Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 11/2017

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA vás seznámíme s vlivem ventilace na způsob vyšetřování požárů v uzavřeném prostoru. Dočtete se o semináři k aktuálnímu vývoji smlouvy o zákazu jaderných zbraní. Dozvíte se o využití metod termické analýzy v požární ochraně. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM přinášíme reportáž z rozsáhlého cvičení složek IZS, které simulovalo střet dvou vlaků na Břeclavsku. Další zajímavé cvičení s názvem FOREST FIRE 2017. Akce byla zaměřena na problematiku hašení lesních požárů. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ se dočtete o Cvičení „ZÓNA 2017“, které se uskutečnilo ve dnech 5. až 17. května 2017. Cvičení bylo zaměřeno na procvičení činnosti vybraných ústředních správních úřadů. Dále o odpovědnosti za bezpečnost občanů v zónách havarijního plánování. V informacích se dozvíte, jak dopadla mistrovství ve vyprošťování Hasičského záchranného sboru České republiky v disciplínách TFA. Máme pro Vás krátký článek z nadačního svatováclavského koncertu v katedrále 

Dne 21. června 2017 se na Břeclavsku uskutečnilo rozsáhlé cvičení složek integrovaného záchranného systému (IZS), které simulovalo střet dvou vlaků. Zasahující se museli vypořádat s velkým počtem zraněných osob, extrémním horkem, ale také s náporem příbuzných, kteří se domáhali informací.

Námět cvičení
Cvičení bylo zahájeno v 09.45 hodin podle předem stanoveného scénáře. Na úseku jednokolejné železniční trati Břeclav – Lednice, v blízkosti usedlosti Nový Dvůr, se stala železniční nehoda, při které se střetla samostatně jedoucí lokomotiva se stojícím osobním vlakem. Lokomotiva havarovala do posledního vagónu stojícího osobního vlaku. Strojvedoucí lokomotivy utrpěl zranění neslučitelná se životem. Výpravčí z nedaleké železniční stanice Boří les vzniklou kritickou situaci (projetí návěstidla lokomotivou) registroval prostřednictvím traťového zabezpečovacího zařízení a snažil se nehodě zabránit použitím funkce „generální stop“. Přes veškeré úsilí se mimořádné události nepodařilo zabránit. Při železniční nehodě došlo ke zranění velkého počtu osob, které se nacházely v osobním vlaku. Železniční trať byla dlouhodobě nesjízdná a bylo nutné řešit náhradní přepravu cestujících.

Příprava cvičení
Na téměř celoroční přípravě cvičení se podíleli zástupci všech složek IZS a dalších cvičících subjektů. Příprava cvičení probíhala za řízení Jihomoravským krajem, v úzké součinnosti s Hasičským záchranným sborem Jihomoravského kraje (HZS JmK). Jako klíčové se v době přípravy cvičení jevilo vytipování vhodné lokality cvičení. Dílčím záměrem cvičení bylo procvičit zásah v nepřístupném terénu. Proto, aby se co nejméně zasáhlo konáním cvičení do osobní či nákladní vlakové přepravy, byla pro potřeby cvičení vytipována trať Břeclav–Lednice, která se využívá pouze o víkendech. Tím vznikl velký časový prostor na samotnou přípravu scénáře, který se měl co nejvíce podobat reálnému zásahu. Simulace nepřístupného terénu a záměr zasahovat pouze po drážním tělese byly imitovány vymezením prostoru páskami. Dojezd techniky na nejbližší vlakový přejezd vzdálený 300 metrů od místa střetu byl pouze po nezpevněné polní cestě. Při nehodě se zranilo 66 osob, 26 bylo bez zranění a 15 zemřelo. Jako figuranti byli využiti studenti Střední zdravotnické školy Brno Jaselská, p.o., a studenti Univerzity obrany Brno.

