů, návrhy k zajištění bezpečnosti se vyskytují ve volebních programech, pořádají se kurzy a semináře s bezpečnostní problematikou. Je nutné zapojit širokou veřejnost, aby byla informována a posilovala odolnost vůči aktuálním bezpečnostním hrozbám. Záchranné složky potřebují aktivní podíl občanů na zajištění bezpečnosti. Proto vyhlašuji heslo: Přestaňte nás tolik chválit a začněte nás více podporovat!“.

Generální ředitel HZS ČR představil Bezpečnostní strategii České republiky, na níž navazují další strategie a koncepce. Dokument ukládá 50 úkolů s cílem zajistit systémový a koordinovaný rámec prosazování bezpečnostních zájmů České republiky. Jmenoval například adaptaci na změny klimatu a extrémní projevy počasí (živelní pohromy), jejichž důsledkem mohou být ohroženy životy a zdraví obyvatelstva, může selhat zásobování potravinami a pitnou vodou a bude nutné zabránit šíření infekčních nemocí. Obyvatelstvo se také bude seznamovat s novými technologiemi, které přinášejí jiný způsob myšlení v duchu průmyslové revoluce 4.0 založené na digitalizaci a optimalizaci. Porostou dopady demografických změn, zejména rizika plynoucí ze stárnutí populace a bude nutné zajistit prevenci případných rizik řízeným přistěhovalectvím a integrací cizinců pobývajících na území České republiky. Jedním z podstatných úkolů je potírání všech forem terorismu jak na národní úrovni, tak v rámci mezinárodních organizací. Záchranné složky budou potřebovat špičkové vybavení pro detekci a dekontaminaci při hrozbě zneužití látek CBRNE, do roku 2030 bude nutné zkvalitnit podmínky pro zajištění bezpečnosti po právní stránce, ale také rozvojem lidských zdrojů, soustavným vzděláváním (pro zkvalitnění odborné přípravy se buduje vzdělávací zařízení ve Zbirohu) a zlepšováním pracovního prostředí, obnovou požární techniky i prostředků PO. Změny sídelní struktury se odrazí v plošném pokrytí jednotkami PO (přibydou např. stanice Doksy, Milovice). Pro HZS ČR je nezbytné navýšení finančních prostředků a také se do roku 2022 počítá s obsazením 11 480 pracovních míst.

Mgr. Antonín Slabý, Ph.D., hovořil o novém přestupkovém zákoně, kdy dochází ke sjednocení právní úpravy, zavedení jednotného pojmu přestupek, který bude od 1. července 2017 kromě přestupků zahrnovat i jiné správní delikty fyzických osob, právnických a podnikajících fyzických osob. Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich je vystavěn na tzv. materiálně­ formálním pojetí přestupku, kdy nestačí jen naplnění skutkové podstaty přestupku, ale musí zde být splněna i podmínka společenské škodlivosti. Dále upozornil příkladmo na novou terminologii, kdy se například dříve v rámci zkráceného řízení udělovala bloková pokuta, nyní oprávněná osoba po projednání přestupku udělí správní trest napomenutí nebo pokutu příkazem na místě, přičemž při určení druhu a výměry trestu musí vždy přihlédnout k povaze a závažnosti přestupku, k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem.

Součinnost záchranných složek při zásahu
Plk. Dr. Ing. Zdeněk Hanuška z MV­ ge­nerálního ředitelství HZS ČR připomněl začátky integrovaného záchranného systému, kdy koncem 90. let vznikala potřeba společného postupu záchranných složek při řešení mimořádných událostí a nutnost zapojit další různorodé subjekty s potřebnými kompetencemi, silami a prostředky tak, aby nebyly opomenuty a vzájemně si nepřekážely a jejich postup byl koordinovaný. Provádění záchranných a likvidačních prací tak bylo uvedeno do vzájemného souladu. Ničivá povodeň v roce 1997 na Moravě přispěla k urychlení tzv. krizové legislativy a v témže roce bylo rozhodnuto o transformaci státní správy v oblasti civilní ochrany na Ministerstvo vnitra. Složkám pomáhá v současné době 15 typových činností složek IZS při společném zásahu, připravuje se STČ 16/IZS­ Vysoce virulentní nákazy (Ebola). K ověření připravenosti složek jsou důležitá cvičení, a to takticko­ metodická, nácvik postupů a koordinace a prověřovací. Dobře funguje také posttraumatická péče a součinnost v psychosociální pomoci obětem mimořádných událostí se svými týmy posttraumatické pomoci (TPP) a komunitními intervenčními psychosociálními týmy (KIP týmy).

Npor. Mgr. René Sadil z HZS Zlínského kraje popsal průběh zásahu u požáru v areálu společnosti TOMA, a.s., Otrokovice, ke kterému došlo v květnu letošního roku. V areálu se nachází přibližně 130 subjektů s různorodým zaměřením činnosti. V zasaženém objektu byl uskladněný materiál, o jehož povaze získali hasiči nejednoznačné informace. Ve skladu, k němuž nebyla předložena dokumentace o kvalitativním užívání, byly uskladněny živočišné tuky, rostlinné oleje, rafinovaná mastná kyselina, soli a solné produkty, glycerin, barvy, aceton, značné množství palivového dřeva (bylo částečně během zásahu vyskladněno), plastové palety, dva nákladní automobily, zemědělská technika, ale také asi 20 plných desetilitrových propan­ butanových lahví, které začaly vybuchovat a znemožnily tak vstup do objektu. Proto jednotky PO hasily pěnou pouze z vnějšku objektu z výškové požární techniky. Podařilo se zamezit šíření požáru na okolní objekty, kde byl sklad pneumatik, provozy zpracování kůží a také administrativní budova.

Mgr. Peter Mock z petrochemického závodu Slovnaft, a.s., Bratislava ze Slovenské republiky referoval o „službě havarijní odezvy“, která je záchrannou službou v provozu zpracování nafty. Do výcviku se zapojili i zaměstnanci operačního střediska, kteří by v případě mimořádné události byli schopni rychle a účinně zasáhnout. Rafinerie byla založena v roce 1957 poměrně daleko od Bratislavy, ale dnes se městská zástavba přiblížila natolik, že je nutné se zabývat bezpečností okolních objektů. Největší rafinérie na Slovensku ročně zpracovává 5,5 až 6 miliónů tun ropy, což se neobejde bez rizik. Cílem rafinérie Slovnaft, a.s., je co nejméně zasahovat do kvality života obyvatel v okolí a poskytovat jim pravdivé informace o své činnosti. V rámci ochrany povrchové vody byla vybudována čistírna odpadních vod ke snížení zatížení Malého Dunaje ropnými látkami, na jejím vstupu i výstupu byl instalován kamerový systém, systém chlazení na výrobních jednotkách byl přesměrován z průtočného na uzavřený okruh cirkulačního chlazení a někde nahrazen vzduchovými chladiči. K lepší ochraně podzemních vod byly rekonstruovány skladovací nádrže a také chemická kanalizace. Slovnaft, a.s., provozuje systém hydraulické ochrany podzemních vod, zejména zásob vody části Žitného ostrova zabraňující hydraulickou depresí znečištění podzemních vod mimo areál.

Posouzení rizika
Plk. Mgr. Pavel Nejtek z HZS Královéhradeckého kraje poukázal na povinnost zpracování dokumentace zdolávání požárů v rámci změn v právních předpisech a odkázal na metodiku dokumentace zdolávání požárů, jejíž hlavní část je stále aktuální, pouze v souvislosti s přirozeným vývojem se mění data o nových technologiích, požární technice, věcných prostředcích a jejich použití. Pro velitele zásahu musí být tato pomůcka přehledná, aby se mohl rychle orientovat podle známých značek, zvláště v grafické části s plánem objektu, včetně okolních objektů, zdrojů vody a komunikací a vyznačením rizikových míst (hořlavé látky, tlakové nádoby). Důležité je posouzení rizika pro vstup nebo činnost jednotky požární ochrany, aby nebylo ohroženo zdraví a životy hasičů.

Ing. Lucie Hasalová, Ph.D., z Technického ústavu požární ochrany se podělila o poznatky ze studia problematiky bezpečnosti provozu a hlavně parkování vozidel na alternativní pohonné látky, konkrétně CNG (stlačený zemní plyn), za jakých podmínek dochází k havarijnímu úniku plynu. K posouzení rizika se používají matematické modely, které mohou pomoci k projektování systému větrání uzavřených garážových prostorů. Výhodou CNG jako paliva je ekonomičnost a ekologické aspekty, nevýhodou je možný výbuch a požár při nežádoucím úniku plynu z tlakového zásobníku. Zatím z poměrně malého množství nehod (během tří let) došlo totiž v 60 % k roztržení palivové nádrže. Vysoká variabilita konstrukčních systémů nabízí více možných scénářů úniku plynu. Nutné jsou časté kontroly, zejména korodujících tlakových nádrží.

Ing. Jiří Pagáč ze státního podniku Povodí Odry představil program Podpory prevence před povodněmi - Opatření na horní Opavě, která realizuje Ministerstvo zemědělství ve třech etapách od roku 2001. Po vyhodnocení příčin rozsáhlých povodní, k nimž došlo v roce 1997, se začaly budovat nebo rekonstruovat vodní díla (Slezská Harta, Těrlicko, zvýšená kapacita vodního díla Šance a rekonstrukce se chystá také na vodním díle Morávka), suché nádrže (Nové Heřminovy) a srážkoměrné, limnigrafické a kombinované měřicí stanice, které přenášejí data do pěti minut Českému hydrometeorologickému ústavu, HZS Moravskoslezského kraje a ke zveřejnění na portálu Informačního systému veřejné správy. Na vodních dílech byl instalován kamerový systém s přenosem obrazu na vodohospodářský dispečink. Opatření na horní Opavě představují komplexní soubor činností, zahrnující jak preventivní technická protipovodňová opatření, tak opatření ke zlepšení vodního režimu v krajině nebo revitalizace a opatření na omezení vodní eroze.

Nové trendy v oblasti požárně bezpečnostních zařízení
Plk. Ing. Zdeněk Hošek, Ph.D., z MV­ generálního ředitelství HZS ČR popsal technologii zařízení zamezující iniciaci vzniku požáru nebo výbuchu, která spočívá v nahrazení určitého množství kyslíku v prostoru dusíkem a udržování určité úrovně koncentrace kyslíku v chráněném prostoru tak, aby k procesu hoření nemohlo dojít (vytvořená hypoxická atmosféra obsahuje zpravidla od 14 do 15 obj. % kyslíku a 85 až 84 obj. % dusíku oproti běžnému složení vzduchu). Toto zařízení je jedno z nejúčinnějších a nejbezpečnějších vůbec. Nemá zásadní vliv na lidské zdraví, ani životní prostředí.

Využitelné je především tam, kde hrozí reálné poškození chráněných technologií, skladovaných potravin, nosičů informací, filmů a historických artefaktů, proto je vhodné například na ochranu telekomunikačních zařízení, počítačových a datových center, serverů, muzeí, archivů, knihoven nebo depozitářů, ale také transformátorů, kabelových kanálů, spínacích skříní a rozvaděčů.

Jaroslav Beránek ze společnosti Hypoxie Group, s.r.o., blíže hodnotil výhody požárně bezpečnostního zařízení snižujícího trvale obsah kyslíku k zamezení vzniku požáru nebo jeho rozšíření v chráněném úseku, které vytváří tzv. hypoxické prostředí, v němž není možné, aby vznikl požár. Zároveň toto prostředí není životu nebezpečné (zbytkový podíl kyslíku asi 10 %). Žádné riziko z hypoxie nehrozí. Výjimkou jsou pouze osoby s vážnou kardiopulmonální chorobou. Důležité je dobré utěsnění chráněného prostoru a zajištění dostatečného chlazení a ventilace kompresorovny. Hypoxický vzduch je doplňován automaticky a získává se filtrací kyslíku z okolního prostředí. Technologie zařízení může být uložena i vně chráněného úseku a instalována do speciálně upraveného kontejneru.

Výcvik a vzdělávání
Plk. Ing. Jiří Rogowski ze Školního a výcvikového zařízení HZS ČR seznámil s formou výuky a odborné přípravy především hasičů. Tak jak se vyvíjí technika a zlepšuje vybavení pro zásahovou činnost, mění se také obsah kurzů. Lektoři se stále vzdělávají, zkoumají nové metody výuky, ale měli by mít také praktické zkušenosti z činnosti jednotek požární ochrany, aby mohli učit aktuální a bezpečná řešení mimořádných událostí. S tím souvisí i pravidelná obnova požární techniky a věcných prostředků požární ochrany. Celkově vzdělávacím zařízením prochází ročně 10 až 11 tisíc účastníků různých typů kurzů, výcviku a služebních akcí. Z toho přibližně 4000 posluchačů je zařazeno do kurzů. Podle aktuální potřeby vznikají nové specializační kurzy ke zkvalitnění znalostí a dovedností hasičů, například Neodkladná zdravotní péče, Nebezpečné látky a nejnovějším kurzem je Rádiová komunikace v požární ochraně.

Doprovodným programem byla již tradičně prezentace firem, jejichž produkty nebo služby mají souvislost s požární ochranou a záchranářskou činností. V předsálí si účastníci konference mohli prohlédnout další zajímavé příspěvky, zejména od zahraničních lektorů.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

vytisknout  e-mailem