Průběh cvičení
Oznámení události probíhalo několika informačními cestami. Nehodu vlaku ohlašoval jeho personál, podle stanovených interních předpisů. Také bylo provedeno několik ohlášení na telefonní centra tísňového volání 112 (TCTV 112). Po oznámení události na krajské operační a informační středisko (KOPIS) HZS JmK byla tato informace předána na jednotlivá operační střediska dalších složek IZS [krajské zdravotnické operační středisko zdravotnické záchranné služby (KZOS ZZS JmK), integrované operační středisko krajského ředitelství Policie (IOS KŘP JmK)] a Centrální dispečerské pracoviště Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) Přerov. Operační střediska složek IZS vyslala na místo události potřebné síly a prostředky podle přijatých informací a dále plnila požadavky velitele zásahu (VZ) a vedoucích jednotlivých složek IZS.
Po příjezdu první jednotky požární ochrany (PO) ze stanice Břeclav se VZ stal jejím velitelem. Ihned po příjezdu na místo nehody požádal KOPIS HZS JmK o prověření vyloučení provozu na železniční trati Břeclav–Lednice. Následně určil velitele nástupního prostoru, který zajistil průjezdnost příjezdové komunikace alespoň jedním směrem a koordinoval příjezd a nasazení dalších přijíždějících sil a prostředků. Nejprve se na místo události dostavily posádky ZZS JmK a hlídka Policie ČR. VZ se se skupinou hasičů vydal po drážním tělese k místu střetu vlaku. Hasiče rozdělil na skupiny za účelem provedení průzkumu situace v jednotlivých vagónech a zabezpečení třídění zraněných metodou START. Vniknutí do druhého a třetího vagónu bylo zajištěno rozbitím skel bočních oken a vstupem po nastavovacích žebřících. Po prvotním průzkumu se domluvil VZ s vedoucími ostatních složek IZS na činnosti, která směřovala k zajištění místa nehody a záchranným pracím na místě nehody, ke zřízení místa pro ošetřování zraněných a soustředění všech dostupných sil ze strany ZZS JmK. Rovněž tak k zajištění odsunové trasy pro sanitní vozy. Po příjezdu jednotky HZS podniku SŽDC převzal v 10.00 hodin velení zásahu velitel této jednotky. Dosavadní VZ se stal jeho pomocníkem a zajišťoval spojení zejména s KOPIS HZS JmK, později s mobilním operačním pracovištěm (MOP) a štábem VZ (Štáb), dále udržoval spojení s veliteli jednotlivých sektorů.

Rozdělení místa zásahu na sektory
Prostor zásahu byl následně rozdělen na tři sektory (sektor 1 – prostor stojících havarovaných železničních vozidel, sektor 2 – prostor pro transport zraněných, sektor 3 – soustředění sil a prostředků, obvaziště, týlové zabezpečení složek IZS). Sektor 1 byl dále rozdělen na čtyři úseky (každý vagón a havarovaná lokomotiva byly samostatným úsekem). Každému sektoru a úseku byl určen velitel. Zřízení Štábu a jeho první zasedání proběhlo v 10.30 hodin. Do Štábu byli zapojeni vedle příslušníků HZS JmK také zástupci HZS podniku SŽDC, ZZS JmK, KŘP JmK, pracovníci nehodové pohotovosti SŽDC a Českých drah Depa kolejových vozidel. Štáb zajišťoval požadavky VZ na povolání dalších speciálních sil a prostředků, týlové zabezpečení, vedl evidenci nasazených sil a prostředků, spojení s MOP (KOPIS) apod. Pro činnost Štábu a potřeby VZ byly využity dva kamerové monitoringy situace na místě. První letecké snímky nehody, a tedy celkového pohledu na nehodu, pořídili letečtí záchranáři HZS JmK z vrtulníku Letecké služby Policie ČR pomocí tabletu vybaveného aplikací GINA. Záběry se po pořízení automaticky přenesly jak na tablety VZ a členů Štábu, tak i na KOPIS HZS JmK. Po provedení leteckého průzkumu byli letečtí záchranáři vysazeni pomocí palubního jeřábu v blízkosti nehody a byli zapojeni mezi prvními do záchranných prací. Dron firmy ROBODRONE INDUSTRIES, s.r.o., poskytující věcnou pomoc zajistil druhý způsob monitorování události a přenosem obrazu celkové situace do Štábu. Jak se na místo zásahu dostavovaly postupně další jednotky PO, docházelo k jejich rozdělování na jednotlivé úseky, a to převážně do sektoru 1, což bylo místo střetu vlaku. Technické prostředky se na místo zásahu dopravovaly nejprve ručně, po příjezdu HZS podniku SŽDC byly využity dva ruční kolejové vozíky, které má tato jednotka PO ve výbavě.

Vyhledávání zraněných osob
Vyhledávání zraněných osob ve vagónech bylo ztíženo množstvím poházených zavazadel, částí vagónů a vytvořením příček simulujících deformaci uvnitř vagónů zabraňující průchodnosti přes chodbu. Osoby byly z vlaku vyprošťovány podle priority zranění vytvořenými vertikálními otvory pod okny, buď přímo na nosítkách mimo vagón, nebo pouze přes okno spouštěním po nastavovacím žebříku zapřeným do náspu. Na základě třídění START bylo zjištěno, že 15 osob je mrtvých, 15 osob s červenou prioritou, 18 osob se žlutou prioritou a 30 osob se zelenou prioritou ošetření. Zraněné osoby se zelenou prioritou z vagonů č. 2 a č. 3 byly soustředěny na určeném místě a pod dohledem příslušníků Policie ČR a členů jednotek SDH obcí následně přesunuty k seřadišti vozidel ZZS JmK, kde bylo vybudováno stanoviště přednemocniční péče (SPNP). Zraněné osoby s červenou a žlutou prioritou byly vyproštěny z vagonů a přeneseny na provizorní shromaždiště zraněných za vlakovou soupravou, odkud byly transportovány na SPNP k vozidlům ZZS JmK, a to na nosítkách nebo na dvou ručních kolejových vozíčcích HZS podniku SŽDC. Vyhledávací a třídicí skupiny hasičů byly postupně také doplněny o členy ZZS JmK. V průběhu zásahu byl na místo dovezen přívěsný vozík ZZS JmK předurčený pro mimořádné události s větším počtem zraněných. Materiál z těchto vozíků byl postupně dopraven na místo nehody při návratu ručních kolejových vozíků po transportu zraněných osob. Pro transport zraněných zejména s červenou prioritou na obvaziště byli využiti, vzhledem k velkému počtu zraněných a z důvodu náročných klimatických podmínek, vedle členů jednotek SDH obcí i příslušníci Policie ČR. Prostor nehody byl zajištěn protipožárním opatřením (dopravní vedení B od CAS s rozdělovačem, dva útočné proudy C 52) a dále bylo zabráněno úniku PHM z lokomotivy. V návaznosti na SPNP bylo vybudováno odsunové stanoviště a určena odsunová trasa, která byla na stěžejních místech řízena příslušníky Policie ČR. Na místo události se dostavil také psycholog a posttraumatický intervenční tým HZS JmK a ZZS JmK, který zajistil zraněným i zasahujícím psychologickou a posttraumatickou péči. Třicet nezraněných osob z prvního vagónu s nejmenším poškozením bylo soustředěno na stanoveném místě, dvě osoby v šoku však samostatně opustily prostor nehody. VZ proto požádal vedoucího složky Policie ČR o jejich vyhledání. Přeprava nezraněných osob do určeného prostoru byla zajištěna s využitím technického dvoucestného vozidla HZS podniku SŽDC Ostrava. Vozidlo dopravilo cestující na nejbližší přejezd ve směru jízdy vlaku, kde přesedli do evakuačního nákladního automobilu NA­ S3 T 815-7, který má HZS JmK ve své výbavě.
Veškerá činnost se během cvičení ukázala i vzhledem k panujícím klimatickým podmínkám (30 °C ve stínu) jako velmi fyzicky náročná a vysilující. I z těchto důvodů bylo v prostoru zásahu vybudováno rozsáhlé týlové stanoviště, jehož provoz zabezpečovala posádka z kontejneru nouzového přežití dislokovaného na stanici Brno-BVV a čtyř jednotek SDH obcí předurčených k plnění úkolů na úseku ochrany obyvatelstva z obcí Kobylí, Moravský Žižkov, Židlochovice a Těšany.
Zasahujícím se podařilo předat do péče ZZS JmK posledního zraněného přibližně po 90 minutách od vstupu jednotek do vagónů.

Ukončení záchranných prací
Po ukončení záchranných prací bylo místo zásahu předáno speciálním složkám Policie ČR a dalším vyšetřujícím orgánům ze strany provozovatele železniční tratě a vlakové soupravy. Tyto subjekty prováděly úkony, které směřovaly k vyšetřování a dokumentování nehody i jejích následků. V tento okamžik VZ rozhodl o přesunu všech jednotek PO na týlové stanoviště, kde se mohly občerstvit a odpočinout. Na základě doporučení štábu rozhodl VZ o redukci počtu jednotek PO na místě události a následném částečném střídání. Na své základny byly postupně odesílány převážně jednotky SDH obcí. Štáb organizoval následné likvidační práce s předpokladem dlouhotrvajícího zásahu. Jednou z činností (procvičené štábně) bylo zajišťování plošného osvětlení místa zásahu pro večerní a noční hodiny, zajištění dovozu PHM do zásahových vozidel složek IZS, u kterých se předpokládalo setrvání na místě zásahu. Týlová skupina pak organizovala ve spojení s Panelem nestátní neziskové organizace JmK následné zajištění stravy na další průběh likvidačních prací. Po vyšetření nehody jednotky PO, zvláště pak jednotka HZS podniku SŽDC, zahájily vyprošťování mrtvých těl, převozem na určené místo a s úklidem trosek po dopravní nehodě.
Cvičení bylo v odpoledních hodinách rozšířeno také o vytvoření asistenčního centra pomoci, které nedaleko místa nehody přijímalo příbuzné cestujících a poskytovalo základní informace o jejich stavu a celkové situaci.

Zhodnocení cvičení
Součinnost jednotlivých složek byla přes velký počet zraněných a nasazených sil a prostředků velmi dobrá. Do taktického cvičení složek IZS Jihomoravského kraje „VLAK 2017“, bylo celkově zapojeno přes 400 cvičících, z toho bylo 157 hasičů z 10 jednotek HZS JmK, 15 jednotek SDH obcí a dvě jednotky HZS podniku SŽDC. Do zásahové činnosti bylo nasazeno 46 kusů požární techniky. Cvičení „Vlak 2017“ bylo svým obsahem, ale i rozsahem, největším cvičením složek IZS v Jihomoravském kraji za poslední roky. Následovat bude vyhodnocení jednotlivých činností a zjištěné poznatky se promítnou do odborné přípravy hasičů v Jihomoravském kraji.


kpt. Ing. Milan TLAMKA, HZS Jihomoravského kraje, foto autor a Pavel NOVÁK, MV­-generální ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem